Globální technologické trendy v červnu 2025: AI, kvantové technologie, elektromobily, vesmír a další

Červen 2025 představuje klíčový okamžik ve světě technologií, kdy v různých odvětvích dochází k převratným inovacím. Od boomu umělé inteligence (AI), který urychluje vývoj softwaru a čipů, přes rekordní prodeje elektromobilů až po průlomy v biotechnologiích a kosmu – globální technologická krajina se vyvíjí bezprecedentním tempem. V této zprávě se zaměřujeme na nejnovější vývoj a odborné poznatky v klíčových sektorech – umělá inteligence, spotřební elektronika, kvantové počítače, blockchain/Web3, biotechnologie, polovodiče, obnovitelná energie/EV a vesmír – abychom poskytli komplexní obraz technologických trendů k červnu 2025.

Umělá inteligence a strojové učení

Umělá inteligence v roce 2025 dominuje technologickým titulkům a urychluje inovace i ekonomický růst. Globální trh s AI je v roce 2025 oceněn přibližně na 758 miliard dolarů a předpovědi uvádějí růst až na 3,68 bilionu dolarů do roku 2034 ahrefs.com ahrefs.com. Analytici přirovnávají dopad AI k průmyslové revoluci – podle PwC by AI mohla zvýšit globální HDP o více než 15 % do roku 2035 a přetvořit ekonomiku v měřítku srovnatelném s industrializací 19. století ahrefs.com. Klíčovou roli hraje generativní AI a velké jazykové modely, které za poslední dva roky pronikly do hlavního proudu, což vedlo k nárůstu výdajů na generativní AI o 76 % pouze v roce 2025 ahrefs.com. Adopce AI je nyní rozšířená: 78 % firem využívá AI alespoň v jedné funkci (prudký nárůst oproti minulému roku) globenewswire.com a podniky stále častěji vyvíjejí produkty a služby s AI v jádru, místo aby ji dodávaly až zpětně globenewswire.com.

Mezi hlavní trendy v AI v polovině roku 2025 patří:

• Generativní AI všude: Od tvorby obsahu po generování kódu – generativní AI nástroje jsou plošně přijímány napříč odvětvími pro automatizaci a design globenewswire.com. Technologičtí giganti zpřístupňují sofistikované modely přes API a cloudové platformy, což podněcuje boom AI startupů.
• AI na okraji (Edge AI): AI se přesouvá přímo do zařízení – například nový software Applu umožňuje běh velkého jazykového modelu přímo v zařízení pro Siri a aplikace, s důrazem na soukromí a offline provoz apple.com theverge.com. Edge AI čipy ve smartphonech, kamerách a IoT zařízeních umožňují zpracování v reálném čase bez zpoždění cloudem globenewswire.com.
• Vysvětlitelná a etická AI: Kvůli obavám z předsudků a „černých skříněk“ je velký důraz na etiku AI. Regulátoři i průmyslové skupiny prosazují transparentnost, zmírnění předsudků a odpovědnost u AI systémů globenewswire.com. Například EU prosazuje zákon o AI a americké technologické firmy dokonce navrhly desetileté moratorium na nové státní AI regulace, aby se vytvořily jednotné standardy globenewswire.com.
• AI hardware boom: Vlna AI zatěžuje výpočetní infrastrukturu a vyvolává obrovskou poptávku po specializovaných AI čipech (GPU, TPU atd.). Trh s AI polovodiči má v roce 2025 přesáhnout 150 miliard dolarů, protože datová centra investují do výkonných procesorů pro trénink AI modelů electronicsclap.com. Tato poptávka žene ceny polovodičových firem nahoru a vyvolává globální rozšiřování kapacit čipů (viz sekce Polovodiče).

Výrazně velcí technologičtí hráči závodí v integraci AI do všech svých produktů. Na červnové WWDC 2025 Apple představil řadu nových AI funkcí – od živého překladu zpráv a hovorů na iPhonu (vše běží přímo v zařízení) po nového asistenta „Personal Voice“, který odpovídá na otázky ohledně obsahu zobrazeného na obrazovce theverge.com theverge.com. Apple dokonce otevřel svůj hlavní AI model přímo v zařízení vývojářům třetích stran, což je výrazný krok k novým AI aplikacím pro Apple hardware theverge.com. Google, Microsoft a další mezitím začleňují generativní AI do kancelářského softwaru, vyhledávačů i cloudových služeb. Jakmile AI proniká všude, experti zůstávají optimističtí i obezřetní. „AI bude nejzásadnější technologií 21. století,“ uvádí jeden z CEO, ale „musí respektovat lidské hodnoty“ a soukromí při dalším vývoji staffingindustry.com. Celkově je dráha AI v roce 2025 dynamická, s bouřlivým růstem i rostoucí odpovědností, protože organizace usilují o využití výhod AI a zároveň se snaží řídit rizika.

Spotřební elektronika a nositelná zařízení

Sektor spotřební technologie v roce 2025 charakterizuje postupná inovace na zralém trhu, přičemž největší vzruch způsobují chytré nositelné produkty, AR/VR a nové formáty zařízení. Globální dodávky smartphonů jsou v podstatě stabilní – v roce 2025 je prognózováno 1,24 miliardy kusů, což je meziročně jen o 0,6 % více reuters.com – trh je nasycený a spotřebitelé si ponechávají telefony déle. IDC dokonce snížila svůj odhad růstu trhu mobilních telefonů pro rok 2025 kvůli ekonomickým nejistotám a delším cyklům obměny zařízení reuters.com. Přesto se hlavní výrobci odlišují skládacími displeji, AI funkcemi a lepší integrací. Skládací smartphony se konečně prosazují – v roce 2025 se má dodat 27,6 milionu skládacích zařízení, což je od roku 2020 růst cca 70 % (CAGR) businesswire.com businesswire.com. Nové formáty zařízení ukazují, že hardwarový design se stále vyvíjí.

Zároveň postupují nositelná zařízení a produkty pro smíšenou realitu. Chytré hodinky a sluchátka si udržují silnou adopci a firmy přidávají více funkcí pro zdraví i AI. Například Apple s watchOS 26 zavádí AI trenéra „Workout Buddy“, který poskytuje personalizované fitness rady na hodinkách Apple Watch theverge.com. V oblasti AR/VR vzbuzuje zájem Apple Vision Pro (uvedený koncem 2024), který reprezentuje trend tzv. „spatial computing“. V červnu 2025 Apple ohlásil, že Vision Pro bude podporovat i ovladače PlayStation VR2, čímž rozšiřuje své VR herní ekosystémy theverge.com. Vision Pro a podobná špičková AR/VR zařízení potvrzují trend spojování nositelných technologií s imerzivním obsahem. Meta, Google a další také vyvíjejí chytré brýle pro AR i VR headsety – tento trh by mohl do roku 2030 dosáhnout hodnoty 200–300 miliard dolarů prnewswire.com.

Výrobci spotřební elektroniky také začleňují AI a hlasové asistenty hlouběji do svých zařízení. Chytré telefony, televizory a domácí spotřebiče dnes běžně využívají AI pro rozpoznávání hlasu, vylepšení fotografií a mnoho dalšího. Například aktualizace iOS od Applu pro rok 2025 umožňuje uživatelům podržet tlačítko napájení a položit AI asistentovi dotaz týkající se právě zobrazeného obsahu díky integraci ChatGPT přímo v zařízení theverge.com. To ilustruje, jak se AI stává pro nová zařízení prodejním argumentem, který slibuje chytřejší uživatelskou zkušenost. Jak poznamenal softwarový šéf Applu Craig Federighi: „modely, které pohánějí Apple Intelligence, jsou stále schopnější a integrujeme AI funkcionality do ještě více oblastí… zpřístupnění našeho on-device foundation modelu vývojářům rozpoutá vlnu inteligentních aplikací.“ apple.com.

