Chandrayaan-3 byla vypuštěna v červenci 2023 a 23. srpna 2023 dosáhla měkkého přistání poblíž jižního pólu Měsíce se landerem Vikram a šestikolovým roverem Pragyan.
ChaSTE na přistávacím modulu zkoumal teplotu půdy do hloubky 10 cm a zjistil mírnější podmínky, které mohou naznačovat přístupný led na polárních svazích.
Mise dosáhla 14 dní operací na povrchu a nasbírala více než 1100 snímků a dat.
Náklady na misi činily přibližně 75 milionů dolarů.
Indie se stala čtvrtou zemí s měkkým přistáním na Měsíci a první, kdo dorazil do jeho jižní polární oblasti.
Marsovská oběžná mise MOM (Mangalján-1) byla vypuštěna 5. listopadu 2013 na raketě PSLV-XL a měla suchou hmotnost asi 1 350 kg s palivem přibližně 852 kg a nesla přibližně 15 kg vědeckého vybavení.
MOM dorazila do Marské oběžné dráhy 24. září 2014 po zhruba deseti měsících letu a odeslala tisíce snímků; MCC pořídila více než 1 100 snímků a vzniklo přes 35 recenzovaných článků.
Životnost MOM byla navržena na 6–10 měsíců, ale fungovala kolem 8 let a v roce 2022 ISRO ztratila kontakt s sondou, pravděpodobně kvůli vyčerpání paliva během zatmění.
Plánovaná mise Mangalyaan-2 zahrnuje kosmickou loď kolem 4,5 t na raketě LVM3 s přistávacím modulem a roverem, direct-entry EDL, sky-crane pro rover a možnou helikoptéru, s cílem startu kolem roku 2026 a dopadem kolem 2030–2031.
Mezinárodní spolupráce: NASA poskytla pro Chandrayaan-3 retroreflektor a ISRO využívá deep-space sítě DSN a ESA ESTRACK, s vysokým zájmem o zahraniční přístroje pro Mars-2.

Indická mise Chandrayaan-3 (vypuštěná v červenci 2023) dosáhla historického měkkého přistání poblíž jižního pólu Měsíce dne 23. srpna 2023 ^[1]. Jejím hlavním cílem bylo demonstrovat bezpečné a přesné přistání a provoz pojízdného vozítka pro provádění in-situ vědeckého výzkumu na povrchu Měsíce ^[2]. Mise nesla přistávací modul (Vikram) a šestikolový rover (Pragyan) vybavené přístroji (například spektrometry a tepelnou sondou) pro analýzu složení půdy a povrchových vlastností ^[3] ^[4]. Téměř dvě hodiny po přistání oznámila ISRO „Dosáhli jsme měkkého přistání na Měsíci! Indie je na Měsíci!“ ^[5], čímž se Indie stala čtvrtou zemí v historii, která měkce přistála na Měsíci, a první, která dosáhla jeho jižní polární oblasti ^[6].

Cíle: Měkké přistání a pojíždění, demonstrace pokročilých navigačních/snímacích technologií ^[7].
Úspěchy: 14 dní operací na povrchu (jeden lunární den) pro Vikram a Pragyan; první in-situ měření v blízkosti jižního pólu Měsíce; ≥1100 snímků a dat. Například přístroj ChaSTE na přistávacím modulu zkoumal teplotu půdy do hloubky 10 cm, kde zjistil mírnější podmínky naznačující, že polární svahy mohou skrývat přístupný led.
Dopad: Náklady na misi činily pouze přibližně 75 milionů dolarů ^[8], což je příkladem úsporných inovací ISRO. Její úspěch přilákal globální pozornost a národní hrdost (premiér Modi ji označil za „patřící celému lidstvu“ ^[9]). Také podnítil rozvoj indického kosmického průmyslu: lídři v oboru poznamenávají, že přistání „očekávaně povzbudí soukromé indické start‑upy v oblasti kosmonautiky“, protože vláda otevírá tento sektor investicím ^[10].

