• Chandrayaan-3 byla vypuštěna v červenci 2023 a 23. srpna 2023 dosáhla měkkého přistání poblíž jižního pólu Měsíce se landerem Vikram a šestikolovým roverem Pragyan.
• ChaSTE na přistávacím modulu zkoumal teplotu půdy do hloubky 10 cm a zjistil mírnější podmínky, které mohou naznačovat přístupný led na polárních svazích.
• Mise dosáhla 14 dní operací na povrchu a nasbírala více než 1100 snímků a dat.
• Náklady na misi činily přibližně 75 milionů dolarů.
• Indie se stala čtvrtou zemí s měkkým přistáním na Měsíci a první, kdo dorazil do jeho jižní polární oblasti.
• Marsovská oběžná mise MOM (Mangalján-1) byla vypuštěna 5. listopadu 2013 na raketě PSLV-XL a měla suchou hmotnost asi 1 350 kg s palivem přibližně 852 kg a nesla přibližně 15 kg vědeckého vybavení.
• MOM dorazila do Marské oběžné dráhy 24. září 2014 po zhruba deseti měsících letu a odeslala tisíce snímků; MCC pořídila více než 1 100 snímků a vzniklo přes 35 recenzovaných článků.
• Životnost MOM byla navržena na 6–10 měsíců, ale fungovala kolem 8 let a v roce 2022 ISRO ztratila kontakt s sondou, pravděpodobně kvůli vyčerpání paliva během zatmění.
• Plánovaná mise Mangalyaan-2 zahrnuje kosmickou loď kolem 4,5 t na raketě LVM3 s přistávacím modulem a roverem, direct-entry EDL, sky-crane pro rover a možnou helikoptéru, s cílem startu kolem roku 2026 a dopadem kolem 2030–2031.
• Mezinárodní spolupráce: NASA poskytla pro Chandrayaan-3 retroreflektor a ISRO využívá deep-space sítě DSN a ESA ESTRACK, s vysokým zájmem o zahraniční přístroje pro Mars-2.

Indická mise Chandrayaan-3 (vypuštěná v červenci 2023) dosáhla historického měkkého přistání poblíž jižního pólu Měsíce dne 23. srpna 2023 space.com. Jejím hlavním cílem bylo demonstrovat bezpečné a přesné přistání a provoz pojízdného vozítka pro provádění in-situ vědeckého výzkumu na povrchu Měsíce isro.gov.in. Mise nesla přistávací modul (Vikram) a šesti­kolový rover (Pragyan) vybavené přístroji (například spektrometry a tepelnou sondou) pro analýzu složení půdy a povrchových vlastností isro.gov.in indianexpress.com. Téměř dvě hodiny po přistání oznámila ISRO „Dosáhli jsme měkkého přistání na Měsíci! Indie je na Měsíci!“ space.com, čímž se Indie stala čtvrtou zemí v historii, která měkce přistála na Měsíci, a první, která dosáhla jeho jižní polární oblasti space.com.

• Cíle: Měkké přistání a pojíždění, demonstrace pokročilých navigačních/snímacích technologií isro.gov.in.
• Úspěchy: 14 dní operací na povrchu (jeden lunární den) pro Vikram a Pragyan; první in-situ měření v blízkosti jižního pólu Měsíce; ≥1100 snímků a dat. Například přístroj ChaSTE na přistávacím modulu zkoumal teplotu půdy do hloubky 10 cm, kde zjistil mírnější podmínky naznačující, že polární svahy mohou skrývat přístupný led.
• Dopad: Náklady na misi činily pouze přibližně 75 milionů dolarů reuters.com, což je příkladem úsporných inovací ISRO. Její úspěch přilákal globální pozornost a národní hrdost (premiér Modi ji označil za „patřící celému lidstvu“ space.com). Také podnítil rozvoj indického kosmického průmyslu: lídři v oboru poznamenávají, že přistání „očekávaně povzbudí soukromé indické start‑upy v oblasti kosmonautiky“, protože vláda otevírá tento sektor investicím reuters.com.

