Wi-Fi, dráty a nebe: Kompletní obraz přístupu k internetu v Bangladéši

Bangladéš zažil v posledním desetiletí rychlou expanzi přístupu k internetu. K prosinci 2023 mělo země přibližně 131 milionů internetových předplatných, což je o 7 milionů více než v předchozím roce wicinternet.org. Drtivá většina jsou uživatelé mobilního internetu (118,5 milionu), zatímco přibližně 12,9 milionu tvoří předplatitelé pevného širokopásmového připojení wicinternet.org. To znamená, že většina lidí se připojuje k internetu přes mobilní sítě a mnohem méně využívá domácí nebo pevné připojení. Z hlediska dosažitelnosti v populaci se odhaduje, že začátkem roku 2025 používalo internet 77–78 milionů jednotlivců (což je asi 44–45 % populace) datareportal.com. Tato míra penetrace odráží významný růst, přesto však více než polovina Bangladéšanů zůstává offline. Trend růstu je pozitivní – pro srovnání, počet uživatelů internetu se zdvojnásobil z 54 milionů v roce 2015 na více než 108 milionů v roce 2020 thefinancialexpress.com.bd – ale dosažení univerzálního přístupu zůstává pokračujícím úkolem.

Obecně je přístup k internetu v Bangladéši charakterizován silnou závislostí na mobilním širokopásmovém připojení, dostupnými datovými tarify a soustředěným využíváním ve městech. Vlastnictví a používání mobilních telefonů prudce vzrostlo díky vládní iniciativě „Digitální Bangladéš“, která začala v roce 2009. Tehdy mělo mobilní telefon asi 20 milionů Bangladéšanů; dnes více než 120 milionů používá mobilní telefony a tím pohání adopci internetu prostřednictvím mobilních datových služeb netmission.asia. Vládní snaha o digitalizaci a rozvoj IKT přinesla 5 275 digitálních center po celé zemi (jednorázová servisní centra), která občanům poskytla digitální služby již více než 120 milionkrát a registrovala desítky milionů narození online netmission.asia. Tyto milníky ukazují, jak daleko se země v online připojení lidí posunula. Přesto přetrvávají výzvy, jako je rozdělení mezi městem a venkovem a kvalita služeb, o kterých se budeme dále bavit. Celkově je internetové prostředí v Bangladéši charakterizováno prudkým růstem a velkým potenciálem, brzdeným však nedostatky v infrastruktuře a dostupnosti, které se nyní tvůrci politik i zástupci průmyslu snaží řešit.

Internetová infrastruktura: mobilní sítě, optická vlákna a širokopásmové připojení

Internetová infrastruktura Bangladéše stojí na třech hlavních pilířích: rozšířených mobilních sítích, rozvíjející se optické páteři a vyvíjející se (pevném) širokopásmovém připojení. Mobilní sítě jsou pro většinu Bangladéšanů hlavním způsobem přístupu k internetu díky čtyřem hlavním operátorům s celostátním pokrytím. Grameenphone, Robi Axiata, Banglalink a Teletalk měly ke konci roku 2023 dohromady více než 190 milionů mobilních předplatných wicinternet.org – což překračuje počet obyvatel (protože mnozí uživatelé mají více SIM karet). Tito operátoři vybudovali rozsáhlé sítě 2G/3G/4G. Významné je, že 4G LTE nyní pokrývá většinu populace (většinu městských a poloměstských oblastí), přičemž dokonce i 3G je dostupné ve velmi odlehlých regionech. Prakticky všichni Bangladéšané mají dostupný signál nějaké mobilní sítě, což se odráží i v globálních žebříčcích, kde Bangladéš dosahuje dobrých výsledků ve mobilním pokrytí ficci.org.bd. Tato široká dostupnost byla zásadní pro propojení venkovských komunit přes bezdrátové širokopásmové připojení.

Tabulka 1: Hlavní mobilní operátoři v Bangladéši (počet předplatitelů k prosinci 2023) wicinternet.org

Mobilní operátor	Předplatitelé (miliony)
Grameenphone (Telenor)	82,20
Robi Axiata (včetně Airtel)	58,67
Banglalink (Veon)	43,48
Teletalk (státní)	6,46

Zdroj: Data Bangladéšské komise pro telekomunikační regulaci (BTRC) wicinternet.org. (Počet předplatitelů obsahuje aktivní SIM karty; mnoho uživatelů má více předplatných.)

Vedle mobilní rádiové sítě Bangladéš investoval do své sítě optických vláken, která tvoří páteř jak pro mobilní síť, tak pro pevný broadband. Od zavedení licencí pro celostátní telekomunikační páteřní síť (NTTN) v roce 2009 byla položena rozsáhlá síť optických kabelů. K polovině roku 2023 bylo v Bangladéši položeno přibližně 153 400 km optických kabelů (asi 80 600 km nadzemních a 72 800 km podzemních) ficci.org.bd. Tato optická páteř spojuje všech 64 okresních center a mnoho upazil (subokresů), což umožňuje vysokokapacitní datové propojení po celé zemi. Přesto kvalita sítě zůstává problémem – více než polovina stávajících optických kabelů je považováno za podřadné nebo ne „telekom-grade“, což omezuje kvalitu 4G/5G služeb v některých oblastech ficci.org.bd. Mnoho kabelů bylo instalováno vzduchem (na sloupech) a jsou tak náchylné na přerušení, počasí a vysokou latenci, zatímco podzemní síť se sice rozšiřuje, ale stále není dostatečná. Vláda tento nedostatek uznává; probíhají projekty na modernizaci a rozšíření optických sítí. Například projekt schválený v roce 2022 rozšiřuje 3 144 km nové podzemní optiky a modernizuje přenosové vybavení s cílem dosáhnout na každé upazile kapacity 100 Gbps do roku 2024 dhakatribune.com dhakatribune.com. Tyto úpravy mají posílit páteř pro budoucí 5G a optické připojení až do domácnosti a zajistit, že páteřní síť zvládne prudce rostoucí objem datového provozu.

Na mezinárodní úrovni je Bangladéš propojen se světovým internetem prostřednictvím několika podmořských optických kabelů. První podmořský kabel (SEA-ME-WE 4) byl spuštěn v roce 2005 a druhý (SEA-ME-WE 5) v roce 2017 dhakatribune.com. Dohromady poskytují kapacitu přibližně 2 600 Gbps (stav v roce 2020) pro mezinárodní internetový tranzit dhakatribune.com. Využití mezinárodní kapacity rychle roste – ze 300 Gbps v roce 2016 na asi 1 600 Gbps v roce 2020 dhakatribune.com, a dále stoupá s růstem 4G používání. Aby se pokryla budoucí poptávka, je budován třetí podmořský kabel (SEA-ME-WE 6), který by měl být v provozu do roku 2024. Nový kabel přidá obrovských 7 200 Gbps (7,2 Tbps) kapacity, což zvýší celkovou mezinárodní kapacitu Bangladéše a poskytne zálohu dhakatribune.com. Kabel SEA-ME-WE 6 propojí Bangladéš přímo se Singapurem a Francií (a dalšími přístupovými body) a pomůže zajistit rychlejší, spolehlivější spojení s hlavními světovými internetovými uzly dhakatribune.com. Kromě těchto konsorciálních kabelů se zapojuje i soukromý sektor – například regionální firmy budují první soukromě vlastněné podmořské optické spojení Bangladéše do Singapuru consultancy.asia. Zvýšená mezinárodní kapacita by měla vést k lepším rychlostem a dostupnosti pro uživatele, stejně jako ke schopnosti Bangladéše exportovat kapacitu do sousedních zemí (Bangladéš již dodává internetovou konektivitu do částí severovýchodní Indie a plánuje obsloužit i Bhútán a další) dhakatribune.com.

Pevný (fixní) širokopásmový přístup v Bangladéši je oproti mobilnímu připojení stále v rozvoji. Pevná širokopásmová síť je tvořena tisíci poskytovateli internetových služeb (ISP) – od celostátních operátorů až po malé místní poskytovatele kabelového internetu. Tito ISP typicky zajišťují internet do domácností a podniků prostřednictvím optických vláken či kabelových linek (ve městech) nebo pomocí bezdrátových rádiových spojů. Státem provozovaná společnost Bangladesh Telecommunications Company Limited (BTCL) také v některých oblastech nabízí ADSL/optický internet, avšak trh ovládají soukromí poskytovatelé. Ke konci roku 2023 mělo Bangladéš zhruba 12,9 milionu pevných širokopásmových přípojek wicinternet.org, což znamená, že přibližně 7 % populace má doma drátové/bezdrátové širokopásmové připojení. To je poměrně nízká úroveň zavedení v domácnostech, což odráží převážně městský charakter širokopásmové sítě – většinou je k dispozici především ve městech a velkých obcích. V posledních letech výrazně roste podíl fiber-to-the-home (FTTH) připojení ve městech jako Dháka a Čattagrám, přičemž poskytovatelé nabízí dostupné balíčky (např. 20–50 Mb/s za zhruba 800–1500 Tk, tedy 8–15 USD měsíčně). Trh se širokopásmovým připojením je velmi konkurenční, což vede k klesajícím cenám a zlepšování kvality. Pozoruhodné je, že díky rychlé expanzi nyní do oblasti fixního širokopásmového internetu vstupují i mobilní operátoři: v letech 2023–24 všechny tři soukromé mobilní společnosti (Grameenphone, Banglalink a Robi) spustily Fixed Wireless Access (FWA) služby, které poskytují domácí Wi-Fi přes sítě 4G/5G thedailystar.net thedailystar.net. Například nová služba Grameenphone “GPFi” a bezdrátový router Banglalink umožňují zákazníkům získat neomezené domácí připojení k internetu bez fyzického kabelu – v podstatě využívají mobilní síť pro doručení internetu do domácnosti. Regulátor aktualizoval pravidla pro povolení těchto služeb thedailystar.net a tento trend zvyšuje konkurenci mezi tradičními ISP a mobilními operátory v segmentu domácího internetu thedailystar.net. Širokopásmová infrastruktura je tedy mixem optických vláken, Wi-Fi a mobilních technologií, přičemž všechny směřují k zajištění rychlejšího internetu pro spotřebitele. K polovině roku 2024 se hodnota trhu širokopásmových služeb pohybovala okolo 8 000 crore Taka (~800 milionů USD) s rychlým růstem thedailystar.net, což značí silnou poptávku po vysokorychlostním připojení přesahující samotné mobilní telefony.

