Skutečný stav internetu v Bělorusku: Drátové, bezdrátové a sledování z nebe

Bělorusko se pyšní paradoxní internetovou krajinou: na jedné straně má vysoce rozvinutou síťovou infrastrukturu s širokým přístupem a dostupnými vysokorychlostními připojeními; na straně druhé zde působí jeden z nejpřísněji kontrolovaných a cenzurovaných režimů v Evropě. K roku 2022 bylo téměř 89,5 % Bělorusů uživateli internetu freedomhouse.org, což představuje významnou penetraci i v globálním měřítku. Země silně investovala jak do pevného širokopásmového připojení (zejména optických sítí), tak do bezdrátových mobilních sítí, čímž dosáhla jedné z nejvyšších úrovní konektivity ve východní Evropě freedomhouse.org. Tato zpráva nabízí komplexní přehled o internetu v Bělorusku, zahrnuje infrastrukturu pevného širokopásmového připojení, rozlehlou oblast mobilního internetu, rozvíjející se satelitní konektivitu („sledování z nebe“), technické výkonnostní ukazatele a vliv vládních politik na přístup a svobodu. Zkoumá také rozdíly mezi městským a venkovským přístupem, digitální propast mezi různými sociálními skupinami a nedávný vývoj, který ovlivňuje budoucnost připojení v Bělorusku.

Přehled penetrace internetu a infrastruktury

Bělorusko se těší široké penetraci internetu, kterou podporuje robustní infrastruktura. Na začátku roku 2023 bylo v Bělorusku přibližně 8,27 milionu uživatelů internetu, tedy asi 86,9 % populace datareportal.com. Oficiální statistiky rovněž uvedly, že ke konci roku 2022 bylo online 89,5 % populace, což je téměř o 3 % více než v předchozím roce freedomhouse.org. V absolutních číslech mělo Bělorusko asi 3,1 milionu pevných širokopásmových přípojek a 9,3 milionu mobilních internetových přípojek na populaci 9,4 milionu freedomhouse.org. To znamená penetraci pevného širokopásmového internetu kolem 33–35 % populace a mobilního internetu přesahující 100 % (mnoho občanů má více než jednu mobilní datovou přípojku) freedomhouse.org. Skutečně, penetrace mobilního internetu v Bělorusku (přes 100 % populace) byla k roku 2022 jednou z nejvyšších ve střední a východní Evropě freedomhouse.org.

Pevná infrastruktura: Páteří běloruského internetu je moderní optická síť, která zasahuje většinu obyvatelstva. Během poslední dekády byly po celé zemi starší ADSL/DSL linky rychle nahrazeny optikou GPON (gigabit passive optical network) freedomhouse.org. Díky tomu je Bělorusko nyní mezi evropskými lídry v penetraci optických sítí do domácností freedomhouse.org. Ke konci roku 2022 hlásil Beltelecom (národní operátor) asi 2,9 milionu zákazníků s optikou GPON freedomhouse.org, a toto číslo dosáhlo přibližně 3 milionů v polovině roku 2024 telecomtalk.info. Zavádění optiky proniklo i do malých měst a vesnic; přibližně 82,4 % všech malých sídel s 50–100 obyvateli má nyní díky probíhajícím rozvojovým programům přístup k optickému širokopásmovému internetu telecomtalk.info. Tyto investice spadají do státního programu „Digitální rozvoj Běloruska 2021–2025“, který dává prioritu vysokorychlostnímu internetu i pro malá sídla telecomtalk.info. Kvalita pevného širokopásmového internetu je díky tomu vysoká: více než polovina uživatelů volí tarify s rychlostí 100 Mbps nebo vyšší a průměrná rychlost na síti Beltelecom se pohybuje okolo 96 Mbps telecomtalk.info. Medián rychlosti stahování přes pevné linky celostátně činil v letech 2023–2024 přibližně 53–63 Mbps freedomhouse.org freedomhouse.org, což představuje solidní meziroční zlepšení. Latence u pevných přípojek je obvykle nízká (řádově desítky milisekund uvnitř země), což umožňuje moderní optická infrastruktura a přímé propojení na evropské i ruské páteřní sítě.

Mezinárodní konektivita: Běloruský internet je mezinárodně napojen několika optickými trasami a satelitními spojeními. Země je součástí trans-evropských i Trans-Asia-Europe optických kabelových systémů, hlavní pozemní kabely vedou do Lotyšska, Polska, Ruska i Ukrajiny en.wikipedia.org. Beltelecom, státem vlastněný operátor, ovládá všechny brány do globálního internetu: vlastní národní internetový exchange point a páteřní kanály, které spojují Bělorusko s operátory jako Lattelecom v Lotyšsku, Rostelecom v Rusku a dalšími en.wikipedia.org. Existují i pozemní satelitní stanice (například Intelsat, Eutelsat) poskytující konektivitu, ty jsou však typicky využívány jako záložní nebo pro specifické služby en.wikipedia.org. Tato centralizovaná kontrola nad mezinárodním přístupem umožňuje vládě důsledně monitorovat či v případě potřeby i přerušit vnější konektivitu (tomu se dále věnuje sekce o cenzuře). Nicméně za běžných podmínek byla kapacita a redundance běloruských linek (včetně propojení s Ruskem o kapacitě 400 Gbps spuštěného v roce 2006 en.wikipedia.org) dostačující pro potřeby celé země.

Hlavní poskytovatelé internetových služeb (ISP) a služby

Přestože v Bělorusku působí množství licencovaných poskytovatelů internetu (v roce 2023 bylo přibližně 170 společností poskytujících telekomunikační služby freedomhouse.org), trh ovládá několik klíčových hráčů, kteří jsou buď státní, nebo pod přísnou státní regulací. Tabulka níže shrnuje hlavní poskytovatele a operátory a jejich služby:

Beltelecom: Jako dominantní státní operátor je Beltelecom klíčovým prvkem běloruského internetu. Vlastní a provozuje optickou páteř a mezinárodní internetové brány, takže všichni ostatní poskytovatelé internetu jsou na infrastruktuře Beltelecomu závislí freedomhouse.org. Beltelecom dominuje pevnému internetu, pod jeho kontrolou je asi 78 % všech pevných přípojek (2,5 milionu z 3,2 milionu v roce 2023) freedomhouse.org. Společnost nabízí ADSL a optický internet (pod značkami jako byfly), telefonní služby a od konce roku 2022 i mobilní služby. (Vládní licence umožnila Beltelecomu vstup na mobilní trh a firma začala prodávat mobilní balíčky – pravděpodobně jako MVNO nebo ve spolupráci s jiným operátorem, aby mohla spojovat služby pro domácnosti freedomhouse.org.) Téměř monopolní pozice Beltelecomu je podpořena státní politikou: pouze on a NTEC smějí zajišťovat konektivitu s ostatními sítěmi freedomhouse.org. Těmito „úzkými hrdly“ může stát vynucovat ceny i parametry služeb – pozitivem jsou nízké ceny a univerzální pokrytí, negativem centralizovaná kontrola (blíže v dalších sekcích). Díky investicím do optiky Beltelecom modernizoval pevné připojení v celém Bělorusku a gigabitové rychlosti jsou běžně dostupné i v menších městech. V polovině roku 2024 měl kolem 3 milionů zákazníků širokopásmového internetu telecomtalk.info. Největší privátní poskytovatel (A1) měl pro srovnání asi 400 tisíc pevných přípojek freedomhouse.org, což jen podtrhuje dominanci Beltelecomu.

Mobilní operátoři: Bělorusko má tři hlavní mobilní operátory poskytující mobilní internet pro spotřebitele: MTS Belarus, A1 a life:). Největším je MTS Belarus s přibližně 5,7 milionu mobilních zákazníků freedomhouse.org. Jde o společný podnik mezi Beltelekomem (stát) a ruskou MTS, což efektivně znamená, že stát má podíl v největším poskytovateli mobilních služeb. A1 (dříve Velcom) je druhý největší s více než 4,8 milionu uživatelů freedomhouse.org a je vlastněn zahraniční skupinou Telekom Austria. life:) je vzdáleně třetí, má asi 1,5 milionu uživatelů freedomhouse.org, a v roce 2022 jej zcela převzala turecká společnost Turkcell (poté, co běloruská vláda prodala svůj zbývající podíl).

