Stav přístupu k internetu v Albánii: Od optických vláken po satelitní signály
Přístup k internetu v Albánii se během posledních dvou desetiletí změnil z luxusu na základní veřejnou službu. Dnes více než 83 % Albánců (ve věku 16–74 let) používá internet pravidelně a téměř 96,7 % domácností má nějaký typ připojení k internetu instat.gov.al. Tato rozšířená konektivita je založena na kombinaci pevného širokopásmového připojení přes optická vlákna, rozvinutých mobilních sítí a nových satelitních služeb. Vládní snaha o digitalizaci služeb (například portál e-Albania) i snaha přiblížit se evropským digitálním standardům ještě více urychlily zlepšení infrastruktury a adopci služeb. Následující zpráva analyzuje albánskou internetovou infrastrukturu – od vysokorychlostních optických linek po satelitní signály – a hodnotí pokrytí, kvalitu služeb, klíčové poskytovatele, cenovou dostupnost, politiky i budoucí vyhlídky.
Pevná širokopásmová infrastruktura v Albánii
Pevné širokopásmové připojení v Albánii zaznamenalo v posledních letech pozoruhodný růst pokrytí i rychlostí, zejména ve městech. V roce 2023 mělo zhruba 90,4 % domácností pevné širokopásmové připojení k internetu (skrze optiku, kabel, ADSL apod.), což je mírný nárůst oproti předchozímu roku instat.gov.al. To znamená dramatický vzestup od několika let nazpět (58 % domácností mělo internet v roce 2019) tiranatimes.com. Sítě na bázi optických vláken rychle expandují a postupně nahrazují staré DSL linky. Na konci 10. let tvořilo DSL (často fiber-to-the-node s měděným posledním úsekem) asi 39 % připojení, zatímco čistě optický internet (FTTH/B) rostl k ~31 % tiranatimes.com. Dnes je podíl optiky ještě vyšší, poskytovatelé se snaží uspokojit rostoucí poptávku po rychlém internetu. Největší operátoři nabízí gigabitové balíčky ve městech – například Vodafone Albania (po akvizici kabelového operátora Abcom) nabízí optické tarify až 1 Gbps ve vybraných oblastech home.vodafone.al. Výsledkem je významné zlepšení rychlosti pevných přípojek: mediánová rychlost stahování byla na začátku roku 2023 zhruba 44,6 Mbps, což představovalo nárůst o 42 % oproti předchozímu roku albaniandailynews.com. V některých městech jsou průměrné rychlosti ještě vyšší – například město Shkodër vedlo ve 4. čtvrtletí 2023 s téměř 70 Mbps průměrného stahování telecompaper.com. Tento skok v kvalitě odráží probíhající modernizaci pevné infrastruktury.
Přes tyto úspěchy zůstává pevná širokopásmová infrastruktura značně soustředěná ve městech. Optické i kabelové sítě jsou rozvinuté ve městech jako Tirana a Durrës, ale mnoho venkovských a odlehlých komunit je nadále nedostatečně pokryto. Celkově je zhruba 90 % pevných přípojek ve městech a jen 10 % na venkově tiranatimes.com. V roce 2021 byla penetrace pevného internetu ve městech odhadována na 30 % (z populace), zatímco na venkově pouze kolem 8 % exit.al. Horský terén a vysoké náklady na výstavbu snižují zájem soukromých ISP o pokrytí venkova, což způsobuje přetrvávající digitální propast. Polovina všech pevných linek v zemi je navíc soustředěná v regionu Tirany tiranatimes.com. Pro zajištění mezinárodní konektivity Albánie investovala i do páteřní infrastruktury: vláda ve spolupráci s maďarskou společností 4iG staví novou „digitální dálnici“ v podobě podmořského optického kabelu propojujícího Albánii se středomořskou a evropskou sítí albaniandailynews.com. To navýší kapacitu a zálohování pro albánské internetové páteře. Shrnutě, pevný internet v Albánii je na silné růstové trajektorii – charakterizované expanzí optiky a vyššími rychlostmi – ale mezery v pokrytí přetrvávají v méně zalidněných oblastech.