Mezitím celosvětová konkurence ve spotřební elektronice zůstává ostrá. Čínské značky (Xiaomi, Oppo, atd.) nadále nabízejí vybavené telefony za agresivní ceny, zejména na rozvojových trzích. Geopolitika také ovlivňuje dodavatelské řetězce – v důsledku napětí v obchodních vztazích mezi USA a Čínou diverzifikují firmy jako Apple výrobu do Indie a Vietnamu reuters.com. Celkově spotřebitelská zařízení v roce 2025 zaznamenávají postupné zlepšování výkonu, fotoaparátů i AI schopností, přestože průmysl hledá „další velkou věc“ mimo dnešní klasické chytré telefony. Mnozí vidí tuto další hranici v oblasti smíšené reality a nositelné výpočetní techniky – tedy segment, který se vyplatí sledovat, protože technologičtí giganti investují do brýlí, headsetů i rozhraní propojujících mozek s počítačem.

Kvantové počítače

Kvantové počítače dosáhly významného pokroku v polovině roku 2025 a přesouvají se z čistého výzkumu k prvním komerčním prototypům. Vlády i technologické firmy po celém světě masivně investují do vývoje kvantových technologií, což přináší konkrétní posuny během posledních měsíců. Významným milníkem bylo, když IBM a japonský institut RIKEN v červnu 2025 představily první IBM Quantum System Two mimo území USA – špičkovou kvantovou instalaci určenou pro rozvoj výzkumu a vzdělávání v Japonsku newsroom.ibm.com. V Evropě EU oslavila spuštění prvního provozního kvantového počítače: 23. června konsorcium EuroHPC uvedlo do provozu PIAST-Q, 20kubityový systém s iontovým uvězněním v Polsku – významný krok ke kvantové suverenitě Evropy qt.eu qt.eu. „Dnešní inaugurace PIAST-Q je zásadní krok v kvantovém skoku Evropy… demonstruje naše odhodlání vybudovat světovou špičku a suverénní kvantový ekosystém,“ uvedl Anders Jensen z EuroHPC qt.eu.

Do kvantových závodů se zapojují i rozvíjející se ekonomiky. Indie v roce 2025 uvedla svůj první domácí kvantový počítač – 25kubityový systém (kódově označený QpiAI-Indus) vyvinutý v rámci Národní kvantové mise Indie linkedin.com. Indie to doplňuje masivními investicemi do klasických superpočítačů (nasazuje přes 34 000 nových GPU pro AI výzkum) za účelem budování hybridní kvantovo-klasické infrastruktury linkedin.com. Tyto kroky ukazují, že kvantové technologie se stávají strategickou prioritou mnoha států, podobně jako před desetiletími vesmírné závody.

V soukromém sektoru kvantové startupy i zavedené firmy dosahují nových rekordů výkonnosti. V květnu 2025 například Quantinuum (přední výrobce kvantového hardwaru) oznámil, že jeho System Model H2 dosáhl Kvantového objemu 8 388 608 (2^23) – což je nový světový rekord v kvantové výpočetní kapacitě quantinuum.com quantinuum.com. Tento 10násobný meziroční nárůst QV dokládá rychlý pokrok ve snižování chybovosti a propojování jednotlivých qubitů. Další firmy jako Google a IBM pak usilují o prototypy s opravou chyb, přičemž Google si klade za cíl dosáhnout „užitečného“ clusteru kvantových počítačů s opravou chyb do roku 2029.

Důležité je, že kvantový byznys není jen o qubitech – jde také o nové obchodní příležitosti. V oboru dochází ke konsolidacím a investicím do souvisejících technologií. Koncem června 2025 koupila společnost IonQ (významný hráč v kvantových technologiích) startup Lightsynq, který se specializuje na kvantové sítě založené na syntetických diamantech e6.com. „Akvizice Lightsynq firmou IonQ je důkazem rostoucího významu diamantové fotoniky a kvantové konektivity pro naši budoucnost,“ uvedla Siobhán Duffy, šéfka společnosti Element Six, a vyzdvihla, že kvantové sítě a propojovací technologie začínají být zásadní pro škálování kvantových počítačů e6.com. Tyto transakce zvýrazňují dozrávání celého kvantového ekosystému, v němž spolupracují tvůrci hardwaru, softwarové startupy i specialisté na materiálové vědy.

Při pohledu dopředu se trh s kvantovými počítači – který je dnes stále v plenkách (celosvětové tržby jen kolem 0,5–1 miliardy dolarů) – očekává, že bude exponenciálně růst: některé prognózy předpovídají >20 miliard dolarů do roku 2030 s tím, jak se zrychlí komerční nasazení thequantuminsider.com. Tento růst budou pohánět nejen pokračující vládní investice (USA, EU i Čína mají vícemiliardové programy), ale také potenciální průlomy v otázkách odolnosti vůči chybám. Odborníci zůstávají opatrně optimističtí: „Kvantové počítače nenahradí ty klasické, ale během deseti let by mohly řešit vybrané úlohy, které jsou dnes prakticky nemožné,“ připomíná jeden z fyziků MIT. Zbytek této dekády pravděpodobně budou dominovat hybridní přístupy (kvantové akcelerátory napojené na superpočítače) při řešení složitých úloh v oblasti kryptografie, designu materiálů a optimalizace. Rok 2025 se tak jeví jako zlomový okamžik, kdy se kvantová výpočetní technika přesouvala z laboratorní zvláštnosti mezi strategické technologie – s reálnými stroji i investicemi, které zvěstují další revoluci v oblasti výpočetní techniky.

Blockchain a Web3

Po přežití několika rozkolísaných let se sektor blockchainu a Web3 v roce 2025 profiluje jasněji a roste i mimo kryptoměnový hype. Hlavní kryptoměny jako Bitcoin a Ethereum jsou po pádu v roce 2022 stabilizované, pozornost se tak přesouvá na praktické aplikace decentralizované technologie. Institucionální adopce blockchainu stoupá: velký finanční sektor přijímá kryptoaktiva (v USA je několik návrhů na ETF navázané na Bitcoin), firmy nasazují privátní blockchainy pro řízení dodavatelských řetězců, identity i obchodní financování. Právní rámec se také vyjasňuje. V EU vstupuje v platnost klíčová směrnice MiCA pro kryptoaktiva, která nastavuje komplexní pravidla pro emitenty digitálních aktiv a poskytovatele služeb. Tato právní jistota v Evropě i jinde má přilákat další investice do souladu podnikajících krypto projektů.

