Top 10 webových prohlížečů roku 2025: Funkce, bezpečnost, podíl na trhu a srovnání výkonu

Krajině webových prohlížečů v roce 2025 dominují hrstka známých jmen, která se však stále vyvíjí s novými funkcemi a prioritami. Top 10 prohlížečů ovládá naprostou většinu využití internetu a každý z nich přináší své silné stránky co do rychlosti, bezpečnosti, soukromí a možností přizpůsobení. Tato obsáhlá zpráva zkoumá klíčové vlastnosti předních prohlížečů, jejich kompatibilitu s platformami, přístup k ochraně soukromí, výsledky výkonových testů, silné stránky v oblasti bezpečnosti i možnosti přizpůsobení. Zahrnujeme také statistiky podílu na trhu v roce 2025 a diskutujeme trendy, které předvídají růst nebo pokles jednotlivých prohlížečů. Technicky zdatní čtenáři najdou také přímé porovnání výhod a nevýhod, které pomůže s výběrem nejlepšího prohlížeče pro jejich potřeby.

Přehled trhu s prohlížeči v roce 2025

Podíly prohlížečů na trhu v roce 2025: Graf výše ukazuje globální využití prohlížečů na začátku roku 2025 backlinko.com. Pouze pět prohlížečů tvoří přibližně 98 % celosvětového používání – samotný Google Chrome představuje asi dvě třetiny trhu. Safari drží druhý nejvyšší podíl (~17–18%), což je dáno zejména jeho přítomností na zařízeních Apple backlinko.com. Microsoft Edge, který předběhl Firefox, je nyní třetí s podílem zhruba 5 % backlinko.com. Mozilla Firefox spadla po letech ústupu na zhruba 2–3 %. Mezi další důležité hráče patří Samsung Internet (≈2–3 % na mobilních zařízeních) a Opera (~2 %), zatímco nové či specializované prohlížeče jako Brave a Vivaldi dohromady tvoří malý, ale rostoucí podíl.

Celkově je trh s prohlížeči v roce 2025 vysoce koncentrovaný. Dominance Chromu v uplynulém roce mírně vzrostla (z ~65,8 % na 66,6 % globálně), což mu udrželo pozici výchozí volby většiny uživatelů. Podíl Safari kulminoval kolem 20 % v roce 2023 a poklesl na ~18 %, což odráží stabilní používání na iPhonech/Macích s drobnými výkyvy. Edge od svého znovuzrození jako Chromium v roce 2020 trvale rostl – z přibližně 1,5 % na více než 5 % za pět let – a nadále mírně získává na úkor uživatelů Windows. Firefox, kdysi dominantní hráč, stabilně klesal z více než 10 % před deseti lety na méně než 3 %, přičemž jeho uživatelská základna nyní sestává převážně z loajálních uživatelů dbajících na soukromí. Celosvětový podíl Opery je kolem 2 % a těží z inovativních funkcí a oddané specializované komunity. Pouze mobilní prohlížeče rovněž přispívají: Samsung Internet (předinstalovaný na Samsung Android zařízeních) drží asi 2–3 % backlinko.com a historicky populární UC Browser je nyní globálně pod ~1 % po prudkém propadu. Regionálně specifické prohlížeče jako Yandex (Rusko) a QQ (Čína) patří do top 10 v globálním podílu (~0,3 % každý) díky velké místní uživatelské základně, mimo jejich domovský trh se však téměř nepoužívají.

Důležité jsou trendy, které naznačují směr růstu či poklesu. Prohlížeče založené na Chromiu (Chrome, Edge, Opera, Brave atd.) dominují a jejich podíl dále roste, zatímco ne-chromiové alternativy (Firefox s jádrem Gecko, Safari s WebKitem) čelí konkurenčnímu tlaku tam, kde neplatí exkluzivita platformy. Zavádění nových funkcí, jako jsou vestavěné AI asistenty (např. v Edge) či razantní ochrana soukromí (např. v Brave), ukazuje, jak se prohlížeče v roce 2025 odlišují. Níže se podíváme na klíčové vlastnosti, výkon, soukromí, bezpečnost, možnosti přizpůsobení, plusy, minusy a budoucí výhled každého z top 10 prohlížečů.

1. Google Chrome

Platformy: Windows, macOS, Linux, Android, iOS (multiplatformní podpora je jednou ze silných stránek Chromu).

Google Chrome je v roce 2025 nepopiratelným lídrem mezi webovými prohlížeči s přibližně dvěma třetinami globálního podílu backlinko.com. Jeho popularita vychází z pověsti rychlosti, jednoduchosti a úzké integrace se službami Googlu. Klíčové vlastnosti Chromu zahrnují čisté uživatelské rozhraní, bezproblémovou synchronizaci záložek/tabů/hesel přes Google účet a obrovskou knihovnu rozšíření a aplikací přes Chrome Web Store. Chrom je postaven na jádru Chromium (Blink/V8), které je známé vysokou rychlostí JavaScriptu a neustálou podporou nejnovějších webových standardů. Chrom vyniká v kompatibilitě s webovými standardy, v šíři API a často je v čele v dodávání nejnovějších webových funkcí. Například v testech HTML5 a interoperability Chrom opakovaně dosahuje nejlepších výsledků, což zajišťuje výbornou kompatibilitu s moderními weby.

Z hlediska výkonu zůstává Chrome jedním z nejrychlejších prohlížečů. Testy v letech 2024–2025 ukazují, že Chrom je na špici či těsně pod ní na desktopu i mobilu. Na Windows byl v testech nejrychlejší, těsně před Edge. Na macOS se Chrom vyrovnal Safari, co se týče rychlosti načítání. Vyniká v rychlosti vykonávání JavaScriptu a vykreslování stránek – např. v benchmarcích Speedometer a JetStream Chrom často obsazuje první místo. Grafický výkon Chromu je také velmi silný (v některých GPU-intenzivních testech jej předčí pouze Safari). Výsledkem za to je vyšší spotřeba paměti a CPU – Chrom je známý tím, že při otevření většího počtu karet zabírá hodně RAM. Google přidal funkce jako omezování aktivity na pozadí a režimy úspory, aby využití zdrojů zmírnil, ale Chrom i tak zůstává náročnější na systémové prostředky než někteří konkurenti. V testech spotřeby energie na macOS skončil Chrom poslední (má vyšší spotřebu) oproti Firefoxu, Safari i Edge, což znamená, že může rychleji vybíjet baterku notebooku.

Ochrana soukromí: Chrom má integrovanou ochranu Google Safe Browsing k blokování škodlivých stránek a phishingu, ale neblokuje trackery ani cookies třetích stran ve výchozím nastavení. Standardně povoluje všechny reklamy a trackery, uživatelé musí sami instalovat rozšíření pro blokování obsahu. Google vyvíjí iniciativu Privacy Sandbox, která má nahradit cookies třetích stran méně invazivními sledovacími metodami, ale tyto změny se zavádí postupně. Celkově je Chrom v ochraně soukromí ve výchozím nastavení spíše pozadu za konkurencí – v testu vestavěných funkcí na ochranu soukromí získal 0/3 bodů (žádné výchozí blokování trackerů, žádné výchozí blokování cookies třetích stran, žádná ochrana proti fingerprintingu). Znamená to, že hned po instalaci je Chrom vůči online sledování vstřícnější. Na druhou stranu Chrom umožňuje rozsáhlé možnosti úpravy soukromí přes rozšíření (uBlock Origin atd.) a nastavení blokování cookies či odesílání požadavku „Nesledovat“. Obchodní model Googlu (reklama) vede ke střetu zájmů při razantnější ochraně proti sledování přímo v Chromu. Co se týče bezpečnosti, Chrom je na špičce: používá vícesložkovou sandboxovou architekturu pro izolaci procesů, časté automatické aktualizace a výše zmíněnou službu Safe Browsing chránící miliardy uživatelů. Google má dobře financovaný bug bounty program a bezpečnostní chyby opravuje obvykle velmi rychle. Chrom je proto vnímán jako velmi bezpečný vůči útokům. Nevýhodou je, že díky své popularitě je častým cílem malwaru a nebezpečných rozšíření, takže Google rozšíření přísně kontroluje a uživatele varuje před škodlivými doplňky (například zobrazil varování pro 280 milionů uživatelů, kteří nainstalovali nebezpečná rozšíření).

Přizpůsobení: Chrom nabízí slušné, byť nikoli výjimečné možnosti přizpůsobení. Uživatelé mohou použít motivy či tmavý režim a upravit omezený počet možností UI. Skutečná síla přizpůsobení však spočívá v ekosystému rozšíření Chromu, který je největší ze všech prohlížečů (137 000+ rozšíření a 39 000+ motivů). Díky rozšířením lze chování Chromu významně upravit a doplnit funkce (blokování reklam, správa hesel, správa karet atd.). Samotný Chrom nedovoluje hlubší úpravy UI (například nelze nativně přesunout panely nástrojů), ale pokrývá základy jako zobrazení/skrytí lišty záložek nebo výběr světlého/tmavého motivu. Nastavení Chromu také umožňuje detailní správu oprávnění webů, nastavení soukromí a přístupnosti.

Podíl na trhu a výhled: Chrom drží aktuálně asi 66–67 % globálního trhu backlinko.com. Jeho růst se na této úrovni zastavil – za poslední rok mírně stoupl (z ~65 % na ~66 %) a za poslední dekádu narostl ze středních 40 % na středních 60 %. V příštích letech může podíl Chromu stagnovat nebo pozvolna klesat díky specializovaným konkurentům (např. Edge na Windows, Safari na iOS, prohlížeče zaměřené na soukromí). Žádné bezprostřední ohrožení dominance Chromu však není na obzoru; zůstává výchozí volbou u Androidu a často stahovaným prohlížečem na Windows a Macu. Pokud nedojde k regulacím (antimonopolní zásahy či povinná volba jádra na mobilech), Chrom si pravděpodobně udrží většinový podíl až do konce 20. let. Google bude pokračovat ve vývoji Chromu s důrazem na výkon (optimalizace jádra Blink), bezpečnost a nové webové standardy (často je první, kdo zavádí nové webové API). Klíčové bude sledovat plán Googlu na odstranění cookies třetích stran – v závislosti na přijetí těchto změn může být vnímání Chromu jako pro-či proti-soukromí ovlivněno. Celkově, díky obrovskému zámku ekosystému (rozšíření, synchronizace přes Google účet, cílení webových vývojářů) je pozice Chromu v roce 2025 a dále velmi silná.

Výhody:

• Špičkový výkon: Rychlé načítání stránek a vykonávání JavaScriptu; neustále mezi nejrychlejšími v benchmarkových testech.
• Široká podpora platforem: K dispozici na všech hlavních OS (desktop i mobil) s bezproblémovou synchronizací dat mezi zařízeními.
• Obrovská knihovna rozšíření: Největší nabídka rozšíření a doplňků pro přizpůsobení i rozšíření funkcionality.
• Silná bezpečnost: Sandboxová architektura, časté aktualizace a Google Safe Browsing chrání před malwarem a phishingem.
• Integrace se službami Google: Výhodné pro uživatele Gmailu, YouTube, Disku atd., Chrom je úzce propojen s Google ekosystémem (přihlášení do účtu zpřístupňuje personalizované služby).

Nevýhody:

• Vysoká spotřeba zdrojů: Proslulý vysokou spotřebou RAM a CPU, což může zpomalit zařízení při otevření mnoha panelů.
• Průměrné soukromí ve výchozím stavu: Ve výchozím nastavení neblokuje sledovače ani cookies třetích stran; spoléhá na reklamní model Google, což u některých uživatelů vyvolává obavy o soukromí.
• Omezené možnosti úpravy rozhraní: Kromě motivů a základních nastavení není rozhraní Chromu příliš flexibilní (např. chybí nativní vertikální panely, přesuny panelů nástrojů apod. bez doplňků třetích stran).
• Sběr dat: Propojeno s Google účtem a službami – někteří uživatelé mají obavy z množství dat, která může Google Chrome (a potažmo Google) shromažďovat o návycích při prohlížení při přihlášení.
• Chybí vestavěný adblock/VPN: Na rozdíl od některých konkurentů Chrome nenabízí vestavěné blokování reklam (kromě filtrování velmi rušivých reklam) ani VPN – pro tyto funkce je nutné přidat rozšíření.

2. Apple Safari

Platformy: macOS a iOS (Safari je exkluzivně v ekosystému Applu. Poznámka: Safari pro Windows bylo ukončeno po roce 2012 a pro Android či Linux není dostupné).

Safari od Applu je výchozím prohlížečem na všech zařízeních Apple a druhým nejpopulárnějším prohlížečem na světě v roce 2025 s přibližně 17–18% podílem na globálním trhu backlinko.com. Síla Safari spočívá v úzké optimalizaci na Apple hardware a důrazu na efektivní a na soukromí zaměřené prohlížení. Na Macích a iPhonech často Safari překonává ostatní prohlížeče rychlostí, a rozhodně výdrží baterie. V nedávných testech bylo Safari označeno jako celkově nejlepší prohlížeč začátku roku 2025 díky kombinaci rychlosti, grafického výkonu a šetrnosti k baterii. Například Safari dosáhlo nejrychlejších výsledků v několika benchmarcích: vede v grafickém vykreslování (MotionMark) o výrazný rozdíl a je na špičce nebo blízko v rychlostech načítání stránek. WebKit engine Safari je vysoce optimalizovaný pro Apple silicon, což mu dává výhodu na MacBoocích a iPhonech (Safari často na macOS překonává Chrome a Edge o malý rozdíl v reálném načítání stránek). Navíc je Safari extrémně energeticky úsporné – testy na macOS ukazují, že Safari spotřebovává méně energie než Chrome či Edge při náročném prohlížení, což znamená delší výdrž baterie na MacBoocích. Zajímavostí je, že v jednom energetickém benchmarku dokonce Firefox předčil Safari, pravděpodobně ale proto, že Firefox prováděl méně operací (pomalejší výkon) kvůli nižší spotřebě energie. Celkově Safari nabízí jeden z nejlepších poměrů výkonu a úspornosti na zařízeních Apple.