Mobilní internet: 3G, 4G a nástup 5G
Mobilní sítě tvoří základ albánské internetové konektivity, s téměř plošným pokrytím 3G/4G a nastupující érou 5G. Počátkem roku 2023 mělo země zhruba 2,27 milionu internetových uživatelů (≈80 % populace) datareportal.com, z nichž velká většina spoléhá na chytré telefony. Ve skutečnosti převyšuje počet mobilních širokopásmových přípojek i samotný počet obyvatel – penetrace přes 100 % domácností vzniká tím, že mnoho Albánců používá více SIM karet tiranatimes.com. Sítě čtvrté generace (4G LTE) pokrývají přibližně 96 % populace euronews.al, což zajišťuje základní mobilní internet téměř všem komunitám. Albánie zavedla 4G s menším zpožděním (v polovině 10. let), ale od té doby dohnala zbytek regionu; 4G je nyní hlavní článkem celonárodního mobilního pokrytí. Starší 3G sítě jsou postupně nahrazovány modernějším 4G. Podle Úřadu pro elektronické a poštovní komunikace (AKEP) mělo v roce 2022 mobilní širokopásmové pokrytí v podstatě všechny osídlené oblasti, což z praktického pohledu činilo 4G rychlejší cestou k univerzálnímu pokrytí než začínající 5G euronews.al euronews.al.
Mobilní trh v Albánii prošel v nedávné době konsolidací. V lednu 2023 se druhý největší mobilní operátor One Telecommunications spojil s tradičním Albtelecomem (který provozoval i mobilní síť), čímž vznikl jednotný operátor One Albania en.wikipedia.org. V praxi tak nyní mají Albánci dva hlavní mobilní operátory: One Albania a Vodafone Albania. Vodafone je dlouhodobě lídrem trhu, zatímco One Albania (podpořená skupinou 4iG z Maďarska) sdružuje nyní majetek i klienty bývalých Albtelecom a Telekom Albania/One. Oba poskytují celoplošné služby 2G/3G/4G a rozjíždějí zavádění 5G.
5G technologie je v Albánii v počáteční fázi nasazování. V roce 2023 pořádala vláda (AKEP) aukci na pásmo 3,5 GHz pro 5G a přidělila licence dvěma operátorům politiko.al politiko.al. Komerční 5G služby začaly na konci roku 2024: One Albania bylo první spuštěno 25. listopadu 2024, krátce poté s 5G přišel Vodafone politiko.al. Zpočátku je 5G pokrytí omezené pouze na klíčové městské oblasti – Tirana a Durrës byly prvními městy s 5G signálem a v roce 2025 se plánuje rozšíření do dalších velkých měst a strategických lokalit politiko.al. Na začátku roku 2025 mělo zhruba 19 % zařízení a uživatelů v Albánii přístup k 5G signálu pulse.internetsociety.org (zatímco prakticky všichni mají 4G). 5G sítě si kladou za cíl poskytnout ještě vyšší rychlosti a kapacitu, ale vzhledem k pozdějšímu nasazení v Albánii bude 5G v blízké době pouze doplňkem k 4G, nikoliv náhradou. Důležité také je, že Albánie souhlasila v rámci iniciativy USA „Clean Network“ s tím, že nebude používat zařízení Huawei/ZTE v 5G sítích tiranatimes.com a oba operátoři (One Albania a Vodafone) zavádějí 5G ve spolupráci s evropskými výrobci (např. Ericsson) datacenterdynamics.com. Zatím ale zůstává páteří mobilní konektivity 4G, která nabízí dostačující rychlosti pro většinu uživatelů. V roce 2023 byly průměrné rychlosti stahování přes mobil 48 Mbps pulse.internetsociety.org, což je srovnatelné s regionem, a Vodafone byl oceněn za kvalitní uživatelský zážitek (např. dobré hodnocení streamování videí) frequencycheck.com. Další expanze 5G včetně možných 5G fixních bezdrátových přístupů pro domácnosti by měla v budoucnu konektivitu v Albánii ještě posílit, zejména v oblastech bez optické infrastruktury.