Stručně řečeno, internetová infrastruktura v Bangladéši se rozvíjí na několika frontách. Mobilní síť je páteří konektivity (se širokým pokrytím 4G a příchodem 5G), optická síť se rozšiřuje pro vyšší kapacity a sektor širokopásmových ISP vzkvétá, obzvlášť ve městech. Další investice do kvality optických sítí, infrastruktury vysílačů a mezinárodní konektivity jsou klíčové pro zlepšení kvality služeb. Jak vláda, tak soukromý sektor jsou v této oblasti aktivní a doslova pokládají základy (v případě optických kabelů doslova) pro novou generaci digitálních služeb.

Město vs. venkov: Dostupnost a penetrace

Přes celkový pokrok ve výstavbě sítí přetrvává výrazná digitální propast mezi městským a venkovským Bangladéšem. Přístup k internetu i jeho využívání je mnohem rozšířenější ve městech než na venkově. Podle průzkumu Statistického úřadu Bangladéše (BBS) z roku 2024 pouze 36,5 % lidí na venkově uvedlo, že používají internet, zatímco ve městech je to 71,4 % dhakatribune.com. Jinými slovy, městští obyvatelé jsou zhruba dvakrát častěji online než jejich venkovští sousedé. Tento rozdíl jasně ukazuje, že dostupnost a rozšíření internetových služeb na venkově výrazně zaostává.

Existuje několik faktorů, které propast mezi městem a venkovem prohlubují. Klíčovou překážkou je infrastruktura – na venkově často chybí hustota mobilních vysílačů, optických kabelů i spolehlivá elektřina, jakou mají města. I když mobilní sítě pokrývají také venkovské regiony, kvalita služeb (např. síla 4G signálu a šířka pásma) může být v odlehlých obcích horší a mnohé vesnice stále spoléhají na pomalé 2G/3G připojení. Navíc na venkově má výrazně méně domácností širokopásmové či Wi-Fi spojení, protože ISP rozšiřují kabely/optiku jen pomalu do řídce osídlených a nákladných oblastí. Nízká digitální gramotnost a příjmová úroveň také hrají svou roli dhakatribune.com. Odborníci upozorňují, že velká část venkovských obyvatel Bangladéše má omezené povědomí nebo dovednosti k používání internetu, a mnozí, kteří by mohli profitovat, si nemohou dovolit zařízení nebo datové balíčky. Chudoba je na venkově vyšší, což znamená, že i relativně levná data jsou pro nízkopříjmové rodiny finanční zátěží. Tyto ekonomické a vzdělávací bariéry znamenají, že i když pokrytí existuje, adopce internetu zůstává nízká.

Důsledky této propasti jsou zjevné – venkovské komunity mají omezenější přístup k online informacím, vzdělávacím materiálům, e-komerci i e-government službám, což může prohlubovat sociálně-ekonomické nerovnosti. Vláda si tento problém uvědomuje a zahájila řadu iniciativ na překlenutí propasti mezi městy a venkovem. K hlavním projektům patří iniciativa “Moje vesnice – mé město”, jejímž cílem je zajistit vysokorychlostní síťové připojení všem venkovským oblastem a nabídnout ve vesnicích služby srovnatelné s městy a4ai.org. V rámci této vize bylo na úrovni místních vlád zřízeno stovky Union Digital Center (UDC), které venkovanům zpřístupňují internetové služby jako telemedicína, digitální platby nebo registrace ke zkouškám. Vláda prostřednictvím regulačního Sociálního povinného fondu rovněž financuje infrastrukturní projekty pro špatně obsloužené oblasti. Například v roce 2022 byl projekt o hodnotě 2 026 crore Taka určen k připojení haor (mokřadních oblastí), ostrovů a hornatých oblastí, které byly „zbaveny telekomunikačních služeb“ thedailystar.net. Tento ambiciózní projekt zahrnuje pokládku optických kabelů do odlehlých subdistriktů, výstavbu mobilních vysílačů prostřednictvím Teletalk v těžko dostupných oblastech a dokonce i využití vlastního bangladéšského satelitu tam, kde není možné zajistit pozemní sítě thedailystar.net thedailystar.net. Významným krokem je využívání Bangabandhu Satellite-1 (prvního komunikačního satelitu země) pro připojení izolovaných ostrovů a říčních písčitých nánosů (charů) k širokopásmovému internetu jako součást tohoto úsilí thedailystar.net.

Tyto kroky postupně zlepšují konektivitu na venkově. Podle dat citovaných výše z průzkumu BBS je dnes na internetu více než třetina venkovské populace, což je výrazné zlepšení oproti minulým letům (například před deseti lety byla využívanost internetu na venkově na úrovni kolem 10–15 %). Rozdíl oproti městům je však stále značný. Omezená infrastruktura, nízká digitální gramotnost a ekonomické překážky jsou na venkově nadále hlavními bariérami, které musí Bangladéš překonat pro dosažení skutečného digitálního začlenění dhakatribune.com. Tvůrci politik zdůrazňují, že překonání této digitální propasti je zásadní pro spravedlivý rozvoj – umožnit, aby venkované využívali telemedicínu, distanční vzdělávání a tržní informace stejně jako obyvatelé měst. Stručně řečeno, dostupnost internetu v Bangladéši je mnohem vyšší ve městech než na vesnicích, avšak cílené programy a nové technologie (jako satelitní internet a 5G) dávají naději na zmenšení této propasti v nadcházejících letech.

Hlavní poskytovatelé služeb a mobilní operátoři

Přístup k internetu v Bangladéši zajišťují telekomunikační operátoři a poskytovatelé internetových služeb (ISP), přičemž každý hraje specifickou roli. V oblasti mobilní konektivity dominují čtyři operátoři, zatímco v oblasti pevného internetu soupeří stovky ISP (bez toho, že by některý měl celonárodní dominantní postavení jako mobilní operátoři).

Mobilní síťoví operátoři (MNO): „Velká čtyřka“ mobilních operátorů zahrnuje Grameenphone (GP), Robi Axiata, Banglalink a Teletalk. Grameenphone – dceřiná společnost norské Telenor – je největší s více než 82 miliony uživatelů wicinternet.org a pověstí nejširšího pokrytí. Robi Axiata (část skupiny Axiata Group z Malajsie, která se v roce 2016 sloučila s Airtel Bangladéš) je druhý největší s přibližně 59 miliony uživatelů wicinternet.org. Banglalink (ve vlastnictví společnosti VEON) následuje se zhruba 43 miliony uživatelů a Teletalk (státní operátor) má zhruba 6,5 milionu wicinternet.org. Tito operátoři společně dosáhli téměř 100% pokrytí populace základními hlasovými/SMS službami i rozsáhlými 3G/4G datovými sítěmi. Grameenphone uvádí, že jeho síť pokrývá přes 99 % populace. Tři soukromí operátoři mají zahraniční investory a přinášejí významné investice a technické know-how, zatímco Teletalk, byť mnohem menší, často vede vládní projekty (například byl první, kdo zaváděl pilotní provoz 5G). Konkurence mezi těmito telekomy je intenzivní, zejména bojují o zákazníky mobilního internetu. Tato soutěž tlačí ceny dat dolů a vede k neustálé modernizaci sítí.