Mezi klíčové funkce Safari patří hluboká integrace s ekosystémem Applu: synchronizace přes iCloud, podpora správce hesel Klíčenka, Handoff mezi zařízeními a platby Apple Pay přímo v prohlížeči. Má vestavěný Režim Čtečky pro nerušené čtení a tlačítko Sdílet napojené na sdílení v iOS/macOS. Safari také uvedlo funkci Intelligent Tracking Prevention (ITP), která využívá strojové učení k omezení sledovacích cookies mezi weby – ve výchozím stavu. V roce 2025 Safari nadále blokuje trackery a cookies třetích stran automaticky jako opatření na ochranu soukromí. Zahrnuje také obranu proti otisku zařízení (fingerprinting), která ztěžuje webům unikátní identifikaci vašeho zařízení. Ochrana soukromí je proto silná: ve výchozím nastavení blokuje širokou škálu trackerů, na rozdíl od Chrome/Edge, kde je nutná ruční konfigurace nebo doplňky. Safari má jako výchozí vyhledávač Google (Apple stále nepřešel na soukromý vyhledávač), takže v tomto ohledu je stejné jako ostatní. Safari umožňuje obsahové blokátory (přes rozšíření Safari) pro blokování reklam, které lze nainstalovat z App Store na iOS i Macu.

Z hlediska bezpečnosti Safari těží z robustního zabezpečení OS Applu a sandboxování. Má funkce proti phishingu a podvodným stránkám a často se aktualizuje spolu s aktualizacemi systému (někteří však kritizují, že bezpečnostní aktualizace Safari jsou svázané s cykly aktualizací macOS/iOS, které v minulosti byly pomalejší než u Chromu). Apple to zlepšil tím, že některé aktualizace Safari nyní vydává samostatně. Safari má také výhodu ve využívání hardwarových bezpečnostních funkcí (například Secure Enclave od Applu pro úschovu klíčů). Unikátním aspektem je omezení rozšíření třetích stran – povoleny jsou pouze rozšíření z Mac App Store, případně na iOS povinně přes WebKit pro jakoukoli prohlížečovou aplikaci. Tento uzavřený přístup může snížit riziko škodlivých rozšíření, ale znamená i menší výběr ve srovnání s Chromem.

Možnosti přizpůsobení Safari jsou omezenější než u řady konkurentů. Apple drží rozhraní Safari čisté a konzistentní. Na macOS lze volit rozložení panelu nástrojů, zapnout/vypnout lištu Oblíbené a zvolit pozadí úvodní stránky. Na iOS je možnost úprav ještě skromnější (tapeta na úvodní stránce, styl uspořádání panelů apod.). Safari podporuje rozšíření (zejména na macOS, kde Safari 14+ podporuje nový formát rozšíření obdobný ostatním prohlížečům, a iOS nyní umožňuje některá blokovací a webová rozšíření pro Safari), katalog je však stále menší než u Chrome/Firefox. Pokud je pro vás přizpůsobitelnost prioritou, Safari není tak flexibilní jako například Vivaldi nebo Firefox. Je navrženo pro jednoduchost a těsnou integraci spíše než pro uživatelské zásahy do vzhledu nebo chování.

Tržní podíl & výhled: Safari drží přibližně 18 % globálního podílu na trhu prohlížečů v roce 2025 backlinko.com, což z něj celosvětově činí vzdálenou dvojku za Chromem. Na iOS zcela dominuje (kde podle pravidel Applu musí všechny prohlížeče používat engine WebKit Safari). Na desktopu je podíl Safari skromnější (okolo 9 % desktopového používání v roce 2025 backlinko.com, protože je pouze na Macích, které mají cca 15 % trhu počítačů). Globální podíl Safari vrcholil kolem 20,7 % v roce 2023 a lehce poklesl, patrně kvůli růstu Chromu nebo změně mixu zařízení. Do budoucna bude podíl Safari kopírovat tržní podíl hardware Applu – jak poroste počet uživatelů iPhonů celosvětově, může mírně narůst použití Safari v mobilu, ale nárůst je omezen výhradně na ekosystém Applu. Důraz Applu na soukromí a efektivitu bude dál přitahovat uživatele se zájmem o tyto aspekty. Dá se očekávat další zlepšování výkonu na vlastních čipech Applu (M řady, A řady) a opatrné přidávání nových funkcí pro webové platformy (Safari má pověst pomalejší adoptace nových webových API, Apple to ale zdůvodňuje ochranou soukromí a kvality). Jedna zajímavá možnost: regulační tlaky (např. v EU) by mohly Applu vynutit povolení jiných prohlížečových enginů na iOS v budoucnu. Pokud by se to stalo, Safari by poprvé čelilo přímé konkurenci na iPhonech, což by časem mohlo jeho podíl na mobilu snížit. Ale k roku 2025 je pozice Safari na Applu zajištěna. Zřejmě si udrží roli výchozího, rychlého a na soukromí dbalého prohlížeče pro rostoucí základnu uživatelů Applu. Podstatný pokles se neočekává, pokud Apple neztratí podíl na trhu zařízení nebo neotevře iOS konkurenčním enginům.

Výhody:

• Výborný výkon na zařízeních Apple: Rychlé vykreslování stránek a špičkový grafický výkon v oboru, zvláště na hardwaru macOS/iOS. Safari je optimalizované pro čipy Applu, což často vede k plynulejšímu prohlížení a animacím.
• Energetická úspornost: Safari spotřebovává při prohlížení méně baterie na Macích a iPhonech než jiné prohlížeče, což znamená vyšší výdrž na baterii.
• Silné nastavení soukromí výchozí: Blokuje sledovače, cookies třetích stran a některé otisky zařízení hned po instalaci (Intelligent Tracking Prevention) – pro základní soukromí není třeba nastavovat doplňky.
• Bezproblémová integrace do ekosystému Applu: Podpora synchronizace přes iCloud (panely, záložky, seznam na později), Apple Pay, Handoff mezi zařízeními, automatické vyplnění Keychain přihlašovacích údajů v rámci iOS/macOS.
• Zabezpečený a sandboxovaný: Využívá bezpečnostních vlastností Applu; omezená podpora rozšíření snižuje riziko útoků; časté bezpečnostní záplaty v rámci aktualizací systému.

Nevýhody:

• Dostupné pouze pro Apple: Není dostupné pro Windows nebo Android, což omezuje použití mimo ekosystém Applu. Uživatelé s ne-Apple zařízeními nemohou Safari používat a při přechodu na jinou platformu je třeba data exportovat.
• Omezený katalog rozšíření a možností úprav: Mnohem méně rozšíření oproti Chrome/Firefox. Možnosti úprav rozhraní jsou minimální – nelze výrazně měnit vzhled ani chování mimo několik nastavení. To činí Safari méně atraktivní pro náročné uživatele, kteří mají rádi vlastní úpravy.
• Pomalé zavádění nových webových funkcí: Safari (WebKit) má pověst, že se zpožděním podporuje některé nejnovější webové API, což občas způsobuje problémy s kompatibilitou pro webové vývojáře. I když se dodržování standardů lepší, Safari stále zaostával za Chromem a Edge co do šíře podpory webových funkcí.
• Vázáno na aktualizace OS (na desktopu): Hlavní aktualizace Safari jsou spojeny s vydáním nových verzí macOS, což dříve znamenalo pomalejší cyklus aktualizací než u prohlížečů na bázi Chromia (Apple však dnes vydává i dílčí aktualizace). Na starších Macích, které již nelze aktualizovat, může zůstat Safari zastaralé.
• Méně si poradí s neoptimalizovanými weby: V některých případech weby optimalizují hlavně pro Chromium/Gecko. Některé webové aplikace nebo stránky nemusí na Safari běžet tak hladce (dnes už však vzácné). Pokud k problémům dojde, uživatelé Safari nemají na iOS alternativu v podobě jiného enginu jako zálohu.

3. Microsoft Edge

Platformy: Windows (integrovaný ve Windows 10/11), macOS, Linux, Android, iOS. (Edge je široce dostupný, včetně verze pro Linux a mobilních aplikací.)

Microsoft Edge prošel renesancí poté, co byl v roce 2020 zcela přepracován na jádře Chromium. Do roku 2025 si Edge drží přibližně 5 % celosvětového podílu na trhu backlinko.com, což z něj dělá třetí nejpoužívanější prohlížeč. Jeho podíl každoročně stabilně roste (z cca 1,5 % v roce 2020 na cca 5,2 % na počátku roku 2025) a tím předběhl v popularitě Firefox. Růst Edge je z velké části podpořen jeho nastavením jako výchozího prohlížeče na počítačích s Windows a agresivními vylepšeními i propagací ze strany Microsoftu. Moderní Edge je v podstatě prohlížeč na bázi Chromia doplněný o unikátní prvky od Microsoftu.

Hlavní funkce: Edge nabízí vše, co byste očekávali od Chromium prohlížeče – rychlé načítání stránek, kompatibilitu s rozšířeními pro Chrome a časté aktualizace – a k tomu přidává vlastní funkce. Mezi výrazné unikátní přednosti Edge patří: svislé panely karet (možnost zobrazit karty vertikálně v postranním panelu, což je užitečné pro širokoúhlé monitory), vestavěný PDF prohlížeč (s možností ručního zvýraznění a funkcí „přečíst nahlas“, které využívají expertízu Microsoftu s PDF), Kolekce (nástroj pro ukládání úryvků, obrázků a poznámek z webu), a Pohlcující čtečka (režim čtení s převodem textu na řeč, skvělý pro přístupnost nebo nerušené čtení). V roce 2023–2024 Microsoft rovněž integroval Bing AI (OpenAI GPT) přímo do postranního panelu Edge, kde můžete chatovat s AI asistentem o obsahu stránky nebo obecně – unikátní funkce hlavně pro zájemce o AI. Edge také nabízí hlídač hesel, nástroj na porovnávání cen a další pomocníky při nakupování přímo v prohlížeči.

Výkon: Výkon Microsoft Edge je srovnatelný s Chromem, a v některých případech je na Windows dokonce ještě optimalizovanější. Protože Edge používá jádro Blink, je jeho rychlost vykreslování stránek i JavaScriptu v podstatě totožná s Chromem. V mezi-prohlížečových benchmarcích získává Edge často jen o pár procentních bodů méně než Chrome. Například v testu Speedometer na Windows byl Edge těsně druhý za Chromem, tedy doslova „dotahuje na Chrome“. Na Macu byl Edge obdobně těsně za lídry (Chrome/Safari). Ve vykreslování grafiky zaostává Edge za Chromem jen nepatrně (v jednom testu měl Edge skóre MotionMark ~6217 oproti Chromu 6374) – tedy v podstatě velmi podobné výsledky. Obor, kde Edge vyniká, je optimalizace paměti a energie na Windows: inženýři Microsoftu přidali vylepšení pro nižší spotřebu zdrojů speciálně na Windows 10/11. Na macOS ukázaly testy, že Edge používal při náročném používání cca o 9 % méně energie než Chrome, což naznačuje, že účinnější řešení se dostala i na Apple zařízení. Edge má navíc funkci uspávání panelů, která automaticky odkládá neaktivní karty a šetří tím paměť i baterii. V praxi působí Edge stejně svižně jako Chrome – někteří uživatelé jej na Windows shledávají i plynulejším díky lepší integraci s operačním systémem (např. Edge se může spouštět rychleji při startu, protože je v Windows již přednahraný).

Soukromí a bezpečnost: Edge je v základu více přátelský k soukromí než Chrome, ale ne tak přísný jako Firefox nebo Brave. Nabízí Ochranu proti sledování ve třech úrovních: Základní, Vyvážené a Přísné. Ve výchozím nastavení je zapnuto Vyvážené, což blokuje známé trackery z webů, které jste nenavštívili, ale většinu „přátelského“ obsahu třetích stran povoluje, aby se nerušila funkčnost stránek. To znamená, že Edge tiše odfiltruje některé trackery a tím poskytne lepší soukromí než výchozí Chrome, ale není tak důsledný jako základní nastavení Firefoxu či Brave. Uživatele mohou přepnout na Přísný režim pro blokaci většiny třetích stran a cookies, s rizikem omezené funkčnosti některých stránek. Edge, stejně jako Chrome, ve výchozím stavu neblokuje reklamy, ale nabízí vestavěné ovládací prvky pro zakázání personalizovaných reklam a vysílání signálu „Do Not Track“. Po bezpečnostní stránce Edge staví na pevných základech Chromium (sandboxování, časté záplaty) a přidává Microsoft Defender SmartScreen. SmartScreen je reputační skener URL a stahování, který v některých případech účinněji blokuje phishing a malware než Google Safe Browsing. Upozorní vás nebo zablokuje stahování nedůvěryhodného souboru, například spustitelného souboru. Edge má také izolovaný režim prohlížení s názvem Application Guard (ve firemních edicích), kdy lze nedůvěryhodné weby otevřít v bezpečném kontejneru. Pro běžné uživatele jsou bezpečnost a rychlost aktualizací Edge špičkové – kritické záplaty většinou dorazí do jednoho až dvou dnů po Chromu.

Přizpůsobení: Díky podpoře rozšíření pro Chrome mohou uživatelé Edge značně vylepšit funkčnost podle svých potřeb. Microsoft také poskytuje vlastní obchod s motivy pro Edge, případně lze instalovat motivy z Chrome Web Store. Uživatelské rozhraní Edge je středně přizpůsobitelné: můžete zvolit světlý/tmavý režim, barvu zvýraznění, zobrazit/skrýt vybrané položky v panelu nástrojů a volit mezi vertikálními nebo horizontálními kartami. Stránka nové karty Edge je silně přizpůsobitelná různými režimy rozložení (soustředěný, informační, inspirativní atp. – s novinkami, které lze personalizovat či vypnout). Není sice nekonečně konfigurovatelný jako Vivaldi, ale většinu běžných úprav pokrývá. Silnou stránkou Edge je postranní panel – obsahuje nejen chat Bing AI, ale i rychlé ikony pro věci jako Outlook, Office aplikace nebo i stálé weby. Uživatelé si mohou upravit, co bude v postranním panelu připnuto, nebo jej zcela skrýt. Celkově Edge vyvažuje čistý výchozí vzhled s možností zapnout doplňky pro ty, kteří je chtějí.