Satelitní internetové služby
Novým fenoménem je v Albánii satelitní internet, který slibuje dostupnost i mimo dosah klasických sítí. V polovině roku 2024 byla Albánie zařazena do pokrytí služby Starlink od SpaceX jako jedna z více než 100 pokrytých oblastí albaniandailynews.com. Albánci – zejména v odlehlých venkovských oblastech – nyní mohou získat moderní vysokorychlostní internet (LEO) přes satelit. Služba Starlink potřebuje satelitní parabola-kitu a předplatné. Hardware stojí kolem 42 500 ALL (přibližně 418 €) a měsíční paušál je asi 6 500 ALL (~$60) albaniandailynews.com. Přestože je cena vyšší než u běžných ISP tarifů, Starlink nabízí neomezená data a rychlosti internetu (50–200 Mbps) tam, kde byla dříve k dispozici jen pomalá DSL nebo žádný spolehlivý pevný internet. Koncem roku 2024 měl Starlink globálně vypuštěno více než 6 000 satelitů (asi 15 % plánované sítě) albaniandailynews.com, což rozšiřuje pokrytí po celém Balkánu. Pro horská a řídce osídlená území Albánie poskytuje satelit významnou alternativní cestu k překonání digitální propasti. Stačí volný výhled na oblohu – instalační balíček Starlink lze namontovat na střechy a používat i přenosně albaniandailynews.com.
Mimo Starlink jsou ostatní satelitní řešení v Albánii stále omezená. Tradiční geostacionární satelitní internet (VSAT služby) existoval, ale kvůli vysoké latenci a ceně byl určen jen pro úzkou skupinu zákazníků. Příchodem Starlink s nižší latencí a vyšší rychlostí se však satelitní internet stává reálně použitelným i pro mainstream – streamování videí, videohovory atd., zvláště ve venkovských podmínkách. Albánská vláda je těmto technologiím otevřená; objevily se i zprávy o podpoře a diskuzích o zdanění těchto služeb telegrafi.com albaniandailynews.com. V roce 2025 tak byl Starlink jasným lídrem satelitního internetu v Albánii, konkurenční OneWeb ani Viasat zde zatím služby nespustili. Satelitní broadband se tak stává významnou novou součástí albánského internetového ekosystému, ideální zejména pro odlehlé uživatele a jako záložní řešení. Další rozšiřování této technologie ještě více zaručí, že se i ty nejodlehlejší albánské komunity dostanou online – a dobře doplní probíhající rozvoj pevných i mobilních sítí.
Pokrytí a rozdíl mezi městem a venkovem
Hlavním tématem přístupu k internetu v Albánii je kontrast mezi dobře pokrytými městy a méně připojeným venkovem. Městské oblasti mají takřka všudypřítomné pokrytí: ve městech působí více pevných poskytovatelů (nabízejících optiku, kabel či VDSL) i silné 4G/5G signály. V Tiraně – hlavním městě – je penetrace pevného internetu nejvyšší v zemi (v roce 2021 mělo pevný internet přes 43 % populace) exit.al a oba hlavní operátoři zde zavedli optiku napříč celým městem. Uživatele ve městech tedy těží z rychlého domácího internetu (často 100 Mbps a více) i z vynikající dostupnosti mobilních dat. Venkovské vesnice jsou však často odkázány hlavně na mobilní sítě, protože pevné linky zaostávají. Přestože se dnes téměř každá albánská domácnost dokáže připojit instat.gov.al instat.gov.al, kvalitativní rozdíly v rychlosti a spolehlivosti jsou značné dle lokality. Jak už bylo řečeno, pokrytí pevného internetu na venkově je poslední roky jen ~5–8 % populace exit.al tiranatimes.com – většina venkovských rodin tak nemá pevnou linku. Pokud ano, obvykle využívají starší DSL s omezenou rychlostí. Drtivá většina venkova tedy spoléhá na 3G/4G mobilní internet, který sice pokrývá téměř všechna sídla euronews.al, ale nabídne slabší rychlosti nebo omezenou kapacitu ve srovnání s městskou optikou. Například člověk ve vzdálené vesnici může mít přes 4G jen pár Mbps kvůli vytížení nebo vzdálenosti od vysílače, zatímco v Tiraně si užívá domácí optiku o mnoho rychlejší.