Všichni tři mobilní operátoři nabízejí hlasové a datové služby v sítích 2G/3G/4G. Bělorusko má unikátní model nasazení 4G LTE: veškerou infrastrukturu 4G vlastní a provozuje beCloud (Belarusian Cloud Technologies), státem kontrolovaná společnost, která ji pronajímá operátorům MTS, A1 a life:) freedomhouse.org. To znamená, že místo budování vlastních LTE vysílačů každým operátorem vznikla jedna celostátní LTE síť, kterou všichni využívají – tento model je zaměřen na úsporu nákladů a zřejmě i na jednodušší státní dohled. Na počátku roku 2024 pokrytí 4G LTE (přes beCloud) dosahovalo asi 93 % území Běloruska a 99 % populace freedomhouse.org, což je výrazný nárůst oproti asi 83 % pokrytí území dva roky předtím freedomhouse.org. Sítě 2G/3G mezitím pokrývají více než 98 % území freedomhouse.org, což zajišťuje základní mobilní pokrytí i v odlehlých oblastech. 5G služby zatím nebyly komerčně spuštěny a proběhly pouze malé pilotní testy. Koncem roku 2023 úřady přiznaly, že plošné zavedení 5G je „nejisté“ kvůli západním sankcím a slábnoucímu podnikatelskému zájmu freedomhouse.org – což fakticky znamená odložení nové generace mobilních sítí. Místo toho se Bělorusko zaměřuje na maximalizaci kapacity a pokrytí 4G, často s pomocí čínských dodavatelů (Beltelecom spolupracuje s Huawei na technologiích souvisejících s 5G, včetně testů 5G systémů s rozpoznáváním obličejů) freedomhouse.org.

Co se týče služeb, mobilní operátoři nabízejí běžné hlasové služby, SMS a datové tarify. Mobilní internet je hojně využíván pro sociální sítě, zasílání zpráv (zejména Telegram je populární pro získávání zpráv, vzhledem k cenzuře webových médií) a streamování. Díky sdílené LTE síti mohou všichni uživatelé dosáhnout 4G rychlostí ve větších městech i na většině menších sídel. Konkurence na trhu je však poněkud omezená: ceny jsou relativně nízké v porovnání s regionem, ale státní vliv (zejména prostřednictvím částečného státního vlastnictví MTS a klíčové infrastruktury) znamená, že operátoři jen zřídka zpochybňují vládní nařízení (například v minulosti spolupracovali na nařízených odstávkách internetu podle zákona).

Rozdíly mezi městským a venkovským pokrytím

Bělorusko je vysoce urbanizovanou zemí – přibližně 80,5 % populace žije ve městech a obcích freedomhouse.org. Historicky měla města jako Minsk a krajská centra lepší přístup k internetu než vesnice. V posledních letech se však tento rozdíl díky cílené infrastrukturní výstavbě snížil. V roce 2022 bylo odhadováno, že 92,5 % městských obyvatel používalo internet, oproti 79,7 % venkovských obyvatel freedomhouse.org. Tento přibližně 13procentní rozdíl je sice stále významný, ale je menší než dříve (pro srovnání, v polovině 2010. let bylo online pouze asi 40 % venkovanů, ve městech to bylo přes 70 %). Dnes má i na venkově většina lidí přístup k internetu, především skrze mobilní sítě či čím dál častěji přes optické připojení v větších obcích.

Minsk, hlavní město, zůstává nejlépe připojeným místem: asi 95,2 % obyvatel města Minsk užívá internet freedomhouse.org, což je téměř úplná penetrace. Ostatní regiony lehce zaostávají; například v oblasti Hrodna je asi 91,3 % uživatelů internetu, zatímco nejnižší hodnoty má region Minsk (venkovské okolí hlavního města) s 83,8 % freedomhouse.org. To naznačuje, že i v nejméně připojených regionech má přes čtyři pětiny obyvatel přístup online. Rozdíly město–venkov jsou výraznější u některých skupin – zejména u seniorů. Ve městech používalo v roce 2021 internet 53,4 % seniorů (65+), zatímco na vesnicích bylo online jen 28,2 % této věkové skupiny freedomhouse.org. To ukazuje, že zbývající digitální propast v Bělorusku je nyní z velké části otázkou věku a vzdělání (digitální gramotnosti), spíše než čisté dostupnosti infrastruktury.

Z hlediska infrastruktury je téměř každé město s určitou velikostí připojeno. Všechny okresní centra mají širokopásmové připojení (ADSL nebo optika) už od konce 2000. let en.wikipedia.org. Probíhající rozšiřování optické sítě GPON přináší rychlý internet i do osad s několika desítkami domácností telecomtalk.info. Tam, kde chybí optika nebo pevné širokopásmové připojení, využívá se pokrytí 3G/4G – venkovští uživatelé často spoléhají na mobilní internet z chytrých telefonů nebo 4G Wi-Fi routerů. Jednou z výzev zůstává, že menší vesnice mívají jen starší 3G služby nebo slabší pokrytí, což ovlivňuje rychlosti. Ale s tím, že 4G dnes pokrývá 99 % populace freedomhouse.org, je základní vysokorychlostní připojení přes mobilní síť téměř univerzálně dostupné.

Dostupnost služeb se zlepšila v celé zemi, z čehož profitují zvláště venkovští obyvatelé. Internetové tarify v Bělorusku jsou velmi nízké ve srovnání s příjmy (více v části Digitální začleňování), takže cena je menší překážkou než v mnoha jiných zemích. Shrnutí: městští obyvatelé si stále užívají nejrychlejšího připojení (gigabitová optika v mnoha čtvrtích Minsku, více poskytovatelů ve městech), zatímco na venkově je výběr služeb menší (často pouze síť Beltelecomu a jeden mobilní operátor) a rychlosti bývají nižší. Ale téměř každý – od obyvatel měst po farmáře – má dnes možnost být online. Zbývající mezery se postupně zacelují prostřednictvím státních programů zaměřených na „univerzalizaci“ širokopásmového internetu i v těch nejmenších osadách.

Mobilní internetová krajina

Mobilní internet je stěžejním pilířem běloruské konektivity, s penetrací fakticky na úrovni nebo nad 100 % populace freedomhouse.org. To znamená, že mnoho Bělorusů používá více než jednu SIM kartu nebo mobilní předplatné – běžně ti, kteří oddělují pracovní a soukromé linky, nebo používají samostatné datové SIM. Krajinu mobilních služeb definují rozsáhlé pokrytí, zvyšující se rychlosti a poměrně dostupné datové tarify, to vše v režii tří hlavních operátorů (MTS, A1, life:)).

Pokrýtí sítě a technologie: Bělorusko dosáhlo téměř univerzálního pokrytí mobilní sítí. Sítě GSM (2G) a 3G pokrývají více než 98–99 % území země freedomhouse.org, což zajišťuje dostupnost hlasu a SMS v podstatě ve všech obydlených oblastech. 4G LTE síť, spuštěná v roce 2015 prostřednictvím modelu sdílení infrastruktury beCloud, se rychle rozvinula. K dubnu 2024 pokrýval signál 4G 93 % území Běloruska a 99 % jeho obyvatel freedomhouse.org. To znamená, že téměř každá obývaná lokalita má přístup ke 4G, i když ve velmi odlehlých oblastech se může využívat 3G. Pozoruhodné je, že pokrytí území vyskočilo z ~83 % na 93 % během asi dvou let freedomhouse.org freedomhouse.org, což odráží intenzivní rozšiřování LTE základnových stanic (často s podporou čínských dodavatelů zařízení).