Pokud jde o služby, všichni operátoři nabízejí 2G (hovory, EDGE data), 3G a 4G LTE služby. 4G, spuštěné v roce 2018, je nyní standardem pro data ve městech a obcích; do roku 2023 všichni čtyři operátoři zprovoznili tisíce 4G lokalit. Kvalita hovorů a dat se liší podle operátora a lokality – například Banglalink byl nedávno hodnocen jako nejrychlejší mobilní internet v Bangladéši, kdy 89 % jeho testovacích vzorků dosáhlo alespoň 5 Mbps stahování newagebd.net. Grameenphone, známý díky pokrytí, má o něco pomalejší rychlosti, ale větší konzistenci v odlehlých oblastech. Robi (včetně značky Airtel) je někde uprostřed. Teletalk, s omezeným spektrem a financemi, zaostává v pokrytí i rychlosti a slouží především jako záložní síť nebo specializovaný poskytovatel (je oblíbený například v některých vládních zaměstnaneckých balíčcích a v několika venkovských oblastech, kde má projekty).Poskytovatelé pevných linek a širokopásmového internetu představují zcela odlišné prostředí. Bangladéš nemá bývalý státní monopol na internetové služby (BTCL, nástupce státní telefonní společnosti, poskytuje některé DSL/optické linky, ale hraje spíše okrajovou roli). Namísto toho po celé zemi působí stovky soukromých ISP. Mnozí z nich jsou malé firmy obsluhující jedno město nebo čtvrť, často tím, že protáhnou optiku či kabel až do domácností. Existuje však několik větších ISP s širším dosahem. Například Link3, členové ISP Asociace jako AmberIT, DigiNet, BDCOM, ADN a další vybudovali sítě ve vícerých městech a obcích. Zejména BDCOM je jedním z největších hráčů a provozuje rozsáhlou celostátní síť, dokonce zajišťuje také páteřní trasy menším ISP businessinspection.com.bd. Tito ISP jsou obvykle propojeni s globálním internetem prostřednictvím několika Mezinárodních Internetových Bran (IIG) licencovaných vládou a často si pronajímají kapacitu optických vláken od společností NTTN nebo sítí energetické/přes železniční optiku.Protože je trh s pevnými širokopásmovými sítěmi roztříštěný, neexistuje zde jediný “lídr trhu” srovnatelný s mobilním sektorem. Místo toho vedou různí ISP v různých lokalitách. Například v metropoli Dháka má většinu domácích uživatelů několik hlavních ISP, zatímco v Chittagongu nebo Sylhethu to mohou být zcela jiné společnosti. Širokopásmové balíčky jsou ve srovnání s mezinárodními standardy velmi dostupné: typický domácí uživatel může získat 10 Mbps neomezený internet za zhruba 600 Taka (cca 6 USD) nebo 20–30 Mbps za 800–1200 Taka (8–12 USD) měsíčně od mnoha poskytovatelů. Často tyto balíčky nabízejí také místní cache nebo připojení na BDIX (domácí výměnné centrum) s ještě vyšší rychlostí pro bangladéšský obsah. To stimulovalo živý místní internetový ekosystém – uživatelé intenzivně konzumují YouTube, Facebook a domácí streamovací služby, a místní datová centra cachují oblíbený obsah, aby snížila spotřebu mezinárodní šířky pásma.Zajímavým vývojem je konvergence mobilních operátorů a širokopásmového internetu. Jak bylo zmíněno dříve, mobilní společnosti spouštějí domácí internetové služby pomocí svých mobilních sítí (FWA). V polovině roku 2024 zahájily Grameenphone, Banglalink i Robi zkušební projekty bezdrátového širokopásmového internetu. Grameenphone se svým „GPFi Unlimited“ a routerové balíčky Banglalinku umožňují domácnosti získat vysokorychlostní internet pomocí speciálního 4G modemu, bez nutnosti čekat na zavedení optiky thedailystar.net thedailystar.net. Podobnou službu zavádí i Robi. Tyto nabídky stírají hranici mezi tradičními mobilními a ISP službami – telekomunikační společnosti využívají své rozsáhlé spektrum a síťová aktiva, aby získaly podíl na trhu se širokopásmovým internetem. Odborníci očekávají tvrdou konkurenci, která povede k dalšímu poklesu cen a donutí ISP zkvalitnit své služby thedailystar.net. Z pohledu zákazníka je to vítaná změna: zejména ve druhotných městech a obcích budou mít uživatelé více možností pro domácí internet (pokud v dané oblasti chybí kvalitní ISP, může mezeru vyplnit právě bezdrátové řešení od telekomunikačního operátora).Shrnuto, Grameenphone, Robi, Banglalink a Teletalk jsou klíčoví hráči v oblasti mobilního internetu, zatímco v oblasti širokopásmového internetu nedominuje žádný jediný ISP – naopak tento trh obsluhuje soutěživá směsice poskytovatelů. Všichni tito hráči, velcí i malí, přispívají k propojení Bangladéše. Sledovat lze i spolupráci (například ISP často využívají infrastrukturu mobilních operátorů pro poslední míli bezdrátového připojení, a mobilní operátoři si pronajímají optiku od firem NTTN). Ekosystém je dynamický a hranice mezi mobilním a pevným připojením se stále více překrývají s tím, jak se technologie vyvíjejí.

Ceny a rychlost internetu

Jedním z nejvýraznějších rysů bangladéšského internetového prostředí je dostupnost dat. Zejména mobilní internet je jeden z nejlevnějších na světě. Podle globálního průzkumu cen dat (zpráva Cable.co.uk 2022) byla Bangladéš dvanáctá nejdostupnější země na světě podle ceny mobilních dat dhakatribune.com. Průměrná cena 1 GB mobilních dat v Bangladéši byla v roce 2022 přibližně 0,32 USD (33 Taka) dhakatribune.com. Pro srovnání: ve stejném žebříčku Indie 0,17 USD/GB (5. místo), Nepál 0,21 USD (10.), Srí Lanka 0,25 USD (11.) a Pákistán 0,29 USD (13.) dhakatribune.com – jihovýchodní Asie obecně nabízí velice levná data v porovnání se světem. Díky nízkým cenám si základní internetové balíčky často mohou dovolit i uživatelé s nízkými příjmy (například měsíční „sociální balíček“ za dolar či méně). Důvodem nízkých cen je tvrdá konkurence a spolehnutí na mobilní internet. S více než sto miliony uživatelů a několika operátory soupeřícími o podíl se datové balíčky staly produktem typu „vysoký objem, nízká marže“. Navíc protože pevné širokopásmové připojení není tak rozšířené, mobilní data jsou pro většinu lidí hlavní cestou k internetu, což tvoří „nasycený trh“ držící ceny dole dhakatribune.com. Bangladéš (podobně jako Indie) tedy díky ekonomii měřítka a konkurenčním trhům zajistila, že cena internetu za GB je velmi nízká, což je pozitivní pro překonávání digitální propasti.Druhou stranou mince však historicky bylo, že nízká cena znamenala i nižší rychlost a kvalitu. Průměrné internetové rychlosti v Bangladéši – jak mobilní, tak pevné – tradičně zaostávaly za globálními průměry. V roce 2022 například byla Bangladéš na 125. místě ze 139 sledovaných zemí v rychlosti mobilních dat a průměrná rychlost stahování byla kolem 11,7 Mbps dhakatribune.com. Tehdy zaostávala i za okolními státy jako Nepál, Pákistán, Srí Lanka a Indie, které se všechny pohybovaly kolem 115.–118. místa v daném žebříčku dhakatribune.com. Dobrou zprávou je, že rychlosti v Bangladéši se v posledních letech výrazně zvýšily. Jak se rozšířily sítě 4G a zlepšilo se páteřní propojení optikou, stouply rychlosti mobilního internetu. Ke konci roku 2024 Bangladéš postoupila na 88. místo celosvětově v Ookla Speedtest Global Indexu pro mobilní internet newagebd.net. Průměrná rychlost stahování v mobilní síti byla v listopadu 2024 28,26 Mbps, oproti 27,5 Mbps měsíc předtím newagebd.net. I když 28 Mbps není závratné číslo, znamená to významné zlepšení a Bangladéš se díky tomu v rychlosti dostala před některé regionální sousedy. (Například Pákistán byl 97. a Srí Lanka 100. v listopadovém žebříčku 2024, což znamená, že jejich rychlosti byly poněkud nižší než v Bangladéši newagebd.net.) Indie, je třeba podotknout, vystřelila rychlostně daleko napřed – s příchodem 5G byla průměrná rychlost v Indii kolem 100,8 Mbps (25. místo) na světě newagebd.net. Bangladéš tedy stále má na Indii a některé rozvinutější trhy náskok, ale postupně se dotahuje na světový průměr.Na straně pevného internetu se rychlosti také zlepšily. V mnoha městských domácnostech je dnes dostupné optické nebo kabelové připojení s desítkami Mbps. Podle Speedtest indexu byla střední rychlost pevného internetu v Bangladéši v listopadu 2024 cca 48,9 Mbps newagebd.net. Země byla v té době na 99. místě ze 155 zemí v rychlosti pevného internetu, což byl posun z předchozí 101. příčky newagebd.net. Hodnota okolo 50 Mbps řadí bangladéšský pevný internet z mezinárodního pohledu na slušné místo – ne v čele, ale zhruba u celosvětového průměru. Sousední země jsou na tom různě: Indie má průměr vyšší (nad 60 Mbps en.wikipedia.org), Nepál je překvapivě silný v pevném internetu (průměr přes 70 Mbps díky masivnímu rozvoji optik) en.wikipedia.org, zatímco Srí Lanka sází hlavně na mobilní připojení, takže na pevném internetu byla průměrná rychlost kolem 23 Mbps en.wikipedia.org. Růst v Bangladéši je dán přechodem na optické kabely v poslední míli a lepším mezinárodním napojením. Nicméně na venkově často pevné přípojky nejsou dostupné, takže tam lidé spoléhají pouze na mobilní internet, který může být pomalejší než městské Wi-Fi připojení.

Stojí také za zmínku faktory konzistence a kvality. Přestože průměrné rychlosti jsou uvedeny výše, mnoho uživatelů zažívá kolísání. Koncept „kvality širokopásmového připojení“ zahrnuje latenci, dostupnost, atd. Sítě v Bangladéši čelí výzvám jako jsou výpadky proudu (load-shedding), které mohou narušit konektivitu – pokud základnové stanice ztratí napájení na delší dobu, mobilní internet vypadne, a pokud poskytovatelé internetu nemají zálohy, domácí internet přestane fungovat. To někdy ovlivňuje vnímanou kvalitu více než samotná rychlost. Satelitní internet (o kterém bude řeč později) je vnímán jako jedna z cest, jak takové problémy zmírnit tím, že poskytuje zálohování thedailystar.net.

Co se týče cenového nastavení širokopásmového internetu, jak již bylo zmíněno, cena je v absolutním vyjádření vyšší než u mobilního internetu, ale stále poměrně dostupná. Domácí širokopásmové připojení o rychlosti 20–25 Mbps s neomezenými daty může stát přibližně Tk 1000 (~10 USD) měsíčně, což je přijatelné pro domácnosti střední třídy ve městech. Vláda sleduje a zasahuje do cenové politiky, aby zůstala přívětivá pro spotřebitele. V roce 2021 zavedl regulátor směrnice pro jednotné celonárodní ceny (iniciativa „Jedna země, jeden tarif“), které standardizovaly nabídky (např. 5 Mbps, 10 Mbps, 20 Mbps tarify) na stanovené cenové úrovni, aby zamezil předražování mimo velká města. Ačkoli nejsou přísně vymáhány, signalizuje to tlak na nižší širokopásmové tarify. Následně existují indicie, že díky poklesu cen a růstu rychlostí stoupá počet předplatitelů širokopásmového internetu.

Stručně řečeno, Bangladéš nabízí internet za velmi nízkou cenu za GB, což umožňuje široké využití, zejména prostřednictvím mobilních dat. Rychlosti, které dříve byly velmi nízké, se zlepšily na střední úroveň, ale je zde stále prostor pro růst, aby splnily globální standardy. Kombinace nízké ceny a zlepšující se rychlosti je příslibem pro budoucnost: uživatelé budou moci více pracovat online (streamování, videohovory, e-learning) bez prohibitivních nákladů. Tvůrci politik neustále zdůrazňují, že internet musí zůstat cenově dostupný, aby byla splněna vize Digitálního Bangladéše, a dosavadní tržní konkurence tomuto cíli odpovídá.