Vypuštěna 5. listopadu 2013 na raketě PSLV-XL, indická Marsovská oběžná mise (MOM/Mangalján-1) byla technologická demonstrační sonda o suché hmotnosti ~1 350 kg (2 960 lb) s ~852 kg paliva science.nasa.gov science.nasa.gov. Její vědecké vybavení (dohromady ~15 kg) zahrnovalo Marsovu barevnou kameru (MCC), Lyman-Alfa fotometr, infračervený spektrometr, analyzátor neutrálního složení marsovské exosféry (MENCA) a senzor na metan science.nasa.gov. MOM využila úsporné více spouštěcí trajektorie a do marsovské oběžné dráhy dorazila 24. září 2014 (po ~10 měsících) – první úspěšné navedení na oběžnou dráhu při prvním pokusu ISRO.

• Technická zajímavost: Kompaktní sonda (≈482 kg suchá, ~900 W příkon) s výklopnými solárními panely; původně vstoupila na vysoce eliptickou oběžnou dráhu Země a poté vystoupila ke Marsu en.wikipedia.org science.nasa.gov. Nesla 5 přístrojů (viz seznam) ke studiu povrchu, atmosféry a exosféry Marsu science.nasa.gov.
• Vědecké výsledky: MOM odeslala tisíce snímků a dat. ISRO uvádí, že MCC pořídila více než 1 100 snímků a vznikl Atlas Marsu, přičemž mise vedla k více než 35 recenzovaným vědeckým článkům isro.gov.in. Klíčové objevy zahrnují pozorování počasí na Marsu, prachových bouří a ztráty atmosféry: například MENCA detekovala vysoce energetický („supratermální“) argon a unikátně zjistila, že atomární kyslík převyšuje CO₂ ve výšce ~270 km během období prachových bouří isro.gov.in. Mapovala také optickou hloubku atmosféry a oblačné útvary isro.gov.in. Objevil se však i problém: senzor na metan neměl citlivost dostatečnou pro detekci metanu na Marsu, takže žádná data o metanu nebyla získána space.com.
• Životnost a konec mise: Navrženo na 6–10 měsíců, MOM vysoce překonala očekávání a fungovala přibližně 8 let. V roce 2022 ISRO ztratila se sondou kontakt (pravděpodobně kvůli vyčerpanému palivu a baterii během dlouhého období zatmění) space.com space.com. ISRO označilo MOM za „pozoruhodný technologický a vědecký úspěch“ v planetárním výzkumu space.com.

Tabulka 1. Shrnutí mise Mars Orbiter Mission (Mangalján-1) science.nasa.gov science.nasa.gov

Mise marsovského přistávače (Mangalján-2): Plány a cíle

Na základě úspěchu MOM a přistávacích technologií Chandrayaan-3 plánuje ISRO Mangalján-2 (Mars Orbiter/Lander Mission), misi s přistávacím modulem/roverem na Mars. Toto bude první pokus Indie přistát na jiné planetě, jehož cílem je umístit rover na Mars a provádět vědecký průzkum povrchu indiatoday.in idrw.org. Plánován je také marsovský „vrtulník“, obdobně jako americký Ingenuity, který by měl napomáhat leteckým průzkumům timesofindia.indiatimes.com space.com.

