Top 10 technologických trendů, které v roce 2025 zažijí explozi: Generativní AI, kvantové skoky, průlomy v biotechnologiích a další

1. Umělá inteligence se stává hlavním proudem (Generativní AI & pokrok v AGI)

Umělá inteligence v roce 2025 vzrostla z marketingového humbuku na klíčovou infrastrukturu. Generativní AI modely jsou nyní široce integrovány napříč firemními funkcemi – od automatizace zákaznické podpory a programování až po generování marketingového obsahu. Během jediného roku se podíl podniků, které využívají generativní AI, zdvojnásobil na 65 % organizací amplifai.com a 92 % firem z Fortune 500 nyní využívá technologie OpenAI amplifai.com. Rozpočty na AI explodovaly: průzkum CIO ukazuje, že průměrné výdaje na velké jazykové modely (LLMs) vzrostly o 85 % mezi roky 2023 a 2024 a očekává se, že se do roku 2025 ztrojnásobí a16z.com. To odráží, že se AI posunula od pilotních projektů k trvalým položkám v rozpočtech IT a16z.com. Firmy uvádějí silnou ROI ~3,7 za každý investovaný dolar do generativní AI amplifai.com amplifai.com, zejména v sektorech jako finance či média.

Generativní AI “copilot” nástroje se staly všeobecně rozšířenými v podnikových softwarech. Hlavní platformy jako Microsoft 365, Google Workspace, Salesforce, Adobe a mnoho dalších zavedly AI asistenty, kteří pomáhají psát emaily, generovat kód, analyzovat data a navrhovat designy. Tito AI copiloti jsou nyní pro SaaS produkty konkurenční výhodou acftechnologies.com acftechnologies.com. Na straně vývoje firmy pokročily a používají více AI modelů najednou – kombinují proprietární giganty (OpenAI GPT-4, Google PaLM 2, Anthropic Claude atd.) s open source modely (Meta’s LLaMA 2, Mistral) pro optimalizaci výkonu a nákladů a16z.com a16z.com. Místo unifikovaného modelu na všechno si podniky vybírají různé modely pro různé úkoly (např. generování kódu vs. psaní vs. otázek a odpovědí) a zůstávají nezávislé na dodavatelích a16z.com. Tato multi-modelová strategie vedla k tomu, že 37 % firem provozuje 5+ AI modelů v produkci a16z.com.

Kromě generativní AI se pozornost odvětví soustředí na pokrok směrem k AGI (umělá obecná inteligence). I když je skutečné AGI stále v nedohlednu, přední laboratoře škálují modely směrem k obecným schopnostem. OpenAI, DeepMind a další závodí o vybudování systémů, které dokážou myslet, plánovat a učit se více jako lidé. První experimenty s „AI agenty“ (např. AutoGPT a open-source agentní frameworky) naznačují software, který autonomně provádí úkoly řetězením AI kroků uvažování. V polovině roku 2025 tito AI agenti umí psát a ladit kód, vyhledávat data či plnit instrukce s minimálním lidským zásahem – což předznamenává autonomnější AI ve firemních procesech. Spolehlivost je ale stále ve vývoji; lidský dohled zůstává klíčový.

Dopad na průmysl: Prakticky každý sektor přijímá AI. Například v zákaznickém servisu 59 % firem vidí, že generativní AI mění interakce se zákazníky amplifai.com. Ve financích se AI využívá pro algoritmické obchodování a detekci podvodů; ve zdravotnictví pro medicínské snímkování a objevování léků. Studie McKinsey zjistila, že 72 % firem nyní používá AI ve více než jedné obchodní oblasti amplifai.com amplifai.com. Tento masivní nástup přinesl i urgentní důraz na zodpovědnou AI – firmy i regulátoři řeší předsudky AI, autorská práva u AI obsahu a ochranu dat. Evropský AI Act a debaty v USA zvýrazňují již reálné kroky k regulaci AI, zatímco technologické firmy zakládají týmy pro AI etiku a prověřují své modely s ohledem na chyby („red-teaming“). Stručně řečeno – AI v roce 2025 je transformačním motorem produktivity a současně zdrojem nových politických i etických výzev, se kterými se svět snaží rychle vyrovnat.

2. Průlomy v kvantových výpočtech & “kvantově odolné” technologie

Kvantové výpočty jsou zatím v plenkách, ale rok 2025 přinesl klíčové průlomy naznačující, že “kvantové skoky” jsou na obzoru. V červnu 2025 badatelé IBM oznámili, že “vyřešili vědu” okolo odolných kvantových počítačů – představili nové metody oprav chyb, které konečně umožní dramaticky navyšovat počet qubitů livescience.com livescience.com. IBM oznámilo plány na kvantový počítač s názvem “Starling” se 200 logickými qubity (vyžadujícími zhruba 10 000 fyzických qubitů), který má být funkční do roku 2029 livescience.com livescience.com. To by měl být první velký kvantový počítač s opravou chyb na světě, potenciálně 20 000× výkonnější než dnešní „hlučné“ kvantové procesory livescience.com. IBM šlape na paty Google a dalším hráčům – Googleův poslední kvantový čip “Willow” podle zpráv vyřešil problém, který je pro klasické superpočítače naprosto nereálný livescience.com, což značí blížící se kvantovou výhodu u specializovaných úloh.

Pokrok v hardwaru se zrychluje: na konci roku 2023 IBM dosáhlo milníku s 1121-qubitovým procesorem (“Condor”), čímž poprvé překročili hranici 1000 qubitů medium.com. Start-upy i laboratoře po celém světě zkouší různé architektury (supravodivé qubity, iontové pasti, fotonika atd.). Investice rizikového kapitálu a vládní financování do kvantových technologií stoupají, s cílem překonat zbývající překážky, jako jsou chybovost qubitů či doba koherence. Odborníci se shodují, že 2020s jsou „dekádou vývoje“ pro kvantové technologie a praktické komerční aplikace přijdou v druhé polovině dekády. Už dnes jsou díky IBM, Amazonu a dalším k dispozici cloudové služby umožňující experimentovat s malými kvantovými algoritmy.

Jedním z okamžitých důsledků nástupu kvantových počítačů je kybernetická bezpečnost. Obavy z toho, že kvantové počítače jednou prolomí klasické šifrování (Shorův algoritmus ohrožuje RSA/ECC), vedou organizace k zavádění postkvantové kryptografie. Vlády začaly vyžadovat „kvantově odolné“ šifrování pro klíčové systémy. Například americký NIST v roce 2024 schválil sadu kvantově bezpečných šifrovacích algoritmů a agentury plánují postupný přechod na tyto algoritmy do 30. let csoonline.com csoonline.com. V roce 2025 mnoho firem testuje tyto nové kryptografické schémata, aby byly před budoucími kvantovými hrozbami napřed acftechnologies.com acftechnologies.com.

Co dál: Během roku 2025 očekávejte rostoucí „kvantový tlak“ na průmysl a vládu, aby byly kvantově připravené. Investice do výzkumu a vývoje kvantových počítačů (hardware i software) jsou na historickém maximu. Technologičtí giganti (IBM, Google, Intel) i startupy (IonQ, Rigetti, Xanadu) inovují závratným tempem. Pravděpodobně budeme nadále svědky oznamování důležitých milníků: vyšší počty qubitů, nižší chybovost a možná dokonce ukázku řešení užitečného problému (například simulace složitých molekul), který kvantový počítač zvládne rychleji než kterýkoli klasický stroj. Paralelně bude každá organizace dbající na bezpečnost rozvíjet plány na kryptografickou agilitu – aby jejich dnešní data nebyla v budoucnu ohrožena, až kvantové technologie dozrají.

3. Průlomy v biotechnologiích (CRISPR, syntetická biologie & neurotechnologie)

Inovace v biotechnologiích rychle rostou v roce 2025, poháněné mocnými nástroji jako CRISPR editace genů, AI-podporovaný objev nových léků a bioinženýrskými technologiemi, které byly ještě před dekádou sci-fi. Editace genů se výrazně posunula: CRISPR-Cas9 a další generace editorů jsou v pozdních fázích klinických zkoušek na nemoci, jako jsou srpkovitá anémie, dědičná slepota či některé druhy rakoviny. Letos jsme svědky pokroků v dodávacích systémech (například lipidové nanočástice a virové vektory), které dělají genové terapie bezpečnějšími a přesnějšími go.zageno.com. Tyto pokroky otevírají cestu k léčbě širší škály stavů – od vzácných genetických poruch po běžné nemoci s genetickou složkou (například vysoký cholesterol). První CRISPR-založené terapie pro krevní onemocnění mají být schváleny regulačními orgány do roku 2025, což značí počátek nové éry genomové medicíny. Etické debaty kolem editace genů (zejména dědičných zásahů) však trvají, jelikož společnost řeší, kam až zajít v úpravách lidské DNA go.zageno.com.