Vládní politiky, regulace a digitální rozvojové iniciativy

Vláda Bangladéše byla klíčovým hybatelem rozšiřování internetového přístupu a podpory digitálních služeb. Pod heslem „Digitální Bangladéš“ v roce 2009 spustila komplexní strategii pro transformaci země prostřednictvím technologií. Tuto vizi, kterou prosadila vláda premiérky Šajch Hasiny, tvoří čtyři pilíře: Rozvoj lidských zdrojů, Digitální vláda, Konektivita a infrastruktura, a Podpora ICT průmyslu netmission.asia. Během uplynulé dekády z této vize vzešlo mnoho politik, projektů a nařízení.

Iniciativa Digitální Bangladéš (2009–2021): Poprvé vyhlášena v roce 2008 jako volební manifest, Digitální Bangladéš měla za cíl překlenout digitální propast a posílit občany prostřednictvím ICT netmission.asia. Vláda učinila digitalizaci politickou prioritou, což vedlo k rychlému rozvoji ICT infrastruktury a e-governmentu. Do konce roku 2021 (symbolický milník pro Digitální Bangladéš) země splnila mnoho cílů: většina vládních služeb byla částečně či plně digitalizována, penetrace internetu a mobilních dat exponenciálně vzrostla a export ICT služeb (například softwaru) se výrazně navýšil netmission.asia. K tomu vláda zřídila tisíce Digitálních center na úrovni unionů a municipalit, které přinesly online služby jako katastr nemovitostí, registrace narození, telemedicína či vydávání licencí přímo občanům. Těmito centry bylo do před několika let poskytnuto přes „120 milionů služeb“ netmission.asia. Iniciativa Digitální Bangladéš je všeobecně považována za politický úspěch, protože vnesla do hlavního proudu myšlenku, že konektivita a technologie jsou nástroje rozvoje. Koordinace probíhala na nejvyšší úrovni prostřednictvím programu Access to Information (a2i) pod Úřadem premiéra, který pilotně zavedl inovace jako mobilní finanční služby či digitální třídy. Vláda rovněž přijala podpůrné politiky – např. snížení cel na dovoz chytrých telefonů, tvorbu hi-tech parků pro IT firmy a zřízení Národní širokopásmové politiky (2009), která stanovila cíle pro celostátní konektivitu a4ai.org a4ai.org. (Funkcionáři uvedli, že širokopásmová politika z roku 2009 nyní potřebuje aktualizaci tak, aby zohledňovala nové technologie a ambicióznější cíle v penetraci připojení a4ai.org a4ai.org.)

Aby byl zachován rozvojový trend, vláda představila další etapu: „Smart Bangladesh 2041“. Po splnění hlavních cílů Digitálního Bangladéše do roku 2021 šla vládní strana Awami League do voleb v roce 2024 s kampaní, že Bangladéš promění na „chytrou“ zemi do roku 2041 netmission.asia netmission.asia. Smart Bangladesh zdůrazňuje pokročilé technologie a chytré systémy – jejími čtyřmi pilíři jsou Chytrý občan, Chytrá vláda, Chytrá ekonomika a Chytrá společnost netmission.asia. To znamená budoucnost s konektivitou 5G/6G, integrací IoT (Internet věcí) do infrastruktury, bezhotovostní ekonomikou, službami založenými na umělé inteligenci a růstem napříč sektory díky vyspělým technologiím. Vláda již v rámci této vize začala realizovat první projekty, například vydávání chytrých národních ID, plánování chytrých měst a posilování rámce pro kybernetickou bezpečnost a správu dat. „Smart Bangladesh“ má být v podstatě plánem digitálního rozvoje na příští dvě desetiletí – tam, kde Digitální Bangladéš skončil, naváže ještě ambiciózněji.

Z hlediska regulace a správy internetu je hlavním orgánem Bangladesh Telecommunication Regulatory Commission (BTRC). BTRC uděluje licence (poskytovatelům internetu, mobilním operátorům, IIG apod.), přiděluje frekvence a dohlíží na kvalitu služeb. BTRC sehrál klíčovou roli v otevření sektoru – například včasnou aukcí 3G a 4G spektra (v letech 2013 a 2018) a nyní připravuje příděl frekvencí pro 5G. Koncem roku 2023 BTRC také zveřejnil pokyny pro možnost působení internetových služeb na bázi nesynchronních družic na nízké oběžné dráze (NGSO) (např. Starlink), což ukazuje regulační otevřenost novým technologiím jagonews24.com. Zároveň ale vláda občas uplatňuje tvrdý přístup v oblasti internetového obsahu a užívání. Zákony jako Digital Security Act (nyní Cyber Security Act 2023) byly kritizovány kvůli ustanovením, která mohou omezovat svobodu projevu na internetu a zavádět omezení obsahu, údajně kvůli národní bezpečnosti a boji proti pornografii netmission.asia. Vláda taková opatření hájí jako nutná pro bezpečné digitální prostředí, zatímco občanská společnost upozorňuje na potřebu rovnováhy, aby to nebrzdilo inovace či přístup k informacím.

Další důležitou prioritou politiky je „digitální začleňování“ a univerzální přístup. Bangladéš je zavázán plnit cíle UN Broadband Commission pro rok 2030, mezi které patří učinit širokopásmový internet cenově dostupným a přístupným všem a4ai.org. V souladu s tím si vláda stanovila cíle, jako je připojení každé školy k internetu do roku 2030 a4ai.org a zajištění, aby každá vesnice měla nějakou formu vysokorychlostního připojení (často prezentováno jako „žádná vesnice nebude opomenuta“). Iniciativa Moje vesnice – mé město, zmíněná výše, je součástí tohoto balíčku na snižování rozdílů mezi městem a venkovem skrze modernizaci venkovské infrastruktury i konektivity a4ai.org. K financování připojení v nekomerčně atraktivních oblastech slouží Social Obligation Fund (SOF), který vybírá malé procento z příjmů telekomunikačních operátorů. Tento fond SOF financuje venkovské projekty jako výstavbu stožárů v odlehlých lokalitách a napojení Union Parishadů na optickou síť. Například dříve zmíněný projekt propojení vzdálených oblastí v hodnotě 2 026 crore taka (schválený v roce 2022) je financován právě z tohoto fondu SOF a realizují jej agentury jako Bangladesh Computer Council, Teletalk a Bangabandhu Satellite Company thedailystar.net thedailystar.net.

Vláda také projevila ochotu zasáhnout do cen a konkurence v případě potřeby. Například v roce 2020, kdy významná fúze (Robi-Airtel) proměnila mobilní trh, BTRC stanovila podmínky na ochranu spotřebitelů. Existují také předpisy zajišťující kvalitativní standardy služeb, jako jsou minimální rychlosti širokopásmového připojení a povinné zveřejňování férových zásad užívání. V roce 2021, kdy rostla veřejná poptávka po levnějším broadbandu, dokonce Post and Telecom Division oznámila plán standardizace cen broadbandu (jak bylo uvedeno „Jedna země, jedna sazba“), což vedlo mnoho ISP k dobrovolnému snížení cen. Přestože telekomunikační trh Bangladéše je převážně liberalizovaný a poháněný soukromým sektorem, stát si zachovává významný vliv prostřednictvím politických směrnic a vlastnictvím společností Teletalk a BTCL.

Základem všeho je uznání na nejvyšší vládní úrovni, že ICT je akcelerátorem rozvoje. Premiérka Hasina a její poradce pro ICT opakovaně hovoří o využívání konektivity ke zvýšení bohatství země na úroveň středních příjmů a výše. Tato politická vůle se promítla do vysokých rozpočtových alokací na ICT projekty, daňových pobídek pro technologické investice a celostátních programů digitální gramotnosti (například školení mládeže ve freelancingu a programování). Výsledky jsou viditelné: umístění Bangladéše v indexu rozvoje e-Governmentu OSN stouplo v roce 2022 o 11 míst, což z něj činí nejúspěšnější z nejméně rozvinutých zemí tbsnews.net. Veřejné služby, jako je podání daní, žádosti o pas a registrace k očkování, byly přesunuty do online prostředí, což dokládá vládní úsilí o digitalizaci.

Stručně řečeno, expanze internetu v Bangladéši nebyla náhodná – stojí za ní silná vládní politika a iniciativy. Od Digitálního Bangladéše po Smart Bangladéš, od regulačních reforem po infrastrukturní projekty, stát aktivně utvářel digitální krajinu. Zatímco výzvy stále existují (např. zajistit, aby regulace nepotlačily inovace či zlepšily kybernetickou bezpečnost), spolupráce mezi vládní vizí a realizací soukromým sektorem nadále žene bangladéšskou konektivitu vpřed. Dnešní politické prostředí podporuje růst internetových služeb, usiluje o jejich cenovou dostupnost a používá je ke zlepšení správy a života občanů.

Satelitní internet: dostupnost, poskytovatelé a potenciální dopady

Jak se Bangladéš snaží připojit poslední míle svých komunit, satelitní internet se objevil jako lákavá nová hranice. Tradičně Bangladéš využíval satelit zejména pro vysílání televizního signálu a některá podniková datová spojení, nikoliv pro masový internet. To se však mění s nástupem širokopásmových služeb na bázi nízké oběžné dráhy (LEO), jako je Starlink od SpaceX. V letech 2023–2024 Bangladéš učinil zásadní kroky k otevření trhu pro poskytovatele satelitního internetu. BTRC připravila na konci roku 2024 regulační rámec pro satelitní služby NGSO s cílem přilákat globální hráče a umožnit místním držitelům licencí provozovat satelitní internetové brány jagonews24.com. Do začátku roku 2025 se tato snaha vyplatila: Starlink získal oficiální licenci k provozu v Bangladéši – čímž se stal druhou zemí v jižní Asii (po Srí Lance), která schválila služby Starlink thedailystar.net aa.com.tr.