První indická mise k Marsu (MOM – Mangalján-1)

Vypuštěna 5. listopadu 2013 na raketě PSLV-XL, indická Marsovská oběžná mise (MOM/Mangalján-1) byla technologická demonstrační sonda o suché hmotnosti ~1 350 kg (2 960 lb) s ~852 kg paliva ^[11] ^[12]. Její vědecké vybavení (dohromady ~15 kg) zahrnovalo Marsovu barevnou kameru (MCC), Lyman-Alfa fotometr, infračervený spektrometr, analyzátor neutrálního složení marsovské exosféry (MENCA) a senzor na metan ^[13]. MOM využila úsporné více spouštěcí trajektorie a do marsovské oběžné dráhy dorazila 24. září 2014 (po ~10 měsících) – první úspěšné navedení na oběžnou dráhu při prvním pokusu ISRO.

Technická zajímavost: Kompaktní sonda (≈482 kg suchá, ~900 W příkon) s výklopnými solárními panely; původně vstoupila na vysoce eliptickou oběžnou dráhu Země a poté vystoupila ke Marsu ^[14] ^[15]. Nesla 5 přístrojů (viz seznam) ke studiu povrchu, atmosféry a exosféry Marsu ^[16].
Vědecké výsledky: MOM odeslala tisíce snímků a dat. ISRO uvádí, že MCC pořídila více než 1 100 snímků a vznikl Atlas Marsu, přičemž mise vedla k více než 35 recenzovaným vědeckým článkům ^[17]. Klíčové objevy zahrnují pozorování počasí na Marsu, prachových bouří a ztráty atmosféry: například MENCA detekovala vysoce energetický („supratermální“) argon a unikátně zjistila, že atomární kyslík převyšuje CO₂ ve výšce ~270 km během období prachových bouří ^[18]. Mapovala také optickou hloubku atmosféry a oblačné útvary ^[19]. Objevil se však i problém: senzor na metan neměl citlivost dostatečnou pro detekci metanu na Marsu, takže žádná data o metanu nebyla získána ^[20].
Životnost a konec mise: Navrženo na 6–10 měsíců, MOM vysoce překonala očekávání a fungovala přibližně 8 let. V roce 2022 ISRO ztratila se sondou kontakt (pravděpodobně kvůli vyčerpanému palivu a baterii během dlouhého období zatmění) ^[21] ^[22]. ISRO označilo MOM za „pozoruhodný technologický a vědecký úspěch“ v planetárním výzkumu ^[23].

Tabulka 1. Shrnutí mise Mars Orbiter Mission (Mangalján-1) ^[24] ^[25]

Parametr	Hodnota
Datum startu (UT)	5. listopadu 2013, 09:08
Nosná raketa	PSLV-XL (Polární nosič satelitů)
Hmotnost sondy (včetně paliva/suchá)	~1 350 kg (včetně ~852 kg paliva)
Cíl / Navedení na oběžnou dráhu	Mars (24. září 2014, areocentrická dráha)
Životnost mise (návrh/skutečnost)	6–10 měsíců / ~8 let
Příkon	~800 W (solární panely)
Přístroje	Marsova barevná kamera, Lyman-Alfa fotometr, termální IR spektrometr, MENCA, senzor na metan ^[26]
Úspěchy	První asijská sonda na oběžné dráze Marsu; 1100+ snímků; >35 vědeckých článků ^[27] ^[28]

Mise marsovského přistávače (Mangalján-2): Plány a cíle

Na základě úspěchu MOM a přistávacích technologií Chandrayaan-3 plánuje ISRO Mangalján-2 (Mars Orbiter/Lander Mission), misi s přistávacím modulem/roverem na Mars. Toto bude první pokus Indie přistát na jiné planetě, jehož cílem je umístit rover na Mars a provádět vědecký průzkum povrchu ^[29] ^[30]. Plánován je také marsovský „vrtulník“, obdobně jako americký Ingenuity, který by měl napomáhat leteckým průzkumům ^[31] ^[32].