Mezitím vývojáři Web3 staví novou generaci decentralizovaných webových služeb. Klíčové trendy:

• Dozrání decentralizovaných financí (DeFi): DeFi platformy nyní drží aktiva v objemu desítek miliard dolarů a nabízejí půjčování, obchodování či výnosové služby bez tradičních bank. Během roku 2025 se DeFi protokoly zaměřují na vyšší bezpečnost (po předchozích hackech) a lepší uživatelskou zkušenost, aby oslovily širší publikum. Významné je sbližování DeFi s tradičním finančnictvím – například tokenizace reálných aktiv (například státních dluhopisů nebo podílů v nemovitostech na blockchainu) se rychle rozvíjí a propojuje svět krypta a tradičních financí.
• Vývoj krypto peněženek: Krypto peněženky se mění na plnohodnotné „Web3 superaplikace“. Moderní peněženky už dávno nejsou jen na ukládání mincí – obsahují funkce pro okamžité směny tokenů, NFT galerie, staking v DeFi a dokonce správu identity a zasílání zpráv forbes.com. Tato konsolidace zjednodušuje běžným uživatelům vstup do světa Web3. „Peněženky už nejsou jen pro držení krypta,“ uvádí digitální report Forbesu, „stávají se univerzálními rozhraními pro finance, sběratelské předměty a další oblasti“ forbes.com.
• NFT a ekonomika tvůrců: Hysterie kolem NFT z roku 2021 zeslábla, ale nezaměnitelné tokeny nacházejí nové využití. Roku 2025 jsou NFT používány pro vstupenky na akce, herní předměty, digitální módu i jako digitální průkazky. Blockchainové hry patří mezi nejzářivější segmenty – několik nově chystaných her umožňuje díky NFT skutečné vlastnictví předmětů hráči, což ukazuje ke „metaverse“ ekonomice budoucnosti. Značky a umělci využívají NFT také pro zapojení fanoušků (např. exkluzivní zážitky na základě vlastnictví tokenu).
• Blockchain infrastruktura a Web3 stack: Masivně se pracuje na škálování a infrastruktuře – „Layer-2“ sítě na Ethereu (například Optimism, Arbitrum) i nové blockchainy (jako Solana, Polkadot) zvyšují propustnost a snižují poplatky. Důraz je i na cross-chain mosty a interoperabilní protokoly, které mají spojovat roztříštěný ekosystém. To vše vede k rychlejšímu a uživatelsky přívětivějšímu decentralizovanému webu.

Klíčové je, že vlády zkoumají blockchain jako technologii pro veřejné služby. V polovině roku 2025 již téměř 130 zemí zkoumá nebo testuje digitální měny centrálních bank (CBDC) atlanticcouncil.org. Čínský digitální jüan je nejdále – v pilotním programu proběhlo ve 17 městech ¥7 bilionu (>985 miliard dolarů) v e-CNY transakcích do konce roku 2024 atlanticcouncil.org. Dalším příkladem jsou pilotní cross-border převody CBDC mezi Hongkongem a Austrálií s využitím blockchainových sítí thecryptobasic.com. Tyto iniciativy by mohly zjednodušit platby i rozšířit finanční inkluzi v případě širšího nasazení. Kromě toho se blockchain využívá ve sledování původu zboží (supply chain traceability) (například k ověřování původu a udržitelnosti produktů), digitální identitě (projekty typu self-sovereign ID) i ve volebních systémech (i v roce 2025 pokračují malé piloty blockchainového hlasování).

Zatímco „kryptoměnová zima“ minulých let utlumila spekulativní nadměrnost, zároveň pročistila trh od slabých projektů. V roce 2025 tedy zůstává štíhlejší a pragmatičtější blockchainový sektor. Celková tržní kapitalizace kryptoměn se opět pohybuje v bilionech dolarů (Bitcoin je přibližně na polovině svého historického maxima a osciluje v rozmezí 30–40 tisíc USD). Důležitější však je, že investiční prostředky proudí do Web3 startupů zaměřených na praktickou užitečnost – od decentralizovaných sociálních sítí po cloudová úložiště založená na blockchainu. Názory odborníků nacházejí rovnováhu mezi nadšením a realismem. Spoluzakladatel Etherea Vitalik Buterin často zdůrazňuje soustředění na technologii namísto ceny a říká, že „hlavní otázka by měla být: Vytváříme věci užitečné pro společnost?“ Jiní, například rizikový investor Chris Dixon, zůstávají optimističtí a věří, že Web3 zcela změní internetové pozadí a dá uživatelům větší vlastnictví nad jejich daty a digitálními hodnotami. S tímto étosem blockchainový sektor vstupuje do druhé poloviny roku 2025 s tichým zaměřením na budování – s vědomím, že skutečně přelomové aplikace („Web3 killer app“) mohou být stále na obzoru, ale již teď se pokládají základy pro decentralizovanější budoucnost.

Biotechnologie a zdravotnické technologie

Oblast biotechnologií a zdravotnických technologií zažívá v roce 2025 renesanci, protože se setkávají průlomy v genové editaci, farmacii a digitálním zdraví. Jedním z nejvíce medializovaných pokroků bylo v květnu 2025: vědci oznámili první úspěšné podání personalizované CRISPR genové terapie na světě pacientovi nature.com. V tomto průlomovém případě jednomu ročnímu chlapci se vzácnou genetickou nemocí byla podána na míru vyvinutá CRISPR léčba, která opravila jeho jedinečnou DNA mutaci, a časné výsledky naznačují, že postup nemoci se zastavil nature.com. Tato „terapie CRISPR-na-míru“, ač zatím neškálovatelná, ukazuje ohromný potenciál genové editace léčit dříve nevyléčitelné nemoci. Navazuje na několik CRISPR–terapií, které vstoupily do klinických studií u stavů, jako jsou srpkovitá anémie a některé druhy rakoviny, což předznamenává novou éru genomové medicíny.

Dalším revolučním trendem je propojení umělé inteligence a vývoje léčiv. Farmaceutické firmy i startupy stále častěji využívají umělou inteligenci k designu nových molekul a rychlejšímu přeúčelování léčiv. Milníkem byl červen 2025, kdy společnost Insilico Medicine oznámila výsledky klinické studie fáze IIa s lékem rentosertib, AI-navrženým léčivem na idiopatickou plicní fibrózu. Studie prokázala, že rentosertib významně zlepšil plicní funkci pacientů (+98 mL FVC nárůst ve skupině s vysokou dávkou oproti pokračujícímu poklesu u placeba) insilico.com insilico.com. Jde o první molekulu objevenou pomocí AI, která prokázala účinnost ve střední fázi klinických studií, což je důkaz, že umělá inteligence může urychlit farmaceutický výzkum a vývoj. „Tyto výsledky demonstrují transformační potenciál AI ve vývoji léčiv a otevírají cestu k rychlejším a inovativnějším terapeutickým pokrokům,“ uvedl CEO Insilico Alex Zhavoronkov insilico.com. Po tomto úspěchu věnují regulátoři i výzkumníci zvýšenou pozornost AI-řízeným léčivům – desítky dalších jsou ve vývoji pro nemoci od COVID-19 po rakovinu.

Ve vakcinační oblasti je technologie mRNA, která se osvědčila u vakcín proti covidu, nyní využívána k léčbě dalších onemocnění, zejména rakoviny. Začátek roku 2025 přinesl povzbudivé zprávy z klinických studií vakcín proti rakovině: mRNA vakcína na rakovinu slinivky břišní ukázala silné T-buněčné odpovědi asi u poloviny pacientů, někteří nezaznamenali opakování nádoru více než 18 měsíců nature.com. Podobně personalizované mRNA vakcíny na melanom (od firem Moderna/Merck) a další typy rakoviny jsou ve fázi II, přičemž odborníci výsledky označují za „bezprecedentní klinické potvrzení v letech 2024–2025“ ve prospěch RNA terapií pmc.ncbi.nlm.nih.gov. Pokud se úspěchy potvrdí ve větších studiích, mRNA vakcíny proti rakovině by mohly znamenat zásadní změnu v onkologii – vyškolí pacientův imunitní systém, aby cílil na konkrétní nádory podle jejich mutací.