Vstup Starlinku je významný posun. V dubnu 2025 vláda udělila Starlinku desetiletou provozní licenci a předala oprávnění dovážet zařízení, využívat spektrum a nasazovat uživatelské terminály po celé zemi aa.com.tr aa.com.tr. Konečný podpis přišel z kanceláře (dočasného) hlavního poradce, což reflektuje vysokou míru podpory této iniciativě thedailystar.net. Očekává se, že přítomnost Starlinku posílí kapacitu a dosah internetu v Bangladéši, zejména v odlehlých a opomíjených oblastech. Úředníci poznamenali, že vysokorychlostní satelitní spojení Starlinku by mohlo být neocenitelné pro připojování míst, kam se optické kabely nedostaly, jako jsou „chars“ (říční ostrovy), hluboké mokřady haor, kopcovité kmenové oblasti či pobřežní pásy náchylné na přírodní katastrofy thedailystar.net. V těchto oblastech je pokládka optiky nebo údržba vysílačů obtížná, ale satelitní anténa dokáže přinést broadband přímo z oblohy. Navíc je služba Starlink propagována jako odolná vůči výpadkům proudu – protože není závislá na lokálním vysílači, který může být bez proudu, uživatel se Starlink sadou a záložním zdrojem může zůstat online i během dlouhodobých výpadků thedailystar.net. To by mohlo mít zásadní dopad v Bangladéši, kde výpadky elektřiny často vyřazují komunikaci ve venkovských oblastech.

Potenciální dopady Starlinku a podobných LEO konstelací sahají daleko za běžný internet pro spotřebitele. Odborníci je označují za možné „datové služby nové generace“ kvůli aplikacím v backhaul a IoT jagonews24.com jagonews24.com. Například Starlink může nabídnout rychlé „backhaul“ řešení pro mobilní operátory: místo výstavby mikrovlnného relé nebo optiky k odlehlému vysílači může být přenos z této buňky do jádra sítě jednoduše napojen přes Starlink. Umožní rovněž IoT konektivitu pro zemědělství či environmentální monitoring ve vzdálených oblastech (například senzory s reportem přes satelit). V krizovém řízení by satelitní internet umožnil záchranářským týmům komunikovat i při výpadku pevných sítí – což je reálné riziko kvůli cyklónům a záplavám v Bangladéši. Vzhledem k těmto benefitům umožňuje vládní politika provozovatelům satelitů plné zahraniční vlastnictví nebo lokální partnerství, s opatřeními na ochranu dat (například povinností gateway přímo v Bangladéši pro monitoring provozu) jagonews24.com jagonews24.com.

Ačkoliv je Starlink průkopníkem, Bangladéš je otevřená i dalším satelitním provozovatelům. OneWeb, síť LEO satelitů sídlící ve Spojeném království (ve spolupráci s Bharti z Indie), může v budoucnu rozšířit služby do Bangladéše, možná prostřednictvím mobilních operátorů. Navíc má Bangladéš i své vlastní satelitní ambice: Bangabandhu Satellite-1, vypuštěný v roce 2018, je geostacionární satelit sloužící hlavně pro TV vysílání a komunikaci státní správy. Ač nebyl určen primárně pro broadband, Bangabandhu-1 byl využit v pilotních projektech pro zajištění internetového připojení pro odlehlé školy a vesnické kiosky thedailystar.net. Vláda nyní plánuje Bangabandhu Satellite-2, který by měl být podle zadání premiérky vypuštěn v příštích letech s pokročilejšími schopnostmi dhakatribune.com. Je pravděpodobné, že druhý satelit se zaměří více na komunikační služby, které by mohly zahrnovat i broadband (možná v pásmu Ka). To by doplnilo zahraniční LEO služby státní kapacitou k vybraným účelům (a možná umožnilo export šířky pásma do dalších zemí).

Z hlediska dostupnosti a cen je Starlink k polovině roku 2025 ve fázi příprav na spuštění služeb v Bangladéši. Společnost pracuje na tarifu, který předloží k posouzení BTRC aa.com.tr. Přesná lokální cena zatím není oznámena, ale podle globálního ceníku Starlink lze očekávat, že sada s hardwarem bude stát několik set dolarů a měsíční předplatné přibližně 80–100 dolarů. To je výrazně více než obvyklé ceny internetu v Bangladéši. Venkovský zákazník platící například 500 Taka (5 USD) za měsíční mobilní balíček si pravděpodobně nebude moci dovolit Starlink za 100 dolarů. Proto bude počáteční využití Starlinku spíše mezi firmami, rozvojovými organizacemi a bohatšími uživateli v odlehlých oblastech, kteří potřebují spolehlivé připojení. Školy, nemocnice nebo úřady na venkově by mohly být dalšími cílovými uživateli (možná s vládní dotací nebo za podpory USO projektů). V budoucnu, pokud ceny klesnou nebo se rozšíří komunitní modely (například vesnická Wi-Fi ze společné Starlink antény), mohlo by z toho mít prospěch i širší obyvatelstvo.

Kromě Starlinku začaly v satelitní oblasti spolupracovat i některé místní firmy. Například Bangladesh Satellite Company Ltd (BSCL, která provozuje Bangabandhu-1) pracuje na projektech propojení odlehlých vesnic přes satelit, jak již bylo zmíněno. Dále se zapojila do jednání o pronájmu kapacity z jiných satelitů s cílem rozšířit dosah internetu. Regulační podpora je příznivá – díky jasnému licenčnímu režimu a mírným poplatkům (např. poplatek za licenci 10 000 USD, roční poplatek 50 000 USD) jagonews24.com je vstup satelitních internetových firem na bangladéšský trh poměrně snadný.

Klíčová zpráva: Satelitní internet se chystá přidat „třetí vrstvu“ k pyramide přístupu k internetu v Bangladéši (mobilní a optická síť jsou první dvě vrstvy). Nenahradí pozemní sítě, ale doplní je tím, že vyplní mezery v pokrytí a zvýší odolnost sítě. Tvůrci politik věří, že pokrytí LEO satelity nad Bangladéšem zajistí, že žádný terén nebude příliš složitý a žádná komunita příliš izolovaná, aby se mohla připojit. Pokud bude projekt dobře realizován, může dramaticky urychlit připojení venkovských oblastí a podpořit cíl země nenechat nikoho offline. V příštích letech bude sledování rozšiřování Starlinku a případně dalších satelitních služeb v Bangladéši důležitou součástí příběhu o konektivitě.

Výzvy a příležitosti při rozšiřování přístupu

Další rozšiřování přístupu k internetu v Bangladéši – aby bylo dosaženo nedostatečně obsloužené populace a zlepšila se kvalita – přináší soubor výzev i příležitostí. Jejich řešení bude klíčové pro digitální budoucnost země.

Výzvy: (Hlavní překážky, kterým Bangladéš čelí při rozšiřování přístupu a kvality internetu)

• Mezery v infrastruktuře: Navzdory pokroku vyžaduje základní infrastruktura modernizaci. Jak bylo uvedeno, velká část optické sítě není optimální (přes 50 % nesplňuje standard 4G) ficci.org.bd, což může být úzké hrdlo při přenosu vysokorychlostních dat. Venkovské oblasti mají méně vysílačů a ty, které existují, nemusí být vybaveny pro 4G nebo nemají adekvátní propojení na páteřní síť. Prodloužení optických kabelů a elektřiny do vzdálených regionů (ostrovy, kopce, lesy) je náročné a drahé. Navíc plochý říční terén Bangladéše znamená, že sítě musí čelit riziku odplavení kabelů nebo věží řekami a záplavami. Udržování infrastruktury v zemi náchylné na katastrofy (cyklóny, povodně, blesky) je neustálou výzvou.
• Dostupnost pro chudé: I když jsou data levná, náklady na zařízení a i jen drobné poplatky mohou být pro nejchudší překážkou. Mnoho venkovských rodin si stále nemůže dovolit chytrý telefon nebo počítač. Využívání internetu mezi nízkopříjmovými a méně vzdělanými skupinami zůstává nízké. Průzkum BBS ukazuje 36,5 % venkovského využití oproti 71,4 % městského dhakatribune.com, což částečně odráží tento ekonomický rozdíl – městští obyvatelé jsou obecně bohatší. Zajištění toho, aby si zbývající offline populace (často nejchudších 20–30 %) mohla dovolit zařízení a připojení, je velkou výzvou.
• Digitální gramotnost a povědomí: Nedostatek digitálních dovedností a povědomí brání rozšíření internetu u některých skupin obyvatel (zejména starších dospělých, venkovských žen a marginalizovaných komunit). I když je konektivita dostupná, mnoho lidí neví, jak ji efektivně využít – například používat vyhledávače, online formuláře nebo digitální platby. Vzniká tím rozdíl mezi tím být připojený a skutečně připojení efektivně využívat. Řešení digitální gramotnosti vyžaduje vzdělávání a školení na úrovni obcí.
• Kvalita a spolehlivost: Samotné připojení nestačí, pokud je uživatelský zážitek špatný. Mnoho uživatelů si stěžuje na pomalé rychlosti během špiček, výpadky hovorů nebo načítání webů bez úspěchu. Přispívajícími faktory jsou přehlcení sítí (zejména u mobilních sítí s omezeným spektrem), výpadky elektřiny způsobující výpadky sítě a někdy úmyslné vypínání internetu při krizích. Bangladéš zaznamenal příležitostné vypínání nebo zpomalování internetu z bezpečnostních důvodů, což nejen omezuje přístup, ale také podkopává důvěru uživatelů. Navíc latence na mezinárodních linkách může být vysoká a vnitrostátní výměny internetového provozu vyžadují lepší optimalizaci. To vše znamená, že uživatelská zkušenost, zejména mimo hlavní města, je často nerovnoměrná.
• Politické a regulační překážky: I když vláda podporuje digitální rozvoj, určitá regulační omezení přinášejí výzvy. Jak ukazuje analýza FICCI, mobilním operátorům bylo historicky zakázáno pokládat vlastní optické sítě a museli se spoléhat na třetí strany za vysoké ceny ficci.org.bd ficci.org.bd. Tyto politiky, původně zamýšlené k zamezení duplicit, nechtěně zpomalily zahušťování optických spojů pro mobilní sítě. V poslední době zde však došlo k určitému uvolnění pravidel, přesto byrokratické průtahy, problémy s cenou spektra (například oddálení 5G kvůli sporům o ceny) a vysoké zdanění telekomunikací (DPH, cla) mohou snížit motivaci operátorů investovat do rozšiřování služeb. Průmysl často žádá příznivější daňová/regulační pravidla pro rychlejší rozvoj sítí.
• Geografické a klimatické výzvy: Geografie Bangladéše – rozsáhlé delty protkané řekami – činí zavádění infrastruktury nákladnější (podmořské kabely při křížení řek, zvýšené věže v záplavových oblastech atd.). Změna klimatu zvyšuje záplavy a eroze řek, což ohrožuje existující infrastrukturu. Pobřežní oblasti potřebují odolná, bouřkám vzdorující řešení pro připojení. Každý rok ničí cyklóny v jižních oblastech telekomunikační infrastrukturu, což znamená nákladné obnovování. Odolnost vůči klimatu by tedy měla být součástí rozvojových plánů, což je technická i finanční výzva.