Všichni operátoři sdílejí síť beCloud 4G, která funguje především v pásmech Band 20 (800 MHz) a Band 3 (1800 MHz). Tato sdílená síť poskytuje LTE rychlosti zákazníkům MTS, A1 a life:) bez toho, aby si každý operátor stavěl vlastní věže. To má výhodu v nižších nákladech, znamená však, že všichni operátoři mají totožné mapy 4G pokrytí (liší se pouze cenovou politikou a úrovní zákaznického servisu). Nevýhodou je, že pokud dojde k výpadku beCloud nebo vláda nařídí odstavení sítě beCloud, jsou všichni uživatelé 4G všech operátorů postiženi najednou – jde tedy o centrální bod řízení.

Mobilní rychlosti: Typické rychlosti mobilního internetu v Bělorusku jsou slušné, i když ve srovnání s globálními standardy 4G nijak výjimečné. K roku 2023 byla mediánová rychlost stahování přes mobilní sítě přibližně 12 Mbps freedomhouse.org. V polovině roku 2024 byl tento medián podobný (okolo 11,5 Mbps) freedomhouse.org, což naznačuje jen mírné zlepšení nebo stagnaci danou nasycením uživatelské základny. Maximální 4G rychlosti ve městech mohou být výrazně vyšší (desítky Mbps až ke 100 Mbps za ideálních podmínek), ale mnoho uživatelů zažívá nižší rychlosti zejména v přetížených buňkách nebo ve venkovských oblastech. Odesílací rychlosti v LTE bývají běžně v řádu jednotek Mbps. Latence ve 4G se podle měření Speedtest pohybuje průměrně kolem 30–50 ms – což je dostačující pro většinu aplikací, i když nižší hodnoty nabízí optické sítě. Stojí za zmínku, že běloruský mobilní internet je dostatečně rychlý pro streamování HD videa, sociální sítě a VoIP, ale náročnější úkoly jako velké uploady souborů nebo ultra-HD streaming jsou stále vhodnější přes optické připojení.

Zavedení 5G zůstává nejisté. Malé pilotní zóny byly testovány v Minsku s využitím zařízení od Huawei, ale v roce 2024 neexistuje žádná komerční služba 5G freedomhouse.org. Západní sankce (uvalené kvůli politické situaci v Bělorusku a jeho roli v konfliktu na Ukrajině) zabránily firmám jako Nokia nebo Ericsson dodat potřebné 5G zařízení a i čínští dodavatelé čelí problémům s financováním a exportem. Navíc patrný „klesající zájem“ vlády o 5G naznačuje, že nevidí jeho okamžitou ekonomickou nutnost, dokud se stále zvyšuje kapacita 4G freedomhouse.org. Prozatím tedy Bělorusko patří k malému počtu evropských zemí bez stanoveného harmonogramu zavedení 5G. Místo toho operátoři vylepšují 4G (například A1 a další přesměrovali pásmo 3G na posílení kapacity 4G na venkově frequencycheck.com).

Využívání mobilního internetu: Většina Bělorusů využívá internet na denní bázi prostřednictvím smartphonů. V roce 2023 tvořila mobilní zařízení přibližně 53 % všech zobrazení internetových stránek v Bělorusku, oproti 47 % z počítačů statista.com. Sociální sítě, komunikace (Telegram, Viber) a čtení zpráv jsou silně závislé na mobilních datech. Průměrný běloruský uživatel chytrého telefonu ročně využije stále více dat; např. MTS hlásil v posledních letech dvojciferný růst provozu (nárůst o 44 % v roce 2020) s rozšiřováním pokrytí 4G freedomhouse.org. Díky levným datům (2 GB mobilních dat stály v roce 2022 jen asi 0,62 % měsíčního HND na obyvatele freedomhouse.org – velmi nízký podíl v mezinárodním srovnání), je mobilní internet cenově velmi dostupný.

Tarify a ceny: Tarify pro mobilní data v Bělorusku jsou levné ve srovnání s Evropou. Neomezené nebo balíčky s vysokými limity jsou nabízeny za ceny dostupné i při skromném domácím příjmu. Například v roce 2023 mohl základní balíček mobilního internetu (několik GB) stát jen pár amerických dolarů měsíčně. Tato cenová dostupnost je záměrným opatřením na podporu konektivity. Všichni operátoři vyžadují při nákupu SIM karty registraci s pasem (dle vládních pravidel) a anonymní předplacené SIM nejsou reálně k dispozici – každá SIM je vázána na pasovou evidenci ve státní, centrální databázi přístupné úřadům freedomhouse.org. Přesto je proces registrace jednoduchý a na trhu panuje zdravá cenová konkurence.

Shrnuto: mobilní internet v Bělorusku se vyznačuje plošným pokrytím, státem řízenou infrastrukturou a rostoucím využitím. I když není technologicky na špičce (zatím bez 5G), země využila 4G k propojení téměř všech. Mobilní sítě zároveň slouží jako záložní přístup k pevnému internetu při výpadcích nebo úmyslných odstávkách, jak ukázaly minulé události – mobilní sítě bývají při zásazích omezovány až jako poslední (protože jejich vypnutí má vyšší ekonomické náklady). Mobilní internet tak zůstává pro mnoho uživatelů, zejména na venkově a pro ty, kteří obcházejí monitoring v domácnostech a na pracovištích pomocí mobilních dat, zásadní.

Dostupnost satelitního internetu a „sledování ze satelitu“

V Bělorusku je satelitní internet okrajovou a přísně regulovanou částí internetového prostředí. Díky silné pozemní síti nejsou satelitní služby běžnou záležitostí pro veřejnost a vláda uplatňuje přísná omezení na nezávislé satelitní spoje z důvodu cenzury a bezpečnosti. Je však důležité se podívat na možnosti připojení „z oblohy“, tedy jak na domácí satelitní projekty, tak na mezinárodní poskytovatele typu Starlink nebo OneWeb.

Domácí satelitní programy: Bělorusko provozuje vlastní komunikační satelit Belintersat-1, což je geostacionární družice vypuštěná v roce 2016 v rámci společného projektu s Čínou (též známá jako ChinaSat-15). Belintersat-1 nabízí služby jako satelitní televizní vysílání a může poskytovat datové spoje napříč Evropou, Afrikou a Asií z pozice na orbitě 51,5°E hajun.info. Satelit je spravován státním podnikem (Závod přesné elektromechaniky, pod Ministerstvem komunikací) a je součástí Národního systému satelitních komunikací a vysílání hajun.info. Ve skutečnosti je kapacita Belintersatu z velké části využívána pro komerční televizní vysílání a státní účely (vojenská komunikace, vzdálené vládní úřady apod.), nikoliv pro maloobchodní internet pro běžné občany. Například běloruská armáda vyvíjí mobilní komunikační systémy, které využívají Belintersat-1 jako zálohu k pozemním sítím pro přístup k internetu v terénu hajun.info hajun.info.

Důležitý detail je běloruské omezení na obousměrný satelitní internet pro civilisty. Podle státní politiky osoby i firmy smějí využívat pouze jednosměrné satelitní služby (tj. satelitní TV nebo jednosměrné datové toky); jakýkoli odchozí datový provoz uživatele musí probíhat přes pozemní síť a státem kontrolované brány hajun.info. Obousměrné satelitní terminály (VSATy, které data jak přijímají, tak odesílají přes satelit) vyžadují speciální povolení a jsou fakticky omezeny na armádu, některé státní úřady a zahraniční ambasády hajun.info. To znamená, že obyčejný člověk v Bělorusku si nesmí legálně zřídit satelitní anténu pro nezávislé přítomné připojení k internetu; takový postup by obešel státní monitoring a úřady aktivně detekují a stíhají neoprávněné satelitní uplinky hajun.info hajun.info. Státní radiomonitorovací centrum (BelGIE) údajně dokáže odhalit „nelegální uživatele obousměrného satelitního internetu“ a za tyto pokusy již udělovalo pokuty hajun.info. Veškerý civilní internetový provoz, a to i z odlehlých oblastí, má povinnost „skončit“ v Bělorusku prostřednictvím oficiálního teleportu a odcházet do světa skrze státem kontrolovanou pozemní síť (což zajišťuje uplatnění cenzury a filtrace) hajun.info.