V oblasti syntetické biologie přináší propojení biologie a inženýrství výjimečné výsledky. SynBio startupy programují buňky jako mikro-továrny na výrobu materiálů, chemikálií a dokonce i potravin. Laboratorně pěstované maso a mléko (buněčné zemědělství) se blíží cenové paritě s běžnou produkcí a slibují zásadní udržitelnost. Odvětví syntetické biologie by mělo narůst desetinásobně do roku 2030 na trh v hodnotě cca 100 miliard dolarů go.zageno.com. Mezi průlomové inovace patří mikroby produkující biodegradabilní plasty, kvasinky vyrábějící farmaceutické látky, nebo genově editované plodiny s lepší výživovou hodnotou. Forbes vyzdvihl syntetickou biologii jako jednu z hlavních technologických oblastí pro startupy v roce 2025 go.zageno.com. Překážky stále představují škálování biovýroby, biobezpečnost a bioetika, ale dynamika v této oblasti je silná díky podpoře investorů i vlád (protože bio-based řešení jsou klíčová pro cíle udržitelnosti).

Další vzrušující oblastí je neurotechnologie – propojení technologie a lidského mozku. V roce 2025 spustily Neuralink Elona Muska i další společnosti vyrábějící rozhraní mozek-počítač (BCI) první lidské testy implantovatelných čipů, které mají navrátit zrak či pohyb handicapovaným pacientům. Neuralink získal povolení od FDA a na konci roku 2024 začal nabírat pacienty s ochrnutím do své první klinické studie neuralink.com. Mezitím konkurent Paradromics provedl první BCI implantaci u člověka začátkem roku 2025 cnbc.com, což ukazuje, jak rychle neurotechnologie postupuje. Tyto BCI se skládají z mikroskopických elektrod, které dokážou číst i stimulovat signály mozku – což by mohlo ochrnutým umožnit ovládat kurzor nebo protézu pouze myšlenkami. Kromě implantátů roste i trh s neinvazivní neurotech – sluchátka s EEG a dalšími senzory se využívají od hraní her po meditaci a výzkumníci zkoumají „neuroprotézy“ pro léčbu deprese či ztráty paměti. Neurotech v roce 2025 posouvá hranice: některá experimentální zařízení umožňují uživatelům ovládat jednoduché digitální objekty myšlenkou a pokročilé haptické obleky dokážou simulovat fyzický vjem pro VR terapii xonevo.com xonevo.com. Dlouhodobá vize počítá s léčbou neurologických poruch, posílením kognitivních schopností i potenciálně novou formou soužití člověka a počítače.

Velký obrázek: Biotechnologie je čím dál více propojena s informatickými technologiemi (AI pro genomiku a určování struktury proteinů) i inženýrstvím (bio-výrobní platformy). AI žene biotechnologický výzkum kupředu – od využití předpovědí proteinových struktur AlphaFold pro návrh nových enzymů go.zageno.com až po modelování dopadu úprav DNA na organismus. V roce 2025 biotech firmy využívají AI k výraznému zkrácení doby objevu nových léků simulací interakcí léčiv a cílů ve virtuálním prostředí go.zageno.com. Prolínání těchto oborů znamená rychlejší průlomy: například nové vakcíny na bázi mRNA proti rakovině jsou ve zkouškách, biosenzory umožňují monitoring zdraví v reálném čase a vyvíjejí se další „génové a buněčné terapie“. Díky silnému financování a podpoře veřejnosti po pandemii směřují biotechnologie k tomu, že přinesou jedny z nejzásadnějších inovací této dekády a zlepší zdraví i udržitelnost v celosvětovém měřítku.

4. Spotřebitelské technologie: nositelná zařízení, chytrá elektronika, AR/VR & prostorová výpočetní technika

Naše každodenní technologie jsou v roce 2025 chytřejší, více pohlcující a stále více integrované s našimi životy. Nositelná zařízení se rozšiřují daleko za chytré hodinky – představte si chytré prsteny, sluchátka s AI nebo dokonce chytré oblečení. Zdraví a wellness jsou hlavními motivy: moderní wearables měří srdeční rytmus, okysličení krve, fáze spánku, stres a další. Technologické firmy závodí v přidávání nových biometrických senzorů (například neinvazivní kontinuální měření glukózy), aby uživatelé měli k dispozici zdravotní data 24/7. Trh s nositelnými zařízeními zůstává silný, zákazníci kupují zařízení jako Apple Watch Series X, pásky WHOOP, prsteny Oura a různé fitness trackery. Tato zařízení stále častěji využívají AI přímo v zařízení pro detekci anomálií (například srdeční arytmie AFib) a personalizované koučování. Navíc se wearables stávají módními doplňky – dostupné v různých designech a dostatečně pohodlné pro celodenní nošení. Výsledek: v roce 2025 je v provozu asi 1 miliarda nositelných zařízení po celém světě, která společně generují obrovské množství dat, jež pohánějí trend prevence ve zdravotnictví.

Chytrá domácnost a IoT zařízení jsou taktéž čím dál bezproblémovější. Nový univerzální protokol Matter (uvedený koncem 2022) konečně naplňuje slib interoperability – umožňuje, aby spolupracovala chytrá světla, termostaty, zámky i spotřebiče různých značek bez obtíží. Automatizace domácnosti tak získala nový rozměr: dnes je běžné ovládat domácí prostředí sjednocenou aplikací nebo hlasovým asistentem. A když už mluvíme o asistentech – Amazon, Google i Apple vylepšili své hlasové AI (Alexa, Assistant, Siri) pokročilými jazykovými modely, takže jsou mnohem konverzačnější a schopnější. Například: nejnovější upgrade Alexy umožňuje shrnout vaše e-maily nebo odpovídat na složité otázky díky zapojení cloudových AI modelů – už nejde jen o jednoduché příkazy. Chytré televize, reproduktory a propojené spotřebiče jsou standardem v mnoha domácnostech, často s vestavěnou AI, která se učí preferencím uživatele (například lednice doporučující recepty z aktuálního obsahu). V polovině roku 2025 tak může běžný technologický nadšenec vstávat do domácnosti plné senzorů, která automaticky reguluje osvětlení a teplotu, připraví kávu při zazvonění budíku na chytrých hodinkách a zapne troubu na večeři – což je další krok blíž vizi ambientní výpočetní techniky (IoT).

Snad nejvíce skloňovaným spotřebitelským trendem roku 2025 je nástup immersivní AR/VR a „prostorové výpočetní techniky“. Dlouho očekávaný mixed-reality headset Apple Vision Pro debutoval na konci roku 2024 a ačkoli je určen hlavně pro technologické nadšence, rozvířil zájem o špičkovou augmentovanou realitu. V roce 2025 se již šíří zprávy o „Apple Vision (2. generace)“ s lehčí konstrukcí ysamphy.com a konkurenti jako Meta (řada Quest), Sony (PS VR2) i různé startupy také přicházejí s novým AR/VR hardwarem. Co je důležité: zařízení jsou lehčí a pohodlnější – prototypy ultra-lehkých AR brýlí (~250 gramů) byly předvedeny na CES 2025 a vypadají téměř jako běžné brýle xonevo.com xonevo.com. Tato nová generace headsetů obsahuje specializované čipy pro prostorovou výpočetní techniku, které jsou mnohem energeticky účinnější (spotřeba o 70 % nižší) a využívají nejmodernější optiku jako holografické vlnovody pro ostré AR překryvy xonevo.com. Výsledkem je lepší obraz a možnost delšího nošení, což snižuje jednu z hlavních překážek širšího přijetí AR.