Příležitosti: (Hlavní pozitivní faktory a cesty, jak může Bangladéš zlepšit přístup k internetu)

• Silný politický závazek: Vládní agenda (Digital Bangladesh -> Smart Bangladesh) poskytuje jasný mandát a vizi pro konektivitu. Podpora na vysoké úrovni znamená, že velké projekty (jako je připojení venkova, modernizace páteřní optiky) dostávají finanční prostředky a prioritu. Například vláda se zavázala ke připojení všech škol do roku 2030 a zajištění, aby všechny vesnice měly přístup k internetu v rámci programů jako My Village-My Town a4ai.org. Tento přístup shora dolů může mobilizovat zdroje i partnery k zajištění všeobecného přístupu.
• Mladá, technologicky zdatná populace: Více než 50 % obyvatel Bangladéše je mladších 30 let. Tato mladá demografie rychle přijímá nové technologie a služby. Prudký nárůst používání sociálních sítí (přes 45 milionů uživatelů v roce 2023) a popularita mobilních finančních služeb (Nagad, bKash atd.) ukazují, že když dostanou možnost, lidé digitální život přijímají. To vytváří pozitivní spirálu: silná poptávka po internetových službách přitahuje více investic do rozšiřování těchto služeb. Digitálně zdatná mládež také vytváří rostoucí zásobu lidských zdrojů (vývojářů, technické podpory, IT podnikatelů), která podporuje digitální ekonomiku.
• Konkurenční telekomunikační trh: Bangladéš má výhodu více operátorů a ISP, což zabraňuje uspokojení na trhu. Konkurence už přinesla nízké ceny a může dále podporovat inovace. Vidíme investice do 4G/5G, spojování pevných a mobilních služeb i zlepšování zákaznické podpory v boji o výhodu. Očekávaný vstup Starlinku a dalších přináší novou konkurenci v oblasti širokopásmového připojení aa.com.tr aa.com.tr, což může vyvíjet tlak na místní poskytovatele, aby zlepšovali své služby (například nabídkou vyšších rychlostí nebo pokrytím zanedbaných oblastí). Konkurence podporuje také partnerství veřejného a soukromého sektoru – např. mobilní operátoři spolupracují s vládou na projektech pokrytí venkova, protože to může zvýšit jejich zákaznickou základnu.
• Pokroky v technologiích: Nacházíme se ve šťastné době, kdy nové technologie jako 5G a LEO satelity jsou k dispozici právě ve chvíli, kdy Bangladéš řeší zbývající překážky konektivity. Zavádění 5G v nadcházejících letech umožní nejen rychlejší mobilní data pro uživatele, ale také scénáře jako pevné bezdrátové připojení (náhrada poslední míle přes 5G za optiku) či masivní IoT (chytré zemědělství, chytré sítě). Bangladéš už 5G testovala a plánuje širší nasazení; po přidělení spektra nejspíš operátoři spustí 5G v městských centrech a speciálních ekonomických zónách. Výrazně tak vzroste kapacita i rychlost a možná se gigabitový bezdrátový internet stane realitou pro mnohé. Zároveň satelitní širokopásmové připojení nabízí okamžité řešení pro připojení odlehlých oblastí bez čekání na optiku – jak již bylo uvedeno, vláda na něj nahlíží jako na řešení v těžko přístupných oblastech a při katastrofách thedailystar.net thedailystar.net. Využití těchto technologických inovací může některé infrastrukturní překážky úplně přeskočit.
• Mezinárodní šířka pásma a regionální integrace: Díky třetímu podmořskému kabelu (SMW6) a dalším projektům bude mít Bangladéš brzy dostatek mezinárodní šířky pásma. To znamená nejen rychlejší globální přístup pro domácí uživatele, ale také příležitost stát se regionálním uzlem – exportovat šířku pásma do sousedních zemí jako Nepál, Bhútán a severovýchodní Indie dhakatribune.com. Prodej přebytku šířky pásma by mohl generovat příjmy na další rozvoj infrastruktury v zemi. Zároveň Bangladéš získává váhu v regionálních iniciativách (např. South Asian Super Grid pro internet), což zvyšuje vyjednávací sílu při získávání lepších cen u Tier-1 poskytovatelů. Lepší mezinárodní propojení také pomůže rozvoji služeb, jako jsou outsourcing, cloud či datová centra, což dále podporuje rozvoj domácích sítí.
• Digitální služby a ekonomické příležitosti: Rozšiřování internetového přístupu vytváří nové ekonomické příležitosti, které samy dále podporují expanzi (pozitivní zpětná vazba). Například rozkvět e-commerce v Bangladéši (očekává se, že půjde o miliardový byznys) motivuje další malé podnikatele, aby se připojili, a zákazníky, aby si připojení pořídili kvůli nakupování nebo online bankovnictví. Vládní důraz na export IT (cíl exportu ICT služeb za 5 miliard USD v příštích letech) znamená růst IT průmyslu, který vyžaduje robustní internet. Služby jako telemedicína, e-learning nebo freelance platformy dávají lidem přímý důvod pro připojení. Zejména na venkově, kde zemědělci mohou zjistit tržní ceny přes chytrý telefon nebo studenti navštěvovat online výuku, je poptávka po internetu přímo svázána s obživou. Smysluplné využití zvyšuje poptávku a rozvojové programy vytvářejí takové případy užití (např. digitální poradenství v zemědělství, výplata podpor přes mobilní peněženky). To je příležitost udělat z internetu ne jen konzumní službu, ale nástroj pro příjmy i posílení postavení obyvatel, což přirozeně podporuje jeho další rozvoj.

Závěrem lze říci, že Bangladéš stojí na rozcestí – má před sebou významné překážky (infrastrukturní, socioekonomické, regulatorní), ale zároveň bezprecedentní množství příležitostí a zdrojů, které může využít. V příštích letech lze očekávat soustředěné úsilí vlády, soukromého sektoru i rozvojových partnerů, aby připojili internetem každý kout země. Pokud se podaří inovativně řešit výzvy a naplno využít příležitostí, může Bangladéš dosáhnout cíle univerzálního, kvalitního internetového pokrytí a naplnit své ambice stát se chytrou, znalostní ekonomikou.

Srovnání s regionálními sousedy

Abychom lépe pochopili internetovou situaci v Bangladéši, je užitečné ji porovnat s některými sousedními zeměmi jižní Asie. Země jako Indie, Nepál a Srí Lanka sdílejí s Bangladéší podobnosti (z hlediska demografie a stupně rozvoje), ale vykazují i rozdílné výsledky v přístupu k internetu, které zvýrazňují pokrok Bangladéše i přetrvávající rozdíly.

Penetrace internetu: Penetrace internetu v Bangladéši (asi 44,5 % populace na začátku roku 2025) je nižší než v Indii nebo na Srí Lance, ale podobná jako v Nepálu a Pákistánu. Indie díky masivnímu digitálnímu posunu (a Jio-revoluci v mobilní sféře) dosáhla asi 55% penetrace – více než 800 milionů uživatelů internetu k roku 2025 datareportal.com. Srí Lanka, menší a více urbanizovaná země, má přibližně 53–54% penetraci (zhruba 12,4 milionu uživatelů) datareportal.com. Nepál měl v roce 2024 asi 49,6 % penetraci, což je přibližně stejně jako Bangladéš dhakatribune.com tbsnews.net. Pákistán, vzhledem ke své populaci a infrastrukturním problémům, je lehce pozadu s odhady v rozmezí 40–48 % do roku 2025 (Pákistán měl asi 116 milionů uživatelů z ~240 milionů obyvatel) – což znamená, že Bangladéš a Pákistán jsou si v tomto ukazateli docela blízko. Bangladéš tedy není daleko od regionálního průměru, ale je zřejmé, že existuje prostor pro růst, aby dohnala Indii nebo Srí Lanku z hlediska podílu obyvatel online. Vláda svými snahami na konci 2010 let pomohla Bangladéši překročit hranici jedné třetiny obyvatel připojených k internetu a dalším cílem je dosažení více než 50 % (polovina populace) během následujících dvou let.

Rozdíl mezi městem a venkovem: Rozdíl v užívání internetu mezi městskými a venkovskými oblastmi je běžným problémem v jižní Asii, ale v Bangladéši je obzvlášť výrazný (jak bylo zmíněno, 36 % oproti 71 % užívání). Pro srovnání, v Indii je městská penetrace asi 70 % oproti venkovské 35 % (podobný poměr jako Bangladéš). Na Srí Lance je díky menší rozloze rozdíl menší, zatímco v Nepálu je nesoulad velký (údolí Káthmándú je dobře propojené, vzdálené horské vesnice mnohem méně). Všechny tyto země si uvědomují, že přemostění venkovské propasti je nejtěžší část v dosažení téměř univerzálního přístupu k internetu. Venkovská populace Bangladéše (asi 60 % z celku) je větší než na Srí Lance (která je pouze ~20 % venkovská), což činí výzvu větší. Na druhou stranu se může Bangladéš inspirovat rozsáhlými indickými programy pro venkov (např. projekt BharatNet přivedení optiky do každé vesnice) a kreativními komunitními sítěmi v Nepálu, aby posílila svůj vlastní rozvoj připojení na venkově.