Albánská vláda rozpoznala tento digitální rozdíl mezi městem a venkovem jako hlavní problém. Národní širokopásmový plán 2020–2025 si stanovuje cíle pokrýt 100 % venkova vysokorychlostním internetem do roku 2025 tiranatimes.com tiranatimes.com. Jeden z hlavních cílů: každá venkovská domácnost by měla mít alespoň 100 Mbps volně dostupné (ať už přes optiku, či bezdrát) tiranatimes.com. V mnoha odlehlých oblastech byl však postup v posledních letech pomalý. V roce 2022 Albánie nezavedla žádnou velkou státní dotaci na rozšiřování internetu na venkově, což přenechalo rozvoj trhu a ten často míjí řídce osídlené lokality exit.al. Dochází však ke zlepšování: mobilní operátoři plánují využít 5G pro fixní bezdrátové připojení v menších městech, malí lokální ISP zavádějí optiku už i do některých venkovských komunit infrastruktura.gov.al. Dále se v mnoha městech a vesnicích rozšiřuje bezplatná veřejná Wi-Fi (cílem bylo pokrýt do roku 2023 zdarma polovinu veřejných prostor) tiranatimes.com. Přesto zůstává výrazný rozdíl v kvalitě služeb mezi městem a venkovem. Lidé ve městech hlásí vysokou spokojenost s rychlostí i stabilitou internetu, venkované si často stěžují na přerušování signálu nebo nutnost „lézt na kopec“, aby měli silnější spojení. Příchod Starlinku představuje novou šanci na srovnání podmínek, když nabídne rychlý internet kdekoliv, kde je viditelná obloha. Skoro univerzální 4G pokrytí znamená, že základní přístup je dnes všude v Albánii, i když zatím ne vždy v městské kvalitě euronews.al euronews.al. Vyrovnání zbytku rozdílu bude vyžadovat další investice do infrastruktury (optická páteř, základnové stanice atd.) a možná státní pobídky do málo pokrytých oblastí.
Rychlosti internetu a kvalita služeb
Rychlosti internetu v Albánii se v posledních letech výrazně zlepšily, i když se liší podle typu připojení. U pevného internetu nastává růst hlavně s rozšiřováním optiky. Na začátku roku 2023 byl medián rychlosti stahování přes pevné připojení asi 44,6 Mbps albaniandailynews.com – meziročně velký skok. Koncem roku 2023 už byl celonárodní průměr pevného internetu nad 50 Mbps (Internet Society uvádí 54,5 Mbps) pulse.internetsociety.org. Tyto průměry však skrývají rozdíly mezi starým DSL a moderní optikou: kdo má novou optiku, dosáhne snadno na 100–1000 Mbps, zákazníci ADSL či starého kabelu mají často jen 10–20 Mbps. Ještě v roce 2019 mělo více než 50 % fixních zákazníků jen 4–10 Mbps tiranatimes.com, ale to se rychle mění s modernizací. Rychlosti mobilních sítí jsou obecně nižší, ale stále solidní. Medián rychlosti stahování přes mobil v roce 2023 činil 39,3 Mbps datareportal.com, což bylo dokonce nepatrně méně (-9 %) než rok předtím – pravděpodobně kvůli přetížení 4G sítí při vysoké poptávce datareportal.com. Oba operátoři však investují do kapacity a upgradu 4G/5G. Dle zprávy OpenSignal z roku 2023 mají One Albania a Vodafone shodně vysokou rychlost 4G, One vede lehce v uploadu (~11,9 Mbps vs ~10,2 Mbps) opensignal.com. Mobilní latence je solidní (často 25–35 ms na 4G), 5G nabídne v testech přes 500 Mbps.