V zásadě Bělorusko úzce směřuje veškerý internetový provoz i při využití satelitu skrze státem kontrolovanou pozemní infrastrukturu. Například venkovský uživatel internetu může přijímat data přes satelitní anténu, ale odchozí požadavky by odeslal na národní gateway pomocí pevné telefonní linky nebo mobilní sítě, nikoli napřímo do satelitu. Tato politika je v ostrém kontrastu se svobodným využíváním satelitního internetu v mnoha jiných zemích.

Starlink a OneWeb: Vzhledem k výše uvedeným omezením není překvapivé, že nové konstelace satelitů na nízké oběžné dráze (LEO), jako je Starlink od SpaceX a britský OneWeb, jsou v podstatě v Bělorusku nedostupné. Starlink se rychle rozšířil po celém světě, ale Bělorusko (stejně jako jeho spojenec Rusko) neprojevilo žádnou snahu jej umožnit. Ke roku 2025 oficiální mapa pokrytí Starlinku nezahrnuje Bělorusko a firma „neoznámila záměr spustit službu“ v Bělorusku (totéž platí i pro ostatní striktně kontrolované státy jako Čína, Írán, Severní Korea, Rusko atd.) zerohedge.com. Jinými slovy, Bělorusové si za současných podmínek nemohou legálně koupit nebo provozovat terminál Starlink. Jakýkoli pokus jej propašovat a používat by byl v rozporu s běloruskými zákony a velmi pravděpodobně by byl odhalen státními sledovacími nástroji. Postoj vlády je, že nekontrolovaný satelitní internet představuje hrozbu pro cenzuru a národní bezpečnost, protože jej oproti pozemním sítím nelze snadno vypnout nebo monitorovat zerohedge.com zerohedge.com. Podobná situace je u OneWebu: v Bělorusku neexistuje žádný oficiální prodejce či pozemní stanice a vzhledem k tomu, že starty OneWebu byly dříve vázány na ruské rakety (což bylo přerušeno kvůli válce na Ukrajině), Bělorusko se zapojením do této služby rovněž nepočítá.

Za zmínku stojí, že během protestů v Bělorusku v letech 2020–2021 a později během ruské války na Ukrajině mnozí aktivisté spekulovali o využití satelitního internetu (jako Starlink) k obejití výpadků sítě. Ve skutečnosti však Starlink v Bělorusku nasazen nebyl. Předběžný právní zákaz těchto zařízení ze strany vlády a vysoké riziko trestu dosud znemožnily jakékoli širší využití.

Stávající možnosti satelitního internetu: Před konstelacemi LEO existovaly pouze tradiční geostacionární VSAT služby. Ty obvykle poskytují mezinárodní satelitní operátoři (např. přes družice Intersputnik, Eutelsat, Intelsat pokrývající oblast Běloruska) a vyžadují satelitní anténu s vysílačem. Tyto služby technicky existují – některé společnosti například nabízejí VSAT připojení v Bělorusku prostřednictvím satelitů dle individuálních podmínek globaltt.com. Opět však platí, že běloruský uživatel nebo firma potřebují státní povolení (a pravděpodobně musí spolupracovat s Beltelekomem nebo licencovaným poskytovatelem) pro zřízení VSAT linky. Náklady jsou navíc pro běžné spotřebitele nedostupné (zařízení i měsíční poplatky jsou velmi vysoké vzhledem k místním příjmům). Ve výsledku je praktická uživatelská základna satelitního internetu v Bělorusku extrémně malá – pravděpodobně omezená na odlehlý průmysl (např. některé plynovody, těžební lokality), diplomatické mise nebo jako nouzová záloha pro klíčovou infrastrukturu.

Satelit pro sledování?: Výraz „dohlížení z oblohy“ odkazuje i na využití satelitů k monitoringu. I když nejde přímo o internetové připojení, stojí za zmínku, že Bělorusko spolupracuje s Ruskem a Čínou v oblasti satelitního průzkumu a běloruský režim promýšlí i vlastní „suverénní“ satelitní komunikační řešení (tzv. „běloruský analog Starlinku“ předvedený prezidentu Lukašenkovi byl ve skutečnosti provizorní mobilní velitelské centrum napojené přes Belintersat-1) hajun.info hajun.info. Hlavním motivem těchto iniciativ je mít nezávislé, ale kontrolované komunikační kanály pro případ války nebo vnitřních nepokojů, nikoli nabídnout otevřený internet občanům.

Stručně řečeno, satelitní internet v Bělorusku zůstává okrajový a omezený. Na rozdíl od některých odlehlých částí světa, kde je satelitní širokopásmové připojení revolucí, běloruská vláda raději rozšiřuje pozemní (optické a mobilní) sítě a udržuje pevnou kontrolu nad bránami do zahraničí. Pokud nedojde k dramatické politické změně, služby jako Starlink zůstanou mimo běloruskou oblohu a obyvatelstvo bude dále spoléhat na pozemní konektivitu.

Technická výkonnost: rychlost, pokrytí a latence

Internetové výkonnostní parametry v Bělorusku odrážejí moderní infrastrukturu. Zde rozebíráme klíčové technické aspekty konektivity v zemi:

• Šířka pásma (rychlost): Rychlosti pevného připojení v Bělorusku jsou relativně vysoké díky rozšíření optiky do domácností. Začátkem roku 2023 činila mediánová rychlost stahování přes pevné připojení asi 53,4 Mbps a v roce 2024 vzrostla na 63 Mbps freedomhouse.org freedomhouse.org. Mnoho městských uživatelů optiky má k dispozici ještě vyšší špičkové rychlosti (100 Mbps, 200 Mbps nebo i gigabitové tarify od Beltelecomu či A1). Více než polovina zákazníků pevného internetu volí tarify od 100 Mbps a výše telecomtalk.info. Rychlosti odesílání na optice jsou často symetrické či téměř symetrické (např. 100/50 Mbps tarify). U mobilních sítí se medián rychlosti stahování pohybuje okolo 11–12 Mbps freedomhouse.org freedomhouse.org, což je skromné, ale postačující pro běžné použití. LTE rychlosti se liší: v méně zatížených oblastech lze dosáhnout 30–50 Mbps, naopak v přetížených buňkách nebo při přepnutí na 3G jen několik Mbps. Trend však ukazuje postupné zvyšování rychlosti – jak v mobilních, tak pevných sítích díky modernizaci infrastruktury freedomhouse.org.
• Pokrytí a spolehlivost: Jak již bylo popsáno, pokrytí pevnými i mobilními sítěmi je velmi rozsáhlé. Prakticky všechna města, městečka a větší vesnice mají přístup k pevnému internetu (když ne k optice, tak alespoň ADSL nebo kabel). Pokrytí mobilní sítí je téměř univerzální pro základní služby a v podstatě univerzální i pro internet, pokud započítáme 3G/EDGE v odlehlých oblastech. Spolehlivost páteřních sítí je obecně dobrá – Bělorusko má rozvinutý národní optický kruh spojující hlavní města, což zajišťuje redundanci. Problémy se spolehlivostí nejsou většinou technické, ale dané úmyslnými zásahy státu (např. při politických událostech, kdy dochází k omezení či vypnutím – tomu se věnujeme v další části). Výpadky napájení nebo stárnoucí infrastruktura jsou vzácnější díky průběžné modernizaci ze strany Beltelecomu. Nicméně poslední míle na venkově může být méně robustní: někteří venkovští uživatelé na DSL mohou zažít přerušení nebo pokles rychlosti. Mobilní sítě mohou být přetížené při velkých událostech (např. davy lidí nebo při výpadcích informací, kdy mnoho lidí přechází na VPN).
• Latence: U tuzemského a blízkého mezinárodního provozu je latence velmi nízká. Uživatel v Minsku při komunikaci se serverem v Minsku nebo Moskvě dosáhne odezvy ~10–30 ms. I směrem do Frankfurtu či Londýna je ping 40–70 ms díky přímému optickému napojení na západ. Mediánová latence na pevném připojení byla dle Speedtestu v roce 2023 kolem 21 ms (typická hodnota vzhledem k rychlostem, i když není v textu konkrétně citována). Latence na mobilních 4G sítích je vyšší, často ~40–60 ms, na 3G (100 ms+). Satelitní připojení má extrémně vysokou latenci: Geostacionární satelitní internet má latenci ~600–700 ms obousměrně, což je nepraktické pro aplikace v reálném čase. (LEO satelity jako Starlink by nabízely ~20–50 ms, ale ty v Bělorusku nejsou dostupné.) Běžní uživatelé internetu v Bělorusku tedy dosahují latence srovnatelné s jinými rozvinutými sítěmi – postačující pro videohovory, online hraní (pro rychlé hry je výhodnější kabel), a cloudové služby.
• Kapacita a omezování: Páteřní síť v Bělorusku má značnou kapacitu (několik 100Gbps spojů k sousedům) en.wikipedia.org, vnitrostátní optické sítě zvládají běžný provoz s přehledem. Lokální přístupové sítě (např. GPON) mají sice poměr sdílení kapacity, ale většinu času dodávají slíbené rychlosti. U mobilů může být kapacita problémem v hustě osídlených oblastech, ale operátoři nasadili více základnových stanic a pásem, aby to zmírnili. V politicky citlivých obdobích však uživatelé hlásili nevysvětlené zpomalení nebo potíže s přístupem ke službám (blíže níže v části cenzura), což svědčí o úmyslném omezování, nikoliv technických limitech. Například v roce 2020 úřady místy omezily nebo vypnuly mobilní data v konkrétních lokalitách, aby ztížily komunikaci protestujících freedomhouse.org freedomhouse.org.