Kromě léčiv digitální zdraví a medtech nadále získávají vliv. Využívání telemedicíny zůstává po pandemii vysoké a dálkový monitoring pacientů pomocí nositelných zařízení je stále běžnější pro řízení chronických onemocnění. Chytré hodinky, které umí měřit EKG, krevní kyslík i glukózu (neinvazivně), jsou již na trhu nebo ve vyspělém vývoji. Umělá inteligence je rovněž integrována do zdravotnických workflow: od AI nástrojů pro radiologii (interpretace snímků) až po modely strojového učení, které předpovídají zhoršení pacientova stavu a umožňují včasný zásah kliniků. Regulátoři jako FDA schvalují rostoucí počet AI–lékařských zařízení, ale také požadují důkladnou validaci – v souladu s celosvětovým tlakem na „vysvětlitelnou AI“ ve zdravotnictví kvůli zajištění bezpečnosti a nestrannosti algoritmů při rozhodování o životě a smrti.

Důležité je, že investice do biotechnologií a růst trhu zůstávají silné. Genová editace není jen o medicíně – CRISPR nachází uplatnění i v zemědělství (vyšlechtěné klimaticky odolné plodiny, geneticky upravený dobytek) a průmyslové biotechnologii (inženýrství enzymů, biopaliva). Analytici odhadují, že trh s genovou editací poroste v příštím desetiletí dvouciferným tempem a najde „nová využití v každé oblasti biotechnologie“ a stane se základní technologií pro udržitelnost globenewswire.com globenewswire.com. Celkové financování biotechnologií v roce 2025 se zotavilo z krátkého poklesu v letech 2022–23; řada startupů v oblasti buněčné terapie, genomiky a syntetické biologie získává kapitál, investoři jsou ale vybíravější. Jeden z partnerů rizikového fondu uvedl: „Éra nadhodnocování platforem skončila – teď chceme data.“ Podobný postoj mají vědci, kteří připomínají, že i když jsou CRISPR a další nástroje mocné, „nesmíme přehánět očekávání; prokázání dlouhodobé bezpečnosti a účinnosti vyžaduje přísné klinické zkoušky“ statnews.com.

Stručně řečeno, zdravotnické technologie roku 2025 jsou naplněné optimismem podloženým hmatatelným pokrokem. Terapie, které byly ještě před deseti lety jen teoretické – editované geny, AI-vyvíjené léky, individuální vakcíny – jsou dnes už nadosah. Díky úzké spolupráci výzkumníků, lékařů a regulátorů otevírají tyto inovace naději na zdravější budoucnost. Zároveň však zainteresovaní zdůrazňují potřebu spravedlivého přístupu (aby z inovací profitovaly všechny skupiny obyvatelstva) a odpovědného dohledu při zvládání etických dilemat editace lidského genomu a AI v medicíně.

Polovodiče a čipový průmysl

Polovodičový průmysl zažívá v roce 2025 novou vlnu růstu podporovanou neutuchající poptávkou po výpočetním výkonu – zejména kvůli AI. Po cyklickém propadu v roce 2022 přišel silný růst v letech 2023–24 a odvětví nyní překonává nová maxima. Celosvětový prodej polovodičů by měl v roce 2025 dosáhnout 697 miliard dolarů, což je historický rekord (oproti cca 627 miliardám v roce 2024) deloitte.com. Obor směřuje k dlouhodobému cíli zhruba 1 bilionu dolarů ročních tržeb do roku 2030, což znamená cca 7,5 % složený roční růst deloitte.com. Tento rozmach je tažen hlavně explozivním růstem čipů pro datová centra a AI akcelerátory, zatímco tradiční segmenty jako smartphony nebo PC stagnují. Skutečností je, že tržní kapitalizace deseti největších čipových firem téměř zdvojnásobila rok před 2025 – dosahuje 6,5 bilionu dolarů ke konci roku 2024 – v čele s výrobci AI čipů jako NVIDIA deloitte.com. Firmy zaměřené na generativní AI výrazně překonaly ty, které jsou závislé na pomaleji rostoucích trzích (jako je mobilní segment), což potvrzuje, že AI je novým motorem polovodičové ekonomiky deloitte.com.

Vysoce výkonné výpočetní čipy (HPC) a AI čipy jsou natolik žádané, že nabídka sotva drží krok s poptávkou. Přední čipové slévárny (TSMC, Samsung) a výrobci zařízení závodí v rozšiřování kapacit pro pokročilé výrobní uzly. Podle SEMI vzroste kapacita pro nejpokročilejší výrobní uzly (7 nm a méně) o přibližně 69 % v letech 2024 až 2028, aby podpořila potřeby AI semi.org semi.org. Do roku 2028 průmysl očekává 1,4 milionu waferů/měsíc kapacity pro 7 nm a méně, což je nárůst z přibližně 850 tisíc waferů/měsíc v roce 2024 semi.org semi.org. „AI nadále představuje transformační sílu v polovodičovém průmyslu a pohání významné rozšiřování kapacit pokročilé výroby,“ poznamenává generální ředitel SEMI Ajit Manocha semi.org. Slévárny nestaví pouze nové továrny, ale také je vybavují extrémní ultra-fialovou (EUV) litografií a dalšími špičkovými nástroji pro výrobu stále menších tranzistorů. Výrobci čipů plánují navíc zavést 2nm výrobní technologii už v roce 2026 a již vyvíjejí 1,4nm a menší technologie pro konec 20. let semi.org semi.org.

Tento kapitálový super-cyklus je skutečně globální. USA, Evropa, Čína, Tchaj-wan, Japonsko, Korea i Indie dnes vkládají dotace a investice formou různých iniciativ „Chips Act“ k lokalizaci produkce. Americký CHIPS Act vyvolal výstavbu nových továren v Arizoně, Texasu, Ohiu a jinde. Evropský Chips Act obdobně financuje rozšiřování výroby přímo v EU (např. Intel, STMicro a další). Indie oznámila program pobídek v hodnotě 10 miliard dolarů a v roce 2025 potvrdila výstavbu 6 nových polovodičových továren, včetně partnerství Foxconnu s indickým konglomerátem linkedin.com. Tyto kroky odráží nejen ekonomické ambice, ale i geopolitickou strategii – zabezpečení spolehlivých dodavatelských řetězců čipů tváří v tvář napětí mezi USA a Čínou v oblasti technologií. Čína mezitím výrazně sází na vlastní polovodičový vývoj poté, co čelí exportním omezením na pokročilé čipy – údajně dokázala slévárna SMIC vyrobit prototypovou technologii na 7 nm a intenzivně postupuje k 5 nm s masivní státní podporou, stále však zaostává za lídry o několik generací.