Cíle mise: Dosáhnout měkkého přistání na Marsu a nasadit rover (a případně i malou helikoptéru) pro provádění in-situ vědy. Klíčové cíle zahrnují geologické a atmosférické studie (např. mineralogie, složení atmosféry, analýza prachu/metanu) a hledání vody či prstenců prachu kolem Marsu ^[33] ^[34]. Podle tiskových zpráv jsou aktuálně ve vývoji minimálně čtyři vědecké přístroje: MODEX (Mars Orbit Dust Experiment), RO (Radio Occultation pro hustotu neutrálních částic/elektronů), EIS (Energetic Ion Spectrometer ke studiu slunečního větru a ztráty atmosféry) a LPEX (Langmuirova sonda/E-pole pro průzkum plazmatického prostředí) ^[35]. Jsou určeny k měření toku meziplanetárního prachu, profilů atmosféry, iontových populací a elektrických polí na Marsu ^[36].
Design mise: Kosmická loď (~4,5 t) odstartuje na těžké raketě LVM3 (GSLV Mk3) agentury ISRO. Po navedení na oběžnou dráhu Země ponese “Cruise Stage” po několik měsíců “Descent Stage” (přistávací modul) směrem k Marsu ^[37] ^[38]. Po příletu se Descent Stage vyhne navedení na orbitu Marsu a vstoupí přímo do atmosféry – odvážná “direct entry” strategie ^[39] ^[40]. Při vstupu do atmosféry bude použit tepelný štít, následovat budou supersonické brzdící padáky a poté retro-rakety a sky-crane pro měkké přistání ^[41] ^[42]. Tato sekvence je podobná metodě NASA pro Curiosity/Perseverance (EDL – vstup, sestup a přistání), ale bez předchozí orbitace. Malá helikoptéra typu Ingenuity bude po přistání nasazena k průzkumu okolí a plánování trasy ^[43] ^[44].
Časový plán: Oficiální datum startu zatím nebylo stanoveno, analytici však uvádějí nejbližší okna v roce 2026 nebo později, s pokusem o přistání kolem 2030–2031 ^[45] ^[46]. (Start v roce 2024 byl dříve spekulován, ale klíčové technologie jako helikoptéra, padák a sky-crane jsou stále ve vývoji ^[47].) ISRO oznámila podporu Space Commission a čeká na finální vládní souhlas.
Vybrané místo přistání: Zatím nebylo určeno, výběr bude preferovat bezpečnost (rovný terén, nízký sklon) a vědeckou hodnotu (možný výskyt vodního ledu, geologie). Pravděpodobnými kandidáty jsou ekvatoriální plošiny či dna kráterů, podobně jako lokality Jezero/Isidis od NASA. (Předchozí lunární lokalita kolem ~70°S byla volena pro osvětlení a vědu ^[48]; podobná rozhodování vstupují v úvahu i pro Mars.) ^[49] ^[50].
Inovace a technologie: Mangalyaan-2 zavede několik zásadních novinek:
- Direct-entry EDL: Vstup do atmosféry bez předchozí orbitace ^[51] ^[52], vyžaduje robustní tepelný štít a přesné načasování.
- Sky Crane & Retropropulse: Poháněný sestupný stupeň pro spuštění roveru, obdobně jako u USA přistání Curiosity/Perseverance ^[53] ^[54].
- Helikoptérový dron: Multi-rotor letoun pro letecký průzkum (první indické letadlo na jiné planetě) ^[55] ^[56].
- Pokročilé padáky: Supersonické, vysoce výkonné padáky pro vstup do atmosféry Marsu.
- Odolný rover: Rover se všemi poháněnými koly se zařízeními pro analýzu půdy (např. spektrometry podobné LIBS/APXS z Chandrayaan-3 ^[57]).
- Autonomní navigace: Vylepšené kamery a algoritmy pro rozpoznání překážek a bezpečné přistání.
- Pohon: Použití LVM3 zajišťuje dostatečnou nosnost; možné i nové vylepšení SLV3 (např. 30tunová třída nosiče Gaganyaan ^[58]).