Na softwarové straně se přesvědčivé use casy pro AR/VR rozšiřují i mimo hraní her. Virtuální realita si razí cestu do profesionálního vzdělávání a vzdálené spolupráce – firmy vytvářejí virtuální pracovní prostory, kde se distribuované týmy setkávají jako avatarové ve sdíleném 3D prostředí, což může zvýšit pocit přítomnosti a zapojení oproti běžným videohovorům xonevo.com xonevo.com. Tyto podnikové metaverse platformy (např. Spatial, Microsoft Mesh) nyní disponují realistickými avatary se zaznamenáváním mimiky, což činí interakce přirozenějšími xonevo.com. V oblasti rozšířené reality vynikají produktivní a vzdělávací aplikace: představte si technika s AR brýlemi, které poznají zařízení a okamžitě v jeho zorném poli zobrazí pokyny k opravě – taková řešení jsou již v pilotním provozu a umožňuje je pokrok AI v rozpoznávání objektů xonevo.com xonevo.com. Stejně tak AR brýle pro spotřebitele dokáží třeba v reálném čase překládat cedule nebo promítat navigaci na chodník. Prostorové počítání – prolínání digitálního obsahu s fyzickým světem – se tedy posouvá z demonstračních ukázek k reálným produktům. Technologické giganty sází na to, že jde o posun paradigmatu obdobný PC či smartphonu.

Navíc mixed reality zábava získává na popularitě. Přichází nové, více pohlcující hry a zážitky, které propojují fyzické a virtuální prvky (AR hry podle polohy, VR koncerty apod.). Díky spojení AI a AR/VR je tvorba obsahu snazší než kdy dříve – AI dokáže na počkání generovat 3D prostředí a objekty (například nástroje NVIDIA Omniverse vytvářejí digitální dvojčata z 2D plánů za pomoci AI xonevo.com xonevo.com). Tím se snižuje bariéra pro vývoj bohatých prostorových aplikací.

Výhled: Spotřebitelské technologie v roce 2025 budou hlavně o integraci – zařízení spolu komunikují a přirozeně zapadají do života uživatelů. Očekávejte, že wearables budou dál přidávat zdravotní „super-schopnosti“ (i schválené úřadem FDA). Chytrá domácí zařízení budou stále více anticipovat potřeby prostřednictvím AI, čímž budou postupně tvořit „chytré“ prostředí bez nutnosti manuálních zásahů. AR/VR headsety se budou dále zmenšovat, zlevňovat a rozšiřovat ekosystémy aplikací – i když plošné rozšíření je stále v procesu, v roce 2025 už vznikají základy pro možnou revoluci prostorového počítání v dalších letech. Svatým grálem zůstávají skutečně atraktivní AR brýle, které by mohly nahradit smartphone; i když tam ještě nejsme, každá generace (od HoloLens přes Magic Leap po Vision Pro) se tomu přibližuje.

5. Podnikový software & SaaS: AI kopiloti a hyperautomatizace

Podnikový softwarový svět v roce 2025 prochází dramatickou proměnou pod dvojím tlakem AI a automatizace. Aplikace Software jako služba (SaaS) jsou nyní protkány AI na všech úrovních – „AI uvnitř“ je novým standardem pro produktivitu a obchodní aplikace. Jedním z hlavních trendů je rozmach AI kopilotů: prakticky každé podnikové řešení nyní nabízí integrovaného AI asistenta, který pomáhá uživatelům pracovat chytřeji. Například Microsoft Office 365 Copilot dokáže na základě běžných jazykových požadavků psát dokumenty nebo analyzovat tabulky. Salesforce Einstein AI navrhuje další kroky prodeje a automaticky píše zákaznické e-maily. Generativní AI Adobe (Firefly) je zabudováno v Creative Cloud a pomáhá při tvorbě návrhů. Tito kopiloti využívají generativní AI modely (často doladěné na podnikovém datech) jako inteligentní asistenty, kteří zvyšují produktivitu zaměstnanců. Podle průmyslových průzkumů drtivá většina firem plánuje do tohoto AI-rozšířeného softwaru investovat – 67 % organizací v roce 2024 zvýšilo investice do generativních AI aplikací oproti předchozímu roku amplifai.com. Firmy hlásí významné úspory a zvýšení efektivity; například brzké zavedení Microsoft Copilotu přineslo pro znalostní pracovníky zlepšení produktivity o 30 % a více blogs.microsoft.com.

Dalším klíčovým trendem je vzestup hyperautomatizace. Ta rozšiřuje tradiční automatizaci (jako RPA – automatizace pomocí robotických procesů) v kombinaci s AI, analytikou a procesním miningem tak, že automatizuje nejen rutinní úkoly, ale celé komplexní procesy. V roce 2025 mají mnohé velké firmy „centra excelence v automatizaci“ zaměřená na zefektivnění workflow napříč odděleními. Hyperautomatizační platformy umí automaticky vyřizovat faktury, přebírat pracovníky, reagovat na IT požadavky apod., s minimální lidskou intervencí. Využívají AI pro porozumění nestrukturovaným datům (dokumenty, emaily), rozhodování i tzv. self-healing (automatickou opravu rutinních softwarových chyb). Gartner označuje hyperautomatizaci za hlavní trend a uvádí, že firmy, které ji přijmou, mohou snížit provozní náklady o 30 % a více. Ve výsledku tak pozorujeme vznik „autonomního podniku“ – většinu rutinní práce zvládají boti a AI agenti, zatímco lidé se soustředí na analýzu i strategii s vyšší přidanou hodnotou acftechnologies.com acftechnologies.com.

Podnikový software se zásadně stává více integrovaným a orientovaným na platformy. Místo izolovaných nástrojů firmy preferují sjednocené platformy, kde spolu CRM, ERP, HR a další systémy svobodně sdílí data (často v cloudových datových jezerech). To umožňuje aplikovat AI a analytiku napříč celým podnikem propojeně. Například AI může kombinovat data ze záznamů zákaznické podpory a prodeje a sama navrhovat oblasti pro zlepšení produktu. Low-code a no-code vývoj navíc umožňuje neprogramátorům upravovat pracovní procesy. V roce 2025 si tak řada uživatelů podnikových systémů (nejen IT pracovníci) vytváří vlastní jednoduché aplikace či automatizace pomocí drag-and-drop, často za asistence AI („vývoj na bázi promptů“). Tato demokratizace vývoje pomáhá reagovat na stále rostoucí poptávku po softwarových řešeních ve firmách.

Dodavatelé podnikových softwarů se zaměřují také na oborová řešení. Místo univerzálních nabídek SaaS poskytovatelé nabízí specializované „vertikální“ AI modely a moduly (pro finance, zdravotnictví, retail apod.), které jsou připravené s relevantní terminologií a pojistkami pro regulatorní dodržování. To usnadňuje nasazení ve vysoce regulovaných odvětvích. Dalším zásadním tématem je ochrana dat a bezpečnost – s tím, jak více podnikových dat proudí do AI modelů, požadují firmy jistoty ohledně ochrany údajů. Tento požadavek vedl ke vzniku služeb jako Azure-hostované instance OpenAI (data zůstávají v rámci firmy) a vlny startupů nabízejících „bezpečné, soukromé LLM“, které lze provozovat přímo ve firemním prostředí.

Klíčoví hráči & trendy: Podnikovému technologickému světu vládnou giganti jako Microsoft, který nejen integruje AI do vlastních balíků, ale také nabízí Azure OpenAI služby pro zákaznické firemní AI. Salesforce, Oracle, SAP a ServiceNow již zabudovali generativní AI vlastnosti zaměřené na své oblasti (CRM, ERP, ITSM atd.). Daří se i startupům – společnosti jako UiPath a Automation Anywhere (lídři RPA) přidali AI do svých platforem a stali se plnohodnotnými hyperautomatizačními systémy. V roce 2025 pozorujeme také vlnu AI-native SaaS nováčků: například nástroje jako Notion AI, Jasper a GitHub Copilot for Business získaly obrovskou oblibu díky primárně AI produktivitě. Tyto trendy vedly k rekordním investicím do podnikového softwaru; navzdory makroekonomickým obavám firmy chápou, že software s AI je klíčem ke konkurenceschopnosti.

Stručně řečeno, trend podnikového softwaru v roce 2025 lze shrnout jako „více s menším množstvím lidské práce“. Díky AI kopilotům, automatizačním botům a inteligentním integracím chtějí firmy maximalizovat výkon a inovace při nízkém počtu zaměstnanců. Ti, kteří úspěšně propojí lidskou odbornost s efektivitou AI – a přeškolí personál ke spolupráci s AI – se stávají vítězi digitální ekonomiky.