Na spotřebitelském konci polovodičového spektra jsou výsledky smíšené. Procesory do smartphonů a PC – dříve hlavní tahouni oboru – vstupují do fáze nasycení trhu. Jak jsme již zmínili, prodeje smartphonů zůstávají v roce 2025 téměř beze změn reuters.com a trh s PC zůstává slabší než v době pandemického vrcholu. IDC očekává v těchto segmentech růst pouze v nižších jednotkách procent až do poloviny dekády reuters.com. To vede firmy jako Intel k diverzifikaci – investují do foundry-servisů a automobilové elektroniky – a návrháře čipů pro smartphony (Qualcomm, MediaTek) ke směřování na IoT a automotive. Automobilové polovodiče představují světlou výjimku: moderní auta potřebují desítky čipů a přechod na elektromobily a autonomní řízení dramaticky navyšuje množství elektroniky v jednom vozidle. Poptávka po čipech pro auta (řízení spotřeby, senzory, ADAS systémy apod.) roste každoročně o cca 10 % a automobilky navazují přímá partnerství s polovodičovými firmami pro zajištění dodávek.

Nelze mluvit o polovodičích v roce 2025 a nezmínit dominanci NVIDIA v AI výpočtech. Grafické procesory této firmy (A100, H100 aj.) se staly hlavními pracovými nástroji pro trénink AI modelů, což vedlo k rekordním výnosům a kapitalizaci přesahující bilion dolarů. V roce 2025 všichni – NVIDIA, AMD, Intel i řada startupů (Graphcore, Cerebras aj.) – uvádějí nové generace AI akcelerátorů. Tyto čipy mají specializované architektury (tensor jádra, wafer-scale enginy apod.) pro efektivní zpracování ML úloh. Například AMD Instinct MI300X GPU a Google TPU v5 patří mezi nové konkurenty ohrožující náskok NVIDIE semi.org. Novými hráči jsou i vlastní čipy AWS Trainium2 pro cloudovou AI, což odráží trend, kdy velcí provideri navrhují vlastní polovodiče crn.com. Konkurence v AI čipech je tvrdá, ale trh rychle roste – jak dokazují výše uvedené tržní statistiky, stejně jako fakt, že nedostatek AI GPU čipů způsobil úzká hrdla cloudových služeb v letech 2024–25. To vedlo k investicím nejen do samotných čipů, ale také do pokročilého balení (architektury typu chiplet, 3D stacking), které mají udržet tempo Moorova zákona.

Stručně řečeno, polovodičový sektor ve středu roku 2025 prosperuje díky inovacím a masivním investicím, ačkoli ne všechny podsektory stejně. Celkový vývoj potvrzuje, že „křemík je nové ropné bohatství“ – čipy jsou strategické zdroje pohánějící AI, obranu, komunikace a další oblasti. Státy považují polovodičové kompetence za otázku národní bezpečnosti (na jedné straně je omezování exportu, na druhé straně obří dotace). Odborníci upozorňují na hrozící problém s nedostatkem lidí: podle některých odhadů může do roku 2030 chybět až 1 milion kvalifikovaných polovodičových inženýrů tomshardware.com. Firmy i vlády financují programy pro polovodičové vzdělávání, aby si vychovaly novou generaci návrhářů čipů a specialistů na výrobu. Přes tyto výzvy zůstává výhled velmi pozitivní – jak uvádí zpráva Deloitte 2025, „Prodej čipů má v roce 2025 prudce vzrůst, poháněný generativním AI a rozšiřováním datových center“ deloitte.com – trend, který nijak neslábne, jak se svět dále digitalizuje.

Obnovitelné technologie a elektromobilita (EV)

Zdroj: IEA Global EV Outlook 2025.
Čisté energetické technologie zažívají v roce 2025 celosvětově obrovský nárůst, což je taženo klimatickými cíli i lepší ekonomikou provozu. Mezinárodní energetická agentura uvádí, že globální investice do energetiky dosáhnou v roce 2025 rekordních 3,3 bilionu dolarů, přičemž dvě třetiny (asi 2,2 bilionu) půjdou do čisté energetiky (obnovitelné zdroje, jádro, sítě, akumulace, EV), nikoliv do fosilních paliv reuters.com reuters.com. Solární energie je zde jasným tahounem – investice do solární energetiky mají dosáhnout 450 miliard dolarů v roce 2025, což je největší jednotlivá položka energetických výdajů celosvětově reuters.com. Tyto investice znamenají obrovský nárůst kapacit: nové solární instalace jsou na historických maximech (jen v roce 2024 přibylo odhadem ~300 GW solární kapacity) a solární energie míří k tomu stát se každoročně nejvýznamnějším zdrojem nově instalovaného výkonu. Silné zůstávají i investice do větrné energie, zvláště s růstem offshore projektů. Současně rychle roste akumulace energie v bateriích jako klíčová podpůrná technologie – v roce 2025 bude do baterií (pro sítě i auta) investováno cca 66 miliard dolarů, což je nárůst přes 50 %, aby bylo možné vybalancovat výkyvy výroby z obnovitelných zdrojů reuters.com. Velkokapacitní lithium-iontová úložiště pomáhají energetickým sítím vyrovnávat produkci ze slunce a větru, a přitom pokračuje výzkum nové generace baterií (solid-state, „flow baterie“ apod.).

V důsledku těchto trendů obnovitelné zdroje rychle zvyšují svůj podíl na výrobě elektřiny. V roce 2024 čisté zdroje energie (obnovitelné zdroje + jaderná energie) poprvé překročily 40 % celosvětové výroby elektřiny ember-energy.org. Samotné větrné a solární zdroje představovaly asi 15 % globální výroby a tento podíl dále roste. Podle IEA obnovitelné zdroje v roce 2024 pokryly prakticky veškerý růst světové poptávky po elektřině, což znamená, že výroba na bázi fosilních paliv zůstala zhruba stejná – to je zásadní bod zlomu směrem k dekarbonizaci iea.org. V některých regionech jsou podíly ještě vyšší: například Evropa získala v roce 2024 asi 50 % své elektřiny z obnovitelných zdrojů (vedou země jako Německo a Španělsko). Pro integraci těchto vysokých podílů jsou stále důležitější investice do energetické infrastruktury. Nicméně investice do sítí (~400 miliard USD/rok) zatím nerostou tak rychle jako investice do nových výrobních kapacit reuters.com. IEA varuje, že pokud se investice do sítí nezrychlí (a povolovací procesy pro nová vedení se neurychlí), úzká místa v sítích mohou zpomalit přechod na čistou energii reuters.com. Vlády na to reagují plány na modernizaci a rozšíření přenosové soustavy – např. USA plánují výstavbu obřích mezistátních HVDC vedení a Čína dále buduje ultra-vysokonapěťová vedení spojující větrné a slunečné vnitrozemské oblasti s přímořskými spotřebiteli.

Na poli elektromobility se rok 2025 rýsuje jako průlomový rok pro elektrická vozidla. Prodeje EV překonávají rekordy – v roce 2024 bylo globálně prodáno více než 17 milionů elektromobilů (bateriové a plug-in hybridy), což představuje asi 20 % všech nově prodaných aut weforum.org. A rok 2025 směřuje k ještě vyšším prodejům: prognózy ukazují, že přes 20 milionů elektromobilů se prodá v roce 2025 (asi 25 % nových aut) weforum.org weforum.org. Jinými slovy, každé čtvrté nové auto prodané letos ve světě bude elektrické, což je ohromný skok oproti době před 4–5 lety, kdy tento podíl byl pod 5 %. „Naše data ukazují, že navzdory nejistotám si elektrická auta globálně udržují silnou růstovou trajektorii,“ říká výkonný ředitel IEA Fatih Birol weforum.org. Čína stále vede boom EV – v roce 2024 zde elektromobily tvořily téměř 50 % z nově prodaných aut, přičemž v Číně bylo prodáno přes 11 milionů elektromobilů (stejně jako ve zbytku světa za celý rok 2022) zecar.com. Agresivní domácí konkurence a státní podpora v Číně (např. dotace na nákup či omezení registračních značek pro benzinová auta) vytvářejí ultra-konkurenceschopný trh, který tlačí ceny EV dolů. Druhým největším trhem je Evropa – elektromobily tvoří asi 20 % prodejů v EU, přičemž v některých zemích (například Norsko) je to přes 80 %. Spojené státy zaostávají s podílem kolem 8–10 % v roce 2024, ale i zde prodeje rostou a federální pobídky z roku 2022 (zákon IRA) podporují výstavbu nových továren na elektromobily a baterie.