Z hlediska kvality služeb mají albánští uživatelé obecně spolehlivou páteřní síť, ale narazí i na dílčí výpadky. Ve městech je stabilita i dostupnost výborná, na venkově dochází k výpadkům hlavně při bouřkách nebo výpadcích proudu (obzvlášť u mobilních vysílačů). V zemi funguje jediný internetový výměnný bod (IXP) v Tiraně pro místní provoz a asi 22 % populárního digitálního obsahu je cacheováno přímo v Albánii pulse.internetsociety.org – tím se zlepšuje odezva a načítání mnoha služeb. Mezinárodní konektivita je dostatečná a rozšiřuje se: Albánie se tradičně napojuje přes optiku do Itálie, Řecka a Severní Makedonie, nová podmořská trasa Albánie–Itálie–Egypt navýší kapacitu ještě více albaniandailynews.com. Hlavní ISP posilují páteře pro nárůst datového provozu (víc video streamingu atd.). Díky tomu se celková internetová odolnost Albánie zlepšuje – Internet Society hodnotí zemi na 50 % (střední „resilience“) a uvádí, že diverzita poskytovatelů a napojení je velmi dobrá pulse.internetsociety.org pulse.internetsociety.org. S dalším rozvojem optiky a 5G půjdou rychlosti dál nahoru. Státní cíle počítají do roku 2025 s tím, že polovina uživatelů bude mít gigabit-připojení tiranatimes.com. Tento cíl je ambiciózní, ale reflektuje závazek k vysoké kvalitě. Operátoři jako One Albania skutečně rozšiřují optiku až do domácností a připojují hlavní instituce rychlostmi 1 Gbps (školy, univerzity, úřady) tiranatimes.com. Dnes se tak Albánci těší mnohem kvalitnějším rychlostem i službám než před pár lety, i když špičkový výkon stále závisí na lokalitě a zvoleném poskytovateli.
Internetová penetrace a adopce obyvatel
Albánie dosáhla vysoké úrovně internetové penetrace mezi svými obyvateli. V roce 2023 používalo internet odhadem 83 % populace (ve věku 16–74 let) instat.gov.al pulse.internetsociety.org, což je jen mírně pod evropským průměrem (~90 %). V absolutních číslech to znamená kolem 2,2 milionu pravidelných uživatelů na počátku roku 2023 albaniandailynews.com. Prakticky všichni mladší Albánci (teenageři, lidé ve dvaceti letech) jsou online, vysoká je také využívanost do středního věku. Zbytek offline populace tvoří převážně starší lidé nebo obyvatelé velmi odlehlých oblastí. Pozoruhodné je, že internet používají muži a ženy téměř stejně (kolem 82 % žen a 85 % mužů je online) pulse.internetsociety.org, tedy s malým genderovým rozdílem. Albánci přistupují k internetu převážně přes mobilní zařízení – 99,8 % uživatelů internetu využívá mobil/smartphone instat.gov.al. Notebook či stolní počítač používá jen asi 27 % uživatelů (mnoho domácností spoléhá výhradně na mobilní internet) instat.gov.al. Toto mobilní zaměření odráží i vysokou penetraci mobilního internetu v zemi.
Pokud jde o předplatné, ke konci roku 2023 bylo registrováno přibližně 632 000 pevných širokopásmových přípojek (zhruba 22 na 100 obyvatel) theglobaleconomy.com. To znamená, že domácnosti často sdílejí jednu přípojku (když je pokrytí domácností asi 90 %). U mobilních přípojek přesahuje počet 3,3 milionu aktivních SIM (hlas a data) čili zhruba 120 % populace tiranatimes.com. Mnohé SIM ale slouží jen pro data nebo jsou duplicitní; reálný počet unikátních uživatelů mobilního internetu je zhruba 2 miliony. Oblíbenost sociálních sítí je vysoká – kolem 1,6 milionu Albánců používalo Facebook, Instagram apod. v roce 2023 datareportal.com – často přes mobilní data. Albánská diaspora a ekonomika remitencí navíc významně podporují rozšíření internetu, protože rodiny komunikují pomocí videohovorů a chatovacích aplikací (WhatsApp, Viber) – 98,7 % uživatelů internetu v Albánii tak komunikovalo hlasově i video přes internet instat.gov.al. Další katalyzátor adopce jsou státní elektronické služby a online bankovnictví: stovky veřejných služeb jsou digitalizované, občané tak internet potřebují i pro úřady a platby. Z toho plyne, že Albánie dosahuje téměř saturace základní internetové penetrace a nyní se zaměřuje na zvyšování kvality a začleňování zbývajících offline obyvatel (především starších nebo sociálně slabších) skrze dostupné programy.