6. Green tech a inovace čisté energie (baterie, solární energie, zachycování CO₂)

Boj s klimatickou změnou pomocí technologií nikdy nebyl naléhavější a v roce 2025 zaznamenáváme green tech pokrok bezprecedentním tempem. Klíčovou oblastí je bateriová technologie, která je základem revoluce elektromobilů i akumulace energie z obnovitelných zdrojů. Přicházejí zásadní inovace nové generace baterií: nadějným typem jsou solid-state baterie, používající pevné elektrolyty namísto kapalných. Tyto baterie přináší vyšší energetickou hustotu, rychlejší nabíjení a lepší bezpečnost (jsou nehořlavé) energycentral.com. Hlavní automobilky jako Toyota, Nissan a GM testují prototypy solid-state baterií, přičemž Toyota plánuje jejich komerční nasazení v elektromobilech kolem roku 2027 energycentral.com. Zároveň na sebe upozorňují startupy jako QuantumScape vývojem lithiových solid-state článků. V roce 2024 dokonce Huawei podalo patent na nový sulfidový pevný elektrolyt, který by mohl prodloužit životnost baterií energycentral.com. Ačkoli jsou stále pár let od masové výroby, solid-state baterie by měly zdvojnásobit dojezd elektromobilů a odstranit riziko požáru, což by mohlo být pro trh s elektrickými auty zásadní změnou.

Mezi další průlomové technologie v oblasti baterií na obzoru patří lithium-sirné baterie, které jsou levnější (síra je běžně dostupná) a mohou uchovávat více energie na jednotku hmotnosti než Li-ion. Společnost Lyten zahájila na konci roku 2024 výstavbu první gigatovárny na lithium-sirné baterie na světě, investovala 1 miliardu dolarů v Nevadě s cílem produkovat až 10 GWh/rok energycentral.com. Lithium-sirné články by mohly umožnit elektromobilům 2x větší dojezd, ačkoliv životnost a odolnost se stále vylepšují. Navíc baterie se silikonovou anodou vstupují na trh – nahrazení grafitové anody silikonem může zvýšit kapacitu přibližně 10×. Firmy jako Sila Nanotechnologies a automobilky (Mercedes, Porsche) testují články se silikonovou anodou a poslední testy ukazují, že jejich životnost se zlepšila na přibližně 4 roky (oproti předchozímu cca 1 roku) energycentral.com energycentral.com. Očekává se, že silikonové příměsi budou postupně zvyšovat výkon tradičních baterií jako mezistupeň před plným přechodem na pevné (solid-state) baterie.

Stejně důležité jako nové chemické složení je budování cirkulární ekonomiky baterií. V roce 2025 je velký důraz na recyklaci a opětovné využití baterií, aby se zabránilo nedostatku klíčových materiálů jako lithium, nikl a kobalt. Pokroky v recyklačních metodách – například extrakce >95 % kovů ze spotřebovaných baterií – a legislativní opatření (například EU nařizující recyklaci baterií z elektromobilů) zvyšují udržitelnost. Rozšiřuje se také využití baterií z EV v druhém životě, kdy se vyřazené baterie z aut používají k akumulaci energie ve stacionárních aplikacích energycentral.com energycentral.com. Všechny tyto kroky přicházejí právě včas, protože prodeje elektromobilů celosvětově nadále prudce rostou (v roce 2025 by EV mohla překonat 20 % podíl na prodeji nových vozů) a na všech kontinentech vznikají obří gigatovárny na baterie.

Přechodem k solární energii je obraz neméně pozitivní. Nasazování solárních technologií dosahuje rok co rok rekordních hodnot – do roku 2025 by více než 30 % světové elektřiny mělo pocházet z obnovitelných zdrojů ratedpower.com a solární energie je hlavní hnací silou tohoto růstu. Co se týče technologií, největší rozruch vzbuzují solární články z perovskitů. Tyto nové materiály lze levně tisknout a v laboratoři již dosahují účinností přes 25 %, zatímco v roce 2009 to byla jen 3 % ratedpower.com. Kombinací vrstev perovskitu s tradičním křemíkem dosáhly tandemové články účinnosti nad 30 % – čímž prolomily dlouho platný limit jednočlánkových solárních panelů ratedpower.com. Výzvou u perovskitů byla dosud odolnost (mohou degradovat vlivem vlhkosti a tepla), ovšem v roce 2025 došlo k pokroku v zapouzdřování, které je chrání ratedpower.com. Řada startupů a výzkumných laboratoří (Oxford PV, Saule Technologies) pracuje na komercializaci perovskitových panelů na bázi křemíku v příštích několika letech. Pokud uspějí, mohou zcela změnit solární trh díky lehčím a efektivnějším panelům, které lze použít i na okna nebo flexibilní povrchy ratedpower.com.

Zároveň běžné křemíkové FV panely nadále zlevňují a zlepšují se. Vylepšování výroby a úspory z rozsahu (zejména v Číně) tlačí ceny dolů – solární energie je nyní v mnoha regionech často nejlevnějším zdrojem nové elektřiny. Objevují se i inovativní způsoby nasazení: plovoucí solární farmy na nádržích, agrivoltaika kombinující panely s pěstováním plodin či fotovoltaika integrovaná do budov. Akumulace energie (například pomocí velkých bateriových farem) pomáhá řešit problém přerušovanosti. Důležitou milníkem je, že obnovitelné zdroje mají v roce 2025 předběhnout uhlí a stát se celosvětově největším zdrojem elektřiny ratedpower.com, což je zásadní krok v tranzici ke čisté energii.

Další zásadní oblastí zelených technologií je zachycování, využití a ukládání uhlíku (CCUS). Pro omezení globálního oteplování nestačí jen snižovat nové emise – musíme i aktivně zachycovat CO₂ ze vzduchu i bodových zdrojů. V roce 2025 prudce roste investování do projektů pro zachycování uhlíku. USA přidělily přes 8 miliard dolarů (do roku 2026) na výstavbu hubů CCUS v rámci Bipartisan Infrastructure Law ratedpower.com. EU si stanovila cíl vybudovat 50 milionů tun skladovací kapacity CO₂ do roku 2030 ratedpower.com a Velká Británie se zavázala uložit 30 Mt ročně do stejného data s rozpočtem 20 miliard liber ratedpower.com. Probíhají desítky pilotních projektů: například islandský CarbFix mineralizuje CO₂ na kámen, Chevronův projekt Gorgon v Austrálii vstřikuje CO₂ pod mořské dno a firmy jako Climeworks a Carbon Engineering staví zařízení na přímý záchyt CO₂ ze vzduchu. Náklady nadále představují výzvu (DAC dnes může stát více než 500 dolarů za tunu), ale nové sorbenty a procesy mají ambici tyto ceny dramaticky snížit carbontrail.net. Zpráva o inovacích v oblasti DAC pro rok 2025 zdůrazňuje snahy využít odpadní teplo a lepší materiály pohlcující uhlík pro zvýšení účinnosti luxresearchinc.com. Roste také zájem o využití – tedy přeměnu zachyceného CO₂ na produkty jako beton, plasty nebo syntetická paliva, což potenciálně vytváří finanční toky, které kompenzují náklady na zachycování uhlíku.

Zaslouží zmínku také zelený vodík, který je v roce 2025 součástí čisté energetické strategie. Zelený vodík (vyráběný z obnovitelných zdrojů pomocí elektrolýzy) se ve velkém nasazuje v obtížně dekarbonizovatelných odvětvích, jako je výroba oceli, lodní doprava nebo dlouhodobá akumulace energie. Cena zeleného H₂ klesá a mnoho zemí (EU, Austrálie, Japonsko) má své vodíkové strategie a rozjíždí projekty, například instalace elektrolyzérů o výkonu 100+ MW.

Všechny tyto technologie směřují k jednomu cíli: dekarbonizovat ekonomiku. Vidíme bezprecedentní spolupráci veřejného a soukromého sektoru a příliv investic do čistých technologií. Mezinárodní energetická agentura upozorňuje, že přírůstky kapacit obnovitelných zdrojů i adopce elektromobilů překonávají i jejich optimistické scénáře. Pokud byl rok 2020–2021 o slibech (například o cílech na uhlíkovou neutralitu), rok 2025 je o implementaci – výstavbě obnovitelné infrastruktury, masovém nasazení čistých technologií a inovacích tam, kde jsou potřeba (například technologie pro záporné emise). Přestože přetrvávají výzvy, jako například omezení dodavatelských řetězců u kritických surovin nebo problémy s integrací do sítí, směr je jasný. Zelené technologie už nejsou okrajové; naopak, jsou to hlavní motor růstu v energetickém sektoru a klimatické cíle jsou silným katalyzátorem těchto změn.