Tržní podíl & výhled: S celosvětovým podílem okolo 5 % backlinko.com je Edge na historickém maximu a trend stále roste. Předběhl Firefox kolem let 2021–22 a dále pomalu roste. Na desktopu je podíl Edge ještě významnější (~13,8 % desktopu v roce 2025, druhý po Chromu) backlinko.com backlinko.com, protože velký mobilní podíl Safari zde neplatí. Rozhodnutí Microsoftu přejít na Chromium se vyplatilo – Edge už není bržděn nekompatibilitou a může těžit z dominance Chrome v podporovaných standardech webu a zároveň se odlišovat funkcemi. Očekáváme, že Edge bude pokračovat v pozvolném růstu a může během několika let dosáhnout 6–7 % celosvětově. Klíčové faktory: každý Windows 10 a 11 má Edge předinstalovaný a často nastavený jako výchozí (Microsoft nutí uživatele vyzkoušet Edge např. při hledání Chromu). Adoptování Edge ve firmách také roste, protože může spustit režim IE pro staré aplikace (do let 2023–2024, kdy byl IE11 zcela ukončen). Integrace AI (přes Bing Chat v Edge) je unikátní tah – pokud se prosadí prohlížení s asistencí AI, může Edge přilákat pokročilejší uživatele nebo studenty. Setrvačnost Chrome je však velká; mnoho uživatelů Windows si přesto ihned po první instalaci stáhne Chrome. Mobilní přítomnost Edge je spíše malá (na Android/iOS je Edge dostupný, ale není moc používaný). Microsoft se snaží sjednotit zážitek (např. synchronizací Edge mezi PC a mobilem přes Microsoft účet), ale mobilní podíl zůstává nízký. Stručně: očekávejte, že Edge bude pomalu ukusovat z podílu Chrome na Windows a možná také ze Safarí na Macu (pro uživatele, kteří chtějí vystoupit z uzavřeného ekosystému Apple). Edge pravděpodobně na první místo nevyskočí, ale stabilní růst a udržení silné pozice 3 je reálný, zvlášť jak Microsoft přidává nové funkce a těží z integrace s Windows.

Výhody:

• Rychlý a úsporný: Výkon téměř totožný s Chromem, v některých případech ještě optimalizovanější (zejména na Windows). Edge je velmi plynulý prohlížeč s funkcemi jako uspávání panelů pro úsporu paměti.
• Robustní vestavěné funkce: Nabízí užitečné možnosti jako vertikální panely karet, rozšířený PDF prohlížeč, Kolekce pro ukládání webového obsahu a AI postranní panel (Bing Chat) – to vše bez potřeby rozšíření. Tyto produktivní funkce mohou zlepšit pracovní postupy.
• Silné bezpečnostní prvky: Využívá zabezpečení Chromia a k tomu ochranu Microsoft SmartScreen proti phishingu/malwaru. Edge má také hlídač hesel a dětský režim pro bezpečnější prohlížení rodin.
• Zlepšená kontrola soukromí: Ochrana proti sledování je integrovaná a zapnutá (ve výchozím nastavení blokuje některé třetí strany) – lepší než výchozí nastavení Chrome v oblasti soukromí. Uživatelé mohou snadno přepnout na přísný režim.
• Plynulá integrace do Windows: Protože je Edge produkt Microsoftu, integruje se s funkcemi Windows (např. je to jediný prohlížeč schopný přehrávat Netflix ve 4K díky DRM, podporuje Windows Hello pro biometrické přihlášení na weby, a ve video testech má nižší spotřebu baterie na Windows laptopech). Je pohodlně předinstalovaný ve Windows, nepotřebujete nic navíc stahovat.

Nevýhody:

• Výchozí preference a výzvy: Některým uživatelům vadí agresivní upozornění Microsoftu na používání Edge (např. vyskakovací okna nebo systémové zprávy píšící, že mají používat Edge místo jiných prohlížečů). Je to vnímáno jako nátlak, zejména protože výměna výchozího prohlížeče ve Windows je komplikovanější.
• Stále určitá otázka soukromí vs. Google: I když je Edge na tom lépe než Chrome, stále odesílá některé údaje Microsoftu (např. historii vyhledávání pro personalizaci v Bingu, pokud nevypnete). Výchozí ochrana proti sledování není tak přísná jako Firefox či Brave, takže pokud ji nezpřísníte, umožňuje stále dost reklamního sledování.
• Ekosystém rozšíření (vnímání): Edge sice umí využívat téměř všechna rozšíření z Chrome Web Store, ale uživatelé musí ručně povolit instalaci z externích zdrojů mimo Microsoft Store. Microsoft Add-ons Store je menší, což může být pro méně technicky zdatné překážka při objevování rozšíření (nemusí vědět, že Edge zvládá i Chrome rozšíření).
• Důvěra v značku a minulost: Někteří uživatelé mají stále averzi vůči čemukoliv, co připomíná Internet Explorer. I když je Edge dnes úplně jiný, přijetí Edge je stále částečně limitováno stigmatem starého IE a také sílou zvyku – ihned po instalaci Windows sáhnout po Chromu.
• Menší atraktivita mobilní verze: Na iOS/Android Edge sice existuje, ale ve srovnání s Chrome/Safari nenabízí téměř nic navíc (kromě synchronizace se stolním Edge). Proto se mu na mobilních zařízeních nedaří výrazněji prosadit a jeho „multizařízení“ výhodu snižuje fakt, že Chrome je na Androidu silný.

4. Mozilla Firefox

Platformy: Windows, macOS, Linux, Android, iOS (Firefox je dostupný na všech hlavních platformách; na iOS používá engine WebKit podle pravidel Applu).

Mozilla Firefox je uznávaný open-source prohlížeč, který v polovině 2000. let zažehl první skutečnou konkurenci proti Internet Exploreru. V roce 2025 má Firefox celosvětový podíl na trhu okolo 2–3 % backlinko.com, což jej řadí na čtvrté místo celosvětově. Přestože má dnes mnohem menší uživatelskou základnu, Firefox si udržuje loajální příznivce, zejména mezi zastánci ochrany soukromí a open-source nadšenci. Mise Mozilly – svobodný a otevřený web – stále řídí vývoj Firefoxu, s důrazem na soukromí a volbu uživatele.

Klíčové vlastnosti: Firefox běží na vlastním enginu zvaném Gecko (s novější architekturou Quantum), nikoli na Chromiu. Tento nezávislý engine někdy v rychlosti zaostává, ale dává Firefoxu jedinečné postavení jako opravdu alternativnímu prohlížeči, který není pod kontrolou žádné velké technologické firmy. Firefox je známý svou rozšiřitelností a přizpůsobitelností – má bohatou historii doplňků a uživatelských úprav. Uživatelé stále mohou najít mnoho rozšíření v repositáři doplňků Mozilly, včetně těch výkonných, které nejsou v Chrome možné (díky některým API a možnosti upravovat UI). Rozhraní Firefoxu je vysoce přizpůsobitelné: lze přesouvat lišty nástrojů, volit různé motivy (včetně kompletních designů vzhledu) a dokonce použít userChrome CSS pro pokročilé úpravy UI. Firefox nabízí také funkce jako vestavěný nástroj na screenshoty, Reader View, robustní systém záložek/štítků a integraci Pocket (pro ukládání článků na později). Na mobilních zařízeních umožňuje Firefox pro Android instalaci doplňků (unikátní oproti ostatním mobilním prohlížečům) – uživatelé si tak mohou na mobilním Firefoxu nainstalovat např. uBlock Origin nebo jiné rozšíření.

Ochrana soukromí: Firefox je lídrem v zakomponování ochrany soukromí přímo do prohlížeče. Ve výchozím nastavení (2025) má Firefox aktivovanou Enhanced Tracking Protection (ETP), která automaticky blokuje tisíce běžných trackerů, fingerprinting a cryptominery. Také ve výchozím nastavení blokuje třetími stranami používané cookies. Díky tomu je výchozí úroveň soukromí u Firefoxu srovnatelná se Safari – oba prohlížeče získaly při nedávném auditu ochrany soukromí nejlepší hodnocení (3/3). Firefox má také režim anonymního prohlížení, který automaticky blokuje trackery a neukládá historii. Dále Firefox zavádí Total Cookie Protection, což v podstatě uzavírá cookies každé webové stránky do samostatných “sklenic”, takže vás nemohou sledovat napříč stránkami. Tato funkce je výchozí v anonymních oknech a od roku 2023–24 je zapnutá i ve většině běžných oken. Pokud jde o sběr dat, Mozilla je nezisková organizace a neprofituje z uživatelských dat (její příjmy pochází hlavně z dohod se společnostmi provozujícími vyhledávače). Firefox má sice výchozí telemetrii (pro zlepšování produktu), uživatelé ji však mohou vypnout a data jsou anonymizována. Další funkcí pro ochranu soukromí je Firefox Focus (na mobilu) – doplňková aplikace, která slouží jako odlehčený soukromý prohlížeč, agresivně blokuje reklamy a trackování a po zavření smaže data ze sezení.

Bezpečnost: Firefox je obecně bezpečný, často vydává aktualizace a má otevřený bug bounty program. Byl průkopníkem funkcí jako DNS over HTTPS (ve výchozím nastavení šifruje vaše DNS dotazy). Dále má vestavěný správce hesel (Firefox Lockwise, integrovaný) a upozornění na úniky hesel přes Firefox Monitor, pokud se uložené přihlašovací údaje objeví v databázi známých úniků. Díky menšímu podílu na trhu se Firefox nemusí těšit z tak širokého pokrytí bezpečnostními testy jako Chromium (zároveň je ale méně terčem hackerů). Jedna nevýhoda: sandboxing víceprocesové architektury u Firefoxu není tak přísný jako u Chrome – historicky měl Firefox méně izolovaných procesů. Od přechodu na Quantum a Project Electrolysis však Firefox využívá více procesů a sandboxing; je dostatečně bezpečný, ale někteří experti stále považují sandbox Chrome/Edge za mírně robustnější. Přesto má Firefox silné bezpečnostní renomé a většinu bezpečnostních chyb opravuje rychle (což musí, protože jako nezávislý projekt by vážné chyby znamenaly špatnou publicitu).

Výkon: Tady má Firefox v posledních letech potíže. Po velké aktualizaci Quantum v roce 2017 byl Firefox výrazně rychlejší a modernější, ale obecně v mnoha benchmarcích stále zaostává za prohlížeči založenými na Chromiu. Například v rozsáhlém testu v roce 2025 se Firefox umístil poslední v rychlosti mezi hlavními prohlížeči – opakovaně byl pomalejší v odezvě stránky i vykonávání JS. Ve vykreslování grafiky byl Firefox výjimkou: Safari jej v MotionMark překonalo 4x, a zaostával též za Chrome/Edge. Protikladem je, že Firefox může být v některých situacích šetrnější k paměti a baterii. Pozoruhodné je, že v jednom testu byl Firefox nejúspornějším prohlížečem (používal asi o ~8 % méně energie než Safari, o ~18 % méně než Chrome). Testeři ale poznamenali, že nízká spotřeba je daná tím, že hardware tak “nehoní” – tzn. nepracuje tolik, proto je pomalejší, ale zároveň šetří energii. Firefox však v čase zlepšil vícevláknové zpracování i využití GPU. V reálném světě je na moderním hardware Firefox zcela dostačující pro běžné používání – načítání stránek je většinou jen o pár milisekund delší než u Chrome. Pod vysokým zatížením (mnoho náročných webů) či složitých webových aplikacích si můžete všimnout, že Chrome/Edge jsou svižnější. Paměť: Firefox měl dříve výrazně menší spotřebu RAM při mnoha otevřených tabech, nyní si oba prohlížeče (díky multiprocesové architektuře) berou hodně paměti. Některé nezávislé testy nadále ukazují, že Firefox při stejném zatížení spotřebuje o něco méně paměti než Chrome, ale rozdíl už není zásadní.

Přizpůsobení: Firefox je patrně nejvíce přizpůsobitelný běžný prohlížeč. Uživatelé mohou instalovat motivy (i kompletní „skiny“), přesouvat prvky rozhraní a používat about:config pro pokročilé úpravy. Mozilla nyní používá rozšíření typu WebExtensions podobně jako Chrome, ale Firefox stále umožňuje určitým doplňkům (s zvláštním oprávněním) měnit UI nebo obcházet omezení – např. existují rozšíření pro navrácení původního chování nebo radikální změnu vzhledu panelů. Firefox také podporuje uživatelské skripty (Greasemonkey) a má aktivní vývojářskou komunitu. Díky tomu je oblíbený u pokročilých uživatelů, kteří si chtějí prohlížeč přizpůsobit přesně podle svých představ.

Podíl na trhu & výhled: Podíl Firefoxu kolem ~2–3 % v roce 2025 je daleko od jeho maxima okolo 30 % v roce 2009. Za poslední dekádu prošel nepřetržitým poklesem, zejména s prudkým nárůstem Chrome. V posledním roce došlo k dalšímu mírnému poklesu (z asi 2,8 % na 2,57 % globálně). Realita je, že Firefox už není výchozím prohlížečem na žádném velkém operačním systému a spoléhá na to, že si jej uživatelé vyberou z přesvědčení nebo pro specifické funkce. Jeho uživatelská základna je sice menší, ale velmi zapálená a Firefox zůstává velmi relevantní při tvorbě webových standardů (Mozilla často hájí soukromí uživatelů při prosazování nových standardů). Výhled pro Firefox je bohužel stále boj do kopce. Podíl může dále pomalu klesat, ale zdá se, že existuje minimální úroveň – existuje skupina loajálních uživatelů a institucí (i některé vlády v Evropě), kteří Firefox používají dlouhodobě. Strategie Mozilly v současnosti zahrnují důraz na soukromí (Total Cookie Protection), rozvoj nových příjmů (Mozilla VPN, Pocket atd.) a zkoušení inovativních funkcí (například experimentování s Firefox Containers pro více účtů nebo integrací některých Web3 funkcí). Nestane-li se, že Firefox přijde s průlomem, který by přitáhl masy zpět (nebo pokud Chrome výrazně nepochybí), bude se jeho podíl pohybovat na nízkých jednotkách procent. Pravděpodobně však zůstane hlavním alternativním enginem mimo duopol Blink/WebKit, což je pro rozmanitost webu strategicky významné. Mnozí nadšenci fandí Firefoxu, aby udržel konkurenci při životě.