Cenová dostupnost internetového přístupu
Připojení k internetu je v Albánii relativně cenově dostupné vzhledem k úrovni příjmů, i když cena může být stále překážkou pro nejchudší domácnosti. Podle mezinárodních měřítek Albánie splňuje cíle UN Broadband Commission na dostupnost – základní balíček internetu stojí méně než 2 % průměrného měsíčního důchodu na osobu pulse.internetsociety.org. Konkrétně nízkonákladový mobilní balíček (cca 1,5 GB měsíčně 3G/4G dat) vyjde zhruba na 1,3 % průměrného HDP na osobu v roce 2022 pulse.internetsociety.org. Prakticky lze u mobilních operátorů najít velmi dostupné předplacené balíčky – například 10 GB za cca 10 €, neomezené sociální sítě ještě levněji zenith.travel. Ani pevný internet není drahý: standardní domácí tarif s rychlostí 20–50 Mbps (neomezeně) stojí obvykle 1 500–2 000 ALL/měsíc (zhruba 15–20 USD) numbeo.com. Lepší optika a balíčky s televizí mohou stát 25–30 € měsíčně, což je stále přijatelné pro většinu rodin střední třídy zenith.travel.
V poměru k příjmům jsou takové ceny střední. Průměrná měsíční mzda v Albánii v roce 2023 byla přibližně 70 000 ALL (~600 €) hrubého telegrafi.com, takže základní internet za 1 500 ALL tvoří jen asi 2% výdělku průměrného pracovníka. I u nejnižších příjmů (minimální mzda, venkov) je základní internet (například 4G balíček) na úrovni 5–6 % příjmu, což je stále lepší než dekádu zpět. Větší konkurence a technologický rozvoj snížily ceny o poznání níž: například v roce 2010 byl internet pomalejší i relativně dražší. Dnes jsou albánské ceny internetu na úrovni nebo i nižší než v mnoha okolních zemích techjury.net. Mobilní data jsou zvláště levná v přepočtu na jeden GB, což podpořilo růst mobilního internetu v regionu. Přesto však na okraji společnosti zůstává problém dostupnosti: nejchudší obyvatelé venkova mohou i 1 000 ALL měsíčně těžko ušetřit a někteří odlehlí uživatelé jsou odkázáni na drahé satelitní nebo bezdrátové řešení. Zavedení Starlinku je sice technicky přínosné, ale cena (60 €/měsíc) je mimo možnosti většiny – dostupné spíše podnikatelům či zámožnějším farmářům albaniandailynews.com. Pro zvýšení rovnosti zvažuje stát či neziskové organizace digitální inkluzi – např. volný internet ve společenských centrech nebo dotace pro školy/zdravotnictví. Přesto je trend v Albánii jasný – internet je stále dostupnější, zvlášť když kvalitní tarify nabízejí lepší poměr cena/výkon. Při průměrných cenách 15–20 USD za kvalitní internet patří Albánie ke státům s dobrou dostupností a podporuje tak rychlý růst adopce internetu.
Státní politiky a iniciativy
Albánská vláda aktivně ovlivňuje rozvoj internetové infrastruktury i digitální inkluzi. Klíčovým dokumentem je Národní širokopásmový plán (NBP) 2020–2025, který stanovuje odvážné cíle pro pokrytí celé země. Jedním z principů plánu je 100% pokrytí vysokorychlostním internetem všech domácností, firem i státních institucí do roku 2025 tiranatimes.com. Stanoveny jsou také výkonnostní cíle: v roce 2025 by 50 % spojení ve městech (například v Tiraně) mělo zvládnout 1 Gbps, a 100 % venkova by mělo mít službu alespoň 100 Mbps tiranatimes.com tiranatimes.com. Tyto cíle odpovídají evropské „gigabitové společnosti“ a symbolizují snahu začlenit Albánii do evropského digitálního prostoru. Vláda podporuje investice do optiky (protože pouze FTTH je dlouhodobě zárukou gigabitových rychlostí) tiranatimes.com. Součástí plánu je i propojit všechny školy a zdravotnická centra rychlostmi 1 Gbps do roku 2025 tiranatimes.com, většina byla v posledních letech modernizována optikou nebo dedikovanými bezdrátovými přípojkami.