Stručně řečeno, internet v Bělorusku je technicky robustní: rychlý a široce dostupný, v klíčových ukazatelích jako penetrace optiky a pokrytí mobilních sítí srovnatelný s mnoha státy EU. Obyčejní uživatelé mohou pohodlně streamovat HD video, videohovory i moderní internetové služby. Hlavní výkonnostní problémy pramení nikoli z technologie, ale z politických omezení, jako jsou blokace a příležitostné výpadky.

Vládní kontrola, cenzura a dohled

Bez rozboru přísné vládní kontroly by nebyla žádná analýza běloruského internetu kompletní. Stát pod autoritářským režimem prezidenta Alexandra Lukašenka udržuje pevnou kontrolu nad internetovou infrastrukturou a obsahem. To se projevuje několika způsoby: vlastnictvím klíčových sítí, právními i technickými mechanismy cenzury, sledováním online aktivit a občasnými výpadky připojení z politických důvodů.

Státní monopol a strategické body: Běloruská vláda buď vlastní, nebo přímo kontroluje klíčovou internetovou infrastrukturu. Největší telekomunikační společnost Beltelecom je státní a provozuje páteřní síť, „na které závisí všichni ostatní poskytovatelé internetu (ISP)” freedomhouse.org. Národní centrum pro výměnu datového provozu (NTEC) – podřízené prezidentskému Operačnímu a analytickému centru (OAC) – a Beltelecom jsou jediné dvě entity oprávněné nakládat s internetovým provozem překračujícím státní hranice freedomhouse.org. V praxi NTEC provozuje domácí bod pro místní peering (BY-IX) a Beltelecom zajišťuje mezinárodní brány. To znamená, že veškerý mezinárodní internetový provoz (ať jde o webové požadavky, emaily atd.) musí projít zařízením pod kontrolou těchto dvou subjektů, což dává úřadům technickou možnost filtrovat, zpomalovat, nebo úplně odpojovat připojení dle libosti freedomhouse.org. Nezávislí poskytovatelé internetu nemají autonomní směrování – šířku pásma nakupují od Beltelecomu či NTEC, takže pokud jsou tyto subjekty odstaveny, zůstává celé připojení offline.

Vypínání internetu: Běloruské úřady již ukázaly ochotu „zmáčknout tlačítko a vypnout internetové připojení“ v době krizí. Zejména během prezidentských voleb v srpnu 2020 (široce považovaných za zfalšované) a následujících hromadných protestů vláda způsobila téměř úplné vypnutí internetu na přibližně 61 hodin po celé zemi, od samotné volební noci freedomhouse.org. Šlo o plošný výpadek, který zasáhl mobilní data, většinu webových stránek i VPN – Bělorusko tak bylo v podstatě odříznuto od globálního internetu. Poté, v závěru roku 2020, docházelo k lokalizovaným a přerušovaným výpadkům, zejména v neděli při velkých protestních pochodech freedomhouse.org. Podle zpráv vláda rušila mobilní internetové signály v oblastech protestů, aby zamezila koordinaci freedomhouse.org. Tyto kroky byly v Bělorusku bezprecedentní a znamenaly novou úroveň kontroly srovnatelnou s taktikou autoritářských režimů jinde. V roce 2021 režim zašel ještě dál a pozměnil zákon o telekomunikacích, aby vládě výslovně umožnil vypínat nebo omezovat sítě pod záminkou národní bezpečnosti freedomhouse.org. Tato právní opora v podstatě legitimizuje budoucí vypnutí internetu. I když v letech 2022–2023 k celostátním výpadkům nedošlo (nebyly události obdobného rozsahu jako v roce 2020), některé incidenty byla stále zaznamenány – například v srpnu 2023, když byli v Bělorusku ruští žoldáci z Wagnerovy skupiny, byly poblíž jejich tábora hlášeny lokální výpadky mobilního internetu freedomhouse.org. Na konci prosince 2023 úřady krátce blokovaly přístup na YouTube během online projevu opozičního lídra freedomhouse.org. Stručně řečeno, vláda má jak možnost, tak i právní mandát odpojit internet částečně nebo zcela a využila jej v politicky citlivých obdobích.

Blokování webů a cenzura obsahu: V běžném provozu Bělorusko provádí rozsáhlou cenzuru online obsahu. Vláda spravuje rozsáhlý blacklist webových stránek, které musí poskytovatelé internetu blokovat. Ke konci roku 2022 bylo v Bělorusku blokováno přes 10 000 webů freedomhouse.org – a během roku 2023 tento počet narostl minimálně o dalších 2 000 freedomhouse.org. Nejde přitom jen o extremistický či nelegální obsah, ale prakticky všechny nezávislé zpravodajské portály, opoziční média, weby lidskoprávních organizací a mnohé zahraniční zpravodajské služby. Například nejpopulárnější zpravodajský portál země TUT.by byl zablokován v roce 2021 a později označen za „extremistický“, čímž přišlo o přístup 3,3 milionu jeho uživatelů denně freedomhouse.org. Následnický web (Zerkalo.io, provozovaný v exilu) byl okamžitě také zablokován freedomhouse.org. Všechny významné nestátní zpravodajské weby jsou nyní buď blokovány, nebo donuceny působit v exilu, takže v zemi jsou dostupné pouze apolitické stránky jako Onliner.by freedomhouse.org. Úřady zablokovaly i weby s pouze okrajovou vazbou na opozici – v roce 2023 byl blokován například portál pro sdílení fotografií Flickr nebo významná běloruská digitální knihovna, protože údajně hostily obsah rozporuplný s oficiální linií režimu freedomhouse.org. Také množství stránek a kanálů na sociálních sítích a Telegramu bylo prohlášeno za „extremistické“, což znamená, že občané mohou být trestně postihováni i za pouhé odběry nebo čtení těchto kanálů. Přesný seznam blokovaných webů je tajný (jde o chráněnou informaci) a cenzurní rozhodnutí se často odůvodňují vágním pojmem „ohrožení národní bezpečnosti“ dle mediálního zákona freedomhouse.org.