Výhody:

• Důraz na soukromí: Blokuje trackery a cookies třetích stran ve výchozím nastavení (silná Enhanced Tracking Protection), pokročilé možnosti ochrany osobních údajů jako kontejnery panelů a volitelné zabezpečené DNS. Firefox je často považován za nejlepší mainstreamový prohlížeč pro ochranu soukromí (hned po Safari).
• Vysoce přizpůsobitelný a rozšiřitelný: Uživatelé mohou výrazně upravovat UI, instalovat širokou škálu doplňků (i na Androidu), a dokonce měnit interní nastavení. Firefox lze přizpůsobit více než Chrome/Edge, což ocení „power users“.
• Open-source a nezávislý: Vyvíjen nadací Mozilla (nezisková organizace) – není tlačen reklamou ani snahou o uzavření platformy. Mnoho uživatelů důvěřuje Firefoxu jako prohlížeči, který není svázán s firemními zájmy a podporuje otevřené webové standardy.
• Méně náročný na zdroje v některých případech: Bývá o něco šetrnější k paměti a v testech výdrže baterie velmi efektivní. Vhodný i pro starší hardware nebo pro maximální výdrž baterie při základním prohlížení.
• Unikátní funkce: Nabízí například Multi-Account Containers (izolace sezení/cookies v různých kontejnerech), robustní reader mode, vestavěný snímkovač obrazovky a tlačítko „Zapomenout“ na jedno kliknutí (mazání nedávné historie). Na Androidu podporuje rozšíření – což umožňuje na mobilu ad-blocking jako na desktopu.

Nevýhody:

• Pomalější výkon oproti Chromiu: Dlouhodobě zaostává za Chrome/Edge v rychlostních testech, zejména ve vykreslování grafiky. Může se zdát méně rychlý u náročných webových aplikací (pro běžné použití je ale dostačující).
• Klesající kompatibilita webů v okrajových případech: I když Firefox zvládá téměř všechny weby, některé aplikace optimalizované jen pro Chrome (nebo využívající proprietární Google technologie) nemusí fungovat ideálně. S nárůstem Chrome-centric vývoje občas narazíte na stránky, které nabádají ke změně prohlížeče (byť to je relativně vzácné a obvykle lze obejít).
• Nižší podíl znamená méně testování vývojáři: Weboví vývojáři často testují primárně v Chrome/WebKit. Je tu malá šance na chyby pouze ve Firefoxu, které nejsou rychle odhaleny. Menší tým Mozilly znamená, že nové webové funkce mohou být zaváděny se zpožděním, pokud je musí Mozilla implementovat sama (například podpora nového video kodeku nebo API nastupuje často později než u Chromia).
• Bez integrovaných mediálních služeb: Nepodstatné, ale Edge má 4K Netflix, Chrome snadno integruje widevine pro streamování, Firefox lze narazit na omezení (například nemožnost přehrání některých DRM chráněných videí v nejvyšším rozlišení kvůli chybějící DRM nebo HW dekódování na některých platformách). Stav se zlepšil, ale tu a tam je to problém.
• Nejistota ohledně budoucnosti vzhledem k podílu: Někteří uživatelé se obávají budoucí životaschopnosti Firefoxu při pokračujícím poklesu podílu. Přestože Mozilla veřejně deklaruje závazek pokračovat, příliš nízký podíl by mohl v dlouhodobém horizontu ovlivnit šíři podpory doplňků i webových stránek. Někoho proto může tato nejistota odrazovat ze strachu, že by byl nucen přejít jinam, pokud by ekosystém Firefoxu uvadl (i když při ~200 milionech uživatelů globálně není pravděpodobné, že by zmizel přes noc).

5. Opera (a Opera GX)

Platformy: Windows, macOS, Linux, Android, iOS (Opera je multiplatformní; na iOS nabízí Opera Touch nebo Opera Mini, protože plnohodnotná Opera na iOS nesmí využívat Blink engine).

Opera je dlouhodobě fungující prohlížeč, který často přichází s inovativními funkcemi, jež později převezmou i jiní. V roce 2025 má Opera přibližně 1,9–2,5 % celosvětového tržního podílu, což ji udržuje mezi top pěti prohlížeči. Původně norská Opera nyní využívá jádro Chromium (od roku 2013), ale stále se odlišuje unikátními integrovanými nástroji a zvláštním zaměřením na integrované služby. Uživatelská základna Opery, i když není obrovská, je rozprostřena mezi desktopem i mobilem. Za zmínku stojí Opera Mini – odlehčená verze s kompresí pro pomalé sítě, která si získala popularitu v určitých regionech na mobilních zařízeních.

Klíčové funkce: Opera je nabita integrovanými funkcemi ihned po instalaci – více než většina prohlížečů. Nabízí vestavěný blokátor reklam, který lze zapnout (není tedy potřeba rozšíření pro základní blokaci reklam). Má také vestavěnou bezplatnou VPN, která je ve skutečnosti bezpečným proxy serverem, který umožňuje směrovat provoz přes různé regiony (a tím zvýšit soukromí nebo obejít geografická omezení – s určitým omezením přenosové kapacity). Sidebar Opery (nazývaný Easy Access nebo jednoduše postranní panel) obsahuje rychlý přístup k aplikacím: WhatsApp, Facebook Messenger, Telegram apod. můžete používat přímo v okně prohlížeče – skvělá vychytávka pro ty, kteří hodně komunikují. Dále nabízí personalizovaný zpravodajský feed na úvodní stránce, Crypto Wallet pro správu kryptoměn (v novějších verzích reflektujících směr k Web3) a režim šetření baterie pro notebooky. Pro náročné uživatele je zde Workspaces (umožňuje skupinovat panely a přepínat kontexty), plovoucí video přehrávač a nástroj na snímky obrazovky s editací. Rozhraní Opery je vysoce přizpůsobitelné s různými motivy a barvami.

Velký úspěch mezi některými uživateli slaví Opera GX, speciální edice Opery zaměřená na hráče. Opera GX obsahuje všechny funkce klasické Opery plus navíc gamingové: omezení využití CPU/RAM (aby hry měly více výkonu), integrace s Twitch/Discord a působivé nastavitelné RGB motivy i zvukové efekty. Opera GX si získala oblibu mezi hráčskou komunitou a mladšími uživateli.

Výkon: Díky jádru Chromium je rychlost načítání a vykreslování stránek stejná jako u Chrome nebo Edge. Testy často ukazují Operu hned za Chrome/Edge. Například v jednom srovnání rychlosti byla Opera třetí nejrychlejší na Windows i Macu (za Chrome/Edge, resp. Safari). Opera bývá mírně pomalejší než Chrome kvůli dalším běžícím službám (jako je sidebar nebo VPN), ale rozdíly jsou minimální. Celkově jde o rychlý a plynulý prohlížeč pro každodenní použití. Vestavěný blokátor reklam může Operu dokonce zrychlit oproti Chromu na stránkách plných reklam (blokace reklam zkracuje dobu načítání). Opera spotřebovává podobně zdrojů jako ostatní Chromia – při velkém počtu panelů je náročná na RAM, ale režim šetření baterie dokáže prodloužit výdrž notebooku tím, že omezí aktivitu na pozadí a sníží využití CPU při přehrávání videí apod. To je užitečné na cestách.

Soukromí a bezpečnost: Postoj Opery k soukromí je trochu rozporuplný. Na jedné straně nabízí bezplatnou VPN/proxy a blokátor reklam/sledovacích prvků, což jsou výborné nástroje pro ochranu soukromí. Na druhé straně je zde vlastnictví čínským konsorciem (několik posledních let) a některé postupy sběru dat, které vyvolávají obavy. Ve výchozím nastavení má Opera určité telemetrické a personalizované zpravodajské funkce, které lze však vypnout. Vestavěná VPN nevyžaduje účet (což je dobré), ale je třeba vědět, že jde o proxy pouze pro prohlížeč (chrání jen prohlížecí provoz a Opera jako firma by teoreticky mohla vidět data procházející jejich VPN servery – i když tvrdí, že záznamy nevedou). Průměrným uživatelům VPN v Opeře přidává ochranu soukromí pro běžné použití nebo sledování regionálně omezeného obsahu. Po bezpečnostní stránce Opera pravidelně aktualizuje bezpečnostní záplaty Chromia. Nabízí také ochranu proti podvodům a malwaru podobně jako Google Safe Browsing (používá kombinaci seznamů Googlu a vlastních). Software Opery je bezpečný, ale uživatel by měl být stejně obezřetný jako u jakéhokoli prohlížeče (zejména pokud přes VPN řeší citlivá data – pro skutečné soukromí je lepší samostatná VPN). Směr Opery ke kryptu (wallet a Web3 integrace) je pokrokový, ale uživatelé by měli být opatrní, protože integrace krypta je v prohlížečích nová oblast.

Přizpůsobení: Opera je velmi přizpůsobitelná. Lze volit barevná schémata, tmavý režim, upravovat položky v postranním panelu a používat mnoho rozšíření (po zapnutí i z Chrome Web Store). K dispozici je též obchod s motivy na úvodní stránku. Nastavení Opery umožňuje podrobnou úpravu mnoha funkcí – více než standardní výchozí nastavení Chromu. Například lze upravovat chování workspaces, povolit experimentální funkce v opera:flags, atd. Vzhled Opery si můžete velmi personalizovat, speciálně v Opeře GX, kde lze nastavit neonové barvy, ale i hudbu na pozadí. Celkově Opera cílí na to, aby uživatel zažil v prohlížeči trochu více „osobnosti“.

Tržní podíl a výhled: Podíl Opery okolo ~2 % je v posledních letech poměrně stabilní – dramaticky neroste, ale ani nemizí. Má silnou pozici v některých zemích a mezi specifickými uživatelskými skupinami (některé z největších trhů jsou v Africe a Asii, kde byla Opera Mini populární na starších zařízeních). Budoucí růst může přijít z „níšových“ oblastí jako Opera GX, která měla podle údajů už přes 10 milionů uživatelů v roce 2023, a z Web3/krypto integrace (v marketingu se prezentují jako „the Web3 browser“ a cílí na uživatele požadující vestavěnou crypto peněženku a podporu dApps). V této oblasti je ovšem silná konkurence zejména od Brave. Opera pravděpodobně zůstane v této své „níši“ a může získávat postupně další uživatele, kteří hledají all-in-one řešení. Společnost za Operou nabízí i další aplikace (např. Opera News) a prohlížeč se tak stává součástí širšího ekosystému. Očekáváme, že Opera bude držet okolo 2 % podílu s drobnými výkyvy. Pokud by něco mohlo pomoci nárůstu, byly by to rostoucí obavy kvůli sběru dat Chromu (Opera je alternativa k Chromiu s více možnostmi na ochranu soukromí) nebo pokud nabídne další unikátní funkce (například bezplatná VPN), které zaujmou více uživatelů. Naopak musí Opera pracovat na udržení současných uživatelů – někteří mohou přejít ke konkurenci typu Edge nebo Brave, kteří dnes rovněž nabízejí mnoho vestavěných funkcí. Značka Opera má stále rozpoznatelnost a její inovační kultura pravděpodobně přinese i další nové funkce, aby si zachovala relevanci.

Výhody:

• Bohatá výbava po instalaci: Vestavěný blokátor reklam, VPN, chatovací aplikace a další – není třeba většinu funkcí řešit přes rozšíření. Opera je skvělá pro uživatele, kteří chtějí spoustu nástrojů bez instalování doplňků navíc.
• Dobrá výkonnost a úspora dat: Rychlost prohlížení podobná Chromu. Opera Turbo/Mini mód dokáže komprimovat data a zrychlit prohlížení na pomalejších sítích (vhodné pro omezenou konektivitu).
• Přizpůsobení a design: Moderní, uhlazené rozhraní a spousta stylizačních možností. Opera GX přidává unikátní vzhled a ovládání pro hráče.
• Integrovaná krypto a Web3 podpora: Součástí je krypto peněženka a Web3, což potěší blockchainové nadšence.
• Postranní panel pro multitasking: Panel s chaty, přehrávači hudby a dalšími zkratkami může zvýšit produktivitu pro ty, kteří rádi multitaskují bez neustálého přepínání aplikací.

Nevýhody:

• Vlastník je čínská společnost: To u některých vyvolává nedůvěru ohledně soukromí a bezpečnosti dat, ačkoliv nejsou důkazy o zneužití. Uživatelé si ale často dávají větší pozor, protože už nejde o původní norskou Operu.
• Menší obchod s rozšířeními (ale lze využít Chrome): Opera má menší vlastní katalog doplňků, avšak po aktivaci lze jednoduše používat rozšíření z Chrome Web Store (pro běžné uživatele je to ale krok navíc, který nemusí objevit).
• Omezení VPN: Bezplatná VPN je užitečná, ale ne tak robustní jako placené služby – jde o proxy pouze pro prohlížeč (nechrání jiné aplikace), občas může být pomalá a nelze volit konkrétní město (pouze region). Jde o fajn bonus zdarma, ale nenahradí skutečnou VPN pro náročné uživatele.
• Spotřeba paměti díky doplňkům: Integrované nástroje (chaty, atd.) běží na pozadí a mohou zvyšovat spotřebu RAM. Pokud je nevyužíváte, platíte mírnou daň za výkon – dokud je nevypnete.
• Menší komunita: Některé weby Opera přímo netestují (ale díky Chromiu bývá kompatibilita zpravidla v pořádku). Komunita je menší, takže řešení problémů nebo hledání podpory bude často závislé na obecných návodech pro Chromium nebo na fórech Opery.

6. Samsung Internet

Platformy: Android (předinstalován na zařízeních Samsung Galaxy), WearOS (prohlížeč pro hodinky Galaxy Watch). (Neexistují oficiální verze pro desktop; nenajdete jej ani na iOS kvůli omezením enginu.)

Samsung Internet je výchozí prohlížeč v telefonech a tabletech Samsung, což mu automaticky zajišťuje významnou uživatelskou základnu na Androidu. Ve skutečnosti jde o jeden z nejpoužívanějších prohlížečů na světě s tržním podílem kolem 2 % na všech platformách a ještě vyšším ~3–4 % jen na mobilních zařízeních backlinko.com. To staví Samsung Internet do top 6. Je postavený na Chromiu a v zásadě jde o specializovaný prohlížeč, který Samsung přizpůsobuje pro svůj hardware a zákazníky.