7. Obnova Web3 a blockchainu (DePIN, tokenizovaná infrastruktura, oživení krypta)

Po několika turbulentních letech zažívají Web3 technologie v roce 2025 znovuzrození, kdy se do popředí dostávají smysluplnější a užitečnější projekty. Jedním z nejžhavějších trendů jsou decentralizované sítě pro fyzickou infrastrukturu (DePIN) – blockchainové sítě, které motivují uživatele k nasazování reálného hardwaru (např. hotspotů, senzorů nebo úložišť) výměnou za tokenové odměny. Myšlenka spočívá ve sběru infrastruktury „z davu“, která by jinak vyžadovala obrovské centralizované investice. V polovině roku 2025 DePIN narostl do ekosystému v hodnotě 25 miliard dolarů a zahrnuje 350+ projektů a 13 milionů zařízení online přispívajících denně do těchto sítí onchain.org onchain.org. Mezi významné příklady patří Helium, které začínalo jako síť decentralizovaných IoT hotspotů a rozšířilo se na 5G small-cell sítě; HiveMapper, crowdsourcovaná mapovací platforma s přispěvateli z palubních kamer; a Filecoin/IPFS, kde jednotlivci poskytují kapacitu pro decentralizované cloudové úložiště. Tyto sítě už nejsou jen teorií – Helium má například stovky tisíc provozovatelů hotspotů po celém světě a několik projektů DePIN spolupracuje s místními samosprávami na rozšiřování chytré městské infrastruktury onchain.org onchain.org. Růst DePIN v roce 2025 je natolik rychlý, že si jej začínají všímat i regulátoři (často je to známka reálného posunu, jak poznamenal sarkasticky jeden komentátor onchain.org). Přetrvávají sice výzvy (udržitelnost tokenové ekonomiky, náklady na hardware), ale současná dynamika naznačuje, že decentralizovaná infrastruktura brzy doplní nebo možná i vyzve tradiční hráče v telekomunikacích, cloud computingu a dalších oborech.

Další oblastí, která nabírá na síle, je tokenizace reálných aktiv (RWA). Krypto průmysl v roce 2025 se méně zaměřuje na memecoiny a více na přenášení skutečných aktiv na blockchain. To znamená například tokenizované akcie, dluhopisy, nemovitosti a komodity, které lze obchodovat 24/7 a s okamžitým vypořádáním. Několik startupů a dokonce i velké finanční instituce vytváří stablecoiny a tokeny kryté vládními dluhopisy, což investorům umožňuje získávat výnosy on-chain. Platformy pro tokenizaci nemovitostí umožňují frakční vlastnictví prostřednictvím bezpečnostních tokenů. Dokonce i výtvarné umění, faktury a duševní vlastnictví jsou frakcionalizovány. Myšlenkou je odemknout likviditu a dostupnost – kdokoli se 100 dolary si může přes tokeny koupit malý podíl na nájemní nemovitosti nebo Picassovi. V roce 2025 Hongkong a Singapur spustily regulované burzy bezpečnostních tokenů a evropský pilotní režim pro tokenizované cenné papíry je v běhu, což signalizuje dospělejší přístup, který propojuje tradiční finance a blockchain. Tento trend „institucionálního DeFi“ znamená, že velcí hráči jako BlackRock a JPMorgan zkoumají blockchain pro vypořádání a úschovu, čímž se posouvají za skepsi let 2018–2022.

To vše je podpořeno opatrným oživením trhu s kryptoměnami. Po hluboké „krypto zimě“ a skandálech (např. kolapsy burz v roce 2022) došlo v letech 2024–2025 k obnově nálady i cen. Bitcoin opět stojí na stabilních základech (i když možná ne na přehřaných maximálních hodnotách z roku 2021), a ekosystém Etherea po Merge vzkvétá díky stakingu a škálovacím řešením druhé vrstvy, která přitahují nové uživatele. Zejména rollupy a sidechainy Etherea dospěly, což znamená rychlejší transakce a nižší poplatky, což znovu zvyšuje aktivitu v DApp (decentralizovaných aplikacích). Do poloviny roku 2025 opět roste celková uzamčená hodnota v DeFi platformách a trhy s NFT, i když tišší než na vrcholu hypu, se posunuly k funkčním případům použití (například herní aktiva, členské průkazy nebo tokeny digitální identity), nikoliv jen sběratelským předmětům. Výraz „krypto oživení“ tak zároveň odráží změnu v přístupu investorů – VC fondy opět investují do startupů v oblasti Web3, ovšem kladou větší důraz na pragmatické projekty, které řeší skutečné problémy (identita, dodavatelské řetězce, monetizace pro tvůrce) místo čistě spekulativních tokenů.

Jedním z fascinujících trendů na pomezí je průnik Web3 a AI. Nový pojem “AI x Crypto” budí rozruch při zkoumání témat jako decentralizované trhy s daty pro AI, využívání blockchainu k ověřování původu obsahu generovaného AI, či AI agenti, kteří jsou schopni držet kryptoměny a autonomně platit za služby. Existují například protokoly, kde lze AI modely hostovat decentralizovaně s odměnou pro ty, kdo poskytují výpočetní výkon. I když se jedná o raný trend, naznačuje to budoucnost, v níž by se dvě hlavní vlny dneška (AI a blockchain) mohly nečekaně propojit.

Regulace & adopce: Z hlediska regulačního prostředí je rok 2025 smíšený, avšak obecně dochází k posunu vpřed. V EU vstoupil v platnost zákon MiCA (Markets in Crypto-Assets), který přinesl jasnější pravidla pro krypto podnikání v Evropě. I USA, po dlouhých průtazích, směřují ke konkrétnějším směrnicím – v Kongresu je patrná snaha o dohled nad stablecoiny a definování, které tokeny jsou cenné papíry a které komodity. Tato jasnost skutečně přispívá k oživení trhu, protože snižuje nejistotu pro institucionální hráče. Zaznamenáváme také více příkladů z reálného světa: vlády využívají blockchain pro specifické úkoly (např. digitální měny centrálních bank v pilotním provozu ve více než 20 zemích, podnikové blockchainy pro obchodní finance a sledování původu ve výrobních řetězcích).

Stručně řečeno, Web3 dospívá v roce 2025 z chaotických počátků do mnohem více zaměřeného inovačního ekosystému. Princip decentralizace se uplatňuje tam, kde to dává smysl – při budování komunitně spravovaných fyzických sítí (DePIN), demokratizaci finančního světa pomocí tokenizace a posilování uživatelů skutečným digitálním vlastnictvím (NFTs 2.0). Zatímco spekulativní mánie polevila, stavitelé v tomto oboru naopak intenzivně pracují a výsledky jejich práce se začínají projevovat, což naznačuje, že by tato „druhá vlna“ blockchainových technologií mohla skutečně naplnit mnohé z původních slibů.

8. Kybernetické zbrojení: Souboj AI-hrozeb a AI-obranných systémů

Kybernetické prostředí v roce 2025 je intenzivnější než kdy dříve – útočníci i obránci využívají nové technologie, zejména AI, v riskantní hře na kočku a myš. Na jedné straně kyberzločinci znepokojivě zdokonalili AI-poháněné útoky. Vidíme prudký nárůst podvodů založených na deepfake technikách a sociálním inženýrství. Například v roce 2024 hackeři použili AI-generovaný deepfake videohovor k napodobení generálního ředitele a přiměli zaměstnance převést 25 milionů dolarů – loupež, která šokovala obchodní svět weforum.org weforum.org. Tyto útoky s „syntetickou identitou“, kdy AI napodobuje hlasy nebo tváře, jsou stále častější a hůře rozpoznatelné. Phishingové e-maily nyní často automaticky generuje AI s bezchybnou gramatikou i personalizací, takže jsou mnohem přesvědčivější. Proměnlivý je také malware – hackeři využívají AI na automatické upravování kódu (polymorfní malware), aby obešli detekci klasickými antiviry. Hovoří se dokonce o nástrojích temného webu – takzvaném „EvilGPT“ – který dokáže psát škodlivé skripty nebo ve velkém vyhledávat softwarové zranitelnosti. Zkrátka, útočníci proměnili generativní AI ve zbraň, čímž zásadně zvyšují objem i důvěryhodnost útoků a nutí obránce zcela změnit přístup.