Kromě plánování podnikl stát i regulační a investiční kroky. Regulační agentura AKEP periodicky snižovala překážky pro budování infrastruktury – např. zjednodušením povolování výstavby optiky, zavedením přenositelnosti čísel (na podporu konkurence). Schválená fúze Albtelecom a One v letech 2022–2023 byla regulatorně motivována, aby vznikl silný operátor (One Albania) se srovnatelnými možnostmi jako Vodafone pro investice do 5G a optiky en.wikipedia.org. Současně je však monitorováno, aby vzniklý duopol nezneužíval postavení; kvalita i ceny jsou pod dohledem. Vláda získala mezinárodní finance na rozvoj konektivity: díky Western Balkans Investment Framework (WBIF) a dalším EU fondům Albánie mapuje mezery v pokrytí na venkově a pilotně je rozšiřuje aconium.al wbif.eu. Spuštěn byl například velký projekt rozvoje infrastruktury v osmi krajích zaměřený právě na venkov aconium.al. Do roku 2022 sice nevznikla obří státní dotace na venkov, ale podmínky pro ni se připravují exit.al. V mobilní sféře stát zorganizoval 5G aukce transparentně a se záměrně nízkými minimálními cenami, aby umožnil rychlé rozšíření. Probíhalo i vydávání testovacích licencí (Vodafone měl už v roce 2019 možnost testovat 5G) itu.int. Politika také podporuje odstraňování technologických bariér – např. umožňuje převedení pásma 800 MHz na 4G nebo plánuje uvolnění 700 MHz (stále používaných TV vysíláním) pro data itu.int.
Významná je snaha o digitalizaci státní správy, což zvyšuje poptávku po internetu. Portál e-Albania nabízí stovky online služeb (daně, licence, certifikáty), od roku 2022 jsou mnohé služby dostupné pouze elektronicky. Díky tomu vznikly osvětové a vzdělávací programy zaměřené na digitální dovednosti. Vláda spustila i zvyšování digitální gramotnosti, často ve spolupráci s mezinárodními donory. Albánie také uzavřela regionální dohody o snížení nákladů na roaming (od července 2021 nemají balkánské státy žádné roamingové příplatky, což podpořilo regionální konektivitu). Z hlediska kybernetické bezpečnosti došlo ke změnám zákonů tak, aby byla chráněna kritická infrastruktura a sladěna s EU směrnicemi. Přihlášení se k iniciativě Clean Network (zákaz nedůvěryhodných dodavatelů pro 5G) tiranatimes.com je i geopolitické rozhodnutí ovlivňující výběr dodavatelů pro telekomunikace. Celkově se albánský stát zaměřuje na usnadnění výstavby infrastruktury, tvorbu strategií a využití digitálních technologií pro rozvoj společnosti. Přestože v praxi jsou stále výzvy, politiky i iniciativy demonstrují silný závazek ke zlepšení dostupnosti internetu pro všechny Albánce.
Výzvy a příležitosti rozvoje
Albánie si při dalším posilování digitální konektivity klade několik výzev a příležitostí do příštích let. Hlavní výzvou je dokončení pokrytí venkova a jeho včlenění. Posledních pár procent domácností bez spolehlivého internetu žije často v těžko dostupných horách nebo v chudobě. Zavádění optiky nebo i 4G/5G základnových stanic sem je drahé bez dotací. Odhad Světové banky říká, že univerzální vysokorychlostní pokrytí Albánie přes 4G (400 Mbps města, 10 Mbps venkov) může vyžadovat investice až 250–340 milionů USD euronews.al euronews.al – což je značný objem prostředků. Zároveň jde o šanci: Albánie může tyto projekty financovat skrze evropské fondy nebo veřejně-soukromá partnerství. Podle odborných analýz je nejefektivnější využít stávající 4G infrastrukturu a sdílení sítí euronews.al euronews.al. Nástup 5G znamená také výzvu i šanci. Výzvou je zabránit prohlubování propasti mezi městem a venkovem (5G se nejprve nasazuje ve městech). Šancí je ale využít 5G fixní bezdrátové připojení s rychlostí optiky tam, kde nelze natáhnout kabely, pokud bude dost spektra i investic. Operátoři v Albánii by mohli na venkově stavět sdílenou 5G síť a snížit tím náklady – Světová banka odhaduje možnou úsporu až 70 %, byť s nutností regulace konkurence euronews.al.