Klíčové funkce: Samsung Internet se zaměřuje na pohodlný mobilní zážitek s unikátními vylepšeními pro uživatele Galaxy zařízení. Klíčové funkce zahrnují přizpůsobitelný panel Rychlého přístupu (umožňuje umístit ovládání jako zpět, vpřed, domů, sdílet apod. dolů na obrazovku pro snadné ovládání jednou rukou – což je velké plus u velkých telefonů). Nabízí robustní tmavý režim (může vynutit tmavé téma i na webech) a režim vysokého kontrastu pro lepší přístupnost. Samsung Internet také podporuje rozšíření pro blokaci obsahu na Androidu, což znamená, že uživatelé si mohou instalovat doplňky (z Play Store) pro blokování reklam a trackerů – v podstatě je to rozšiřitelný systém, i když omezenější oproti desktopu. Mezi další funkce patří vestavěný Video Assistant (usnadňuje přehrávání videa – např. samostatné okno nebo gesta pro úpravu jasu/hlasitosti videa), Chytré blokování sledování (Samsung zde využívá AI pro blokaci cookies sledujících napříč weby – podobně jako Safari ITP) a integraci Samsung Pass pro biometricky chráněné automatické vyplňování hesel. V nabídce nechybí ani Tajný režim (inkognito) s možností zabezpečení tajných panelů biometrikou – příjemné vylepšení soukromí. Samsung Internet je na zařízeních Samsung pověstný rychlostí a plynulostí, protože je optimalizován přímo pro jejich hardware (některé hardwarové možnosti využívá účinněji nebo zavádí dříve než Chrome pro konkrétní Android funkce).

Soukromí a bezpečnost: Díky tomu, že je Samsung Internet postavený na Chromiu, těží z pravidelných bezpečnostních aktualizací (Samsung je slaďuje s vydáním Chromia, i když je někdy trochu pozadu za okamžitým vydáním Chrome). Funkce Smart Anti-Tracking, která je zapnutá ve výchozím nastavení, využívá strojové učení přímo v zařízení k detekci a blokování trackerů napříč weby. Nezávislé testy zjistily, že blokování trackerů u Samsungu je poměrně efektivní, čímž se v ochraně proti sledování dostává blíže výchozím nastavením Safari/Firefoxu. Samsung Internet také nabízí biometrické ověření pro webové přihlášení (přes Samsung Pass), což zvyšuje bezpečnost uložených přihlašovacích údajů. Podporuje běžné bezpečnostní prvky (varování před HTTP/S apod.). Možná nevýhoda: stejně jako Chrome na Androidu je Samsung Internet navázaný na Play Store (aktualizuje se přes Galaxy Store nebo Play Store) a je pouze na Androidu, kde je integrováno Google Safe Browsing API. Samsung však používá kombinaci Google ochran a vlastních řešení.

Je třeba zmínit zásady ochrany soukromí Samsung Internet – Samsung pravděpodobně sbírá určité anonymizované údaje za účelem zlepšování, ale obecně jde o hardwarovou firmu a na prohlížeči nevydělává prostřednictvím reklam. V roce 2021 Samsung Internet dokonce přidal možnost odmítnout personalizované reklamy v rámci nastavení ochrany soukromí (protože se Samsung celkově přizpůsoboval přísnějším normám ochrany soukromí). V praxi je tedy Samsung Internet považován za pro-privacy řešení a nabízí uživatelům nástroje k soukromému prohlížení (zvláště pokud nainstalujete rozšíření pro blokování obsahu od třetí strany).

Výkon: Na zařízeních Samsung je tento prohlížeč velmi rychlý. Často je optimalizován na využití Samsung API vylepšení (například GPU nebo specifických optimalizací JavaScript enginu). Ačkoliv nejsou široce publikována konkrétní benchmarková čísla pro Samsung Internet, uživatelské recenze často zmiňují jeho rychlost a plynulé scrollování. Je také známý pro svou spolehlivost – protože je postaven pro konkrétní zařízení, může se jevit více nativní než Chrome (který je pro všechna Android zařízení stejný). Samsung Internet používá jádro Blink, takže základní renderování stránek je stejně kvalitní jako u Chromu. Někdy má zpoždění v adopci úplně nejnovějších webových funkcí, protože je trochu za Chromiem, ale to většinou není znát. Co se týče trendů, Samsung Internet dosáhl asi 4 % podílu na mobilním trhu v roce 2019 a mírně klesl na ~3,6 % v roce 2024, pravděpodobně proto, že více uživatelů přechází na Chrome na Androidu, nebo kvůli růstu Xiaomi/Huawei prohlížečů na některých trzích.

Přizpůsobení: Samsung Internet umožňuje na mobil poměrně široké možnosti přizpůsobení. Můžete si upravit rozložení menu, zapnout spodní adresní řádek (mnohem dříve než Chrome), měnit velikost textu na stránkách, vynutit zoom na jakémkoli webu a dokonce využívat Edge panely na telefonech Samsung (panely posunutím z boku) pro přístup k záložkám či jiným zkratkám. Podporuje také rozšíření (blokátory obsahu), což není na mobilech běžné, kromě Firefoxu. I když jsou omezeny jen na blokování obsahu (blokování reklam, ochrana proti sledování apod.), je to stále výhoda pro uživatelské přizpůsobení a soukromí. Dále se integruje se Samsung DeX (desktopový režim) – při připojení telefonu k monitoru nabízí Samsung Internet prohlížení podobné desktopu s podporou multi-window režimu.

Tržní podíl & výhled: Budoucnost Samsung Internet je úzce spjata s prodeji telefonů Samsung. Jako největší výrobce Android telefonů zajišťuje Samsung, že prohlížeč má v ruce miliony uživatelů. V řadě regionů u něj uživatelé zůstávají kvůli jeho funkcím. Globálně je zhruba ~2,5 % celého prohlížení (a ~5–6 % prohlížení na Androidu) přes Samsung Internet. Nicméně trendy ukazují mírný pokles od maximálních hodnot – snad i proto, že více uživatelů přechází na Chrome kvůli synchronizaci s desktopem, nebo protože jiní výrobci (jako Xiaomi) předinstalovávají vlastní prohlížeče. Samsung však stále aktivně vyvíjí prohlížeč (byl například mezi prvními, kdo implementoval nové webové API jako PWA, a přispívá do webových standardů). Nejspíš ho v rámci svého ekosystému udrží jako jednu z klíčových aplikací. Odhadem zůstane podíl Samsung Internet stabilní nebo bude mírně klesat, hlavně kvůli dominanci Chromu na Androidu (spousta uživatelů si instaluje Chrome kvůli zvyklostem z desktopu). Samsung ale poskytuje dost odlišností, že mnoho majitelů Galaxy ho dál používá. Pokud by Samsung rozšířil svůj softwarový ekosystém (například představil verzi Samsung Internet pro Windows notebooky – zatím ale není důkaz o existenci desktopové verze mimo několik Chromium příspěvků), používání by mohlo růst. Momentálně není znám desktopový Samsung prohlížeč. Obecně řečeno by měl Samsung Internet zůstat předním mobilním prohlížečem a udržovat si podíl úměrně podílu Samsungu na trhu chytrých telefonů.

Výhody:

• Optimalizovaný pro zařízení Samsung: Rychlý, plynulý výkon na telefonech Galaxy s funkcemi šitými na míru velkým obrazovkám a S-Pen atd. Uživatelé často považují integraci za lepší než u Chrome na těchto zařízeních.
• Skvělé mobilní funkce: Funkce jako jednoruční ovládání, přizpůsobitelný toolbar, Reader Mode či pokročilé video ovladače výrazně usnadňují mobilní prohlížení. Biometrické zamčení Secret módu zvyšuje ochranu soukromí pro soukromé panely.
• Podpora blokování obsahu: Možnost přidat blokátory reklam a trackerů přes rozšíření – čistší a soukromější prohlížení na Androidu bez nutnosti jiného prohlížeče.
• Chytrý anti-tracking: Vestavěné blokování trackerů pomocí strojového učení chrání soukromí podobně jako Safari, aniž by bylo třeba zásahu uživatele. Samsung Internet aktivně snižuje sledování mezi weby.
• Integrace v rámci ekosystému Samsung: Funguje se Samsung Pass (bezpečné automatické vyplňování hesel), v DeX desktop režimu i s Bixby (hlasové ovládání webu). Pokud jste v „samsungovém světě“ zařízení a služeb, skvěle do něj zapadne.

Nevýhody:

• Pouze pro Android/Samsung: Není dostupný pro iOS ani desktop, takže není možné synchronizovat nebo pokračovat v prohlížení na ne-Samsung platformách. Pokud máte PC nebo iPad, musíte tam použít jiný prohlížeč (i když lze záložky ze Samsung Internet synchronizovat pomocí rozšíření do Samsung Cloud pro Chrome na desktopu – jako pracovní postup).
• Mírně pozadu za Chromem v aktualizacích: Je postavený na Chromiu, ale někdy je o jednu či dvě verze pozadu za nejnovějším vydáním Chrome. To většinou uživatelé nepocítí, ale ty úplně nejnovější webové funkce se mohou objevit s mírným zpožděním.
• Výchozí je Google vyhledávání i Safe Browsing: V praxi tak stále využíváte některé služby od Googlu (i když můžete snadno nastavit jiné vyhledávání, např. DuckDuckGo). Těm, co preferují co nejmenší zapojení Googlu, se Samsung Internet může zdát jen mírně odlišný – s výjimkou uživatelského rozhraní.
• Vnímání a zvyklosti: Někteří uživatelé Androidu ze zvyku hned po koupi instalují Chrome a Samsung Internet přehlížejí. Není tak známý mimo komunitu Samsung, a protože nemá desktopovou verzi, nemusí být atraktivní pro ty, kteří chtějí jeden prohlížeč napříč platformami.
• Případná „nadvýbava“ pro minimalisty: I když je obecně úsporný, je předinstalovaný se samsungovskými doplňky (např. Samsung Daily news feed, pokud je zapnutý, atd.). Uživatelé, kteří chtějí úplně minimalistický prohlížeč, mohou raději volit čistý Chromium.

7. Brave Browser

Platformy: Windows, macOS, Linux, Android, iOS.

Brave je novější prohlížeč (spuštěn v roce 2016), který si rychle získal pozornost hlavně mezi uživateli zaměřenými na soukromí a kryptoměny. V roce 2025 má Brave na světovém trhu stále poměrně malý podíl (odhadem kolem 1–2 % celkového používání), ale jeho růst je velmi rychlý. Brave na začátku 2025 uvedl, že má 82,7 milionu aktivních uživatelů měsíčně, což dle jejich slov představuje přes 1,5 % celosvětové uživatelské základny prohlížečů. Díky tomuto růstu Brave atakuje pozice starších prohlížečů. Hlavní nabídka Brave: souvislá ochrana soukromí a inovativní reklamní model, ve kterém jsou uživatelé odměňováni za prohlížení respektujících reklam.

Klíčové funkce: Brave je postavený na Chromiu (zaručí rychlost a kompatibilitu), ale odstraňuje mnoho prvků Googlu a přidává své vlastní. Jeho ikonickou funkcí je Shields – integrovaný blokátor reklam a trackerů zapnutý automaticky na každé stránce. Brave blokuje reklamy, cookies třetích stran, trackery i techniky fingerprintingu automaticky bez nutnosti instalace rozšíření. Také povyšuje spojení na HTTPS všude tam, kde je to možné (funkčnost podobná HTTPS Everywhere). Uživatelé vidí statistiky o zablokovaných reklamách/trackerech na nové kartě, což zdůrazňuje důraz na soukromí. Další výraznou funkcí je volitelný reklamní systém: Uživatel si může zvolit, že bude přijímat příležitostné reklamy respektující soukromí (jako systémová oznámení, ne bannery ve stránce), a za to získá kryptoměnu (BAT – Basic Attention Token), kterou může buď ponechat, nebo automaticky přispívat autorům webů/obsahu. Tenhle model je unikátní právě pro Brave a oslovuje každého, kdo chce monetizovat svou pozornost nebo podporovat tvůrce bez tradičních reklam. Brave obsahuje krypto peněženku pro BAT i další kryptoměny přímo v prohlížeči.

Kromě ochrany soukromí a krypta nabízí Brave i další funkce: režim soukromého prohlížení přes Tor, kdy je provoz soukromého okna směrován přes síť Tor pro zvýšenou anonymitu (pomalejší, ale velmi bezpečné). Brave Sync umožňuje šifrovanou synchronizaci záložek a nastavení mezi zařízeními (bez nutnosti cloudového účtu typu Google). V prohlížeči je také vestavěná integrace IPFS (InterPlanetary File System), díky které lze procházet decentralizovaný IPFS obsah podle hashe – je to velmi moderní funkce. Pro vyhledávání spustil Brave v roce 2021 svůj vlastní vyhledávač (Brave Search), a v roce 2025 může být Brave Search nastaven výchozí bez sledování dotazů.

Soukromí a bezpečnost: Ochrana soukromí je pro Brave nejvyšší prioritou. Hned po instalaci má pravděpodobně nejodolnější anti-tracking opatření ze všech hlavních prohlížečů. Blokuje trackery třetích stran, cookies i reklamy ve výchozím stavu. Dále blokuje kryptomining skripty a phishingové reklamy. Pokud používáte Brave Search nebo DuckDuckGo, můžete při běžném prohlížení dokonce zůstat téměř nezjistitelní. Z hlediska bezpečnosti Brave dědí bezpečnostní prvky Chromia a přidává vlastní, například zabudovaný blokátor skriptů nebo zmíněný Tor režim. Brave je často aktualizovaný, bezpečnostní záplaty z Chromia dostává velmi rychle. Jediné upozornění: Brave s implementací Toru, i když užitečné, nemusí zaručit úplnou anonymitu – pro uživatele s extrémními nároky je stále bezpečnější použít speciální Tor Browser, protože Brave může za určitých okolností nějaké informace neúmyslně odhalit. Pro běžného uživatele je to ale významné plus.

Výkon: Výkon Brave je podobný Chromu, protože je postavený na Chromiu. Rozdíl vzniká díky blokování reklam a sledovacích prvků – tím, že tyto prvky nenačítá, mnoho webových stránek se ve skutečnosti načítá rychleji v Brave než v neupraveném Chromu. Brave často uvádí zrychlení například na zpravodajských webech plných reklam. Benchmarky ukazují, že Brave v podstatě drží krok s Chromem. V některých testech (WebXPRT atd.) byl Brave prakticky totožný s Chromem, někdy o chlup pomalejší kvůli určité režii Shields, ale rozdíly jsou zanedbatelné. Zážitek z prohlížení je velmi plynulý. Brave také v některých případech spotřebuje o něco méně paměti než Chrome, právě proto, že nenačítá všechny skripty reklam.