Na druhé straně poskytovatelé kybernetické bezpečnosti výrazně spoléhají na AI pro obranu. Moderní bezpečnostní systémy využívají strojové učení k detekci anomálií v síťovém provozu, uživatelském chování a systémových záznamech, které mohou naznačovat narušení. Na rozdíl od dřívějších systémů závislých na signaturách, systémy založené na AI dokáží zachytit nové hrozby tím, že se učí, co je „normální“, a upozorňují na odchylky. Například platformy pro ochranu koncových bodů využívají ML modely k identifikaci škodlivých aktivit na základě chování (např. zablokují ransomware útok tím, že rozpoznají vzorec šifrování souborů hned na začátku). V roce 2025 také pozorujeme nástup AI „kopilotů“ pro kybernetické analytiky – nástrojů, které umí automaticky shrnout hrozby, navrhnout kroky vyšetřování nebo vyřešit jednoduché problémy. Microsoftův Security Copilot je jedním z takových AI asistentů, který pomáhá třídit incidenty propojováním dat z různých nástrojů a doporučuje opatření – efektivně pracuje jako junior analytik k dispozici 24/7.

Hlavní důraz je kladen na obranu proti zmíněným deepfake útokům a podvodům s identitou. Nová řešení v reálném čase ověřují identitu volajících nebo integritu videa/zvuku (například rozpoznáváním jemných artefaktů procesu deepfake generování, nebo pomocí technik „challenge-response“ k ověření, že je člověk skutečný) thehackernews.com. Firmy školí zaměstnance, aby byli skeptičtější vůči nevyžádaným pokynům, zavádějí ověřovací kroky pro velké převody (poučení z incidentu za 25 milionů dolarů weforum.org weforum.org) a zavádějí AI, která dokáže ověřovat pravost komunikace napříč kanály. Světové ekonomické fórum v roce 2025 aktivně diskutuje rámce pro „kybernetickou odolnost“, zdůrazňuje, že deepfake podvody „se dějí častěji, než si lidé myslí“ a nabádá organizace, aby zaměstnance pečlivě školily weforum.org weforum.org.

Dalším důležitým trendem v kybernetické bezpečnosti je závod o kvantově odolné šifrování, jak bylo zmíněno výše. I když jsou silné kvantové počítače možná ještě na roky vzdálené, strach z útoků typu „ukradni nyní, dešifruj později“ (kdy útočník ukradne šifrovaná data dnes, aby je rozluštil v budoucnu) vede vlády i podniky k migraci na PQC algoritmy. V roce 2025 jsou první standardizované post-kvantové algoritmy od NIST (jako CRYSTALS-Kyber pro šifrování a Dilithium pro digitální podpisy) dostupné v komerčních produktech nist.gov csoonline.com. Hardwarové bezpečnostní moduly, VPN a webové prohlížeče testují integraci těchto kvantově nepřekonatelných metod. Vláda USA vydala instrukce pro federální úřady, aby provedly inventarizaci kryptografického vybavení a začaly plánovat přechod do roku 2035 csoonline.com csoonline.com, ale experti varují, že podniky by měly jednat rychleji – celková migrace kryptografické infrastruktury totiž snadno zabere deset let. Průkopnické organizace proto v roce 2025 testují hybridní řešení (kombinace klasických a post-kvantových metod), aby si zajistily bezpečnost i do budoucna.

Rovněž vlády zesilují kybernetickou obranu. Kritická infrastruktura (energetické sítě, ropovody, zdravotnictví) je pod stálou hrozbou a incidenty typu minulé ransomwarové útoky na ropovody poukázaly na zranitelnosti. V reakci na to mnohé státy vytvořily specializované kyberkomanda a zpřísnily regulace. Například nové zákony EU nyní vyžadují nahlášení narušení do 24 hodin a stanovují bezpečnostní standardy pro výrobce IoT zařízení. Vlády jdou také příkladem v zavádění bezpečnostních rámců; jak bylo poznamenáno v technologickém výhledu pro polovinu roku 2025, lze očekávat, že vládní kybernetické frameworky se rozšíří a budou stimulovat investice do kybernetické odolnosti acftechnologies.com. Stále běžnější jsou i veřejně-soukromá partnerství ke sdílení informací o hrozbách – kybernetická rizika totiž nerespektují hranice ani odvětví.

Statistiky a výhled kyberbezpečnosti: Škody způsobené kyberkriminalitou mají dosáhnout více než 10 bilionů dolarů ročně do roku 2025, což by z kyberkriminality udělalo jednu z největších „ekonomik“, kdyby šlo o stát. Ransomware je stále rozšířený – útoky jsou cílenější a zločinci nejen že data kradou, ale také oběti vydírají hrozbou jejich zveřejnění (tzv. dvojité vydírání). Přesto je zde i drobná pozitivní zpráva: celosvětové policejní složky dosáhly několika úspěchů, rozbily pár hlavních skupin zabývajících se ransomwarem a zlepšily mezinárodní spolupráci při zabavování nelegálních kryptofondů. Bezpečnostní průmysl se celkově rychle rozvíjí, aby dokázal držet krok, přičemž globální investice do kyberbezpečnosti mají v roce 2025 překročit 200 miliard dolarů. Zvláště rychle rostoucím segmentem je cloudová bezpečnost a tzv. zero-trust řešení – s tím, jak se přesun do cloudu a práce na dálku (urychlený pandemií) stal běžným, přestala být bezpečnost založená na perimetru relevantní. Architektury zero-trust – „nedůvěřuj ničemu, ověřuj vše“ – jsou nyní široce přijímány a využívají průběžnou autentizaci a mikrosegmentaci, aby omezily dopad jakéhokoliv narušení.

Souhrnně lze říci, že kyberbezpečnost v roce 2025 je závod ve zbrojení AI proti AI na pozadí neustále se rozšiřující digitální stopy. Organizace se musí potýkat nejen s častějšími a umělou inteligencí vylepšenými útoky, ale i se zajištěním nových technologií (od miliard IoT zařízení až po digitalizované průmyslové řídicí systémy). Zvítězí ti, kteří využijí automatizaci a inteligenci ve své obraně, investují do vzdělávání uživatelů (často nejslabší článek) a zůstanou flexibilní a připravení aktualizovat své strategie podle vývoje hrozeb. Kybernetická odolnost – schopnost odolat útokům a rychle se zotavit – je nyní stejně důležitá jako samotná prevence. V propojeném světě je bezpečnost skutečně věcí každého z nás.

9. Robotika a drony: Humanoidi vstupují do pracovního procesu, automatizace všude

Robotika v roce 2025 je charakteristická velkým posunem od specializovaných, jednostranně zaměřených strojů k všestrannějším, lidským robotům a rozšířením automatizace do nových oblastí. Tento rok je často označován jako začátek věku humanoidních robotů, kteří se přesouvají z laboratoří do reálných pracovních pozic. Po desetiletích prototypů a sci-fi obrázků se všestranní humanoidní roboti konečně hlásí do práce na továrních linkách linkedin.com linkedin.com. Řada společností učinila působivý pokrok jak ve vzhledu, tak v schopnostech humanoidů s cílem nasadit je v prostředí přizpůsobeném pro lidi (sklady, výrobní haly a v budoucnu i kanceláře či domácnosti). Tito dvounozí či koloví roboti bývají vysocí zhruba jako člověk, mají dvě ruce k manipulaci a jsou vybaveni senzory (kamery, lidar, silové senzory) a AI mozkem pro bezpečnou práci v blízkosti lidí. Důležitým aspektem je pokles nákladů a rozběh sériové výroby – roboti tak přesahují éru ojedinělých prototypů.

Abychom ilustrovali situaci, zde je přehled hlavních projektů humanoidních robotů a jejich milníků pro rok 2025:

Tyto příklady ukazují celé odvětví směřující k vizi univerzálních robotů. Celosvětový trh s humanoidními roboty, který měl v roce 2023 hodnotu asi 2,3 miliardy USD, má raketově růst (odhady hovoří o 70–110 miliardách USD do roku 2033) s každoročním růstem kolem 40 % linkedin.com. Největší odbytiště tvoří Asie, zejména Japonsko a Čína – Čína má mít v roce 2025 50% podíl na trhu, což je dáno stárnoucí pracovní silou a silnou státní podporou linkedin.com. Čínské společnosti UBTECH a Unitree Robotics v tomto směru podnikají významné kroky: UBTECH má stovky objednávek na svého robota Walker a Unitree nabízí humanoidního robota G1 za pouhých 16 000 USD, což značí tlak na dostupnost linkedin.com.