Proč elektromobily prudce rostou? Sešlo se několik faktorů: ceny baterií stále klesaly (ceny lithia v roce 2022 prudce vzrostly, ale nové těžební a rafinační kapacity je stabilizovaly), což umožňuje více cenově dostupných modelů. V mnoha trzích dosáhly elektromobily cenové parity s benzínovými vozy (zvláště při zahrnutí celkových nákladů na vlastnictví) zecar.com zecar.com. Například v Číně byly dvě třetiny prodaných elektromobilů loni levnější než obdobná benzinová auta zecar.com. Dalším důležitým faktorem je rozšiřování nabíjecí infrastruktury – v polovině roku 2025 je celosvětově v provozu přes 3 miliony veřejných nabíječek, a investice do sítí rychlonabíječek podél dálnic (jako síť Supercharger od Tesly a iniciativy automobilových aliancí) zmírňují obavy z dojezdu. Další skupina spotřebitelů uvádí jako důvody k přechodu na EV ekologické motivy či lepší jízdní vlastnosti (elektromobily mají okamžitý točivý moment a nižší údržbu). Automobilky reagují nabídkou záplavy nových modelů EV ve všech segmentech – od pickupů přes luxusní SUV až po mini-EV za 5 000 USD v Číně. Celosvětově je k dispozici přes 500 různých modelů elektromobilů. Mnoho zavedených automobilek (GM, Ford, VW aj.) oznámilo plány ukončit výrobu spalovacích motorů ve 30. letech, což signalizuje jejich plné odhodlání k elektrické budoucnosti.

Nejde jen o osobní auta – elektrické autobusy, nákladní vozy a dvoukolky získávají na popularitě. Téměř polovina nově prodaných městských autobusů na světě v roce 2024 byla elektrická (hlavně díky čínským výrobcům e-busů), což zlepšuje kvalitu ovzduší ve městech. U nákladní dopravy vzrostly celosvětové prodeje elektrických nákladních aut v roce 2024 o 80 %, byť z malého základu zecar.com. V čele je opět Čína; v Evropě i USA se v letech 2025–2026 na trhu objeví řada těžkých elektrických kamionů, jak se zlepšuje dojezd baterií. Na druhém konci spektra exploduje popularita elektrických skútrů a kol napříč Asií i Evropou – nabízí levnou mobilitu a snižují znečištění ve městech.

Přestože vývoj EV je extrémně pozitivní, experti upozorňují na několik výzev a neznámých. Jednou z nich je závislost dodavatelského řetězce na kritických surovinách – baterie EV spoléhají na lithium, nikl, kobalt, vzácné zeminy a další. Dnes Čína ovládá velkou část zpracování bateriových surovin a výroby článků. Západní země se snaží o větší lokalizaci bateriového řetězce (např. nové lithium-doly v Austrálii a Kanadě, gigatovárny v USA a Evropě), ale úplná diverzifikace potrvá. Birol poukázal na potřebu více hráčů: „Pokud chceme větší diverzifikaci ve výrobě elektromobilů, další země se musí stát významnými hráči“ zecar.com. Další výzvou je připravenost elektrických sítí na dodatečnou zátěž z nabíjení milionů EV – řešením je chytré nabíjení (časové posuny na dobu mimo špičky) či technologie vehicle-to-grid. Je také nutná pokračující inovace v bateriových technologiích (pro lepší dojezd a rychlost nabíjení) a ve využití nabíjecí infrastruktury (eliminace obav z dojezdu zejména v rozvojových zemích či venkovských oblastech). Dobrou zprávou je velmi aktivní výzkum: solid-state baterie s vyšší hustotou energie jsou ve fázi pokročilého testování a mohly by se v autech objevit koncem tohoto desetiletí, ultra-rychlé nabíječky (350 kW a více) zkracují dobu nabíjení na 10–15 minut na 80 % kapacity.

Kromě elektromobilů nabízí širší oblast čistých technologií v roce 2025 vzrušující pokrok v akumulaci energie, vodíku a klimatických technologiích. Velkokapacitní bateriová úložiště lámou rekordy (např. několik projektů bateriových farem s kapacitou 1 GWh+ ve výstavbě v Kalifornii, Evropě a Austrálii). Zajímavě se rozvíjí zelený vodík – více než 100 pilotních projektů po celém světě zkouší použití energie z OZE k rozkladu vody a výrobě vodíku jako bezuhlíkového paliva pro průmysl a těžkou dopravu. Cena zeleného vodíku pomalu klesá a očekává se, že v některých sektorech (např. výroba hnojiv a oceli) začne nahrazovat fosilní vodík ke konci desetiletí. Státní podpora posouvá vpřed také technologie zachycování CO2 a udržitelného leteckého paliva (USA i EU spustily miliardové fondy pro pilotní projekty zachycování uhlíku).

Celkově lze říci, že obnovitelné zdroje a cleantech v roce 2025 jsou pevně ve fázi exponenciálního růstu a stávají se hlavním proudem. Solární a větrná energie jsou nyní v drtivé většině regionů nejlevnějším novým zdrojem elektřiny, elektromobily se stále více stávají standardní volbou pro kupující a investoři vlévají kapitál do startupů čistých technologií. Světová investiční zpráva IEA uvádí, že od roku 2021 investice do čisté energie předstihly fosilní paliva a rozdíl se stále zvětšuje reuters.com reuters.com – což je prudký obrat oproti situaci před deseti lety. To neznamená, že přechod je dokončen (fosilní paliva stále v roce 2024 zajišťovala asi 80 % světové energie), ale trend je nepopiratelný. Díky pokračující státní podpoře – balíček EU „Fit for 55“, pobídky amerického zákona Inflation Reduction Act, a čínské čisté cíle – míří svět zanedlouho k vrcholu globálních emisí CO2. Data dokonce naznačují, že Čína, největší světový emitent, zaznamenala mírný pokles emisí na začátku roku 2025 weforum.org, což vyvolává naději, že její emise mohou kulminovat ještě před rokem 2030. Výzvy jako energetická spravedlnost či odolnost (například aby i rozvojové země mohly přejít na čisté technologie) zůstávají, ale rok 2025 přináší v oblasti klimatu a čisté energie více pokroku než kdy dříve.