Brave musí také spravovat zpracování odměňovacích reklam a záznam v kryptopeněžence na pozadí, ale to jsou velmi nenáročné procesy. Uživatel, který se rozhodne pro Brave Ads, může dostávat maximálně několik notifikací s reklamou za hodinu – tyto reklamy ale nebývají rušivé a neovlivňují rychlost prohlížení. Na Androidu a iOS je Brave stejně svižný. Na iOS používá Brave jako základ WebKit, ale blokování reklam implementuje vlastní vrstvou navíc.

Přizpůsobení: Brave podporuje téměř všechny rozšíření pro Chrome (je kompatibilní s Chrome Web Store), takže můžete upravit jeho funkčnost. Uživatelské rozhraní je přehledné, podobné Chromu, přibyla jen tlačítka navíc (ikona Brave Shields, ikona peněženky). Můžete si volit motivy (světlý/tmavý) a některé vzhledové úpravy, ale rozsáhlé možnosti úprav vzhledu, které by šly nad rámec Chromu, zde nejsou. Brave však poskytuje mnohem více možností, pokud jde o kontrolu soukromí – panel Shields vám umožní upravit blokování reklam a skriptů pro každý web zvlášť (například můžete povolit reklamy pouze na určitém webu, nebo blokovat skripty). Brave také nabízí různá nastavení týkající se blokování prvků sociálních sítí (může například odstranit tlačítka Facebooku apod. kvůli ochraně soukromí). Takže z pohledu kontroly obsahu je velmi přizpůsobitelný; vzhledově je ale podobný Chromu.

Tržní podíl & výhled: Uživatelská základna Brave rychle roste, někdy se meziročně dokonce zdvojnásobila. Na začátku roku 2025 má zhruba 88 milionů aktivních uživatelů měsíčně, což představuje asi polovinu uživatelské základny Firefoxu (Firefox má cca 150–200 milionů uživatelů). Pokud bude tento trend pokračovat, Brave by mohl Firefox v příštích pár letech dohnat nebo i překonat, zvláště pokud bude Firefox dále ztrácet a Brave získá uživatele, kteří přecházejí kvůli nespokojenosti s konkurencí. Brave silně oslovuje ty, kdo chtějí soukromí bez zbytečné námahy – výchozí nastavení nabízí to, čeho mnoho lidí dosahuje instalováním různých rozšíření do Chromu, což zde odpadá. Systém BAT odměn přilákal uživatele v regionech, kde má smysl i pár dolarů měsíčně navíc, nemluvě o globálních fanoušcích krypta.

Dá se očekávat, že Brave bude dál růst. Pravděpodobně zůstane na nižším jednociferném podílu na trhu, ale posun z cca 1 % na 3–5 % v příštích letech by byl v kontextu prohlížečů obrovský. Integrované vlastní služby, například vyhledávání nebo Brave Talk pro videohovory, naznačují, že Brave buduje malý ekosystém, což může zvýšit loajalitu uživatelů. Jedna výzva je, že Brave je relativně malá firma a musí monetizovat hlavně prostřednictvím vlastního systému privátních reklam – pokud bude tento systém úspěšný, umožní další růst; pokud ne, může firma narážet na finanční limity (i když má venture kapitál a hodně BATu v rezervě). Zatím je model udržitelný. Další výzvou je, že Brave stále mnoho běžných uživatelů nezná. Roste hlavně díky šíření doporučení a komunitě. S tím, jak se soukromí dostává do popředí a stále více se diskutuje o sledování a únicích dat, může Brave oslovit i širší publikum.

Výhody:

• Soukromí a blokování reklam ve výchozím nastavení: Prakticky žádné nastavování – Brave automaticky blokuje většinu reklam, sledovacích prvků a dokonce i některé otisky prohlížeče. To znamená rychlejší, přehlednější a bezpečnější prohlížení bez nutnosti instalace doplňků.
• Možnost získávat odměny (BAT) za sledování reklam: Inovativní dobrovolný model, díky kterému můžete získat kryptoměnu za zobrazování několika nenápadných reklam, což převrací tradiční model reklam naruby. Uživatel může podpořit tvůrce nebo si odměny ponechat.
• Chromium kompatibilita bez Googlu: Uživatelé mají rychlost a podporu rozšíření na úrovni Chromu, ale Brave odstranil sběr dat Googlu (například nepřihlašuje uživatele prostřednictvím Google účtu) a nabízí nezávislé služby jako Brave Search. Skvělá volba pro ty, kdo chtějí výkon Chromu, ale nechtějí být v ekosystému Googlu.
• Další nástroje na ochranu soukromí: Integrace s Tor pro anonymní režim, vestavěná kryptopeněženka a možnosti blokování i různých otravností typu cookie lišt. Brave patří mezi prohlížeče s nejvyspělejšími funkcemi na ochranu soukromí.
• Rychlý růst a komunita: Aktivní vývoj, časté aktualizace. Uživatelská komunita je zapálená a poskytuje dostatek odezvy. Firma Brave je transparentní (zveřejňuje statistiky, je aktivní na fórech), což budí důvěru zejména u technicky zaměřených uživatelů.

Nevýhody:

• Některé potíže s kompatibilitou webů: Protože Brave blokuje výchozím nastavením mnoho prvků, občas některý web nefunguje správně (například vložená videa nebo přihlašovací formuláře hostované na doménách třetích stran, které Brave blokuje). Uživatel může jednoduše snížit úroveň ochrany pro daný web (jedním kliknutím), ale musí pochopit, proč obsah nefunguje. Netecnicky zaměření uživatelé mohou být zmatení, proč něco nefunguje, dokud nezmění Shields.
• Odměny za reklamy omezené a regionálně specifické: Systém BAT reklam je sice zajímavý, ale neoslovuje každého – někoho může kryptoměna mást či to nepovažuje za užitečné. Dále Brave Ads nejsou dostupné ve všech zemích a odměny kolísají podle hodnoty krypta. Vše je dobrovolné, takže pokud někdo nečekal velké výdělky, není to přímá nevýhoda.
• Stále menší hráč: Některé weby Brave explicitně netestují (i když se chová jako Chrome, takže téměř vždy to nevadí). Navíc je méně třetích stran, které mají integrace přímo s Brave (například některé správce hesel nebo nástroje mohou mít rozšíření pouze pro Chrome/Firefox, nikoliv přímo pro Brave, i když většina chromových funguje). Firemní IT zatím Brave často oficiálně nepodporuje.
• Skepticismus ohledně kryptozaměření: Někoho, koho kryptoměny nezajímají, může otrávit, že Brave tuto oblast občas tlačí do popředí (ikona peněženky, BAT apod.). Dá se to ignorovat, ale marketing zaměřený na kryptoměnu může některé rušit, pokud chtějí jen ryzí prohlížeč bez těchto prvků.
• Mobilní verze & synchronizace se zlepšují: Dříve měla funkce Brave Sync potíže, nyní se ale hodně zlepšila. Přesto rozšíření ani některé drobné prvky UI na iOS nejsou podporovány kvůli omezení od Applu, nebo jsou dále zdokonalovány na mobilech. Na iOS se jedná v podstatě o Safari-engine s výhodami rozhraní Brave, což je dobré, ale není to tak výkonné jako na desktopu nebo Androidu kvůli omezením Applu.

8. Vivaldi

Platformy: Windows, macOS, Linux, Android, iOS.

Vivaldi je prohlížeč cílený na náročné uživatele, který založil bývalý spoluzakladatel Opery Jon von Tetzchner. Cílem je být nejpřizpůsobitelnější a nejbohatší na funkce na trhu, tedy pro všechny, kdo chtějí mít pod kontrolou každý aspekt svého prohlížení. Celosvětový tržní podíl Vivaldi je malý (hluboko pod 1 %), ale má oddanou komunitu a základnu nadšenců. V roce 2023 se konečně objevil i na iOS, takže je dostupný na všech hlavních platformách.

Hlavní funkce a filosofie: Vivaldi je postavený na Chromiu kvůli kompatibilitě, ale téměř každý aspekt rozhraní je vlastnoručně navržený týmem Vivaldi a umožňuje rozsáhlé přizpůsobení. Obsahuje funkce, které byste jinak hledali v rozšířeních nebo samostatných aplikacích: plnohodnotný e-mailový klient (Vivaldi Mail), kalendář a čtečku RSS má zabudovanou. Je zde panel Poznámky pro zápisky (s podporou formátování a synchronizací). Správa panelů (tabů) je bezkonkurenční: panely můžete skládat do skupin (vizuální slučování), zobrazovat je v rozděleném okně vedle sebe, a v posledních verzích dokonce používat dvouúrovňové skupiny. Na boku (v Panelu) jsou nejen vestavěné moduly pro záložky, stahování či poznámky, ale i webové panely (malá „mobilní“ zobrazení webů – vhodné třeba pro chaty nebo sociální sítě). Vivaldi nabízí klávesové zkratky a gesta myší, které jdou široce konfigurovat – téměř libovolné akce lze namapovat podle libosti.

Přizpůsobení je na prvním místě: barevná témata lze měnit podle denní doby nebo podle barevného schématu webu. Lze přesunovat téměř jakýkoliv panel – adresní řádek dolů nebo nahoru, panely nahoře/dole/vlevo/vpravo atd. Nechybí Command palette pro power-usery (stiskem F2 nebo ⌘E se vyvolá rychlé zadávání všech příkazů v prohlížeči). Vivaldi se také zaměřuje na soukromí: vestavěný blokátor reklam a trackerů (při prvním spuštění vypnutý, velmi snadno ho ale zapnete). Společnost deklaruje, že nesleduje aktivitu uživatelů (žádná telemetrie bez souhlasu). Nedávno byl přidán režim Workspaces (pracovní prostory, obdobně jako v Opeře na třídění panelů a přepínání kontextů).

Platformní kompatibilita: Důležitým krokem bylo spuštění Vivaldi pro iOS v roce 2023. Díky tomu lze synchronizovat data (koncově šifrovaně) mezi desktopem, Androidem a iOS. Na iOS kvůli pravidlům Applu běží na WebKit enginu, rozhraním a funkcemi však připomíná desktopovou verzi Vivaldi co nejvíce. Na Androidu je Vivaldi velmi pokročilý – například podporuje i seskupování panelů a má vestavěný blokátor reklam už v mobilní verzi.

Soukromí a bezpečnost: Vivaldi si zakládá na ochraně soukromí – nemá byznys postavený na reklamě a prohlašuje, že nesbírá data o užívání. Vestavěný blokátor reklam a sledovacích prvků používá blokovací seznamy (od DuckDuckGo a dalších) a je dostatečně účinný pro základní blokování (není však vždy tak agresivní jako Brave, protože se drží jen seznamů). Po bezpečnostní stránce Vivaldi dostává aktualizace bezpečnostních oprav Chromia (někdy s mírným zpožděním, protože je musí aplikovat do svého rozhraní). Obvykle je ale aktualizace rychlá. Firma má bug bounty program. Kvůli menší popularitě není Vivaldi hlavním cílem útočníků, a dosud nebyly hlášeny zásadní bezpečnostní chyby.

Výkon: Všechny tyto funkce s sebou nesou určitou zátěž. Vivaldi je náročnější na zdroje, pokud jde o uživatelské rozhraní, než čistý Chrome. Rozhraní je postavené na webových technologiích (HTML/CSS/JS), takže občas není tak svižné jako natívní aplikace. Na moderním hardwaru je prohlížeč plynulý, na velmi slabých počítačích však může být pomalejší, zvlášť při větším množství otevřených panelů nebo panelů na boku. Spuštění prohlížeče je trochu pomalejší, protože se načítá rozsáhlé rozhraní. Samotné vykreslování stránek je stejně rychlé jako v Chromu (používá engine Blink). Paměťová náročnost může být vyšší kvůli tomu, že jsou stále aktivní některé přidané funkce (mail klient apod. – pokud je máte zapnuté). Uživatelé si ale tuto výměnu za větší možnosti sami volí. V posledních verzích se výkon zlepšuje a lze vypnout mnoho modulů (nemusíte nastavovat Poštu ani Kalendář, pokud je nechcete – pak nezatěžují systém). Přesto Vivaldi v rychlosti neporazí odlehčené prohlížeče. Pro běžnou práci je ale výkon naprosto dostačující a možnost optimalizace, např. periodické uspávání panelů kvůli šetření paměti, neustále přibývá.

Přizpůsobení (znovu): Stojí za to zdůraznit, že možnosti přizpůsobení ve Vivaldi jsou bezkonkurenční. Například si můžete nastavit vlastní chování skládání panelů (dvouúrovňový panel karet vs. akordeon vs. kompaktní režim), definovat vlastní gesta, přesunout ovládací prvky prohlížeče přesně tam, kde je chcete mít, a pokud jste odvážní, můžete dokonce psát vlastní CSS úpravy. Uživatelé si mohou také prohlížeč tematicky přizpůsobovat a sdílet motivy. Tento přístup je zaměřený na náročné uživatele, kteří chtějí opravdu osobní nástroj.

Tržní podíl a výhled: Podíl Vivaldi je okrajový, pravděpodobně pod 0,5 %. Není cílený na masový trh, ale spíš na segment uživatelů, kteří byli dříve náročnými uživateli Opery 12 (klasické Opery) nebo Firefoxu v jeho nejpřizpůsobitelnější éře. Růst Vivaldi je pozvolný, ale stabilní, a to hlavně díky šíření mezi technologickými nadšenci. Má silnou komunitu (fóra, nadšenci). S plnou podporou mobilních zařízení a díky jedinečným funkcím si dál budou budovat stabilní místo na trhu. Nejsou závislí na velkém podílu (firma je malá a mají příjmy z dohod se s vyhledávači). Předpovídáme, že Vivaldi zůstane butikovým prohlížečem, ale dál bude inovovat. Možná pomalu poroste, jak více lidí objeví výhody přizpůsobení, ale počty Chromu nedožene. Přesto je inspirací pro ostatní – např. některé funkce jako seskupování panelů inspirovaly konkurenty. Do budoucna se Vivaldi zaměřuje i na další specialitky (v roce 2023 zavedli vlastní instanci Mastodon a integraci apod.). Mají také automobilovou verzi (pro auta jako Renault). Takže jejich expanze nemusí být jen na desktopu.