• Cíle mise: Dosáhnout měkkého přistání na Marsu a nasadit rover (a případně i malou helikoptéru) pro provádění in-situ vědy. Klíčové cíle zahrnují geologické a atmosférické studie (např. mineralogie, složení atmosféry, analýza prachu/metanu) a hledání vody či prstenců prachu kolem Marsu space.com hindustantimes.com. Podle tiskových zpráv jsou aktuálně ve vývoji minimálně čtyři vědecké přístroje: MODEX (Mars Orbit Dust Experiment), RO (Radio Occultation pro hustotu neutrálních částic/elektronů), EIS (Energetic Ion Spectrometer ke studiu slunečního větru a ztráty atmosféry) a LPEX (Langmuirova sonda/E-pole pro průzkum plazmatického prostředí) hindustantimes.com. Jsou určeny k měření toku meziplanetárního prachu, profilů atmosféry, iontových populací a elektrických polí na Marsu hindustantimes.com.
• Design mise: Kosmická loď (~4,5 t) odstartuje na těžké raketě LVM3 (GSLV Mk3) agentury ISRO. Po navedení na oběžnou dráhu Země ponese “Cruise Stage” po několik měsíců “Descent Stage” (přistávací modul) směrem k Marsu indiatoday.in timesofindia.indiatimes.com. Po příletu se Descent Stage vyhne navedení na orbitu Marsu a vstoupí přímo do atmosféry – odvážná “direct entry” strategie indiatoday.in timesofindia.indiatimes.com. Při vstupu do atmosféry bude použit tepelný štít, následovat budou supersonické brzdící padáky a poté retro-rakety a sky-crane pro měkké přistání timesofindia.indiatimes.com indiatoday.in. Tato sekvence je podobná metodě NASA pro Curiosity/Perseverance (EDL – vstup, sestup a přistání), ale bez předchozí orbitace. Malá helikoptéra typu Ingenuity bude po přistání nasazena k průzkumu okolí a plánování trasy timesofindia.indiatimes.com space.com.
• Časový plán: Oficiální datum startu zatím nebylo stanoveno, analytici však uvádějí nejbližší okna v roce 2026 nebo později, s pokusem o přistání kolem 2030–2031 idrw.org space.com. (Start v roce 2024 byl dříve spekulován, ale klíčové technologie jako helikoptéra, padák a sky-crane jsou stále ve vývoji space.com.) ISRO oznámila podporu Space Commission a čeká na finální vládní souhlas.
• Vybrané místo přistání: Zatím nebylo určeno, výběr bude preferovat bezpečnost (rovný terén, nízký sklon) a vědeckou hodnotu (možný výskyt vodního ledu, geologie). Pravděpodobnými kandidáty jsou ekvatoriální plošiny či dna kráterů, podobně jako lokality Jezero/Isidis od NASA. (Předchozí lunární lokalita kolem ~70°S byla volena pro osvětlení a vědu indianexpress.com; podobná rozhodování vstupují v úvahu i pro Mars.) space.com indiatoday.in.
• Inovace a technologie: Mangalyaan-2 zavede několik zásadních novinek:
  • Direct-entry EDL: Vstup do atmosféry bez předchozí orbitace timesofindia.indiatimes.com indiatoday.in, vyžaduje robustní tepelný štít a přesné načasování.
  • Sky Crane & Retropropulse: Poháněný sestupný stupeň pro spuštění roveru, obdobně jako u USA přistání Curiosity/Perseverance timesofindia.indiatimes.com indiatoday.in.
  • Helikoptérový dron: Multi-rotor letoun pro letecký průzkum (první indické letadlo na jiné planetě) timesofindia.indiatimes.com space.com.
  • Pokročilé padáky: Supersonické, vysoce výkonné padáky pro vstup do atmosféry Marsu.
  • Odolný rover: Rover se všemi poháněnými koly se zařízeními pro analýzu půdy (např. spektrometry podobné LIBS/APXS z Chandrayaan-3 indianexpress.com).
  • Autonomní navigace: Vylepšené kamery a algoritmy pro rozpoznání překážek a bezpečné přistání.
  • Pohon: Použití LVM3 zajišťuje dostatečnou nosnost; možné i nové vylepšení SLV3 (např. 30tunová třída nosiče Gaganyaan orbitaltoday.com).