Mezinárodní spolupráce: ISRO historicky spolupracovala (např. NASA poskytla retroreflektor pro Chandrayaan-3 ^[59]). U Mars 2 může mezinárodní spolupráce zahrnovat sdílení dat a sledovací podporu. ISRO využívá vlastní deep-space síť spolupracující s NASA DSN či ESA ESTRACK. Zatím nejsou oznášené zahraniční přístroje, ale zájem je vysoký. (Pozoruhodné je, že čínský Tianwen-1 v roce 2021 realizoval podobnou vědu; Indie může komunikovat s mezinárodní komunitou zabývající se Marsem.)
Rozpočet a financování: ISRO doposud nezveřejnila odhad nákladů. Pro srovnání, MOM stála Rs 450 crore ($74 milionů) ^[60]. Vzhledem ke složitosti landeru a roveru bude Mangalyaan-2 dražší, ale ISRO pravděpodobně udrží náklady nízko. Pro kontext: Chandrayaan-3 (~3 900 kg celkem) stála jen cca $75 milionů ^[61]. Bývalí představitelé ISRO zmínili indickou schopnost “dosahovat více za méně” ve vesmíru ^[62] ^[63]. (Celkový indický vesmírný rozpočet je jen cca $1,5 miliardy/rok – efektivita je nutností.)
Prohlášení představitelů: Předseda ISRO S. Somanath (letecký inženýr) opakovaně zdůraznil “pozoruhodné úspěchy” Indie v meziplanetárních misích ^[64]. Po Chandrayaan-3 poznamenal: „Nikdo na světě to neumí tak jako my za tak málo peněz“ ^[65]. Na nedávné konferenci představitelé ISRO představili plán přistání na Marsu a zdůraznili složitost této “odvážné” mise s přímým přistáním ^[66] ^[67]. Média cituji ISRO, že úspěch by Indii zařadil “do elitní skupiny” (vedle USA, Ruska a Číny) schopné přistání na Marsu ^[68] ^[69].
Srovnání s ostatními marťanskými misemi: Pokud bude úspěšná, bude Mangalyaan-2 první indickou misí přistávající na Mars a zařadí Indii mezi několik málo států, kterým se to povedlo. (Do dnešního dne toho dosáhly pouze Sovětský svaz (Mars 3, 1971), USA (Vikings, Mars Pathfinder, MERy, MSL, Perseverance) a Čína (Tianwen-1/Zhurong, 2021) ^[70] ^[71].) Na rozdíl od miliardových roverů NASA (např. Perseverance, ~$2,7 mld. USD) či rozsáhlého čínského landeru/roveru Tianwen bude indická mise podobného rozsahu, ale výrazně levnější. Inspiruje se inovacemi NASA (sky-crane z Curiosity) a navazujícími misemi jako ESA/Roscosmos ExoMars. Indie tak přispívá ke stále se rozvíjejícímu mezinárodnímu výzkumu Marsu (např. Hope orbiter SAE, MAVEN NASA atd.).
Očekávané přínosy: Vědecky mise přinese data z povrchu Marsu o geologii, úniku atmosféry, distribuci prachu a vodního ledu i možných biosignaturách – a posune naše poznání historie a obyvatelnosti této planety. Technologicky zvládnutí přistání na Marsu pozvedne indické schopnosti v těžkých nosičích a robotice. Ekonomicky a společensky se očekává podpora růstu high-tech sektoru (impuls pro startupy a dodavatele ^[72]) a inspirace ke studiu STEM oborů. Politicky mise zapadá do národní strategie (např. vytvořit z Indie přední kosmickou mocnost do roku 2047 ^[73]). Celkově by úspěšný lander znamenal velký krok kupředu – otevírá cestu k budoucím návratovým či dokonce pilotovaným misím.

Zdroje: Tisková prohlášení a stránky ISRO k misím ^[74] ^[75] ^[76]; zprávy médií (Space.com, Times of India, India Today, Hindustan Times, Reuters) ^[77] ^[78] ^[79] ^[80] a další. Tyto zdroje obsahují detailní informace o cílech mise, technických detailech, rozpočtu i oficiálních vyjádřeních.