Další výzvou bude udržet dostupnost a konkurenci při existenci dvou hlavních mobilních operátorů. Poslední konsolidace trhu vyžaduje dohled, aby ceny i kvalita zůstaly příznivé. Jako příležitost se jeví vstup virtuálních operátorů (MVNO) pro rozšíření nabídky, zvláště v niku venkova nebo specializovaných služeb. V pevném internetu je pozitivem existence řady menších ISP (např. Abissnet, Tring, Digicom, Asc Fiber atd.), kteří často inovují (optika v panelácích, bezdrát v předměstích), a tlačí tak silnější hráče k lepším službám. Podpora sdílení infrastruktury (třeba zpřístupnění kanálů nebo věží menším ISP) může zrychlit expanzi a snížit náklady – a bude dále vhodné ji regulačně podporovat. Rostoucí počet mezinárodních optických kabelů (např. nová linka do Egypta i stávající do Itálie/Řecka) přináší šanci udělat z Albánie internetový uzel Balkánu. Díky poloze by tu mohly vznikat datová centra či cachingové servery pro region, což by zrychlilo služby a přineslo ekonomické benefity.
Rostoucí poptávka po digitálních službách v Albánii (streaming, cloud, fintech, e-government, e-commerce) motivuje další investice. Čím více Albánců používá náročnější digitální služby, tím víc se ISP vyplatí vylepšit infrastrukturu. Tím by mohl růst i IT sektor a start-upová scéna: lepší konektivita umožní IT outsourcing, digitální podnikání, smart city projekty (Tirana již pilotuje projekty závislé na dobrém internetu). S tím ale porostou i výzvy kybernetické bezpečnosti (Albánie zažila v roce 2022 velký hackerský útok na státní instituce), takže odolnost a bezpečnost musí růst současně s pokrytím. A naposledy lidský faktor: Albánská populace (medián věku ~38) je poměrně technicky zdatná, ale průběžné digitální vzdělávání je zásadní pro maximální využití benefitů. Do budoucna je třeba překlenout digitální propast starší generace, aby i ona mohla internet plně používat.
Závěrem lze říct, že Albánie je ve fázi rychlého zlepšování a má obrovský potenciál. Od optiky ve městských bytech, přes 4G v horských osadách až po satelitní paprsky – Albánci jsou dnes propojenější než kdy dříve. Země udělala v posledních letech velký pokrok v infrastruktuře, pokrytí i adopci, s podporou jasné strategie a tržních změn. Dalších letech se fokus přesune na skutečné dokončení pokrytí celé populace kvalitním širokopásmovým připojením a využití této konektivity pro ekonomický i společenský rozvoj. Výzvy jako městovsko-venkovská propast nebo investiční potřeby jsou reálné, ale při pokračující snaze a rozumném využití nových technologií (5G, satelit) může Albánie dosáhnout skutečně inkluzivní digitální společnosti. Přechod od optických vláken v zemi po satelitní paprsky na obloze je symbolem albánského odhodlání překonat poslední míli na cestě ke konektivitě.
Zdroje: Statistická data a informace byly čerpány z oficiálních zpráv a autoritativních zdrojů včetně Albánského statistického úřadu (INSTAT) o přístupu domácností k internetu instat.gov.al, Úřadu pro elektronické a poštovní komunikace (AKEP) a Světové banky o pokrytí euronews.al, ITU a Internet Society ohledně užívání a cenové dostupnosti pulse.internetsociety.org pulse.internetsociety.org, zpravodajských serverů jako Euronews Albania a Albanian Daily News o 5G a satelitech politiko.al albaniandailynews.com a tiskových zpráv telekomunikačních společností či průmyslových analýz en.wikipedia.org exit.al. Tyto zdroje dokládají komplexní a aktuální obraz albánské internetové krajiny k letům 2023–2024.