Mimo humanoidy jsou průmysloví roboti (ramena a portály ve fabrikách) početnější než kdy předtím. V roce 2023 bylo celosvětově v provozu rekordních 4,28 milionu průmyslových robotů robominds.de. Roční instalace dosáhly v roce 2023 asi 540 000 kusů (těsně pod rekordní úrovní), což značí vysokou poptávku therobotreport.com. Tito roboti se stávají chytřejšími (mají lepší vidění a AI pro inspekci kvality a manipulaci) a bezpečnějšími pro spolupráci s lidmi (tzv. coboti s omezením síly). Odvětví elektro a automotive zůstávají hlavními zákazníky, ale roboti se objevují i v potravinářství, farmacii a dokonce ve stavebnictví (roboti zedníci?). Průměrná hustota robotů v globálním výrobním sektoru dosáhla 162 robotů na 10 000 pracovníků – což je více než dvojnásobek za posledních sedm let therobotreport.com therobotreport.com, což dokládá, jak automatizace zrychluje v reakci na pracovní a efektivnostní výzvy.

Drony jsou další kapitolou robotického příběhu. V roce 2025 jsou drony všudypřítomné v oborech jako je zemědělství (monitorování a přesné postřiky), logistika (drony ve skladech skenují regály) i veřejná bezpečnost (pátrací a záchranné akce, sledování dopravy). Doručovací drony se v některých regionech dostaly už z pilotních projektů do rutinního provozu – firmy jako Wing (Alphabet) a Amazon Prime Air provozují v řadě měst skutečné sítě doručovacích dronů, doručující balíčky do 2 kg na dvorky během několika minut. Regulátoři postupně otevírají vzdušný prostor těmto provozům mimo dohled pilota, ale plošné rozšíření bude záviset na dalších právních úpravách (řízení „droního provozu“, hluk atd.). Mezitím akceleruje i soutěž v oblasti létajících taxi (eVTOL) – několik prototypů (Joby, Archer, Volocopter) zvládlo úspěšné testovací lety a plánuje komerční provoz na roky 2025–2026 dronelife.com dronelife.com. Společnost Archer Aviation dosáhla milníku s letem svého eVTOL „Midnight“ a plánuje v roce 2025 žádat o certifikaci FAA dronelife.com. Myšlenka přivolat si létající taxi přes aplikaci stále zní futuristicky, ale jsme na prahu jejího reálného nasazení – s možným představením na akcích typu světová výstava Expo 2025 v Ósace či olympiáda v Paříži jako technologická demonstrace.

Souhrnně lze říci, že robotika v roce 2025 je příběhem rozšiřujících se obzorů. Roboti opouštějí kontrolovaná a předvídatelná prostředí a vstupují do chaotického lidského světa – na naše ulice, do obchodů a na pracoviště. Každý pokrok v AI (pro vnímání a rozhodování) a každé snížení nákladů je přivádí blíže k běžnému použití. Drony a autonomní vozidla rozšiřují automatizaci do vzduchu a na silnice. I v našich domácnostech jsou jednoduchí roboti (vysavače, sekačky) běžní a startupy pracují na domácích pomocnících, kteří by mohli vykonávat domácí práce nebo poskytovat společnost seniorům. Přestože musíme čelit otázkám – dopady na zaměstnanost, etické využití dronů, bezpečnost robotů – potenciální přínosy jsou značné. Roboti mohou přebírat nebezpečné úkoly, zvyšovat lidskou produktivitu a řešit nedostatek pracovních sil. Jak řekl jeden CEO z oblasti robotiky, rok 2025 znamená začátek doby, kdy roboti „nastupují do pracovního procesu, ale ještě nepřebírají vládu nad vaším domovem“ builtin.com. Nadcházející roky prověří, jak dobře se tito pokročilí roboti dokáží začlenit do lidského prostředí a jak se společnost přizpůsobí spolupráci s našimi novými robotickými kolegy.

10. Polovodiče: Čipy nové generace (AI akcelerátory, RISC-V, éra 3nm až 2nm)

Všechny výše zmíněné technologické trendy jsou nakonec založeny na polovodičích a čipový průmysl je v roce 2025 v plném proudu, aby zajistil vyšší výkon, specializované schopnosti a bezpečné dodavatelské řetězce. Klíčovým příběhem je boom AI čipů. Exploze AI pracovních zátěží (trénování a nasazení obřích neuronových sítí) vytvořila neukojitelnou poptávku po výkonných akcelerátorech. Nvidia, dominantní výrobce AI čipů, zaznamenala rekordní tržby, když poskytovatelé cloudu a firmy skupovaly její GPU – podle některých odhadů držela Nvidia v roce 2024 80 % a více trhu AI akcelerátorů entrepreneur.com a její tržby z datových center vzrostly meziročně o 73 % na 39 miliard USD m.economictimes.com. Vlajkové AI čipy jako Nvidia H100 (5nm, 80 miliard tranzistorů) jsou „motory“ za službami jako ChatGPT. V roce 2025 přichází nové generace GPU Nvidia i konkurence: AMD uvedla své akcelerátory MI300, které v některých parametrech údajně vedou entrepreneur.com. Startupy jako Cerebras, Graphcore a SambaNova cílí na specifická AI využití s novými architekturami (např. wafer-scale čipy, IPU). Rozvíjí se i trend návrhu vlastních AI čipů u velkých technologických firem: Google vyrábí TPUv5, Amazon Trainium, Microsoft údajně „Athena chip“ a dokonce i OpenAI zkoumá vlastní výrobu čipů, aby omezila závislost na Nvidii. Přes tyto snahy však poptávka výrazně převyšuje nabídku – AI čipy mají často dodací lhůty v řádu měsíců, což pohání globální závod o kapacity výroby.

Jsme také svědky posunu v architektuře čipů: oborově specifické čipy zažívají boom. Namísto univerzálních CPU dnes máme na míru navržené čipy pro AI, kryptoměny, síťové operace apod. To je jeden z důvodů, proč i přes zpomalení Moorova zákona (škálování CPU) specializované čipy stále zvyšují výkon v jejich odvětvích o řády. Klíčovým faktorem je čipletová a 3D integrace. Místo monolitických čipů se nejpokročilejší čipy nyní skládají z více čipletů (i na různých výrobních technologiích) spojených vysokorychlostními propoji. AMD to zavedla u CPU, nyní jej následují i další – konsorcium UCIe stanovuje standardy pro interoperabilitu čipletů. 3D skládání (TSMC 3DFabric, Intel Foveros) umožňuje umístit paměť na logiku, což využívají čipy jako Intel Ponte Vecchio GPU nebo Apple M1 Ultra (s propojením dvou M1 Max skrze “UltraFusion” můstek). Tyto techniky jsou klíčové pro další zlepšení poměru výkon/cena i při dosažení atomárních limitů litografie.

Pokud jde o litografii, nejpokročilejší výrobní technologie v roce 2025 je 3 nanometry (3nm) a závod k 2nm je v plném proudu. TSMC a Samsung jsou dvě hlavní foundry pro objemovou výrobu 3nm čipů. TSMC zahájila sériovou výrobu svého 3nm (N3) na konci roku 2022 a používá jej Apple v čipech A17 a M3 (iPhony a Macy). Samsung oznámil zahájení výroby 3nm (architektura tranzistorů GAAFET) už v polovině 2022, pravděpodobně ale s nižšími objemy. Do roku 2025 došlo k dramatickému zlepšení výtěžnosti – Samsung dosáhl údajně až 50%, zatímco TSMC více než 90 % ve druhé polovině 2025 design-reuse.com. Vysoká výtěžnost snižuje cenu na čip a zvyšuje produkci. Pozornost se přesouvá na další generaci: 2nm. Tento milník je významný nejen menšími rozměry, ale i přechodem TSMC, Intelu (a Samsungu pro 2nm třídu) na Gate-All-Around (GAA) nanosheet tranzistory s lepšími elektrostatickými vlastnostmi. TSMC oznámila, že její 2nm (N2) je na dobré cestě – zkušební výroba 2024, objemová v druhé polovině 2025 tomshardware.com design-reuse.com. TSMC 2nm slibuje asi 15% rychlejší čipy při stejném příkonu, nebo 30% úsporu energie při stejném výkonu v porovnání s 3nm design-reuse.com design-reuse.com. Intel plánuje agresivní plán (“5 technologií za 4 roky”) a chce znovu ovládnout výrobní špičku – jeho Intel 20A (~2nm třída s RibbonFET GAA) a 18A (1,8nm) jsou plánovány pro 2024–2025. Pokud se to Intelu povede, mohl by vyrábět čipy v angstromové škále už na konci 2025, což by byl velký comeback.