Rychlost připojení: Co se týká rychlosti internetu, Bangladéš byl historicky za některými sousedy, ale nedávná zlepšení změnila situaci. Rychlost mobilního internetu v Bangladéši (průměrně ~28 Mbps na konci 2024) je nyní vyšší než v Pákistánu a na Srí Lance, podle Speedtest Global Index newagebd.net newagebd.net. V listopadu 2024 byla Bangladéš 88. na světě v rychlosti mobilního internetu, Pákistán 97. a Srí Lanka 100. newagebd.net. To ukazuje, že 4G sítě v Bangladéši se zlepšily možná rychleji než v těchto státech během posledního roku nebo dvou. Indické mobilní rychlosti jsou však mnohem napřed – Indie byla na 25. místě s asi 100 Mbps v průměru (díky časnému zavedení 5G a dostatku frekvencí) newagebd.net. To znamená, že indičtí uživatelé si užívají jedny z nejrychlejších mobilních dat na světě za velmi nízké ceny – oblast, kde Bangladéš zatím nedohnal konkurenci. Pevné připojení (broadband) má trochu jiné pořadí: Indie je opět v čele s průměrem/mediánem často nad 60–70 Mbps en.wikipedia.org. Pevné připojení na Srí Lance je poměrně nízké (~23 Mbps průměr en.wikipedia.org), protože se zde spoléhá na mobily nebo starší ADSL. V Nepálu je ve městech překvapivě dobré pevné připojení (v některých reporteche nad 50–70 Mbps en.wikipedia.org), možná díky novým optickým ISP v Káthmándú. Bangladéš má ~50 Mbps medián u pevného připojení, což ji staví doprostřed. Regionálně je Bangladéš střední třídou z hlediska rychlosti – není nejpomalejší, ale ani nejrychlejší. Výrazně zmenšila propast s některými sousedy v kvalitě mobilního internetu, což je pozoruhodný úspěch.

Ceny dat: Všechny země jižní Asie těží z levných mobilních dat, ale Bangladéš a Indie jsou v tomto ohledu výjimečné. Průměr v Bangladéši je $0,32/GB dhakatribune.com, což je jen o málo více než indických ~$0,17 a dokonce o něco levnější než Pákistán ($0,29) a na úrovni Nepálu/Srí Lanky (~$0,20–0,25) dhakatribune.com. V celosvětových žebříčcích tyto země často obsazují přední příčky z hlediska cenové dostupnosti. To je pro region konkurenční výhoda – například Africké nebo latinskoamerické státy platí za data mnohonásobně více. Nevýhodou ale je, že nízké ceny v Bangladéši/Pákistánu znamenají nízké tržby na uživatele (ARPU) pro operátory, což může brzdit investice do infrastruktury. V Indii to řešili objemem – extrémně vysokou spotřebou dat na uživatele při nízké ceně – což se nyní začíná dít i v Bangladéši (spotřeba dat na uživatele roste s rozšířením 4G a smartphonů). U pevných broadband tarifů je regionální srovnání složitější (různé struktury balíčků), ale obecně je pevný internet na Srí Lance a v Indii měsíčně dražší než v Bangladéši, protože Bangladéš má velké množství neregulovaných ISP, což vede ke snižování cen ve městech. Jedna studie zjistila, že Bangladéš má jedny z nejnižších počátečních nákladů na broadband jako podíl GNI na hlavu mezi nejméně rozvinutými zeměmi, což značí slušnou dostupnost.

Vládní iniciativy a status: Co se týče digitální vlády a politiky, Bangladéš je mezi nejméně rozvinutými zeměmi průkopníkem, ale ve srovnání se sousedy:

• Indie má svůj program Digital India, který je velmi komplexní a podporovaný obrovským rozpočtem (např. BharatNet má za cíl připojit každou vesnici optikou, obdobně jako cíle Bangladéše). Indie také vede ve výrobě chytrých telefonů, což pomohlo snížit jejich cenu.
• Nepál má novější rámec Digital Nepal, ale jeho rozvoj brzdí náročný terén a geografie.
• Sri Lanka měla vysokou gramotnost a dřívější liberalizaci telekomunikací, takže některých digitálních milníků dosáhla dříve (např. téměř všechny vládní služby jsou online, vysoká gramotnost usnadňuje digitální vzdělanost). V poslední době však ekonomické problémy omezily investice do telekomunikací (jsou pozadu s nasazením 5G).
• Pákistán má podobně politiku Digital Pakistan, ale čelí problémům nízké gramotnosti a genderové propasti v užívání internetu (s čímž se Bangladéš také do určité míry potýká).

Jednou z oblastí zájmu je rozvoj 5G sítí: Zde je Indie napřed (5G spuštěno v roce 2022 a rychle expanduje), na Srí Lance proběhly zkušební 5G sítě, ale ekonomická krize zpozdila komerční spuštění, Nepál testoval 5G v omezené míře, Pákistán i Bangladéš mají zpoždění s oficiálním zahájením. Bangladéš začala pilotním 5G s Teletalkem v roce 2021 en.prothomalo.com, ale širší zavádění bylo odloženo kvůli aukcím spektra do let 2023/2024 thedailystar.net. Pákistán také do roku 2025 komerčně 5G nespustil. Bangladéš a Pákistán jsou tedy v tomto ohledu srovnatelně mírně pozadu, zatímco Indie a (potenciálně) Srí Lanka jsou napřed. Ambicí bangladéšské vlády je příliš nezaostat – chtějí mít 5G pro všechny do konce dekády v souladu s vizí „Smart Bangladesh“.

Níže je srovnávací přehled klíčových internetových metrik pro Bangladéš a sousední země:

Tabulka 2: Penetrace internetu a uživatelská základna – Bangladéš vs. sousedé (2024–25)

Země	Uživatelé internetu (miliony)	Penetrace (% populace)
Bangladéš	~77,7 (leden 2025) datareportal.com	44,5 % datareportal.com
Indie	~806 (leden 2025) datareportal.com	55,3 % datareportal.com
Pákistán	~116 (odhad 2025)	~48 % (odhad)
Nepál	15,4 (leden 2024) tbsnews.net	49,6 % tbsnews.net
Srí Lanka	12,4 (leden 2025) datareportal.com	53,6 % datareportal.com

Zdroje: Digitální zprávy DataReportal 2024–2025, národní regulační úřady pro telekomunikace.

Jak tabulka ukazuje, Bangladéš je v procentech pozadu za Indií a Srí Lankou, ale je napřed nebo srovnatelný s Pákistánem a Nepálem. V absolutním počtu uživatelů je Bangladéš v této skupině hned po Indii druhý (díky své velké populaci). Je třeba poznamenat, že všechny tyto země zaznamenaly v posledních 5 letech rychlý růst počtu uživatelů a Bangladéš ve skutečnosti přidal mezi lety 2019 a 2023 více nových internetových uživatelů (v milionech) než mnoho zemí kromě Indie.

Pokud jde o cenu a vzorce používání, Bangladéš a jeho sousedé sdílejí trend internetového využívání hlavně přes mobilní telefony. Jižní Asie jako celek má nízkou míru využívání pevného širokopásmového připojení a více se spoléhá na mobilní data než regiony jako východní Asie nebo Evropa. To znamená, že otázky jako správa spektra, sdílení vysílacích věží a kvalita mobilních sítí jsou zde běžné výzvy. Kulturně a jazykově může adopci internetu ovlivnit podpora obsahu v místním jazyce (bengálština vs. hindština vs. sinhálština atd.); Bangladéš má bohatou nabídku digitálního obsahu v bengálštině, což pomohlo rozšíření internetu mezi těmi, kteří nejsou zběhlí v angličtině (podobně jako v Indii prudce roste internet v regionálních jazycích).

Regionální spolupráce je další pohled: země se často učí ze vzájemných úspěchů. Například úspěch Bangladéše v oblasti mobilních finančních služeb (bKash) byl inspirací pro ostatní, zatímco Bangladéš se při zavádění Union Digital Centers inspiroval modelem indických center veřejných služeb. Existuje také iniciativa na vytvoření regionální sítě Jižní Asie (něco jako digitální Hedvábná stezka), kde by se Bangladéš mohl stát tranzitním uzlem propojujícím podmořské kabely se svými vnitrozemskými sousedy.

Stručně řečeno, pokrok Bangladéše v oblasti přístupu k internetu je působivý, ale ne jedinečný – například Indie a Srí Lanka v některých případech dosáhly vyšší penetrace a rychlostí, což ukazuje, čeho lze dosáhnout. Zároveň však Bangladéš překonal některé své sousedy v oblasti dostupnosti a nedávného zrychlení internetu. Regionální srovnání povzbuzuje Bangladéš k dalšímu úsilí: například vidět, jak Indie skokově zavádí 5G a optická vlákna, by mohlo Bangladéš motivovat k urychlenému zavádění technologií, aby si udržel konkurenceschopnost v digitální ekonomice. Naštěstí směr politiky i tržní trendy signalizují, že Bangladéš je na dobré cestě ke zlepšování – a v některých měřených parametrech může mezery se sousedy v příští dekádě zcela smazat (nebo je i předstihnout), pokud si současné tempo udrží.

Výhled do budoucnosti: Zavádění 5G a expanze satelitního internetu

Při pohledu do budoucna bude internetový přístup v Bangladéši ovlivňován technologiemi nové generace (jako 5G a satelity), trvalou státní iniciativou a dospívajícím telekomunikačním průmyslem. Hlavní cíl je zřejmý: vybudovat plně propojený „Chytrý Bangladéš“ do 40. let 21. století, kde bude vysokorychlostní internet stejně běžný a nezbytný jako elektřina.