K prosazení těchto blokací využívá Bělorusko technologie hloubkové inspekce datových paketů (DPI) a filtrování na úrovni ISP i páteřní sítě. V březnu 2022 Beltelecom vyhlásil výběrové řízení na nákup hardwaru/software za 4 miliony dolarů s cílem „sbírat a uchovávat informace o návštěvách uživatelů na internetových zdrojích a blokovat internetové zdroje“ freedomhouse.org. To ukazuje na neustálé investice do cenzurního aparátu. Podle zpráv Bělorusko hledalo technickou pomoc v Rusku (které samo realizuje rozsáhlé blokování) na rozšíření těchto kapacit freedomhouse.org. Výsledkem je, že přístup k blokovanému obsahu často vyžaduje obcházení přes VPN, Tor nebo proxy servery.

Represivní opatření vůči obcházení cenzury: Logicky se řada Bělorusů obrátila na virtuální privátní sítě (VPN) a anonymizační nástroje, aby cenzuru obešli. Vláda reagovala snahou blokovat nebo omezit VPN a Tor. Používání VPN či Tor pro nelegální účely bylo zakázáno už v roce 2015 freedomhouse.org, ale vymáhání bylo po několik let vlažné. Po roce 2020 se však režim zaměřil na tyto nástroje aktivněji. V roce 2020 zablokoval populární proxy Psiphon freedomhouse.org. V letech 2023–2024 se připravovaly plány použít filtrování provozu k plošnému omezení využívání VPN freedomhouse.org. V květnu 2024, když exilová opoziční skupina pořádala „alternativní volby“ prostřednictvím zabezpečené internetové platformy, režim reagoval blokádou minimálně čtyř hlavních VPN služeb (Psiphon, Turbo VPN, TunnelBear a HUB VPN), aby lidem znemožnil účastnit se online hlasování freedomhouse.org freedomhouse.org. Tato pomyslná hra na kočku a myš znamená, že průměrný Bělorus má stále méně nástrojů k otevřenému přístupu na internet. Terčem represí je i Tor; ačkoliv ne vždy stoprocentně, techniky na bázi DPI někdy znemožní navázání Tor spojení. Zavedla se i právní odpovědnost za poskytování „nelegálních“ rad k obcházení cenzury.

Sledování a soukromí: Bělorusko uplatňuje rozsáhlý režim sledování telekomunikací. Podle zákona musí všichni telekomunikační operátoři implementovat zařízení SORM (Systém pro operativní vyšetřovací činnosti), původně ruský systém, který umožňuje orgánům činným v trestním řízení (zejména běloruské KGB a OAC) zachycovat telefonní a internetovou komunikaci v reálném čase freedomhouse.org. Prezidentské Operační a analytické centrum (OAC) – původně pododdělení KGB – dohlíží na internetové sledování a má pravomoc dohlížet na dodržování povinností poskytovatelů připojení k uchovávání dat freedomhouse.org. Všichni poskytovatelé internetového a telefonního připojení jsou povinni uchovávat uživatelská data a pomáhat orgánům. Jak bylo zmíněno, registrace SIM karet je povinná: k nákupu SIM karty je nutné předložit pas, přičemž údaje z pasu jsou zapsány do elektronické databáze přístupné ministerstvu vnitra a bezpečnostním službám freedomhouse.org. To eliminuje anonymní mobilní přístup. Navíc jsou kyberkavárny či veřejné Wi-Fi hotspoty (například v hotelech) povinny identifikovat uživatele (často pomocí pasu, nebo SMS kódu) před umožněním přístupu na internet.

Na síťové úrovni vláda rozsáhle sleduje sociální sítě a komunikaci v messengerech. Po protestech v roce 2020 byly tisíce lidí zatčeny kvůli online příspěvkům nebo dokonce soukromým zprávám. Bezpečnostní složky pronikly do opozičních Telegram chatů a využily IMSI catchery i jiné způsoby ke spojení anonymní online aktivity se skutečnými identitami. Režim používá také zastrašovací taktiky, například nutí zadržené aktivisty odemykat jejich chytré telefony a sociální účty a následně z těchto zařízení získává seznamy kontaktů, čímž rozšiřuje síť sledování. „Velký bratr“ je na běloruském internetu velmi přítomen – Freedom House dlouhodobě hodnotí Bělorusko jako „Nesvobodné“, pokud jde o internetovou svobodu, a uvádí všudypřítomné sledování a tvrdé represi za online nesouhlas.

Za zmínku stojí, že online obsah je kriminalizován prostřednictvím široce definovaných zákonů. Desítky blogerů a online novinářů byly uvězněny na základě obvinění z „extremismu“ nebo „urážky prezidenta“ pouze za příspěvky na YouTube či Telegramu freedomhouse.org freedomhouse.org. Obyčejní občané dostávají víceroleté tresty za komentáře na sociálních sítích považované za protirežimní. Situace je taková, že mnoho lidí diskutujících o politice online to dělá pod pseudonymy a s použitím VPN/Tor (když je to možné), ale i tak zde číhá nebezpečí deanonymizace. Jeden krajní případ ilustruje, že vláda odklonila v roce 2021 komerční letadlo, aby zatkla disidentského blogera (Romana Protaseviče z Nexty), který se v té době vůbec nenacházel v Bělorusku – což dokládá, jak daleko režim zajde při honu na internetové aktivisty bbc.com.

Závěr ke kontrole: Běloruská vláda vybudovala „internet v mezích“ – vysoce kvalitní infrastrukturu, jež může občanům poskytovat informace a služby, ovšem pouze v přísně monitorované a filtrované „zahradě“. Výraz „sledování z nebe“ je trefný nejen pro satelity, ale také pro všudypřítomný vládní dohled nad kyberprostorem. Ať už technickými prostředky (státní monopol ISP, DPI filtrování, kill switche) nebo legislativními (vágní zákony o extremismu, povinné uchovávání údajů), stát je v digitálním prostoru Běloruska všudypřítomný. To přirozeně tlumí některé přínosy silné infrastruktury: například cloudové služby a zahraniční weby mohou být libovolně blokovány, podnikatelé či vědci mohou zjistit, že klíčové zdroje jsou pro ně nedostupné. Přesto navzdory těmto kontrolám běloruská populace prokázala vynalézavost při získávání informací a komunikaci (Telegram zůstává životní linkou, neboť používá decentralizovanou infrastrukturu, kterou se i v roce 2020 ukázalo jako velmi obtížné zcela zablokovat).

Digitální začleňování a digitální propast

Digitální začleňování v Bělorusku je příběhem zlepšujícího se přístupu zbrzďovaného sociálními a generačními rozdíly. Intenzivní úsilí země o rozšíření infrastruktury a udržení nízkých cen internetu dokázalo do velké míry uzavřít klasickou digitální propast mezi městem a venkovem či mezi bohatými a chudými, ale přetrvávají rozdíly podle věku, jazyka a kvality využití.

Pozitivní je, že přístup k internetu je obecně cenově dostupný a přístupný prakticky všem segmentům společnosti. Podle srovnávacích statistik ITU patřila cena základního internetového balíčku v Bělorusku v roce 2022 mezi nejnižší na světě: například 2 GB mobilních dat stály pouze 0,62 % HND na obyvatele a pevné připojení 5 GB přibližně 0,73 % HND na obyvatele freedomhouse.org. Tyto údaje překonávají cíl OSN v oblasti cenové dostupnosti a řadí Bělorusko mezi země s nejlevnějším internetem. V absolutních číslech lze za 10–15 $ měsíčně pořídit rychlé domácí připojení (200 Mbps nebo více) — což je při běloruských příjmech zvládnutelná cena. Nízké tarify jsou důsledkem státní politiky (vláda často tlačí na státní Beltelecom, aby držel ceny nízko) a absencí konkurence v některých oblastech. Výhoda spočívá v tom, že nízkopříjmové domácnosti, studenti a lidé v odlehlých oblastech si mohou obvykle dovolit alespoň nějaký přístup k internetu. Navíc jsou připojeny různé veřejné instituce jako knihovny a školy, které fungují jako komunitní přístupová místa.