Tyto nejmodernější továrny jsou ovšem extrémně drahé – bavíme se o 15–20 miliardách USD za jednu. Nastává tak další trend: geopolitika polovodičů. Po nedostatku čipů a obchodních napětích z počátku 20. let silně investují státy do lokalizace výroby. Americký CHIPS Act (2022) přináší nové továrny v Arizoně, Texasu či Ohiu od TSMC, Samsungu, Intelu a dalších, s dotacemi okolo 50 miliard dolarů. Evropský vlastní Chips Act podporuje výrobu v Německu, Irsku a Francii od Intelu, GlobalFoundries atd. V roce 2025 už probíhá stavba desítek nových továren po celém světě, i když mnohé spustí produkci až 2026–2027. Předseda TSMC dokonce uvedl, že 30 % produkce pod 2nm může probíhat mimo Tchaj-wan (i v USA), aby se rozšířila diverzita výroby digitimes.com tomshardware.com. Mezitím Čína – čelící omezením dovozu pokročilých čipů – sází na domácí technologie, jako je RISC-V a výroba na osvědčených procesech. V březnu 2025 údajně Peking vyhlásil národní strategii na podporu rozšíření RISC-V napříč průmyslem reuters.com. Čínské firmy rychle využívají open-source RISC-V coby „geopoliticky neutrální“ alternativu vůči západním architekturám reuters.com. Vidíme čínské startupy vydávat RISC-V čipy od IoT až po výkonná CPU (divize T-Head u Alibaba uvedla RISC-V serverový procesor). To má strategický význam: i když je RISC‑V otevřený pro každého, američtí zákonodárci mají obavy z jeho využití v rámci čínské snahy o technologickou nezávislost reuters.com. Každopádně je RISC-V globálně prosperující k roku 2025 – ekosystém silně roste a i mimo Čínu firmy jako SiFive nebo Esperanto nabízí RISC-V IP jádra konkurující návrhům Arm.

Za zmínku stojí i to, jak polovodiče umožňují nové výpočetní paradigmata nad rámec klasické digitální logiky. Objevují se první komerční kvantové čipy (jak již zmíněno), neuromorfní čipy (výzkumné prototypy napodobující neurony v mozku pro extrémně úsporné AI) a fotonické čipy (kde se výpočty/přenos dat řeší pomocí světla k prolomení limitů rychlosti a energetické náročnosti). Zatím sice nejde o mainstream, ale v roce 2025 jsou již blíže realitě: např. IBM ovlivněný mozkem inspirovaný čip TrueNorth nebo druhá generace Intel Loihi; startupy vyvíjejí optické neurální akcelerátory, které by mohly provádět maticové násobení rychlostí světla. Tyto technologie mohou být zásadní, až Moorův zákon vyčerpá siliciová vylepšení.

Stručně řečeno, heslem polovodičového průmyslu v roce 2025 je „More than Moore“ – inovuje se díky novým architekturám (čiplety, 3D skládání), novým materiálům (nástup EUV litografie, zkoumání High-NA EUV a dokonce 2D materiálů jako grafen pro éru po křemíku) a novým obchodním modelům (rozšiřování foundry, přeshraniční partnerství), aby byl zajištěn další pokrok. Čipy umožňující AI, 5G, AR/VR i vše mezi tím jsou na samé špici lidské invence. Pokud nabídka udrží krok s poptávkou (a poslední investice naznačují, že ano, byť s určitým zpožděním), lze čekat další exponenciální nárůst výpočetního výkonu. To tvoří základ pro všechny ostatní technologické trendy: od trénování příští generace AI modelů s biliony parametrů až po provozování AR brýlí na úsporných čipech zůstávají průlomy v polovodičích základem technologického pokroku.

Závěr

Polovina roku 2025 zastihuje technologický svět na zlomovém bodě: inovace, které byly ještě před pár lety v plenkách či v experimentální fázi, se nyní stávají transformačními silami v celosvětovém měřítku. Umělá inteligence se stala nedílnou součástí podnikání i každodenního života a neuvěřitelně rychle se posunula od novinky k nezbytnosti. Kvantové počítače a pokročilá biotechnologie už nejsou vzdáleným snem, ale aktivními oblastmi, které přinášejí průlomy s potenciálem změnit odvětví od zdravotnictví až po kryptografii. Spotřebitelské technologie nás posouvají do nových realit – doslova s AR/VR – zatímco podnikový software automatizuje a rozšiřuje práci způsoby, které zvyšují produktivitu. Současně snaha o udržitelný rozvoj prostřednictvím zelených technologií propojuje technologický pokrok s potřebami naší planety a přináší naději v boji s klimatickou krizí. Druhé vzepětí Web3 naznačuje, že decentralizace bude hrát roli v budoucí digitální infrastruktuře – ovšem s poučením z minulosti. A jak technologie proniká do všeho, kybernetická bezpečnost stojí jako ostražitý strážce, jenž se vyvíjí stejně rychle, aby čelil novým hrozbám. Základem všeho je neustálý pokrok v oblasti čipů a hardwaru, který tyto softwarové revoluce umožňuje.

Klíčoví hráči napříč těmito oblastmi – ať už jde o OpenAI a Nvidia v AI, IBM a Google v kvantových technologiích, Modernu a CRISPR Therapeutics v biotechnologii, Apple a Meta v AR, Teslu a Agility v robotice, nebo TSMC a Intel v polovodičích (a mnoho dalších) – soupeří i spolupracují v závodě o definování budoucnosti. Výrazným tématem je konvergence trendů: AI posiluje biotechnologický výzkum; blockchain a AI se propojují; 5G a edge computing umožňují AR a IoT; robotika a AI jdou ruku v ruce, a tak dále. Toto vzájemné ovlivňování ještě více urychluje inovace.

Pro technologicky orientované pozorovatele nabízí rok 2025 ohromující množství novinek ke sledování. Je to rok, kdy v mnoha ohledech platí „budoucnost je teď“ – autonomní taxi jsou v pilotním provozu, AI dokáže navrhovat originální obrázky či proteiny, VR porady jsou běžnou součástí práce a váš lékař vám možná brzy předepíše genovou terapii. Jasné ale je i to, že se stále nacházíme v úvodních kapitolách mnoha těchto příběhů. Základy vytvořené v těchto měsících a letech pravděpodobně povedou ke ještě dramatičtějším změnám do konce dekády (představte si: pokusy o AGI, plně imerzivní AR brýle, kvantové počítače řešící reálné chemické problémy, všudypřítomná elektroauta atd.).

Pro firmy i jednotlivce je výzvou (a příležitostí) orientovat se v tomto prostředí tím, že budou informovaní a flexibilní. Jak se technologie stále více prolínají se společností, je potřeba vést také diskuze o etice, regulaci a začleňování. Jedno je však jisté: nejžhavější technologické trendy roku 2025 nejsou izolované zajímavosti – navzájem se propojují a společně znovu definují, jak žijeme, pracujeme a řešíme problémy v celosvětovém měřítku. Je to mimořádně vzrušující doba pro všechny, kteří jsou součástí technologického ekosystému – historie se píše v reálném čase právě díky těmto inovacím. Jediné doporučení: pevně se držte, protože tempo změn nijak nepolevuje.

Zdroje: Informace v této zprávě vycházejí z několika analýz a zpráv z poloviny 20. let: průmyslových průzkumů a odborných blogů (např. A16Z k podnikovým AI a16z.com a16z.com), autoritativních technologických zpravodajských portálů (např. Live Science o kvantovém oznámení IBM livescience.com livescience.com), oborových zpráv (biotech trendy go.zageno.com, inovace baterií energycentral.com, předpovědi Gartner apod.) a uznávaných organizací jako Světové ekonomické fórum pro poznatky z oblasti kybernetické bezpečnosti weforum.org weforum.org. Tyto zdroje dohromady vykreslují aktuální stav a trajektorii technologických trendů k polovině roku 2025. Každý trend je podložen několika daty – od statistiky adopce amplifai.com a ROI čísel amplifai.com, přes milníky jako počet kvantových qubitů livescience.com nebo nasazení humanoidních robotů linkedin.com – které jsou průběžně citovány v textu. To zajišťuje věcný a aktuální přehled technologického prostředí roku 2025 a poskytuje pevný základ pro pochopení, kam se technologie ubírají dál.