Výhody:

• Nepřekonatelné možnosti přizpůsobení: Prakticky každý aspekt prohlížeče lze doladit – ideální pro náročné uživatele, kteří chtějí vše po svém. Můžete vytvořit unikátní workflow s dlaždicemi panelů, řetězci příkazů (makra), vlastním nastavením klávesových zkratek atd. Vivaldi se přizpůsobuje vám, ne naopak.
• Integrovaný produktivní balík: Email, kalendář a RSS jsou přímo v prohlížeči. Pro ty, kdo chtějí vše v jedné aplikaci místo několika samostatných, je Vivaldi velmi lákavý.
• Důraz na soukromí: Neprovádí sledování uživatelů; má vestavěné blokování obsahu (reklamy a trackery). Je to nezávislá firma, pro kterou je volba uživatele a jeho soukromí prioritou (podobně jako Firefox, ale na Chromiu).
• Pokročilá správa panelů: Pokud spravujete mnoho karet, Vivaldi nabízí špičkové nástroje (skupiny, dvouúrovňové panely, vyhledávání v panelech, uspávání panelů). Je určen pro opravdové multitaskery.
• Časté aktualizace a komunita: Vivaldi velmi pozorně naslouchá komunitě uživatelů. Nové verze (aktualizace přicházejí každých pár týdnů) často přinášejí uživateli požadované funkce. Komunita je slyšet a prohlížeč se vyvíjí na základě jejich podnětů.

Nevýhody:

• Náročnější na naučení: Běžní uživatelé mohou být z množství možností a prvků rozhraní ve Vivaldi zmateni. Není tak minimalistický jako Chrome; rozhraní může působit zahlceně (různá tlačítka, panely a přepínače – i když lze schovat). Může být nutné si prohlížeč po instalaci upravit na míru, což je sice jeho deviza, ale ne každý chce investovat čas do nastavování prohlížeče.
• Náročnější rozhraní může ovlivnit výkon: Vivaldi není nejlehčí prohlížeč. Na starších zařízeních mohou někteří uživatelé zaznamenat pomalejší start nebo lehce zpomalené animace oproti opravdu jednoduchým prohlížečům. Na načítání stránek je vše v pořádku, ale celková zátěž je vyšší.
• Niche použití, menší povědomí: Mimo technologickou scénu je Vivaldi poměrně neznámý. Tím je méně podporovaný třetími stranami – např. některé rozšíření nemusí počítat s Vivaldi specifiky (i když většina rozšíření pro Chrome funguje, protože je na Chromiu). Pokud často měníte počítače nebo zaměstnání, Vivaldi málokdy najdete předinstalovaný.
• Mobilní verze stále dohání desktop: Přestože je Vivaldi Android silný, na iOS je to novinka a chybí některé funkce kvůli omezení Applu. Také co do vyladěnosti zaostává za velkými prohlížeči, které mají větší mobilní týmy.
• Žádná cloudová synchronizace přes velké poskytovatele: Vivaldi používá vlastní synchronizační službu (je šifrovaná), ale mohou chybět některé výhody ekosystému. Tedy nepropojíte s Google účty, Apple iCloud klíčenkou apod. Pro uživatele hluboko zapojené v těchto ekosystémech je Vivaldi odlišný (což může být plus i mínus).

9. UC Browser

Platformy: Android (primární), iOS a dříve Windows PC (legacy). (UC Browser se nyní zaměřuje na mobilní zařízení; žádná moderní PC ani macOS verze není široce dostupná.)

UC Browser je webový prohlížeč zaměřený na mobily, který byl extrémně populární v rané éře chytrých telefonů, zejména v Asii (Indie, Čína, JV Asie). Vyvíjen firmou UCWeb (součást Alibaba Group), proslavil se kompresí dat a rychlostí na pomalých sítích, díky čemuž se masově rozšířil v rozvojových zemích. K roku 2025 je globální tržní podíl UC Browseru kolem 1 % nebo méně, přitom dříve přesahoval 10 % na mobilech. Dnes se objevuje v žebříčcích top 10 spíše díky zbytkovému používání v určité oblasti než aktuální popularitě.

Klíčové vlastnosti: UC Browser si vybudoval reputaci jako rychlý, lehký prohlížeč šetřící data. Využívá cloudové proxy servery k předběžné kompresi webových stránek před doručením uživateli, podobně jako Opera Mini. Výsledkem jsou menší datové přenosy a rychlejší načítání na pomalých 2G/3G sítích, což v 10. letech byla zásadní výhoda pro uživatele s omezeným nebo drahým datovým limitem. UC umožňoval vícenásobné stahování s chytrým správcem souborů – zvládl stahovat velké soubory po částech s možností pokračování, což z něj udělalo oblíbený nástroj pro stahování hudby/videí v regionech s nespolehlivým připojením. Obsahuje i režim „Rychlý mód“, který stránku načte optimalizovanou přes cloud. UC Browser v sobě také integroval mnoho obsahových funkcí: vlastní portál pro zprávy, kriketové skóre (pro uživatele v Indii) a videa – takže fungoval jako vše-v-jednom aplikace pro konzumaci obsahu. Nabízel i témata a obsáhlou knihovnu doplňků (mini aplikace) ve starších verzích.

Historicky byla podpora platforem široká (běžel i na java telefonech, Symbianu apod.). Dnes jde v podstatě o androidovou aplikaci (iOS verze existuje, ale po stažení z App Storu v rámci některých opatření může být dostupnost proměnlivá).

Problémy s ochranou soukromí a bezpečností: UC Browser má bohužel historii kontroverzí ohledně soukromí. Výzkum organizace Citizen Lab v roce 2015 zjistil, že UC posílal citlivá data (jako identifikátory zařízení, polohu, vyhledávací dotazy) na své servery bez patřičného šifrování. Údaje uživatelů (IMSI, telefonní číslo apod.) byly přenášeny v nezabezpečené podobě nebo snadno prolomitelně. Některé problémy přetrvávaly i po opravách en.wikipedia.org. Kvůli použití proxy serverů jde veškerý provoz přes servery UCWeb pro účely komprese, což je potenciálně rizikové pro soukromí (data putující přes jejich servery by mohla být zaznamenána či zachycena). UC Browser byl navíc zakázán v Indii v roce 2020 (spolu s dalšími čínskými aplikacemi) z důvodu bezpečnosti dat a geopolitických obav. To zásadně poškodilo jeho reputaci a vedlo k odlivu uživatelů ve prospěch Chromu nebo jiných prohlížečů. Bezpečnostně byly hlášeny i případy, kdy UC Browser mohl stahovat a spouštět nové komponenty mimo oficiální aktualizace – to bylo v rozporu s pravidly Google Play.

Výkon: Z hlediska rychlosti na pomalých sítích byl UC velmi efektivní – proto byl tak oblíbený v době 2G. Na rychlém Wi-Fi/LTE je přínos komprese méně relevantní a použití proxy může dokonce mírně zpomalit načítání oproti přímému načítání v Chromu. Samotná aplikace je docela úsporná na úložišti a běží i na zařízeních s malou RAM (proto zůstala populární na levných Android telefonech). Má funkci „Boost“, která přednačítá další stránku (vhodné pro stránkované články). Nicméně kvůli výše zmíněným rizikům je dnes výkon překrytý nedůvěrou.

Přizpůsobení a funkce: UC Browser má několik zajímavých uživatelských prvků: noční režim, vlastní témata a tapety, ovládání gesty. V jednu dobu měl i zabudovaný blokovač reklam. Umí automaticky otevírat „Lite“ verze webů (například Facebook Lite), pokud jsou dostupné, a tím šetřit data. Rozhraní je více zaplněné obsahovými kanály a doporučeními (někdo to může vnímat spíš jako vše-v-jednom aplikaci než čistý prohlížeč).

Tržní podíl a výhled: Používání UC Browseru po roce 2018–2020 prudce pokleslo. Například StatCounter jej v roce 2024 uváděl pouze s ~1,3 % podílem na mobilním trhu, zatímco dříve to byly dvouciferné hodnoty. Po zákazu v Indii (která byla největší uživatelskou základnou – přes 100 milionů uživatelů) a s postupným rozvojem chytrých telefonů (lidé přešli na Chrome s lepším připojením) upadá význam UC. V Číně ho vytlačují domácí konkurenti jako QQ Browser, 360 Secure ad. (a také Chrome na Androidu zde posílil). Dá se očekávat, že UC Browser bude dál upadat nebo si udrží pouze miniaturní podíl mezi uživateli, kteří ještě využívají úsporu dat nebo ho mají předinstalovaný. Alibaba pravděpodobně do jeho vývoje mnoho už neinvestuje. Bez zásadní obnovy důvěry (což je těžké) UC už nevzkřísí někdejší slávu. Možná se přeorientuje na obsahovou platformu (firma samostatně spustila UC News apod.). Pro naše účely se v žebříčku vyskytuje spíš díky historickému setrvačnému používání než skutečnému budoucímu potenciálu.

Výhody:

• Šetří data a rychlý na pomalých sítích: Výborný pro uživatele s omezeným tarifem – dokáže pomocí komprese výrazně snížit spotřebu dat. Na 2G sítích načítal stránky rychleji než konkurence.
• Skvělý správce stahování: Schopnost spravovat i velké soubory spolehlivě, s pozastavením/pokračováním a vícenásobným stahováním. To základním prohlížečům často chybí. Dost uživatelů jej využívalo na stahování médií.
• Lehký pro slabší telefony: Běží obstojně i na zařízeních s malou pamětí RAM a starším Androidem, kde je Chrome už moc „těžký“. UC byl navržen tak, aby šel používat na široké škále zařízení (v minulosti i na nesmartphonech).
• Funkce zaměřené na obsah: Vestavěný zpravodajský kanál, kriketové informace a další místní obsah dobře odpovídaly zájmům uživatelů (hlavně v Asii). Pro ty, kdo chtěli spojení prohlížeče a zpravodajství v jednom, to bylo ideální.
• Zábavné a přizpůsobitelné rozhraní: Nabízel motivy, originální design a vizuální úpravy, skener QR kódů atd., což oceňovali hlavně mladší uživatelé v dobách největší slávy.

Nevýhody:

• Hlavní obavy o soukromí: Historie úniků osobních údajů a špatné šifrování en.wikipedia.org. Používá proxy servery, což představuje vrozená rizika pro soukromí/bezpečnost (vaše prohlížení je zprostředkováno servery UC). Tyto problémy vedly k označení prohlížeče jako nebezpečný výzkumníky.
• Důvěra a regionální zákazy: Zakázán v Indii a pravděpodobně nedoporučován i jinde z důvodu obav o bezpečnost. Mnoho uživatelů ztratilo důvěru, zda jsou jejich data v bezpečí nebo nejsou posílána na vzdálené servery v nezašifrované podobě.
• Zastaralý či zahlcený reklamou: V pozdějších verzích začal UC Browser zobrazovat mnoho doporučení obsahu (některým může připadat jako bloatware či notifikace ve stylu adwaru). Bez silné regulace některé verze doručovaly uživatelům nechtěné reklamy nebo oznámení, což může být otravné.
• Snížená podpora a aktualizace: S klesajícím využitím a zvýšenou pozorností může být frekvence aktualizací nebo vylepšení od UCWeb nedostatečná, což znamená, že může zaostávat v kompatibilitě se současným webem nebo v bezpečnostních záplatách ve srovnání s aktivnějšími prohlížeči.
• Omezení platforem: Nyní převážně Android prohlížeč – chybí široká synchronizace napříč ekosystémy jako u Chrome/Firefoxu. Desktopová verze je nyní prakticky neznámá, a pokud existuje, není široce využívaná ani aktualizovaná. Je to tedy spíše prohlížeč pro jedno zařízení, bez návaznosti pro uživatele více zařízení.

10. Yandex Browser

Platformy: Windows, macOS, Linux, Android, iOS.

Yandex Browser je webový prohlížeč vytvořený společností Yandex, vedoucím ruským vyhledávačem (často přezdívaným „ruský Google“). Je založený na Chromiu, ale je hluboce integrován se službami Yandexu a přizpůsoben pro potřeby ruských/regionálních uživatelů. Celosvětově má Yandex Browser podíl kolem 0,2–0,3 %, ale v Rusku je poměrně populární – asi 18% podíl na trhu v Rusku, což z něj dělá druhý nejpoužívanější prohlížeč (po Chromu). Využíván je částečně i v sousedních zemích, kde je Yandex aktivní (například Kazachstán, částečně i Turecko).

Klíčové vlastnosti: Yandex Browser klade důraz na bezpečnost a pohodlí. Vlajkovou funkcí je Protect Mode – sada aktivních bezpečnostních nástrojů. Například při návštěvě bankovní stránky nebo platební brány prohlížeč aktivuje bezpečnostní kontrolu a varuje v případě podvodné stránky. Prohlížeč také využívá bezpečnostní engine společnosti Kaspersky ke kontrole stažených souborů na viry. Má režim Turbo, který podobně jako Opera/UC komprimuje webové stránky na pomalém připojení pro rychlejší načítání. Tento režim se aktivuje automaticky při zpomalení internetu (užitečné pro pomalé Wi-Fi nebo omezená mobilní data).

Design je poměrně výrazný: obsahuje „Chromeless“ rozhraní – adresní řádek je sjednocen s panely v jednom pruhu nahoře (podobně jako experimentální vzhled Chromu, ale Yandex s tím přišel dříve). Nabízí také animované pozadí či video na nové kartě z knihovny Yandexu (jen estetická funkce). Yandex integruje své překladatelské služby – umí překládat cizojazyčné stránky do ruštiny a naopak, podobně jako Chrome, ale za pomoci Yandex Translate. Protože je to produkt Yandexu, je výchozí vyhledávač, domovská stránka apod. vázána na služby Yandexu (jako Yandex Search, Mail atd.). Pro ruské uživatele je tato integrace výhodou (stejně jako u Chrome a Google služeb).

Na mobilních zařízeních má Yandex Browser pro Android výrazný kanál Feed (Zen) pod rychlými odkazy, který zobrazuje personalizovaný zpravodajský obsah (dříve Yandex Zen, nyní samostatný subjekt). Je to obdobné jako Chrome Discover feed, ale je poháněn AI od Yandexu, která přináší zprávy a články na míru uživateli.