Rozdíl mezi městy a venkovem se výrazně zúžil díky rozšiřování infrastruktury. Jak bylo zmíněno, ~80 % venkovských obyvatel již má přístup na internet freedomhouse.org, což znamená, že základní začlenění je dosaženo i mimo města. Projekty jako instalace Wi-Fi do venkovských knihoven, veřejné internetové přístupové body na poštách a nasazení mobilních internetových kiosků k tomu přispěly. Probíhající rozšiřování optické sítě do vesnic zajišťuje, že venkované nejsou odkázáni pouze na podřadné připojení. Přesto zde zůstává rozdíl v kvalitě: městští uživatelé častěji disponují nejrychlejším optickým připojením a mají více poskytovatelů na výběr, zatímco venkovští mívají často jen jedinou možnost (často starší DSL nebo slabší mobilní pokrytí). Vládní státní program explicitně uznává potřebu zvyšovat dostupnost služeb „včetně v malých sídlech“ kvůli konkurenceschopnosti a začleňování telecomtalk.info.

Výraznější digitální propast je však dnes podle věkových skupin a jazyka. Mladí Bělorusové (pod 50 let) mají velmi vysokou míru využívání internetu, u osob pod 40 let se blíží univerzálnosti. Starší Bělorusové, zejména z venkova, využívají internet méně. Například v roce 2021 bylo online pouze 28 % venkovských seniorů ve věku 65+, zatímco ve městech to bylo 53 % – ačkoli se tyto hodnoty zlepšují, stále znatelně zaostávají za mladšími skupinami freedomhouse.org. Probíhají snahy nevládních organizací a občas i státních programů zvýšit digitální gramotnost seniorů (například počítačové kurzy v komunitních centrech), ale pokrok je postupný. Tato generační propast znamená, že kritické e-government služby a informace se mohou bez pomoci těm nejzranitelnějším (penzistům) nedostat.

Dalším aspektem je jazyk a lokální obsah. Běloruský internet (často nazývaný „Bynet“) byl historicky ovládán ruskojazyčným obsahem a běloruština je zastoupena málo. Někteří zastánci digitálního začleňování upozorňují, že bělorusky mluvící uživatelé (často prodemokratičtí nebo ze západních oblastí) mají méně online zdrojů, a vláda skutečně některé běloruštinou psané stránky blokovala (vnímajíc je jako opoziční) freedomhouse.org. To vytváří kulturní digitální propast. Nicméně sociální sítě a messengery tuto bariéru alespoň částečně překlenuly, protože uživatelé na těchto platformách mohou tvořit obsah v obou jazycích (pokud mají přístup přes VPN).

Pokud jde o pohlaví, má Bělorusko zajímavě lehce vyšší podíl uživatelek internetu než uživatelů. V roce 2022 bylo uživateli internetu 89,5 % žen ve věku 16–72 let, což je o něco více než u mužů a dokonce více než evropský průměr pro ženy freedomhouse.org. To naznačuje, že v základním přístupu nejsou ženy nijak znevýhodněny; ženy v Bělorusku jsou online velmi aktivní (statistiky užívání sociálních sítí to potvrzují – více než 56 % uživatelů tvoří ženy) datareportal.com. Důvody mohou být demografické (ženy tvoří větší část populace, mnoho odcházejících IT pracovníků byli muži) nebo sociální (ženy často rozhodují o dětském vzdělání a tedy i o využívání internetu pro školní účely). Ať už je důvod jakýkoli, genderová rovnost v přístupu k internetu je v praxi dosažena.

Bělorusko se také chlubí rozvojem e-governmentu a e-služeb, které mají být dostupné pro všechny občany. Mnohé státní služby (platby za energie, daně, přístup ke zdravotní dokumentaci atd.) mají online portály. Využívání těchto služeb je vysoké ve městech a u mladší populace, ale součástí podpory digitálního začleňování je i pomoc venkovanům s jejich využíváním. Například některá venkovská správní centra mají „jednotná kontaktní místa“, kde úředníci pomáhají místním s přístupem ke digitálním službám.

Digitální propast v zařízeních: Jedním z přetrvávajících faktorů je kvalita zařízení a možnost přístupu k nim. I když jsou mobilní telefony všudypřítomné (penetrace mobilních telefonů je více než 100 %, což znamená, že prakticky každý má mobilní telefon freedomhouse.org), ne všechny jsou chytré telefony, zejména mezi staršími nebo chudšími skupinami obyvatel. I to se však mění s tím, jak trh zaplavují levné chytré telefony s Androidem. Pro domácí použití si ne každý může dovolit moderní počítač; mnoho domácností se spoléhá pouze na chytré telefony pro přístup k internetu. To může omezit hloubku využití internetu (například psaní domácích úkolů nebo podnikání bývá složitější jen na telefonu). Programy na vybavení škol počítači a nabídka cenově dostupných tabletů jsou součástí inkluzivní strategie. Někteří telekomunikační operátoři nabídli splátkové plány na zařízení, což rodinám usnadňuje získat PC či chytré televizory.

Komunitní a zdravotně znevýhodněná inkluze: Lidé se zdravotním postižením čelí výzvám při přístupu k ICT, protože mnoho webů a služeb v Bělorusku není plně optimalizováno pro přístupnost (například pro čtečky obrazovky). Některé iniciativy (často občanské organizace) se snaží zlepšit webovou přístupnost a poskytovat speciální výcvik pro zdravotně postižené uživatele. Státem řízený Beltelecom příležitostně vyhlašuje slevy či speciální tarify pro určité skupiny (například válečné veterány nebo osoby se zdravotním postižením) jako sociální opatření.

Závěrem lze říci, že Bělorusko do značné míry dosáhlo základní digitální inkluze z hlediska přístupu – většina obyvatel napříč regiony i pohlavími má možnost připojit se k internetu za přijatelnou cenu. Zbývající rozdíly se týkají spíše efektivního využívání: starší, venkovští nebo méně vzdělaní občané možná nečerpají plné výhody internetu, i když mají možnost připojení. Stále trvající výzvou je vtáhnout tyto skupiny do digitální společnosti prostřednictvím vzdělávání a lokalizovaného obsahu při zachování cenové dostupnosti a infrastruktury, kterou Bělorusko vytvořilo. Bohužel klima cenzury a politického útlaku znamená rovněž existenci „vědomostní propasti“ – mnozí jsou odříznuti od nezávislých informací, což omezuje potenciál internetu být nástrojem posílení svobody. Digitální inkluze v Bělorusku tak má politický rozměr: skutečná inkluze by znamenala nejen přístup ke státem schválenému internetu, ale k svobodnému a otevřenému internetu – což je cíl, který režim aktuálně omezuje.

Nedávný vývoj a budoucí výhled

Internetové prostředí v Bělorusku se neustále vyvíjí pod tlakem technologického pokroku, politických událostí a mezinárodní izolace. Při pohledu do budoucna pravděpodobně utvoří stav konektivity několik klíčových trendů a změn:

• Pokračující rozšiřování optických vláken: Bělorusko pravděpodobně během několika příštích let dokončí celonárodní rozšíření GPON optiky. Plány Beltelecomu v rámci programu Digital Development 2021–2025 si kladou za cíl nahradit zbývající DSL linky a rozvést optická vlákna do všech sídel nad určitou velikost telecomtalk.info. K polovině roku 2024 bylo již 95 % pevných odběratelů Beltelecomu na multiservisní (NGN/optické) síti telecomtalk.info. Dá se očekávat téměř univerzální optická přípojka do domácností ve městech a výrazný průnik do venkovských oblastí. To by mohlo učinit z Běloruska jednu z nejlépe připojených zemí v regionu, alespoň co se týče pokrytí optikou, na úrovni Pobaltí. S tím se široce zpřístupní gigabitové připojení, což umožní rozvoj nových služeb (IPTV, telemedicína atd.).
• 5G odsunuto na druhou kolej: Jak již bylo zmíněno, Bělorusko odložilo masové zavádění 5G kvůli sankcím a nákladům freedomhouse.org. V nejbližší době bude hlavní důraz kladen na maximalizaci 4G LTE prostřednictvím rozšíření spektra a základnových stanic. Vláda avizovala, že se s 5G nespěchá, a tento přístup pravděpodobně potrvá, dokud ji k tomu nedonutí pokroky v okolních zemích. Není vyloučeno, že Bělorusko by mohlo 5G nakonec zavést pouze v partnerství s Čínou (Huawei nebo ZTE), pokud to geopolitická situace dovolí, například v menším měřítku pro průmyslové nebo vládní účely. Stojí za zmínku, že jakékoli 5G, které bude zaváděno, pravděpodobně zdůrazní funkce dohledu (jak naznačovaly testy kamer s rozpoznáním obličeje přes 5G) freedomhouse.org, což odpovídá prioritám režimu. Pro běžné spotřebitele budou 5G telefony v Bělorusku ještě několik let fungovat pouze v režimu 4G.
• Změny u mobilních operátorů: Může dojít k posunům ve vlastnictví telekomunikačního sektoru. V daném politickém klimatu mohou zahraniční vlastníci jako A1 (rakouská A1 Telekom) či Turkcell (life:)) čelit obtížím nebo zvažovat odchod. V minulosti se objevovaly fámy o větším zapojení ruských nebo státních investorů. V roce 2022 Turkcell zvýšil svůj podíl ve společnosti life:) na 100 % freedomhouse.org, což ukazuje závazek, ale izolace běloruského trhu může vést ke konsolidaci. Vláda by rovněž mohla usilovat o větší vliv – například posílením mobilní divize Beltelecomu v konkurenci s privátními operátory. Konsolidace nebo znovu-národnění telekomunikačního sektoru není vyloučeno, pokud režim bude usilovat o ještě těsnější kontrolu.
• Výhled Starlink/OneWeb: Za současného politického status quo je nepravděpodobné, že by Bělorusko oficiálně povolilo Starlink nebo jakýkoli nezávislý satelitní internet. Pokud by ale došlo k demokratické změně nebo i jen mírnému uvolnění, Starlink by mohl Bělorusko rychle pokrýt (jelikož satelity již přelétají území). Například služba Starlink Elona Muska by mohla technicky vysílat internet do Běloruska, pokud by byly k dispozici terminály; jedinou překážkou je regulace. Pokud by nastal scénář příznivý opozici, přivést Starlink by mohlo rychle zajistit otevřený internet, i kdyby pozemní sítě ovládal stát. Prozatím však je Starlink vzdálenou možností a totéž platí pro OneWeb. Stojí za zmínku, že Rusko (běloruský spojenec) vyvíjí vlastní satelitní internetovou konstelaci (projekt Sfera) – Bělorusko by v budoucnu mohlo zvolit partnerství nebo využití ruského/čínského systému pro státní účely namísto západních systémů.
• Stupňující se cenzura a izolace: Bohužel, nedávný vývoj naznačuje, že se Bělorusko dále přiblíží k ruskému modelu kontroly internetu. V únoru 2024 Bělorusko a Rusko oznámily kroky ke „sjednocení“ některých aspektů informačního prostoru freedomhouse.org. To by mohlo znamenat sdílené black-listy či společné snahy o blokaci obsahu. Bělorusko již napodobilo ruské zákony (například přijalo ustanovení proti „fake news“ a „extremistické“ internetové aktivitě, podobně jako ruská legislativa) freedomhouse.org. Trend směřuje k většímu státnímu dohledu. Můžeme očekávat hlubší inspekci paketů (pravděpodobně dovezenou z Číny nebo Ruska) pro automatickou cenzuru obsahu v reálném čase. Rovněž blokování VPN a Toru se může vyostřit; vláda v roce 2024/25 signalizovala nasazení nových filtrů pro traffic, které mají mířit na prolamovací nástroje freedomhouse.org. Pokud by se to povedlo, mohli by Bělorusové narazit na ještě větší obtíže při přístupu na blokované weby, čímž by se jejich internet fakticky odstřihl od globální sítě (scénář mini „intranetu“ podobně jako v Íránu či s čínským firewallem, i když zatím v menším měřítku).
• Vylepšení dohledu: Režim bude dále investovat do sledovací techniky. Patří sem rozšiřování sítí CCTV s rozpoznáváním obličejů (některé z nich jsou přes širokopásmové připojení napojeny na centrální databáze), monitoring messengerů pomocí malwaru nebo nuceného předávání dat a AI nástroje pro prohledávání sociálních sítí kvůli projevům nesouhlasu. Partnerství se zeměmi jako Čína může přinést systémy typu chytré město integrované s internetovými daty. I když to přímo nezmění přístup, ovlivní to svobodu použití internetu občany.
• Digitální ekonomika a odliv mozků: Bělorusko mělo donedávna rozvinutý IT sektor (v Minsku se nacházel „Hi-Tech Park“ se spoustou softwarových firem a startupů). Politické otřesy po roce 2020 způsobily odliv mozků – desítky tisíc IT odborníků a mladých profesionálů odešlo do Polska, Litvy apod. To se projevuje na internetové scéně: méně lokálního obsahu, možná pomalejší rozvoj nových e-služeb a potenciální stagnace technologických inovací. Vláda však stále prosazuje digitální rozvoj – např. propaguje státní kryptoměnovou platformu (která měla omezený úspěch) nebo automatizaci státních služeb. Pokud se situace udrží, pravděpodobně uvidíme dvojí přístup: státem řízené digitální projekty (často s bezpečnostním zaměřením) budou pokračovat, zatímco soukromý inovační sektor bude zaostávat kvůli sankcím a ztrátě talentů.
• Regionální změny v konektivitě: S válkou na Ukrajině a zhoršením vztahů se Západem může Bělorusko více přesměrovat svůj internetový provoz přes Rusko místo EU. Aktuálně má Bělorusko propojení přes Polsko a Pobaltí na západní internetové uzly. Je možné, že tato propojení budou částečně utlumena či více monitorována, zatímco závislost na ruském přenosu poroste (například trasování přes Rostelecom). Internet v Bělorusku by se tak stal závislejší na ruské infrastruktuře a potenciálně podléhal ruským internetovým regulacím (pokud by Rusko chtělo izolovat svůj Runet, mohlo by to postihnout i Bělorusko). Na druhou stranu diverzifikace tras je v zájmu Běloruska kvůli odolnosti, takže EU linky pravděpodobně neodřízne, pokud nebude donuceno.
• Přizpůsobení uživatelů: Běloruská populace prokázala odolnost v přizpůsobování omezením – používáním proxy serverů, mirrorů a Telegram kanálů pro sdílení informací. Do budoucna může více lidí začít využívat decentralizované technologie (například mesh sítě, pokud budou dostupné, nebo peer-to-peer sdílení zpráv) pro obcházení centralizované kontroly. Technologicky zdatná mládež může šířit znalosti o využití satelitní televize či rádiového příjmu pro zprávy, nebo kreativní využití DNS tunelování/SMS distribuce informací při blokaci internetu. Fakticky se kočka a myš mezi cenzurou a jejími obcházeními stane určujícím rysem běloruského internetu v budoucnu.

Závěrem lze konstatovat, že bezprostřední budoucnost internetu v Bělorusku pravděpodobně přinese další rozpor mezi působivými technickými možnostmi a restriktivním informačním prostředím. Na jednu stranu může mít za pár let prakticky každý Bělorus optiku nebo 4G rychlé, levné, všudypřítomné. Na druhou stranu však možnosti využití tohoto připojení budou stále více omezovány vládními filtry a dohledem. Termín „Skutečný stav internetu“ v Bělorusku tak získává dvojí význam: skutečná infrastruktura je silná, ale skutečná svoboda je omezena. Mezinárodní vývoj (například změna režimu či zásah světových technologických hráčů) by mohl tento směr zásadně změnit. Prozatím internet v Bělorusku slouží jako varování, jak může země dosáhnout téměř univerzální konektivity, a přesto omezovat otevřenost a svobodu, kterou by internet měl přinášet.

Zdroje: freedomhouse.org hajun.info zerohedge.com