Vesmírné technologie

Vesmír již není výlučnou doménou mocenských vlád – v roce 2025 zde najdeme živý vesmírný sektor s příspěvky mnoha národů a soukromých společností a rozvíjející se vesmírnou ekonomiku, která rychle roste. Podle výzkumu Světového ekonomického fóra a McKinsey má globální vesmírná ekonomika – zahrnující satelity, startovací služby, služby umožněné vesmírem atd. – v roce 2023 hodnotu kolem 630 miliard dolarů a mohla by dosáhnout 1 bilion dolaru do roku 2030 a 1,8 bilionu do roku 2035 airport-technology.com weforum.org. To znamená, že hodnota vesmírného sektoru by se během 12 let mohla ztrojnásobit, čímž by se stal jedním z nejrychleji rostoucích odvětví (téměř dvojnásobným tempem v porovnání s celkovým růstem HDP) weforum.org. Vesmírné technologie se stávají natolik běžnými jako polovodiče, poznamenává zpráva WEF, neboť satelitní komunikace, GPS navigace a data pro pozorování Země se začleňují do nespočtu sektorů podnikání weforum.org weforum.org.

Jedním z hlavních trendů je bezprecedentní tempo vypouštění satelitů, zejména na nízkou oběžnou dráhu Země (LEO). Do konce této dekády by počet aktivních satelitů mohl dosáhnout 50 000 a více, zatímco dnes je na oběžné dráze zhruba 8 000 interactive.satellitetoday.com. Firmy rozmísťují megakonstelace satelitů pro poskytování globálního internetu (Starlink od SpaceX má ve vesmíru přes 4 000 satelitů a plánuje jich více než 12 000; Project Kuiper od Amazonu začne v roce 2025 vypouštět svých prvních více než 3 000 satelitů interactive.satellitetoday.com). Tyto konstelace mají ambici doručit širokopásmový internet i do nejodlehlejších míst a efektivně pokrýt Zemi spojitostí. Zároveň podporují růst odvětví výroby satelitů i související pozemní techniky. Toto rychlé rozšiřování však zvyšuje obavy o vesmírné smetí a přetížení oběžné dráhy – proto je v roce 2025 zvýšený důraz na řízení vesmírného provozu a technologie mitigace smetí (například plány na využití satelitů pro úklid či brzdicích plachet pro deorbitaci nefunkčních satelitů).

Startovací sektor je stejně dynamický. Roky 2023 a 2024 jsou rekordní co do počtu orbitálních startů globálně a rok 2025 je na cestě v trendu pokračovat (potenciálně 200+ úspěšných startů za rok). Velmi vysoké tempo startů raket Falcon 9 od SpaceX – často několikrát týdně – je hlavní hnací silou, jelikož vynáší satelity jak pro sebe, tak pro řadu zákazníků. Nastupují však i další poskytovatelé: United Launch Alliance (ULA) připravuje v roce 2025 první start nové rakety Vulcan (nástupce Atlas V), Blue Origin zase očekává debut velké rakety New Glenn interactive.satellitetoday.com interactive.satellitetoday.com. Tyto nosiče těžkých nákladů poskytnou alternativy ke SpaceX pro vládní a komerční mise. V segmentu malých raket pokračuje Rocket Lab v pravidelných startech Electronu a vyvíjí Neutron, středně těžkou částečně znovupoužitelnou raketu s uvedením v letech 2025–26 interactive.satellitetoday.com. V Asii je indický vesmírný program pozoruhodný – ISRO testuje novou malou raketu SSLV a agresivně usiluje o cenově efektivní starty (při současném prokázání schopnosti levných misí na Mars a Měsíc). Japonsko a Evropa čelily určitým neúspěchům (např. evropská Ariane 6 byla odložena na konec roku 2025), ale pracují na obnově nezávislého přístupu do vesmíru. Celkově je trh s nosiči čím dál přeplněnější a očekává se určitá konsolidace, protože ne každý startup přežije – zatím je však poptávka (zejména po vynášení satelitů) dost vysoká, aby uživila více hráčů.

Možná největším potenciálním disruptorem v oblasti startů je SpaceX Starship. V roce 2025 SpaceX provádí testovací lety Starship, plně znovupoužitelné 120metrové rakety navržené pro vynášení více než 100 tun na oběžnou dráhu. Po několika explozivních testovacích startech v letech 2023–24 se Starship blíží operačnímu provozu. FAA by mohla od konce roku 2025 udělit licenci až pro 25 startů Starship ročně interactive.satellitetoday.com. Pokud/kdy se Starship stane spolehlivou, slibuje snížit náklady na vynesení o řád, potenciálně pod 100 USD/kg. To by mohlo umožnit zcela nová odvětví ve vesmíru (od doručování velkých nákladů na Měsíc/Mars, přes vesmírné solární elektrárny až po velkokapacitní vesmírnou turistiku). Jak poznamenal expert WEF na vesmír: „Starship bude významným disruptorem… nabídne obrovskou kapacitu pro vynášení i navracení nákladu za bezprecedentní ceny“ interactive.satellitetoday.com. CEO SpaceX Elon Musk má velkolepé plány: kromě využití Starship pro program Artemis (varianta lunárního modulu) a vypouštění Starlinku zmínil i nákladní misi Starship na Mars v roce 2025 jako test budoucích pilotovaných letů farnboroughspaceshow.com. Zda tento testovací start na Mars v tomto termínu skutečně proběhne, se teprve uvidí, ale ambice podtrhuje, že meziplanetární lety se posouvají od sci-fi ke konkrétnímu plánování. Progres SpaceX zároveň žene kupředu i ostatní – například Čína vyvíjí vlastní plně znovupoužitelnou metanovou raketu (varianta Dlouhý pochod 9) s cílením na konec 20. let a Blue Originův New Glenn bude částečně znovupoužitelný a má vracet první stupeň podobně jako Falcon 9.

A co ambice na Měsíc a Mars: právě prožíváme novou vlnu průzkumu Měsíce. Program NASA Artemis vede Spojené státy a jejich partnery. Artemis II, pilotovaná mise k obletu Měsíce, je nyní plánována na rok 2025 (po mírném odkladu z 2024) farnboroughspaceshow.com. Půjde o první let astronautů k Měsíci od Apolla 17 v roce 1972, při kterém bude otestována loď Orion i raketa Space Launch System (SLS) s lidmi na palubě. Pokud bude úspěšný, připraví půdu pro Artemis III, misi s cílem přistát s astronauty na jižním pólu Měsíce – aktuálně plánováno na rok 2026 farnboroughspaceshow.com. Astronauti v rámci Artemis III stráví zhruba týden na povrchu Měsíce, budou hledat vodní led a testovat technologie pro udržitelný pobyt lidí. Zajímavé je, že přistávacím modulem Artemis III by měl být Starship od SpaceX – smělá volba, která závisí na připravenosti Starshipu. NASA také buduje širší lunární ekosystém: mnoho robotických landerů (v rámci programu Commercial Lunar Payload Services) má v letech 2025–26 doručovat vědecké přístroje a zásoby, čímž připravují půdu pro pilotované přistání.

Ostatní země nezůstávají pozadu. Čína má robustní lunární program – v roce 2022 dokončila vlastní vesmírnou stanici na nízké oběžné dráze (Tiangong) a nyní se zaměřuje na Měsíc. V roce 2025 Čína představí nové prototypy znovupoužitelných raket a připravuje Chang’e 7, komplexní misi na jižní pól Měsíce do roku 2026 za účelem průzkumu surovin farnboroughspaceshow.com farnboroughspaceshow.com. Čína oznámila plány na společnou čínsko-ruskou Mezinárodní lunární výzkumnou stanici do 30. let a cílí na pilotované přistání na Měsíci kolem roku 2030. Indie v roce 2023 zapsala historii přistáním Chandrayaan-3 u jižního pólu Měsíce; na to navazuje ISRO misí Gaganyaan, prvním indickým pilotovaným letem do vesmíru. Gaganyaan bude mít testovací (bezpilotní) lety v letech 2024–25 s cílem vyslat indické astronauty na oběžnou dráhu do konce roku 2025 farnboroughspaceshow.com. Pokud bude úspěšný, Indie se stane čtvrtým státem světa s vlastním pilotovaným letem do vesmíru. Tyto úspěchy odrážejí demokratizaci vesmírných schopností – již nejen USA a Rusko, ale širší okruh států dosahuje pilotovaných letů i meziplanetárního průzkumu.