• Mezinárodní spolupráce: ISRO historicky spolupracovala (např. NASA poskytla retroreflektor pro Chandrayaan-3 isro.gov.in). U Mars 2 může mezinárodní spolupráce zahrnovat sdílení dat a sledovací podporu. ISRO využívá vlastní deep-space síť spolupracující s NASA DSN či ESA ESTRACK. Zatím nejsou oznášené zahraniční přístroje, ale zájem je vysoký. (Pozoruhodné je, že čínský Tianwen-1 v roce 2021 realizoval podobnou vědu; Indie může komunikovat s mezinárodní komunitou zabývající se Marsem.)
• Rozpočet a financování: ISRO doposud nezveřejnila odhad nákladů. Pro srovnání, MOM stála Rs 450 crore ($74 milionů) orbitaltoday.com. Vzhledem ke složitosti landeru a roveru bude Mangalyaan-2 dražší, ale ISRO pravděpodobně udrží náklady nízko. Pro kontext: Chandrayaan-3 (~3 900 kg celkem) stála jen cca $75 milionů reuters.com. Bývalí představitelé ISRO zmínili indickou schopnost “dosahovat více za méně” ve vesmíru reuters.com space.com. (Celkový indický vesmírný rozpočet je jen cca $1,5 miliardy/rok – efektivita je nutností.)
• Prohlášení představitelů: Předseda ISRO S. Somanath (letecký inženýr) opakovaně zdůraznil “pozoruhodné úspěchy” Indie v meziplanetárních misích space.com. Po Chandrayaan-3 poznamenal: „Nikdo na světě to neumí tak jako my za tak málo peněz“ reuters.com. Na nedávné konferenci představitelé ISRO představili plán přistání na Marsu a zdůraznili složitost této “odvážné” mise s přímým přistáním indiatoday.in timesofindia.indiatimes.com. Média cituji ISRO, že úspěch by Indii zařadil “do elitní skupiny” (vedle USA, Ruska a Číny) schopné přistání na Marsu idrw.org space.com.
• Srovnání s ostatními marťanskými misemi: Pokud bude úspěšná, bude Mangalyaan-2 první indickou misí přistávající na Mars a zařadí Indii mezi několik málo států, kterým se to povedlo. (Do dnešního dne toho dosáhly pouze Sovětský svaz (Mars 3, 1971), USA (Vikings, Mars Pathfinder, MERy, MSL, Perseverance) a Čína (Tianwen-1/Zhurong, 2021) idrw.org space.com.) Na rozdíl od miliardových roverů NASA (např. Perseverance, ~$2,7 mld. USD) či rozsáhlého čínského landeru/roveru Tianwen bude indická mise podobného rozsahu, ale výrazně levnější. Inspiruje se inovacemi NASA (sky-crane z Curiosity) a navazujícími misemi jako ESA/Roscosmos ExoMars. Indie tak přispívá ke stále se rozvíjejícímu mezinárodnímu výzkumu Marsu (např. Hope orbiter SAE, MAVEN NASA atd.).
• Očekávané přínosy: Vědecky mise přinese data z povrchu Marsu o geologii, úniku atmosféry, distribuci prachu a vodního ledu i možných biosignaturách – a posune naše poznání historie a obyvatelnosti této planety. Technologicky zvládnutí přistání na Marsu pozvedne indické schopnosti v těžkých nosičích a robotice. Ekonomicky a společensky se očekává podpora růstu high-tech sektoru (impuls pro startupy a dodavatele reuters.com) a inspirace ke studiu STEM oborů. Politicky mise zapadá do národní strategie (např. vytvořit z Indie přední kosmickou mocnost do roku 2047 orbitaltoday.com). Celkově by úspěšný lander znamenal velký krok kupředu – otevírá cestu k budoucím návratovým či dokonce pilotovaným misím.

Zdroje: Tisková prohlášení a stránky ISRO k misím isro.gov.in isro.gov.in science.nasa.gov; zprávy médií (Space.com, Times of India, India Today, Hindustan Times, Reuters) space.com indiatoday.in hindustantimes.com reuters.com a další. Tyto zdroje obsahují detailní informace o cílech mise, technických detailech, rozpočtu i oficiálních vyjádřeních.