Velkým mezníkem na obzoru je plné zavedení 5G mobilních sítí. Bangladéš oficiálně vstoupil do éry 5G v prosinci 2021, když Teletalk spustil pilotní 5G službu na vybraných místech (například části Dháky a Tungipara) ve zkušebním provozu en.prothomalo.com en.prothomalo.com. Tento omezený start byl symbolický (Bangladéš tak byl jednou z prvních deseti zemí, které testovaly 5G, jak bylo úředně uváděno en.prothomalo.com) a posloužil jako ukázka během Dne digitálního Bangladéše. Původní plán byl, že po aukci frekvenčního spektra začátkem roku 2022 začnou soukromí operátoři zavádět 5G koncem roku 2022 nebo v roce 2023 en.prothomalo.com. Ve skutečnosti se tento harmonogram opozdil kvůli zpožděním při finalizaci pokynů k 5G a vyjednávání o ceně spektra thedailystar.net en.prothomalo.com. Aukce 5G spektra nakonec proběhla v roce 2022 a 2023 a operátoři získali pásma v rozsazích 2,3 GHz, 2,6 GHz a 3,5 GHz. K polovině roku 2025 soukromí operátoři provedli 5G testy (například Grameenphone a Robi testovali 5G s vybavením Huawei/Nokia v laboratořích a na několika demo místech) globaldata.com, ale komerčně dostupné 5G pro běžné zákazníky zatím není široce dostupné. Očekává se, že v letech 2025–2026 uvidíme první fázi zavádění 5G velkými operátory ve velkých městech a průmyslových zónách.

Jakmile bude 5G nasazeno, slibuje ultra rychlé rychlosti a nízkou latenci – v reálném provozu potenciálně 10–20x rychlejší než 4G en.prothomalo.com. To umožní nové aplikace, jako je streamování HD videí na mobilu, zážitky v rozšířené/virtuální realitě (AR/VR), a pokročilou internetizaci věcí (chytré dopravní systémy, propojené továrny). Pro Bangladéš může být jedním z prvních využití 5G pevný bezdrátový přístup (Fixed Wireless Access), tedy poskytování širokopásmového internetu do domácností přes 5G routery (už se testuje na 4G; 5G jej výrazně zrychlí). 5G může také posílit pokrytí venkova, pokud operátoři použijí nízká pásma pro širší dosah, ačkoliv počáteční nasazení bude pravděpodobně zaměřeno na hustě osídlené oblasti. Vláda zdůrazňuje, že 5G je pilířem vize Smart Bangladesh – předpokládá jeho využití v chytrých městech, chytrých sítích, telemedicíně a digitálním vzdělávání en.prothomalo.com. V rámci přípravy stát vylepšil páteřní infrastrukturu (jak již bylo zmíněno, projekty na zvýšení kapacity spojení do upazil na 100 Gbps přes optiku) a podporuje vývoj 5G inovací prostřednictvím hackathonů a univerzitních programů. Do konce 20. let 21. století můžeme předpokládat, že Bangladéš bude mít rozsáhlé 5G pokrytí alespoň ve všech městských aglomeracích a na hlavních tazích, i když ne zcela v celé zemi. Důležité je, že s příchodem 5G bude starší technologie ukončována – například 3G sítě mohou být vypnuty, aby bylo možné spektrum využít pro 4G/5G, což se stalo již v některých zemích. Tím se zjednoduší správa sítí a zlepší se průměrná rychlost pro uživatele.

Pokud jde o satelitní internet, budoucnost vypadá stejně slibně. S plánovaným spuštěním Starlinku v roce 2025 by mohl v Bangladéši vzniknout nový segment konektivity. V krátkodobém horizontu (1–2 roky) Starlink pravděpodobně nabídne servisní balíčky, nejspíš nejprve pro firmy a státní sektor. Můžeme očekávat připojení Starlink ve vzdálených školách, výzkumných centrech (například v Sundarbanech nebo v kopcovitých oblastech) nebo pro záchranné a krizové týmy. Pokud se potvrdí celosvětový trend Starlinku, mohou být mezi prvními uživateli i technologičtí nadšenci a podniky ve městech, kteří jej využijí jako záložní spojení (zejména pokud je jejich pozemní internet nespolehlivý). Vstřícný postoj vlády – projevující se rychlým licencováním – naznačuje, že by mohla zvažovat i přímá partnerství se Starlinkem pro veřejný sektor. Například pro propojení pobřežních cyklonových úkrytů pomocí Starlinku kvůli zajištění komunikace během cyklonů, nebo pro vybavení námořnictva/pobřežní stráže v Bengálském zálivu satelitními spoji.

Kromě toho politika Bangladéše umožňuje vstup i jiným hráčům; lze si představit, že OneWeb nebo v budoucnu dokonce Amazon Kuiper budou žádat o licence, pokud bude trh pro ně ziskový. OneWeb by si například mohl najít partnera v mateřské firmě Banglalinku (Veon) nebo mateřské firmě Robi (Axiata) pro distribuci svých služeb v Bangladéši. Konkurence v satelitním širokopásmovém připojení by mohla napomoci snižování cen v průběhu času. Pětiletá platnost licence pro negeostacionární satelitní operátory jagonews24.com znamená, že BTRC bude výkonnost vyhodnocovat a v budoucnu může licencí přibýt.

Souběžně bude Bangladéš i nadále rozvíjet vlastní satelitní kapacity. Zhruba kolem roku 2028 může být vypuštěn satelit Bangabandhu-2 (premiérka již dala pokyn tento projekt urychlit dhakatribune.com). Pokud bude Bangabandhu-2 zaměřen na komunikaci/širokopásmový přístup, může zajistit dedikovanou kapacitu pro potřeby Bangladéše (například záložní satelitní spojení pro státní úřady ve všech 64 okresech, nebo konektivitu na vzdálené ostrovy jako Svatý Martin, kde je pokládka kabelů nepraktická). Tento satelit by mohl doplnit služby LEO (Low Earth Orbit): LEO nabízí vyšší kapacitu, ale větší složitost (zařízení atd.), zatímco geostacionární satelit, jako je Bangabandhu-2, by mohl například vysílat vzdělávací obsah nebo podporovat VSATy pro banky a firmy.

Pokračující vládní iniciativy budou mít na budoucnost silný vliv. Projekty v rámci „Smart Bangladesh“ budou pokračovat – například celostátní pokrytí 5G do určitého roku (třeba jako cíl pokrýt 90 % populace do roku 2030) nebo plné optické připojení všech svazových rad (Union Parishads). Vláda chce také zlepšovat digitální gramotnost – do roku 2041 si přeje generaci „chytrých občanů“ zběhlých v technologiích. Takže lze očekávat masivní investice do ICT vzdělávání, programování ve školních osnovách a rozšiřování IT zařízení ve vzdělávání (může se objevit koncept „Jeden student, jeden notebook“ atd.).

Budoucí internetový ekosystém Bangladéše pravděpodobně zažije větší integraci služeb. Hranice mezi telekomunikacemi, IT službami a médii se rozplynou. Už dnes mobilní operátoři nabízejí streamovací služby, a naopak poskytovatelé obsahu mohou balit konektivitu k obsahu (představte si ISP, který nabízí zdarma přístup k vládním portálům bez datových poplatků atd.). Díky mladé populaci a kvetoucí startupové scéně může Bangladéš vyvinout více domácích aplikací a platforem, které dále posílí využívání internetu (podobně jako v Indii vznikl ekosystém digitálních plateb nebo spolujízdy, což zvýšilo využití mobilního internetu).

Regionální a mezinárodní spolupráce může také formovat budoucnost. Například pokud bude vybudována regionální optická síť propojující Jižní a Jihovýchodní Asii, může Bangladéš těžit z toho, že se stane tranzitním uzlem, což přinese příjmy na financování místního rozvoje. Mezinárodní technologické firmy mohou více investovat – Google a Facebook projevily zájem o podmořské kabely v Asii; Amazon zřídil v Bangladéši v roce 2022 okrajovou lokalitu pro svou cloudovou službu (což naznačuje budoucí rozvoj cloudové infrastruktury v zemi). Více takových investic by zlepšilo místní konektivitu (například ukládání obsahu v Bangladéši by urychlilo služby pro uživatele).

Je třeba také zvážit rizika a nejistoty: Telekomunikační průmysl je globálně kapitálově náročný a bangladéšští operátoři potřebují zdravé finance na investice do 5G a dalších technologií. Udržet podnikání životaschopné (smysluplným nastavováním cen, případně konsolidací, pokud to bude potřeba) je důležité – cenová válka, která by příliš snížila zisk operátorů, by se mohla vymstít omezením prostředků na rozšiřování sítě. Dalším faktorem je globální ekonomika – Bangladéš je často závislý na dovozu zařízení pro sítě; výkyvy směnných kurzů nebo problémy v dodavatelském řetězci (jako nedávné nedostatky čipů) mohou ovlivnit tempo přejímání nových technologií. Úloha vlády při zachování příznivého prostředí (například daňové úlevy pro vybavení 5G nebo místní výroba mobilních telefonů pro snížení nákladů) zůstane důležitá.

Celkově lze očekávat, že Bangladéš bude dále rychle postupovat v přístupu k internetu. Do roku 2030 je reálné, že penetrace internetu dosáhne hranice 80–90 % (srovnatelné s dnešními rozvinutými zeměmi), především prostřednictvím chytrých telefonů. 5G bude běžnou záležitostí ve městech a dostupné v mnoha venkovských oblastech v nějaké podobě (možná ne ultra-rychlé vysokopásmové 5G, ale pokrytí středně- nebo nízkopásmovým signálem). Satelitní konstelace zajistí, že i v nejodlehlejších charách nebo vesnicích v kopcích bude možnost se připojit. Digitální propast by se měla výrazně zmenšit, jelikož většina škol a zdravotnicích zařízení bude připojena. Pokud je dnes online asi 45 % obyvatel, toto číslo bude každý rok růst díky společnému úsilí vlády a soukromého sektoru. Základy se pokládají už nyní – díky politikám, licencím a infrastrukturním projektům – pro plně propojený Bangladéš, kde internet opravdu dorazí „Wi-Fi, dráty i nebe“ ke každému člověku. Výzvy na této cestě jsou reálné, ale směr a odhodlání naznačují, že země je na dobré cestě k dosažení plně rozvinutého přístupu k internetu, který bude rychlý, dostupný a všudypřítomný.