Komercializace nízké oběžné dráhy Země je dalším klíčovým tématem. Mezinárodní vesmírná stanice má být vyřazena z provozu do roku 2030 a soukromé společnosti proto vyvíjejí nástupnické platformy. Například Blue Origin Jeffa Bezose (ve spolupráci s partnery jako Boeing) pracuje na Orbital Reef, komerční vesmírné stanici, která by se mohla stát orbitálním obchodním parkem koncem této dekády farnboroughspaceshow.com. I když časový plán Orbital Reef zatím nebyl medializován, očekává se, že v letech 2025–26 dojde k urychlení vývoje modulů a možná i k testovacím startům farnboroughspaceshow.com. Další skupiny (například Axiom Space) plánují vlastní komerční moduly – Axiom již uskutečňuje soukromé mise na ISS a plánuje připojit první modul ke stanici do roku 2025 jako přípravný krok k samostatné stanici. Pokračuje také vesmírná turistika: společnosti jako SpaceX (s lodí Crew Dragon), Blue Origin (suborbitální lety s New Shepard) a Virgin Galactic vozí platící zákazníky. V roce 2024 byla oznámena soukromá mise SpaceX Inspiration Mars – posádka včetně Dennise Tita má podniknout přelet kolem Marsu v druhé polovině dekády, což ukazuje, že ambice ultrabohatých dobrodruhů nemají hranice.

Na poli kosmické vědy a technologie je kolem roku 2025 mnoho zásadních novinek. Vesmírný teleskop Jamese Webba (v provozu od roku 2022) přináší ohromující poznatky o exoplanetách a vzdálených galaxiích. Do budoucna NASA chystá vypuštění teleskopu Nancy Grace Roman v roce 2027, který posune kosmologické průzkumy ještě dál. V planetární vědě pak průzkum Marsu pokračuje s roverem Perseverance, který odebírá vzorky hornin – budoucí mise NASA-ESA Mars Sample Return (plánovaná kolem roku 2028) je má dopravit zpět na Zemi. Nové mise v roce 2025 zahrnují ESA JUICE (ke galileovským měsícům Jupiteru, start 2023, nyní na cestě) a NASA Dragonfly (vypuštění 2027, cíl měsíc Saturnu Titan). Blíže přítomnosti je mise NASA Psyche, startovala na konci roku 2023 a míří k metalickému asteroidu, kam dorazí v roce 2029. Obrana před asteroidy získala na významu díky úspěšnému testu dopadu sondy DART v roce 2022; do roku 2025 ukázaly výsledky, že dokážeme měnit trajektorie asteroidů – zásadní krok pro ochranu Země.

Zpět na Zemi se služby založené na vesmírné infrastruktuře stávají stále důležitějšími. Satelitní internet propojuje odlehlé oblasti, satelitní IoT sítě spravují flotily nákladních vozidel a environmentální senzory, satelity pro pozorování Země (například každodenní snímkování firmou Planet nebo nové klimatické družice NASA/ESA) poskytují nezbytná data o odlesňování, tání ledu i počasí. Integrace AI s družicovými daty přináší rychlejší poznatky (například AI analyzuje snímky pro krizové řízení nebo posouzení stavu plodin). Vlády využívají kosmické prostředky také pro bezpečnost – např. americké vesmírné síly investují do „proliferované LEO“ konstelace pro sledování raket, která využívá desítky malých družic pro globální pokrytí interactive.satellitetoday.com interactive.satellitetoday.com. Díky této proliferaci je systém odolnější a těžko vyřaditelný, což odráží posun doktríny od několika velkých satelitů ke stovkám malých rozmístěných družic.

Výzvy ve vesmíru se ovšem nesmějí přehlížet. Kosmický odpad je tichou hrozbou; ruský ASAT test v roce 2021 a další přidaly tisíce nových úlomků. Mezinárodní společenství pracuje na normách jako je zákaz destruktivních ASAT testů (OSN přijala rezoluci, kterou podpořily USA a další státy interactive.satellitetoday.com). Probíhají také prototypy aktivního odstraňování odpadu – například evropská mise plánuje v roce 2026 zachytit a deorbitovat vysloužilý satelit. Protokoly pro management kosmického provozu jsou neodkladně potřeba; v roce 2025 se americké ministerstvo obchodu připravuje převzít civilní monitorování vesmírných objektů a vydávání varování před srážkami (část kompetencí převezme od armády) interactive.satellitetoday.com. Mezinárodní spolupráce v rámci orgánů OSN, například Výboru pro mírové využití kosmického prostoru (COPUOS), pomalu postupuje v tvorbě trvale udržitelných směrnic pro kosmické aktivity.

Nakonec se čím dál více diskutuje dlouhodobá vize industrializace vesmíru. Konec 20. let a 30. léta mohou znamenat počátek těžby ve vesmíru (firmy mají zájem o vodní led na Měsíci či minerály na asteroidech), výroby velmi hodnotných produktů ve stavu beztíže (například ultračistých léčiv, vláken do optik) a dokonce osídlování za hranicemi Země. Elon Musk opakovaně mluví o soběstačném městě na Marsu do roku 2050, jiní se orientují na trvalou základnu na Měsíci, která by mohla využívat místní zdroje (například led na palivo). Ač zní tyto myšlenky stále spekulativně, rychlý pokrok ve snižování nákladů na starty a technologiích znamená, že už nejsou pouhou fantazií. Jak uvádí zpráva WEF, více než 60 % růstu vesmírné ekonomiky do roku 2035 mají tvořit netradiční odvětví – zemědělství, doprava, spotřební zboží a další, které budou využívat kosmická data a infrastrukturu weforum.org weforum.org. Stručně řečeno, vesmír se stává prodloužením naší ekonomické sféry.

Souhrnem lze říci, že v polovině roku 2025 je kosmický sektor rušným dějištěm inovací, komercializace i mezinárodní konkurence/spolupráce. Jsme svědky zrodu základů skutečně multiplanetární civilizace: internet z nebes, návrat na Měsíc, roboti na Marsu a start industrializace za hranicemi Země. Nadcházející dekáda ukáže, zda tuto expanzi zvládneme udržitelně a spolupracujícím způsobem, nebo zda přinese nové konflikty a výzvy v „poslední hranici“. Výhled je však aktuálně vzrušující – lidstvo je ve vesmíru přítomné víc a výrazněji než kdy dříve, což činí rok 2025 klíčovým mezníkem na cestě ke hvězdám.

Zdroje: ahrefs.com ahrefs.com theverge.com globenewswire.com globenewswire.com reuters.com theverge.com theverge.com linkedin.com qt.eu qt.eu e6.com quantinuum.com weforum.org weforum.org reuters.com reuters.com deloitte.com deloitte.com semi.org semi.org zecar.com zecar.com weforum.org weforum.org