Soukromí a bezpečnost: Protect mode blokuje nebezpečné stránky a obsahuje aktivní ochranu proti DNS spoofingu (využívající DNSCrypt technologii s výchozími DNS servery Yandexu). Upozorňuje na kvalitu Wi-Fi sítě a možné problémy, cílem je zajistit vaše připojení. Má také anti-phishingová varování. Protože je od Yandexu, někteří mohou mít výhrady: pravděpodobně odesílá statistiky používání nebo využívá služby Yandexu pro návrhy apod. Pro ruské uživatele je Yandex považován za důvěryhodnou národní značku, ale mimo Rusko jej někteří vnímají obdobně jako svěřování dat jiné velké firmě. Disponuje anonymním (inkognito) režimem jako ostatní prohlížeče a podporuje rozšíření (včetně blokování reklam, pokud je uživatel nainstaluje). Yandex tvrdí, že uživatelská data anonymizuje a chrání.

Výkon: Díky Chromiu je výkon srovnatelný s Chromem. Turbo mód zvyšuje vnímanou rychlost na pomalých sítích tím, že komprimuje obrázky a další data. Na rychlém připojení je Yandex Browser stejně rychlý jako Chrome při většině úkonů. Jediný možný rozdíl ve výkonu: integrované bezpečnostní kontroly (skenování souborů, kontrola stránek) mohou lehce zpomalit, ale s moderním vybavením zanedbatelně. Yandex byl známý pokusy s vlastními optimalizacemi pro Chromium/Blink nebo integrací vlastních služeb pro rychlejší DNS apod., ale nic dramaticky měnícího rychlost. V benchmarcích Yandex drží krok s ostatními Chromium prohlížeči.

Přizpůsobení: Prohlížeč dovoluje některá UI přizpůsobení – lze například volit různé tapety či animovaná pozadí nových karet. Nová karta obsahuje „tableau“ oblíbených webů, které můžete uspořádat. Nenabízí tolik voleb pro přesun UI prvků (protože jejich rozhraní je záměrně streamlinované), ale podporuje Chrome rozšíření, takže funkčně jej lze rozšířit podobně. Částečně podporuje i Chrome motivy.

Podíl na trhu & výhled: V Rusku má Yandex Browser silnou přítomnost (18 % v závěru 2024). Důvodem je propagace Yandexu a touha po alternativě k Chromu navázané na místní služby. Celosvětově zůstává relativně malý – je to zvědavá volba hlavně pro zasvěcené nebo ruské emigranty. Yandex se pokoušel expandovat například v Turecku, kde nabízí lokalizované verze. Pokud se zásadně něco nezmění (např. geopolitické tlaky na používání domácí technologie v určitých státech), bude globální podíl Yandex Browseru i nadále malý. V Rusku ale může růst, pokud by například pozice Google oslabila (nyní je Chrome cca 53 % v RU vs Yandex cca 18 %). Yandex také spustil vlastní mobilní OS na bázi Chromia (Aurora atd.) např. ve státní správě, což podporuje jejich prohlížeč. Domácí růst je tedy možný i s trendem nahrazování importované techniky v Rusku. Ze světového hlediska však Yandex Browser zůstane spíše na konci první desítky. Je to zajímavý příklad, jak může regionální hráč získat desítky milionů uživatelů díky lokálnímu ekosystému.

Výhody:

• Pokročilé bezpečnostní funkce: Protect mode s integrovaným antivirovým skenováním (ve spolupráci s Kaspersky) a automatický bezpečný režim pro finanční stránky dává uživatelům další vrstvu důvěry. Turbo režim také komprimuje data, což se hodí na pomalém či omezeném připojení.
• Hluboká integrace se službami Yandex: Skvělé pro uživatele Yandex.Mail, Yandex.Disk atd. Prohlížeč bez problémů propojuje tyto služby a nabízí sjednocený zážitek podobný ekosystému Googlu v Chromu.
• Lokalizované výhody: Pro rusky mluvící uživatele nabízí lepší lokální návrhy, automatický překlad stránek do ruštiny, zpravodajský feed laděný na lokální obsah. Je navržen s ohledem na hlavní uživatelskou základnu, což jej může udělat relevantnějším než běžný prohlížeč pro dané publikum.
• Chromium kompatibilita s odlišností: Máte plnou podporu rozšíření pro Chrome i moderní webovou kompatibilitu, navíc některé odlišnosti v uživatelském rozhraní (někdo preferuje spojený vyhledávací řádek s panely a vizuální styl Yandexu).
• Alternativa k big tech prohlížečům: Někteří volí Yandex Browser jako alternativu ke Googlu či Microsoftu, protože chtějí podpořit jiného velkého poskytovatele. Je to možnost pro ty, co chtějí Chromium zážitek mimo přímou správu Googlu (i když Brave/Vivaldi plní podobnou úlohu, Yandex má zázemí velké firmy s jiným regionálním zaměřením).

Nevýhody:

• Nízké rozšíření mimo země SNS: Pokud nejste v Yandex ekosystému, výhody prohlížeče klesají. Neužívá se masově mezinárodně, takže podpora nebo fóra budou většinou v ruštině. Také málo neruských webů bude Yandex Browser specificky testovat (i když to částečně řeší základ v Chromiu).
• Obavy o data u některých uživatelů: Používání Yandexu nemusí být atraktivní pro ty, kteří se obecně obávají sledování velkými poskytovateli. I když Google a Microsoft čelí stejné kritice, někomu nemusí být příjemné posílat data Yandexu (zvlášť při geopolitickém napětí). Pro určité funkce může odesílat analýzy stejně jako využívat DNS servery Yandexu, což nemusí sedět privátně orientovaným uživatelům.
• Výchozí služby zamčené na Yandex: Pokud preferujete Google nebo jiný vyhledávač, musíte jej ručně přepnout. Základní zážitek tlačí Yandex search, domovskou stránku atd. Pokud o tyto služby nestojíte, může prohlížeč působit, že vám vnucuje něco navíc (stejně jako pro někoho, kdo nemá rád Google služby v Chromu).
• Mimo region není mnoho unikátního: Mnoho funkcí (bezpečné prohlížení, komprese, překlad) má i konkurence (Chrome má Safe Browsing a Data Saver, Opera má Turbo…). Mimo lokální kontext Yandex Browser nenabídne zásadní důvod ke změně, pokud už užíváte Chrome/Brave/Opera, pokud se vám tedy vyloženě nelíbí jeho UI.
• Historie cílení sankcí: Menší bod, ale v roce 2022 některé západní bezpečnostní firmy označily software Yandex za potenciálně rizikový kvůli ruským sankcím (prohlížeč samotný ale není malware). Firmy mimo Rusko mohou zakazovat Yandex software v síti. To omezuje potenciální uživatele či aktualizace v některých regionech.

Porovnání bok po boku a závěrečné myšlenky

Každý z top 10 prohlížečů v roce 2025 nabízí své silné stránky i vhodné situace pro použití. Tabulka níže shrnuje klíčové vlastnosti:

Tabulka: Přehled nejlepších prohlížečů v roce 2025 – engine, podíl na trhu, podpora platforem a klíčové přednosti/slabiny. (Zdroje: podíly na trhu StatCounter/Backlinko backlinko.com; hodnocení funkcí z produktových informací a testů.)

Jak je vidět, Chrome nadále zůstává celkovým lídrem v používání, s náskokem v nejmodernějších webových technologiích a výkonu, zatímco Safari dominuje na zařízeních Apple a vyniká efektivitou a soukromím. Edge se zcela transformoval a roste díky unikátním funkcím (včetně AI) a hluboké integraci s OS, což z něj dělá silnou třetí volbu, zejména pro uživatele Windows. Firefox, i když s nižším podílem, se vyznačuje otevřeností a funkcemi na ochranu soukromí – je to jasná volba pro uživatele, kteří oceňují nezávislost na Big Tech a jsou ochotni vyměnit trochu rychlosti za tyto výhody. Opera pokračuje v inovacích na okraji, nabízí pohodlí jako bezplatné VPN a zaměřuje se na specifické skupiny, např. hráče (Opera GX), čímž si udržuje malou, ale stabilní uživatelskou základnu. Samsung Internet ukazuje, že předvolené prohlížeče mohou být úspěšné, když jsou dobře přizpůsobeny své platformě – je to zřejmě nejlepší volba pro mnoho majitelů telefonů Samsung díky ergonomii a solidní mobilní funkční výbavě.

Mezi alternativami rychlý růst Brave odráží rostoucí poptávku po prohlížení s ochranou soukromí bez nutnosti ručního nastavování blokátorů reklam – získává významnou uživatelskou skupinu a může být příštím prohlížečem s rostoucím podílem na trhu. Vivaldi představuje opačný směr než minimalismus – maximalismus pro ty, kdo chtějí silné, personalizované pracovní prostředí; zůstane favoritem náročných uživatelů, i když se do mainstreamu pravděpodobně nedostane. Pokles UC Browseru je varováním: dříve velmi populární pro své technické přednosti, ale kvůli bezpečnostním a politickým problémům upadl v nemilost – ukazuje to, že důvěra a transparentnost jsou stejně důležité jako rychlost. Nakonec Yandex Browser ilustruje, jak může prohlížeč regionálně uspět díky sladění s místními potřebami a službami; mimo svou domovinu je spíše raritou, ale pro uživatele ekosystému Yandex v podporovaných zemích je to solidní volba.

Při pohledu dopředu trendy podílu na trhu naznačují, že Chrome zůstane dominantní, ale může pomalu ztrácet. Safari si nejspíš udrží pozici (vzhledem ke stabilnímu či rostoucímu podílu Applu i loajalitě uživatelů). Edge má potenciál získat něco málo z desktopového trhu, zejména díky AI funkcím a integraci s Windows – lze tedy čekat, že by se mohl přiblížit podílu Safari, pokud se nepočítá mobil. Firefox pravděpodobně bude bojovat o to, zůstat nad několika procenty – jeho budoucnost závisí na tom, zda se uživatelé v důsledku obav o soukromí k němu vrátí, nebo ho dál oslabí výkonová mezera a finanční tlak (Mozilla závisí na příjmech ze smluv o vyhledávání). Největším skokanem by mohl být Brave, protože se veze na vlně rostoucího zájmu o soukromí a má nyní desítky milionů uživatelů; jeho výzvou zůstává přesvědčit běžné uživatele a najít udržitelný byznys model (BAT systém je experimentem v tomto směru).

Dalším faktorem jsou platformní politiky a regulace. Například evropský Digital Markets Act může brzy přimět Apple umožnit na iOS třetí enginy prohlížečů. To by mohlo otřást dominancí Safari na iPhonech – Chrome, Firefox a další by mohly konečně přivést své vlastní enginy i na iOS, což by jim mohlo navýšit podíl na zařízeních Apple. Podobně přísnější dohled nad Googlem (antimonopolní) může nepřímo prospět konkurenci nebo vést ke změnám ve výchozím nastavení prohlížeče (například Android by mohl snadněji umožňovat volbu výchozího prohlížeče, podobně jako to dříve musel udělat Microsoft).

Bezpečnost a soukromí zůstane na špici. Všechny hlavní prohlížeče nyní využívají sandboxing a automatické aktualizace, což zajišťuje obecně vysokou úroveň bezpečnosti. Rozdíly jsou však v ochraně soukromí: funkce jako blokování sledovačů, izolace cookies a ochrana proti fingerprintingu budou klíčovými konkurenčními výhodami. Safari a Firefox už mají silné prvky ochrany, Brave je posouvá ještě dál, i Edge/Chrome přidávají uživatelské kontroly (Edge – balanced/strict mode, Chrome plánuje nahradit třetí strany cookies novým systémem). V roce 2025 si budou uživatelé těchto témat více vědomi, takže prohlížeče budou čím dál více závodit o titul „bezpečný a soukromý“ stejně jako o rychlost.

Přizpůsobení vs. jednoduchost je další osa: Některé prohlížeče přidávají více funkcí do základu (Edge, Opera rozšiřují boční panely, Brave přikládá kryptopeněženky), zatímco jiné zůstávají minimalistické (Chrome je stále relativně strohý). Preference uživatele se zde budou rozdělovat – dobrou zprávou ale je, že pro každý typ uživatele existuje vhodný prohlížeč. Výše uvedený přehled „plusů a mínusů“ by měl jednotlivcům pomoci zvolit si podle toho, co je pro ně nejdůležitější: ať už je to maximální kompatibilita a výkon (Chrome), integrovaný zážitek se zařízením (Safari, Edge na svých platformách), maximální soukromí (Brave/Firefox), či specializovaná funkčnost (Opera GX pro hráče, Vivaldi pro přizpůsobení atd.).

Závěrem, trh s prohlížeči v roce 2025, přestože je ovládán známými giganty, rozhodně nezamrzl. Inovace pokračují – ať už jde o integraci AI pro asistenci uživateli, posílení ochrany soukromí proti všudypřítomnému sledování, nebo znovuobjevování možností prohlížeče (jak ukazuje například Vivaldi). Statistiky podílu na trhu jsou jen část obrázku (dominance Chromu a koncentrace pěti hlavních hráčů na ~98 % trhu), ale volba konkrétního prohlížeče je nakonec o hledání toho, který nejlépe odpovídá vašim potřebám a hodnotám. Soutěž funkcí a filozofií – datová efektivita od Googlu, Applova ochrana soukromí a integrace s hardwarem, Microsoftí produktivita a AI, Mozilla s otevřeným webem, Brave s revolucí soukromí a krypta a další – zajišťuje, že uživatelé v roce 2025 mají opravdu robustní výběr. „Top 10“ prohlížečů, které jsme zde probrali, bude patrně formovat web v blízké budoucnosti, každý svým způsobem. Ať už preferujete rychlost, soukromí, přizpůsobení, nebo pohodlí napříč zařízeními, i v roce 2025 si určitě vyberete.

Zdroje:

• Celosvětová statistika používání prohlížečů (2024–2025) – StatCounter/Backlinko backlinko.com
• Výkon a hodnocení funkcí – testy Magic Lasso, HighSpeedInternet
• Srovnání funkcí soukromí a bezpečnosti – Magic Lasso (soukromí skóre), LinkedIn (unikátnost funkcí)
• Trendy na trhu a počty uživatelů – Backlinko/StatCounter (Chrome ~66 %, Safari ~18 % atd.) backlinko.com, statistiky uživatelů Brave, Statista (Yandex v Rusku)
• Specifické funkce prohlížečů – LinkedIn (VPN v Opeře atd.), Yandex (Protect, Turbo), informace od Vivaldi (přizpůsobení)
• Kontroverze v oblasti soukromí – Citizen Lab prostřednictvím SecurityWeek o UC Browseru en.wikipedia.org, zprávy o únicích dat.